přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Shrnutí
Globální trhy v uplynulém týdnu ovlivnily především obavy z eskalujícího konfliktu USA/Izrael–Írán a s ním související energetický šok, který vede k přehodnocování systémového rizika. Ceny ropy Brent vystoupily nad 110 USD/barel, což vyvolalo obavy z navyšující se inflace. Klíčové centrální banky (Fed, ECB, BoE) však ponechaly úrokové sazby na dosavadních úrovních a varovaly před inflačními riziky. Pod tíhou těchto událostí akcie zakončily týden v poklesu, dluhopisové výnosy prudce vzrostly a investoři přesouvali kapitál do bezrizikových aktiv (hotovost, peněžní fondy dosáhly rekordních ~$8 bilionů.
| Akciové indexy a region | Uzavírací hodnota k 20.3.2026 | Týdenní změna v % |
| S&P 500 (USA) | 6 506,48 | -1,90% |
| Dow Jones (USA) | 45 577,47 | -2,10% |
| Nasdaq (USA) | 21 647,61 | -2,07% |
| Russell 2000 (USA) | 2 438,45 | -1,70% |
| FTSE 100 (EU/UK) | 9 918,33 | -3,34% |
| CAC 40 (EU) | 7 665,62 | -3,67% |
| DAX (EU) | 22 380,19 | -4,60% |
| STOXX 600 (EU) | 573,28 | -3,78% |
| Euronext 100 (EU) | 1 699,00 | -3,06% |
| SSE Composite (ASIE) | 3 957,05 | -3,38% |
| Nikkei 225 (ASIE) | 53 372,53 | -0,83% |
| Hang Seng (ASIE) | 25 277,32 | -0,70% |
| US 2-Yr Yield | 3,90% | |
| US 10-Yr Yield | 4,38% | |
| US 30-Yr Yield | 4,54% | |
| Německo 10-Yr Yield | 3,04% | |
| Francie 10-Yr Yield | 3,75% | |
| Itálie 10-Yr Yield | 3,97% | |
| Japonsko 10-Yr Yield | 2,27% | |
| Čína 10-Yr Yield | 1,83% | |
| VIX (Index strachu) | 26,78 | 11,31% |
| Ropa WTI | 98,23 | 2,66% |
| Zlato | 4 574,90 | -9,45% |
| EUR/USD | 1,1575 | -0,50% |
| EUR/CZK | 24,476 | 0,20% |
| Bitcoin (BTC) | 70 563 | 1,42% |
Akciové trhy
- USA: Po počátečním optimistickém růstu (např. 16. 3. S&P 500 +1,01 % na 6 699 bodů díky silnému růstu technologických titulů) akcie během týdne ztrácely. Fed v úterý potvrdil udržení sazeb, ale růst cen energií a vyšší inflace trhy stáhly dolů. Všechny sektory klesaly (sledovaly zejména poklesy v materiálech, energetice apod.). Celkově americké trhy vykázaly čtvrtý týden propadu za sebou, přičemž zisky z počátku roku se rozplynuly. Proti akciím získaly v závěru týdne bezpečnější sektory (např. utilities) díky obrannému sentimentu.
- Evropa: Evrospký STOXX 600 kopíroval vývoj v USA. Po ránu 16. 3. index posílil, postupně se však propadl. Největší propad přišel ve čtvrtek 19. 3. (–2,4 % na 583,7 bodu), když ECB sice sazby držela, ale varovala před explozí inflace kvůli energetické krizi. V pátek další pokles –1,8 %, což přineslo týdenní. Stěžejní evropské indexy (DAX, CAC, FTSE) zakončily týden výrazně níže. Mezi sektory dopadla nejhůře obrana a utility, dále finance a energie. Z firem: např. Unilever vzrostl o 0,5 %, když potvrdil jednání o prodeji potravinářské divize McCormicku, Infineon +1,5 % díky lepšímu hodnocení od JPMorgan. Jinak dominoval pokles – například nejvýznamnějších britských nebo německých titulů (Rolls-Royce, LLOY, Allianz) propad středně vysoký.
- Asie: Asijské trhy byly rovněž pod tlakem globálních trendů. Indické i korejské burzy vykázaly výrazné výprodeje. Čínské akcie mírně oslabily poté, co v předchozích dnech živily optimismem silné exportní údaje. Hongkongský Hang Seng držel ztráty v jednotkách procent. Celkově asijské indexy reagovaly propadem, který paralelně se zbytkem světa ovlivňovala rostoucí cena ropy a oslabení vyhlídek světové poptávky.
Dluhopisové trhy
Výnosy vládních dluhopisů výrazně vzrostly. V USA se 10letý výnos posunul k 4,38 % (nejvýše od loňského léta) a 2letý kolem 3,9 %. Silnější inflační očekávání a vyhlídka dalších utahovacích opatření zatlačily ceny dluhopisů dolů. V Evropě podobně rostly výnosy dlouhých splatností: německá 10letá dosáhla ~3,0 % (nejvíce od 2011), britská 10letá překročila 5 % (nejvýše od r. 2008). Dvouleté německé bundy se obchodovaly kolem 2,67 %. Celkově sílící inflační obavy a geopolitické napětí vedly k růstu výnosů globálně.
Makroekonomické události
- USA: Mezi klíčová data patřily únorové inflační ukazatele. Výrobní PPI za únor vzrostl o 0,7 % m/m (3,4 % ročně) – nejvíce za rok. Spotřebitelské ceny za únor přidaly 0,3 % m/m (2,4 % ročně). Týdenní počet žádostí o podporu mírně klesl (na 205 tisíc), trh práce zůstává pevný. Index spotřebního sentimentu Univerzity Michigan pro březen se nečekaně snížil na rekordně nízké hodnoty, naznačuje sílící obavy spotřebitelů. Produkce průmyslu byla v únoru stagnující.
- Evropa: V eurozóně data ukázala zpomalení ekonomiky – průmyslová výroba v lednu klesla o 1,5 % m/m (propad ve Francii, Německu, Itálii). Inflace v eurozóně zůstává nad 2 % (ECB cíl), aktualizované prognózy rostou kvůli energiím. Únorové PMI a jiné indikátory naznačují mírný pokles tempa růstu. V Británii inflace jen mírně nad 2 %, trh nyní spíše zaměřen na dopady probíhající předvolební nejistoty.
- Asie: Čína vykázala rekordní export – leden-únor +21,8 % r/r (držen silnou globální poptávkou), obchodní bilance byla rekordní. Přestože čínská PPI klesá, tempo ekonomiky je zatím stabilní. V Japonsku byla inflace v Tokiu 1,8 % (únor) – pod 2% cílem, což dává centrální bance prostor pro uvolněnější politiku (podle komentářů představitelů BoJ). Korejská inflace mírně kolem 3 %. Indická ekonomika posílila v posledním čtvrtletí, ale RBI se prozatím drží holubičího postoje (státní fiskální podpora).
Centrální banky
Hlavní centrální banky zachovaly úroky beze změny, ale s různým postojem: Fed ponechal pásmo 3,50–3,75 % a zvýšil prognózu inflace (nově očekává jednu možnou redukci sazeb až ke konci roku). ECB udržela základní sazbu 2,00 %, ale varovala, že válka může zvýšit cenu energie a inflaci; trh nyní počítá se dvěma až třemi zvýšeními sazeb letos. Bank of England ponechala 3,75 % a naznačila ochotu dále utahovat, přestože inflace mírně klesá. Australská RBA naopak sazby zvyšovala – o 25 bps na 4,10 % – kvůli silné ekonomice a inflaci (expert RBA varoval, že válečný šok navýší inflační riziko). Bank of Japan drží sazbu na 0,75 %, ale připouští zvýšení již v dubnu. Žádné změny neudělaly banky Kanady (4,5 %), Švýcarska (0 % s dalším intervencemi proti franku) ani Číny (přestože PBoC na sebe upozornila cíleným uvolněním, které tento týden nenásledovalo).
Geopolitika
Dominantním tématem jsou boje na Blízkém východě. USA a Izrael vedou konflikt proti Íránu (od konce února), který zasahuje hlavně energetickou infrastrukturu. Koncem týdne proběhly Íránské útoky na ropná a plynová pole v regionu, následované izraelskými údery. V reakci Trump oznámil (21.3.), že Íránu „zničí“ jeho elektrárny, pokud do 48 hodin plně neotevře Hormuz. Írán pohrozil odpovědí útoky na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Válka si již vyžádala ~2 000 mrtvých a značně napjatá situace vyhnala cenu ropy na čtyřleté maximum (20 % světové produkce blokuje uzavřená Hormuzská úžina). Vedle Blízkého východu zatím jiná válečná hřiště (Ukrajina, Čína-Tchaj-wan) neutvářejí nová překvapení v tomto období, Evropu a Asii ovlivňují také ekonomické výsledky a politická rozhodnutí.
Komodity
- Drahé kovy: Zlato a stříbro ztratily hodnotu kvůli růstu reálných výnosů a silnějšímu dolaru. Stříbro kleslo na ~$70/oz. Pokles ceny zlata (–4,3 % během čtvrtka) byl způsoben profitem a rotací investorů do energií.
- Ropa a energie: Ropa znovu dramaticky zdražila. Brent v týdenním maximu dosáhl 112–119 USD/barel (nejvýše od poloviny 2022). Trhu s energiemi dominoval válečný dopad: pouze přes Hormuz přichází 20 % světové ropy a zkapalněného plynu, což zvyšuje tlak na inflační prognózy. Ropa WTI se obchodovala kolem 98–100 USD/barel. Zemní plyn (LNG) zdražil až o desítky procent v některých regionech.
- Průmyslové komodity: Ceny základních kovů reagovaly smíšeně – ocel a měď zůstaly relativně stabilní (pokles světové poptávky), ale ceny bateriových kovů (lithia, niklu) i nadále podporuje razantní růst výroby elektromobilů a státní investice. Celkově však hlavní komoditou týdne byla ropa, jejíž růst určoval trend a „tahal“ za sebou další komodity (jiné komodity visely ve stínu energetické krize).
- Zemědělské komodity: FAO hlásí v únoru mírný růst cen (index +0,9 % m/m). Ceny obilovin stouply (pšenice +1,8 % kvůli suššímu počasí ve světě), olejnatých semen a olejů se vyšplhaly na dvouletá maxima (+3,3 %), maso +0,8 %. Cukr naopak levnější (–4,1 %). Celkově jsou ceny potravin pod úrovní loňského roku, ovšem energetický šok může v dalších měsících tlačit ceny hnojiv a potravin nahoru.
- Kryptoměny: Bitcoin se odrazil od ~74 000 USD (Ethereum kolem 2 345 USD) a zamířil jižním směrem. Citigroup kvůli zpomalení legislativy ve Spojených státech snížila 12měsíční cíle (BTC 112 000 USD, ETH 3 175 USD). V úterý SEC vydala dlouho očekávanou interpretaci, která rozděluje tokeny do pěti kategorií (komodity, sběratelské tokeny, utility, stablecoiny, cenné papíry) a navrhla „bezpečný přístav“ pro krypto startupy. Tyto kroky ukazují, že regulační nejistota mírně povoluje a podporuje další rozvoj sektoru.
Firemní zprávy a výsledky
- USA: Během týdne zveřejnily výsledky některé firmy. Např. FedEx oznámil lepší tržby a zvýšil celoroční výhled (Q3 zisk 6,54 USD/akcie). I přesto akcie FedExu vzrostly jen mírně (+0,8 %), neboť investoři jsou ostražití kvůli rostoucím cenám paliv. Ve Spojených státech pokračuje trend odlivu z akciových fondů (týdně ~25 mld. USD) právě kvůli horším výhledům zisků a sazeb.
- Evropa: Veřejně obchodované firmy v EU zatím přinášejí smíšené výsledky. V Británii reportoval minulý týden Unilever, ale výsledky nepřesvědčily. Na evropských trzích investoři sledovali hlavně makro a geopolitiku, proto výsledky firem ovlivňují ceny jen zčásti.
- Asie: V Číně proběhl IPO boom – pět tamních firem chce na burze v Hongkongu získat celkem ~678 mil. USD. Jsou to převážně high-tech a zdravotnické firmy (během 3 měsíců HK získal okolo $11,6 mld. v IPO a sekundárních nabídkách). Míra restrikcí „red-chip“ firem se zpřísňuje – čínský regulátor vyžaduje, aby čínské firmy registrované v zahraničí nejdřív změnily domicil zpět na pevninu. V Japonsku a Koreji výsledky korporací dosud překvapení nepřinesly. Pozornost bude nyní věnována květnovým japonským volbám (mohou ovlivnit fiskální politiku) a červnovému čínskému sjezdu komunistické strany.
Ostatní klíčové faktory
- Peněžní a fondové toky: Investoři zřetelně snižují riziko. Na nedůvěru v akcie ukazuje masivní odliv kapitálu – americké equity fondy za týden do 18. 3. zaznamenaly rekordní odliv ~24,8 mld. USD (nejvyšší za 2,5 měsíce). Naopak do ultra-krátkodobých státních peněžních fondů plynou rekordní objemy – jejich aktiva dosáhla ~$8 bilionů. To odpovídá prostředkům „cash on the sidelines“ v době nejistoty (zdroje uvádějí hodnoty 7,8–8,1 bil. USD). Analytici upozorňují, že trhy nyní spekulují spíše na stagflaci (současný růst cen i klesající ekonomický růst).
- Forex: Dolní index „DXY“ (dolar) mírně rostl v pátek, ale celkově za týden oslabil asi o 0,9 %. Trh totiž přeškáloval své původní sázky na letošní snižování sazeb Fedem a uznal, že vyhlídky Fedu jsou tvrdší. Rostoucí cena ropy tlačí zřejmě na posilování měn zemí producentů i bezpečných přístavů (franc, dolar) – např. CHF zatím stabilní.
- Další faktory: Sentiment na finančních trzích byl v uplynulém týdnu ovlivněn nejen makroekonomickými daty, ale také kombinací geopolitických událostí, regulatorních zásahů a chování velkých institucionálních investorů. Rostoucí ceny energií a nejistota kolem dodávek ropy vedly k úvahám vlád (zejména v USA a Evropě) o možných opatřeních ke stabilizaci trhu, což zvyšuje inflační očekávání a tlak na úrokové sazby. Současně je patrná zvýšená aktivita hedge fondů, které podle dostupných tržních dat snižují expozici vůči finančnímu sektoru. Tento vývoj naznačuje opatrnější přístup velkých investorů v prostředí vyšších sazeb a potenciálně zpomalující ekonomiky. Pozornost investorů se soustředí také na vývoj v Číně, kde pokračují státní podpůrná opatření zaměřená na průmysl a technologický sektor (včetně oblasti umělé inteligence). Tyto kroky mají potenciál stabilizovat domácí ekonomiku, ale zároveň zvyšují konkurenční tlak na evropské a americké společnosti. Dalším faktorem jsou regulatorní zásahy a obchodní omezení v oblasti komodit, které mohou ovlivnit globální nabídku a ceny (např. exportní restrikce u vybraných surovin). Zároveň přetrvává geopolitické napětí v klíčových regionech, jako je oblast Hormuzského průlivu, která je zásadní pro globální dodávky ropy. Celkově tyto faktory přispívají k vyšší volatilitě a opatrnějšímu chování investorů.
Scénáře dalšího vývoje
Nejde o investiční doporučení, pouze o rámce, jak se mohou trhy vyvíjet při různém průběhu šoku.
- Umírněný scénář (~40 %): Konflikt na Blízkém východě se stabilizuje nebo deeskaluje (diplomatický průlom, otevření Hormuzu). Ceny ropy klesnou ke ~80–90 USD, inflace se zmírní, centrální banky začnou uvolňovat sazby až ke konci roku. Akcie pak postupně ožijí. Klíčová rizika: selhání diplomatických snah, obnovení válečných incidentů (nové útoky na ropná zařízení), silnější globální recese tlumící poptávku.
- Nejhorší scénář (~25 %): Konflikt se rozšíří regionálně (např. kompletní uzavření Hormuzu, pumové útoky na rafinérie z emirátů, přímé zapojení dalších zemí). Ropa vystřelí nad 150 USD. Výnosy dluhopisů dál porostou, sazby se nepříznivě zvýší (Fed až 4 %). Globální inflace vyskočí, ekonomiky zamíří do stagflace. Akcie dramaticky padnou. Klíčová rizika: měnová destabilizace, energetická krize, masivní finanční panika.
- Optimistický scénář (~35 %): Válka rychle utichne (exekutivní rozhodnutí, zásah vyjednávačů), Írán částečně ustoupí. Cena ropy klesne ke 70–80 USD, inflace se otáčí zpět dolů. Centrální banky zachovají vysoké sazby ale nebudou dále růst; v polovině roku lze očekávat první snižování sazeb (zejména v USA). Akcie se stabilizují a postupně zvyšují. Rizika: trvalá nejistota týkající se míry reálné obnovy produkce v zasažených zemích, domácí politické otřesy nebo jiné šoky (např. recese v Číně).
Každý ze scénářů má svá rizika. Největší hrozba zůstává prohloubení válečného konfliktu a inflační šok, které by mohly zavřít hlavní proudy ropy a zkomplikovat očekávání centrálních bank. Očekávání trhu však momentálně sází spíše na postupnou stabilizaci, a proto i trhy „cení“ spíše umírněnější variantu.