přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Shrnutí
Uplynulý obchodní týden kombinoval dramatické geopolitické výkyvy, průlomové výsledky technologických firem, historické události v americké centrální bance a silnější než očekávaná makroekonomická data. Americké akciové indexy zakončily šestý vítězný týden v řadě. Japonský Nikkei poprvé překonal 62 000 bodů, jihokorejský KOSPI atakoval 7 000. Příměří s Íránem zůstalo formálně v platnosti, přestože incidenty v Hormuzském průlivu pokračovaly. Výnosy amerických Treasuries signalizují perzistentní inflační obavy. Výsledková sezóna za první čtvrtletí 2026 ukázala rozdíl v rámci korporátního sektoru, technologičtí giganti prokázali schopnost transformovat enormní kapitálové výdaje do umělé inteligence ve skokový nárůst provozních marží, zatímco tradiční průmyslová odvětví čelila tlaku nákladů a geopolitické situace. Spotřebitelská nálada dosáhla rekordního minima, ale akciové trhy ignorují tento signál.
| Aktivum | Uzavírací hodnota 8.5.2026 | Procentuální změna za 1 týden |
| S&P 500 | 7398,93 | 2,33% |
| Dow Jones | 49609,16 | 0,22% |
| Nasdaq | 26247,08 | 4,51% |
| Russell 2000 | 2861,21 | 1,72% |
| FTSE 100 | 10233,07 | -1,26% |
| CAC 40 | 8112,57 | -0,03% |
| DAX | 24338,63 | 0,19% |
| STOXX 600 | 612,14 | 0,14% |
| Euronext 100 | 1816,67 | 0,94% |
| PSE | 2534,89 | -0,12% |
| SSE Composite | 4179,95 | 1,65% |
| Nikkei 225 | 62713,65 | 5,38% |
| Hang Seng | 26393,71 | 2,39% |
| US 2-Yr Yield | 3,8930% | 0,5 bps |
| US 10-Yr Yield | 4,3640% | -1,4 bps |
| US 30-Yr Yield | 4,9470% | -1,9 bps |
| Německo 10-Yr Yield | 3,0047% | -3,0 bps |
| Francie 10-Yr Yield | 3,6260% | -6,7 bps |
| Itálie 10-Yr Yield | 3,7310% | -13,4 bps |
| Japonsko 10-Yr Yield | 2,4780% | -2,8 bps |
| Čína 10-Yr Yield | 1,7670% | 1,4 bps |
| VIX (Index strachu) | 17,19 | 1,18% |
| Ropa WTI | 95,42 $ | -6,40% |
| Ropa Brent | 101,29 $ | -6,36% |
| Zlato | 4730,70 $ | 2,18% |
| EUR/USD | 1,1786 | 0,55% |
| EUR/CZK | 24,3235 | -0,17% |
| Bitcoin (BTC) | 80523,24 $ | 3,00% |
Akciové trhy
USA
Americké akciové trhy vstoupily do prvního květnového týdne s býčím sentimentem. Tento optimismus však narazil na tvrdou realitu monetární politiky a geopolitických rizik, což vedlo ke smíšenému vývoji. Růst byl nadále vysoce koncentrovaný; dvacet největších korporací v indexu S&P 500 zaznamenalo od začátku roku zhodnocení o přibližně 10 %, zatímco širší index rostl jen polovičním tempem. Fundamentální podpora růstu pramenila ze silné výsledkové sezóny. Koncem předchozího týdne již reportovalo výsledky 63 % společností v indexu S&P 500. Tržby těchto firem rostly tempem 11,0 %, zatímco zisky překonaly očekávání s meziročním nárůstem kolem 28,1 %. Agregovaná čistá zisková marže se usadila na hodnotě 14,7 %, což v případě udržení znamená nejvyšší úroveň od doby, kdy analytická společnost FactSet začala tuto metriku v roce 2009 sledovat. Tento fenomén vysokých zisků byl tažen převážně poskytovateli „krumpáčů a lopat“ (pick-and-shovel) v rámci horečky umělé inteligence – tedy výrobci polovodičových čipů, hardwaru pro datová centra a poskytovateli cloudových služeb. Nicméně druhá polovina týdne přinesla znatelný prodejní tlak, pramenící z geopolitické eskalace. Rostoucí ceny energií zasáhly spotřebitelský sektor a trh začal zaceňovat riziko, že inflace spojená s nedostatkem ropy přinutí Fed k dlouhodobější restrikci. Rétorika prezidenta Trumpa ohledně možného selhání mírových dohod s Íránem a hrozby další eskalace vojenských operací uvrhla do nejistoty transportní a logistické akcie. Rozpor mezi extrémní ziskovostí elitního technologického sektoru a útlumem širšího trhu zatíženého úrokovými sazbami se tak stal určujícím paradigmatem amerických akcií.
EU
Evropské akciové trhy plošně ztrácely, což odráží strukturální zranitelnost starého kontinentu kvůli vnějším energetickým šokům. Evropské indexy byly tlačeny dolů zejména průmyslovými a chemickými tituly, jejichž marže jsou přímo závislé na dovozu energetických surovin a petrochemických derivátů. Strukturální analýza evropských finančních trhů ukázala znepokojivý dlouhodobý trend. Nedávná zpráva Evropské centrální banky (ECB) o finanční integraci eurozóny konstatovala, že i když se od konce roku 2022 posílila integrace na dluhopisových trzích a v mezibankovním půjčování (částečně díky programům jako Next Generation EU), integrace akciových trhů naopak klesá. Tato fragmentace představuje významnou zátěž pro evropskou konkurenceschopnost. Omezuje schopnost evropských korporací získávat masivní rizikový kapitál nutný k financování transformací, jakou je například přechod k umělé inteligenci, v čemž aktuálně velmi zaostávají za americkými rivaly. Kombinace těchto slabostí a akutního makroekonomického stresu v podobě jestřábí komunikace zástupců ECB udržela evropské trhy pod tlakem.
Asie
Vývoj asijských akciových trhů byl charakterizován extrémní asymetrií, která pramenila z rozdílných vlivů měnové politiky a expozice vůči polovodičovému cyklu. Japonský index Nikkei 225 zaznamenal koncem týdne mírnou korekci z předchozích historických. Na japonský trh silně působila nestabilita jenu a obavy z trvalejšího vlivu devizových intervencí centrální banky. Jihokorejský index Kospi představoval jeden z nejpozitivnějších segmentů globálních trhů. Kospi poprvé v historii prorazil hranici 7 000 bodů a uzavřel týden na rekordních 7 498,00 bodu. Tento gigantický vzestup byl prakticky kompletně tažen polovodičovým sektorem, který je pro jihokorejskou ekonomiku páteřní (Samsung, Sk Hynix). Trh agresivně zaceňuje nezastupitelnou roli těchto firem jako předních světových dodavatelů vysoko-kapacitních paměťových čipů, bez nichž není možná výstavba AI infrastruktury pro americké a čínské technologické giganty. Čínské akciové trhy na pevninské Číně, reprezentované indexem Shanghai Composite, zakončily obchodování růstem přes 1,5 %, přestože investoři vyčkávali před zveřejněním klíčových dat o inflaci a zahraničním obchodu, a rovněž vyčkávali na signály ohledně urovnání obchodních sporů před summitem Si Ťin-pchinga a Donalda Trumpa.
Dluhopisové trhy
USA
Americký trh s fixními výnosy vykazoval v daném týdnu mírnou korekci po předchozích výprodejích, přičemž výnosové křivky reflektovaly zvýšenou nejistotu pramenící z geopolitických šoků a lepkavé (sticky) inflace. Pokles výnosů (a růst cen dluhopisů) byl primárně důsledkem hledání bezpečného útočiště poté, co se vyostřil konflikt s Íránem v Hormuzském průlivu a klesla pravděpodobnost rychlého diplomatického řešení. Přesto výnosová křivka setrvávala v částečně inverzním tvaru, což je klasický prediktivní indikátor ekonomického napětí. Dlouhodobě vysoké výnosy vytvořily setrvalý protivítr pro úrokově citlivé segmenty trhu, zejména pro cenné papíry kryté agenturními hypotékami a firemní dluhopisy investičního stupně. Tržní analytici zaznamenali masivní příliv kapitálu do vysoce rizikových segmentů s fixním výnosem. Zejména kolateralizované úvěrové obligace (CLO) a dluhopisy zajišťoven (reinsurance bonds), které investorům nabízely prémie, jež významně překonávaly tradiční dluhopisy. Výnosy komunálních dluhopisů (municipal bonds) se pohybovaly v tandemu s vládními Treasuries, ačkoliv robustní kalendář nových emisí potvrzuje zájem emitentů zajistit si financování i za těchto úrovní. Trh nadále zaceňuje výhled Fedu, že sazby zůstanou vyšší po delší dobu, přičemž analytici Trading Economics predikují, že výnos desetiletého dluhopisu by se mohl za 12 měsíců ustálit okolo hodnoty 4,15 %. Zpráva Fitch uvádí, že fiskální pozice USA se v roce 2026 zhorší kvůli daňovým škrtům v zákoně ‚One Big Beautiful Bill Act‘, přičemž příjmy z cel pokryjí pouze polovinu fiskálního dopadu. Tato zpráva přispívá k celkové nervozitě na dluhopisových trzích i globálně.
EU
Dluhopisové trhy v Evropě čelily tlaku vyvolanému očekáváním přísnější měnové politiky tváří v tvář energetické krizi. Výnos klíčového desetiletého německého dluhopisu (Bund), který plní roli bezrizikového benchmarku pro eurozónu, zůstal stabilní na relativně vysoké úrovni 3,00 %. Ačkoliv meziměsíčně poklesl o marginální 0,01 procentního bodu, v meziročním srovnání se pohybuje o 0,45 bodu výše. Navzdory vysokým absolutním hodnotám výnosů vykazuje evropský dluhopisový trh významné pozitivní sekulární posuny. Podle reportu Evropské centrální banky dosáhla finanční integrace dluhopisových trhů v eurozóně úrovní nad historickými průměry. Zvýšená přeshraniční držba dluhových cenných papírů, včetně státních dluhopisů, společně s vlivem iniciativ jako je program Next Generation EU, vedla k masivnímu sdílení rizik. Prémie za redenominační riziko (tedy riziko rozpadu eurozóny) trvale klesly. Roste rovněž vliv nebankovních finančních institucí, které diversifikují financování v regionu. Nicméně analytici varují, že fiskální zátěž v zemích jako je Německo a Spojené království, zhoršená nutnými intervencemi kvůli korekcím cen energií, by mohla v blízké budoucnosti vést k nárůstu kreditních prémií.
Asie
Asijské dluhopisové trhy, s důrazem na Japonsko, procházejí obdobím strukturální adaptace. Výnos desetiletého japonského státního dluhopisu (JGB) sice v daném týdnu nepatrně klesl, ovšem tento zdánlivě nízký absolutní výnos představuje v meziročním srovnání masivní skok o 1,12 procentního bodu. Japonský trh se dlouhodobě vyrovnává s pozvolným koncem éry ultra-expanzivní monetární politiky a kontroly výnosové křivky (YCC). Důsledkem růstu domácích výnosů je fundamentální posun v alokaci aktiv japonských institucionálních investorů, jako jsou pojišťovny a penzijní fondy. Tito investoři, kteří desítky let hledali výnos na trzích v USA a Evropě, nyní mohou nalézt adekvátní návratnost na domácím trhu, aniž by museli nést měnové riziko nebo platit vysoké náklady na měnové zajištění. Pokud tento proces repatriace kapitálu nabere na intenzitě, může dojít k trvalému odsátí likvidity ze západních dluhopisových trhů, což udrží globální výnosy na zvýšených úrovních bez ohledu na fundamentální vývoj inflace v západních ekonomikách.
Makroekonomické události
USA
Makroekonomický obraz USA představuje konvergenci odolné reálné ekonomiky a rostoucí finanční úzkosti obyvatelstva. Nejsledovanějším údajem týdne byla zpráva z trhu práce (Nonfarm Payrolls) za duben 2026. Data ukázala, že americká ekonomika vytvořila 115 000 nových pracovních míst, což prakticky zdvojnásobilo tržní odhady, které se pohybovaly okolo pouhých 62 000. Tento růst se nicméně odehrává na pozadí širšího zpomalování z historických extrémů. Míra nezaměstnanosti se stabilizovala na 4,3 % a růst mezd zůstal umírněný s meziměsíčním nárůstem o pouhých 0,2 % (pod očekávanými 0,3 %). Hrubý domácí produkt (HDP) za první čtvrtletí zaznamenal anualizovaný růst ve výši 2,0 %. Ačkoliv se jedná o zpomalení, tento růst je strukturálně velmi zdravý, jelikož je masivně podpořen korporátními investicemi. Investice do vybavení pro zpracování informací (především do datových center a AI hardwaru) expandovaly anualizovaným tempem 43,4 %. Inflace v USA zůstává klíčovým strašákem. Preferovaný inflační indikátor Fedu, index výdajů na osobní spotřebu (PCE), vzrostl v březnu meziročně o 3,5 %, přičemž jádrová inflace (Core PCE) dosáhla 3,2 %. Výrazný nárůst vykázaly rovněž osobní příjmy (3,7 %) a spotřební výdaje (5,7 %). Navzdory těmto ekonomickým datům se však nálada obyvatel drasticky zhoršuje. Průzkum Michiganské univerzity ohledně spotřebitelského sentimentu zaznamenal pád důvěry na absolutní minima. Důvody tohoto zjeveného paradoxu tkví v kumulativní inflaci posledních let, hrozbách eskalace globálních válek a nejistotě spojené s přechodem k automatizaci. Na úrovni reálné spotřeby to vytváří bifurkační prostředí: domácnosti s vyššími příjmy pokračují ve výdajích za cestování a luxusní zboží, zatímco nízkopříjmoví spotřebitelé drasticky omezují diskreční nákupy kvůli tlaku na životní náklady.
EU
Země eurozóny vykazovaly podstatně horší dynamiku reálného růstu než Spojené státy. Evropa čelí fenoménu stagnace kombinované se stálým inflačním šokem (stagflace). Dubnová míra inflace nečekaně poskočila k úrovni 3 % a existují pádné obavy z dalšího zrychlování cenové hladiny. Evropská unie je na rozdíl od USA kriticky závislá na dovozu energií po moři, přičemž narušení plynulosti dodávek v Hormuzském průlivu okamžitě rezonuje v cenách importované ropy a zemního plynu. Z makroekonomického hlediska to znamená mohutný přesun bohatství z kapes evropských spotřebitelů a firem směrem k energetickým producentům. I když některé předstihové indikátory, jako indexy nákupních manažerů (PMI), naznačovaly mírné uvolnění na průmyslové úrovni, celková poptávka zůstává utlumená. Průmyslové korporace čelí navíc rostoucím nákladům zavedením environmentálních daní, což zásadně prodražuje import oceli, hliníku či cementu do Unie.
Asie
Makroekonomický vývoj v asijsko-pacifickém regionu je definován rozporuplným oživením čínské ekonomiky a agresivním technologickým exportem z okolních zemí. Čínská data o zahraničním obchodu za první čtvrtletí 2026 ukázala celkový nárůst exportu o úctyhodných 14 % na téměř 977,6 miliardy dolarů. Významné je ovšem geografické přerozdělení tohoto obchodu: zatímco vývozy do jihovýchodní Asie vzrostly o 20 % a do Afriky o 32 %, vývoz do Spojených států propadl o strmých 16 %. To demonstruje narušení tradičních obchodních tras a čínskou reorientaci na trhy globálního jihu. Paradoxem je růst exportu do EU o 21 %, k němuž došlo poté, co čínští exportéři plně absorbovali šok z předchozích unijních cel na elektromobily. Trhy napjatě očekávají nadcházející čísla o čínské inflaci, přičemž odhady pracují se spotřebitelskou inflací (CPI) v blízkosti 0,8 – 1,0 % a růstem cen průmyslových výrobců (PPI) o 1,7 – 1,9 %. Ačkoliv tyto hodnoty nevypadají v západním kontextu jako hrozba, pro Čínu znamenají postupné vymanění se z deflační spirály, k čemuž napomohl růst cen mezinárodních komodit a oživení v globálním AI dodavatelském řetězci. V Japonsku se makroekonomický obraz komplikuje vlivem oslabeného jenu. Tokio čelí zrychlující inflaci vyvolané vysokými cenami energetických komodit, silným růstem mezd a pololetním revidováním ceníků korporacemi. Japonský trh práce ovšem zůstává neobvykle napjatý, očekává se pokles míry nezaměstnanosti na pouhých 2,5 %. Naproti tomu státy orientované primárně na export špičkových technologií zažívají obrovský rozmach. Jihokorejský export poháněný paměťovými čipy očekával růst o masivních 50 % meziročně, s paralelním oživením hrubých rafinérských marží, které přenášejí vysoké vstupní náklady ropy na finální spotřebitele v celém regionu. Tchaj-wan rovněž vykazuje známky akcelerujícího růstu taženého externí poptávkou po specializovaných polovodičích s HDP rostoucím dvouciferným tempem.
Centrální banky
USA
Tržní očekávání týkající se trajektorie budoucí měnové politiky Spojených států (tzv. „dot plot“ implikace) po dubnovém zasedání prudce zkorigovala. Finanční trhy nadále zaceňují stabilitu úrokových sazeb po celý zbytek roku 2026. Jakékoliv sázky na rychlé snižování sazeb (rate cuts) vyprchaly díky datům o inflaci (PCE) a odolném trhu práce. Současné oceňování derivátových nástrojů na úrokové sazby indikuje, že trhy vidí nejbližší pravděpodobnost pohybu u sazeb až v dubnu 2027, přičemž existuje zhruba 40% šance, že půjde dokonce o zvýšení sazeb. Tento narativ „higher for longer“ se pevně usídlil v tržní psychologii.
EU
Zatímco Fed si dopřává luxusu silné domácí ekonomiky a vysoké zaměstnanosti, Evropská centrální banka čelí horší kombinaci: slabému hospodářskému růstu a nabídkou taženému inflačnímu šoku. Ačkoliv ECB úrokové sazby na posledním zasedání nezvýšila, rétorika předních představitelů banky prošla dramatickým a vysoce jestřábím obratem. Prezident Bundesbanky, Joachim Nagel, vystoupil ve Frankfurtu se zásadním projevem, ve kterém varoval, že pokud nedojde k podstatnému zlepšení inflačního výhledu v připravovaných červnových projekcích, ECB bude muset bezpodmínečně na zasedání v červnu přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. Argumentační linie ECB se zaměřuje na nebezpečí tzv. sekundárních inflačních efektů. Zahrnuje přesvědčení, že dokud cena ropy setrvává nad hranicí 110 USD za barel (jako důsledek íránské války), přelije se tento externí nákladový šok nevyhnutelně do mzdových požadavků odborů a spotřebitelského chování. Centrální banka musí jednat agresivně, aby rozbila hrozící sebenaplňující se inflační spirálu, která by udržela růst cen permanentně nad 2% cílem. Nagela podpořili i další vlivní guvernéři. Institucionální investoři již plně zacenili první červencové zvýšení a připravují se na celkem tři zvýšení sazeb do konce kalendářního roku. Evropa se tak chystá utahovat měnové podmínky v době hospodářské zranitelnosti.
Asie
Pokud ECB a Fed použily jako nástroje slova a rozhodnutí o úrocích, Bank of Japan (BoJ) konala s finanční silou přímo na devizovém trhu. Během prvního květnového týdne, v době probíhajících japonských státních svátků, realizovala BoJ masivní a utajované intervence za účelem záchrany rapidně oslabujícího japonského jenu. Podle analytických výpočtů založených na datech peněžního trhu utratilo japonské ministerstvo financí a BoJ mezi 1. a 6. květnem astronomických 5 bilionů jenů (zhruba 32 miliard USD). Po přičtení předchozí operace z 30. dubna, která dosáhla hodnoty kolem 35 miliard USD, utratilo Japonsko během pouhého jednoho týdne na obranu své měny celkem 67 miliard dolarů.
Geopolitika
USA – Irán
Konflikt, který formálně vypukl 28. února 2026, se transformoval do ekonomické vyhlazovací války. Dne 4. května ohlásil prezident Trump spuštění mise „Project Freedom“, rozsáhlé vojenské operace s cílem eskortovat obchodní plavidla a námořníky mimo ohroženou zónu Perského zálivu. Reakce Íránu byla okamžitá: teheránská administrativa vytvořila instituci „Persian Gulf Strait Authority“ (PGSA), která si uzurpovala právo prověřovat a zpoplatňovat veškeré komerční lodě požadující proplutí, čímž de facto zlegalizovala svou blokádu průlivu. Konflikt eskaloval 7. května, kdy íránské revoluční gardy nasadily drony, balistické střely a letky útočných člunů k útoku na tři plující americké torpédoborce: USS Truxtun, USS Mason a USS Rafael Peralta. Americká plavidla odvrátila hrozbu, aniž by zaznamenala materiální ztráty. Reakce amerického centrálního velení (CENTCOM) následovala ještě tentýž den formou odvetných sebeobranných leteckých a raketových úderů na vojenská a raketová zařízení v íránských přístavních městech Bándar Abbás a na ostrově Kešm. Situace vyústila až k vyhlášení poplachu ve Spojených arabských emirátech, jejichž protivzdušná obrana na počátku 8. května aktivně sestřelovala útočící íránské balistické střely a bezpilotní letouny. Prezident Trump navzdory přímým střetům prohlásil, že příměří je technicky „stále v platnosti“, ale varoval, že selhání vyjednávání s Íránem by vedlo k návratu bombardování o „mnohem vyšší intenzitě“. Tato válečná realita drží globální energetickou bezpečnost jako rukojmí.
USA – Čína
Za zády blízkovýchodní krize probíhal další střet. Ekonomické elity se upínaly k nadcházejícímu summitu mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem v Pekingu, jenž byl stanoven na 14.–15. května 2026. Očekávání trhů před tímto summitem byla formována právní prohrou Trumpovy administrativy. V únoru 2026 Nejvyšší soud USA rozhodl, že využití zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA) k zavedení plošných recipročních cel (známých jako tzv. „Liberation Day tariffs“) bylo nezákonné, neboť IEEPA neposkytuje prezidentovi takto rozsáhlé daňové pravomoci. Toto rozhodnutí nejenže ochránilo americké daňové poplatníky a exportéry před obřím zvýšením nákladů a fakticky vymazalo stovky miliard dolarů plánovaných celních výnosů, ale také přinutilo americké soudy řešit masivní vracení (refundace) neoprávněně vybraných poplatků od stovek poškozených dovozců. Trumpova vláda ve snaze toto rozhodnutí obejít okamžitě aktivovala Sekci 122 obchodního zákona a plošná cla v úrovni 10 % zavedla znova. Avšak 7. května – tedy jen pár dní před odletem do Pekingu – Soud pro mezinárodní obchod (CIT) tento postup rovněž označil za protiprávní s odůvodněním, že sekce 122 slouží k řešení akutních bilancí plateb a nepředstavuje bianko šek pro zavádění globálních tarifů. S takto oslabenou domácí právní municí musí Spojené státy vyjednávat o prodloužení klíčových obchodních úmluv. Trhům jde o to, aby USA zachovaly roční suspendování zpřísněných exportních kontrol (tzv. Affiliates Rule), za což Čína přislíbila nákupy zemědělských komodit v objemu desítek milionů tun (zejména sóji) a především pokračování exportu strategických surovin. Jde zejména o vzácné zeminy, galium, germanium a antimon, nezbytné materiály pro americký vojenský a polovodičový průmysl. Čína sází na to, že Trump bude potřebovat hmatatelné diplomatické vítězství před blížícími se podzimními volbami do Kongresu, a je proto připravena tvrdě vymáhat své zájmy v technologické emancipaci.
Komodity a kryptoměny
Ropa a energetické komodity
Energetický komplex byl logicky nejvolatilnějším aktivem týdne. Cena ropy fungovala jako exaktní barometr rizik pramenících z blízkovýchodních útoků. Dlouhodobější zprávy ze Světové banky i expertů na energetiku varují, že omezení kapacity průlivu vytvořilo v zásobování ropou šok o velikosti 10 milionů barelů denně – historicky nevídaný objem, který ani hromadné vypouštění vládních strategických rezerv nemůže kompenzovat. Přechodné přerušení vývozu se postupně mění v dlouhodobé strukturální zablokování infrastruktury. K těmto rizikům se navíc přidávají hrozby ohledně stability ropných tras i jinde (např. export ropy z Íránu do Číny a následné uvalení sankcí na desítky zprostředkovatelských rafinérií USA).
Drahé kovy
Zlato zaujímá v aktuálním tržním prostředí unikátní pozici: roste jak při eskalaci konfliktu (poptávka po bezpečném přístavu), tak při de-eskalaci (oslabení dolaru a nárůst pravděpodobnosti snižování sazeb). Centrální banky jsou čistými kupci zlata po dobu 23 po sobě jdoucích měsíců. J.P. Morgan cíluje 6 300 USD/unci do konce roku 2026; Deutsche Bank 6 000 USD. Stříbro oscilovala v těsné korelaci se zlatem, přičemž průmyslová poptávka (solární panely, elektronika) poskytovala podporu. Palladium a platina zůstávají pod tlakem kvůli poklesu automobilového průmyslu v důsledku cel.
Zemědělské komodity
V sektoru zemědělských komodit probíhal široký nákupní trend tažený panikou z geopolitických logistických restrikcí a pozicováním obchodníků před vydáním kritické zprávy Ministerstva zemědělství USA – WASDE (World Agricultural Supply and Demand Estimates). Trhy vstřebávaly skutečnost, že nová květnová zpráva bude obsahovat kompletní bilance nabídky a poptávky pro novou sklizeň roku 2026/27. Indexové fondy po mnoha měsících otočily své investiční směrování a staly se čistými kupci, čímž zvýšily počet svých držených pozic v kukuřici na více než 400 tisíc. Cena kukuřice těžila ze silné americké poptávky po ethanolu a nad očekávání masivních nákupů od exportních partnerů, jako je Japonsko či Jižní Korea, kde korejští importéři ve velkých objemech (136 000 tun) zadávali nákupní příkazy. Stejný růst kopírovaly sójové boby i pšenice, umocněný faktem, že Indie zrušila embargo na vývoz pšenice z důvodu stabilizace přebytku svých zásob. Pro koncového spotřebitele ovšem platí varování Světové banky, že s cenou hnojiv očekávanou letos v plusu přes 31 % a narušenou stabilitou logistiky čeká svět hrozba nedostatku potravin.
Kryptoměny
Trh kryptoměn byl ovládnut klíčovým legislativním střetem v americkém Senátu. Bankovní výbor Senátu pod vedením senátora Tima Scotta oficiálně vyhlásil konání exekutivního sezení ke schválení tzv. „Zákona o srozumitelnosti“ (Clarity Act) na 14. května 2026. Tento průlomový návrh má trvale vyřešit existenční otázku trhu digitálních aktiv v USA, jelikož kodifikuje definici toho, jaké tokeny budou posuzovány jako cenné papíry a jaké jako komodity. Nejpalčivějším problémem, jenž spustil masivní válku lobbistů, se stala ustanovení obsažená v Sekci 404 tohoto zákona týkající se stablecoinů krytých dolarem. Krypto-společnosti požadují právo vyplácet držitelům těchto coinů úrokové zhodnocení. Na druhé straně se však formuje mocná aliance zástupců tradičního bankovnictví (např. American Banking Association), kteří varují před scénářem, kdy lidé v touze po lepším zhodnocení hromadně přesunou své životní úspory z pojištěných depozit tradičních bank do krypto-peněženek. Tvrdí, že by to destabilizovalo finanční sytém. Pro Coinbase, jehož právní ředitel Paul Grewal označil obavy bankéřů za pokus o zabití volné soutěže, je tento zákon určujícím byznysovým přežitím do konce dekády.
Firemní zprávy a výsledky
USA
Advanced Micro Devices (AMD) zveřejnilo výsledky za 1Q 2026 v úterý: tržby 10,3 miliardy dolarů (meziroční nárůst 33 %), non-GAAP EPS 1,37 USD. CEO Lisa Su zdůraznila‚ akcelerující poptávku po AI infrastruktuře. Datový segment se stal primárním motorem tržeb. Akcie AMD jsou od začátku roku 2026 výše o více jak 100 %. Nové čipy MI350 a plánovaný nástup MI450 posilují konkurenceschopnost vůči Nvidii. Arm Holdings zveřejnilo rekordní výsledky, ale investoři si dělali starosti o výhled smartphonového segmentu. Datadog (DDOG) byl naopak největší hvězdou týdne: tržby 1,006 miliardy dolarů v 1Q 2026 (+32,2 % YoY) překonaly odhady Wall Street o více než 40 milionů, a EPS 0,60 překonalo konsenzus 0,51. Palantir Technologies (PLTR) zveřejnilo výsledky v pondělí – akcie den poté klesly navzdory překonání odhadů, neboť trh byl přesycen po předchozím vzestupu. CoreWeave reportovalo silné výsledky. Corning vzrostl o 17 % po uzavření partnerství s Nvidií.
McDonald’s překonal odhady: EPS 2,83 USD (vs. odhad 2,74 USD), tržby 6,52 mld. (vs. 6,47 mld.). Akcie +3 %. Airbnb vykázalo tržby 2,7 miliard USD v 1Q 2026 (nad odhadem 2,61 mld.), přestože EPS mírně zklamal; výhled tržeb na celý rok byl optimistický. Vital Farms zažila šok: ztráta 3 centů na akcii vs. odhadovaný zisk 6 centů, navíc snížilo celoroční výhled – akcie –20 %. Exxon Mobil a Chevron vykázaly nadprůměrné výsledky (EPS 1,16 vs. odhad 1,07 u Exxon), ale akcie klesly přibližně o 1–1,4 % na obavách z vývoje cen ropy. Disney, Uber a Pfizer rovněž reportovaly v průběhu týdne. Hawkeye 360 vstoupilo na NYSE přes IPO ve čtvrtek 7. května.
EU
Na evropské scéně kraloval bankovní sektor. Během týdne ukázaly velké finanční ústavy extrémně ziskové výsledky. Italská UniCredit zaznamenala „nejlepší čtvrtletí v historii“. Čistý zisk banky vyletěl o 16,1 % na 3,2 miliardy EUR a excelentní anualizovaná návratnost na hmotný kapitál (RoTE) se usadila na fantastických 25,8 %. Tento stav byl dán pokračujícím plným přenosem vyšších úrokových sazeb do aktiv banky a důslednou nákladovou optimalizací. Banka byla natolik přesvědčena o své kondici, že vylepšila svůj dlouhodobý výhled do roku 2026 i nadále. Britská globální banka HSBC ohlásila stabilní zisk před zdaněním na úrovni 9,4 miliardy dolarů. Její návratnost RoTE představovala 17,3 %. HSBC benefitovala především z nárůstu objemu klientských depozit a lepší restrukturalizace globálních divizí (prodej portfolií ve Spojeném království a na Maltě) za vyšších globálních výnosů. Energetický komplex, zastoupený například společností Shell, potvrdil dominanci v odvětví silnými výsledky podpořenými vyššími realizačními cenami z důvodu celosvětové ropné nervozity.
Asie
Asijské technologické konglomeráty dominovaly svými prodejními výsledky. Globální nadšení z infrastruktury pro umělou inteligenci poskytlo mohutný vítr do plachet jihokorejským dodavatelům komponent (Samsung, SK Hynix), jejichž prodejní cyklus vstoupil do dlouhotrvající a masivní expanze. Oproti tomu průmysloví a logističtí operátoři jako ICTSI vykazovali smíšené bilance; silné toky zboží do a z Ameriky a asijských přístavů byly částečně kompenzovány dramatickými logistickými propady a neschopností lodí plynule operovat s nákladem na evropském a blízkovýchodním trhu z důvodu probíhající krize a vojenských eskort.
Ostatní klíčové faktory
Makroekonomický prostor je významně ovlivňován fyzickými a meteorologickými činiteli. Predikce analytiků ohledně léta roku 2026 upozorňují na návrat výrazného meteorologického jevu. Očekává se, že index ENSO (anomálie Niño 3.4) vzroste během léta o +0,5 °C, což vytvoří anomální povětrnostní podmínky. Tento klimatický faktor bude hrát dvojí ekonomickou roli. Na jedné straně ovlivní výnosnost plodin a volatilitu v zemědělství, na druhé straně drasticky zatíží poptávku po elektrické energii potřebné k chlazení. To je naprosto kritické s ohledem na skutečnost, že obrovské množství nově vzniklých datových center a infrastruktury umělé inteligence vyžaduje masivní dodávky elektrické energie v řádech desítek gigawattů. Jen v USA vzroste zatížení sítě u datových center až na 48,3 GW, což může vést ke zhoršené spolehlivosti energetických uzlů, vzestupu lokálních spotových cen elektrické energie a trvalé potřebě zajišťování přes komodity typu zemní plyn, jež funguje jako jediná dostupná rychlá náhrada při výpadku sítě.
USA
Fitch Ratings varoval, že fiskální pozice USA se v roce 2026 dále zhorší kvůli daňovým škrtům zahrnutým v zákoně ‚One Big Beautiful Bill Act‘. Cla sice přinesla dodatečné příjmy, ale pokryjí jen polovinu fiskálního dopadu škrtů. Tento výrok znepokojil dluhopisový trh – 30letý Treasury byl pod tlakem po celý týden. Stablecoin legislativa (Clarity Act) pokročila v Kongresu díky kompromisu, který řeší kontroverzní otázku výnosu ze stablecoinů. Bank of America označila zákon za pozitivní pro banky i pro širší kryptoekosystém. Průzkum spotřebitelské nálady Michiganské univerzity ukázal rekordně nízké hodnoty – investoři to vnímali jako kontraindikátor. Přesun vedení Fedu z Powella na Warsha patří mezi nejdůležitější institucionální změny roku; první Warshovo zasedání FOMC je naplánováno na 16.–17. června 2026, kdy Fed zveřejní nové ekonomické projekce.
EU
Evropská komise zahájila formální konzultace o možné reakci na americká cla na automobily. Norská centrální banka zvýšila klíčovou sazbu – první zvýšení sazeb v regionu v letošním roce, signalizující obavu ze sekundárních inflačních efektů energetické krize. ECB bude dle trhu velmi pravděpodobně nucena zvýšit sazby v červnu 2026, pokud inflační tlaky neustoupí. Airbus oznámil problémy s dodávkami součástí z důvodu narušení logistiky v Zálivu.
Asie
Plánovaný summit Trump–Si Ťin-pching (14.–15. května v Pekingu) představuje potenciální přelomový okamžik pro americko-čínské obchodní vztahy. Polymarket přiřazuje 49,5% šanci na formální celní dohodu do 31. května. Čínská ekonomika vykazuje pokračující ‚China Shock 2.0′ – masivní export přesměrovaný z USA do rozvíjejících se trhů. Tajwanský TSMC a jihokorejský Samsung dominují globálnímu polovodičovému průmyslu, přičemž čínská poptávka po čipech AI dosáhla rekordní úrovně.
Scénáře dalšího vývoje a klíčová rizika
Nejde o investiční doporučení, pouze o rámce, jak se mohou trhy vyvíjet.
Scénář 1: Dlouhodobá geopolitická paralýza a globální stagflace (Pravděpodobnost: 45 %)
Tento scénář předpokládá neúspěch veškerých diplomatických jednání a eskalaci vojenských operací v Hormuzském průlivu ze stávajícího asymetrického rušení plaveb v plnohodnotný operační konflikt. Blokády znemožní plynulé dodávky, což ukotví cenu ropy Brent trvale v koridoru mezi 100 až 120 USD za barel. Tato obrovská nabídkově indukovaná inflace se následně přenese z energetického sektoru přes petrochemii až do zemědělství. Spotřebitelská poptávka zkolabuje.
Tržní dopady: Evropská centrální banka bude v reakci na záchvěvy importované inflace nucena zahájit restriktivní cyklus úrokových sazeb počínaje červnem a pokračovat dalšími zvýšeními na podzim. Americký Fed bude po zbytek roku 2026 naprosto neschopen uvolnit monetární politiku, což ponechá úroky uvízlé na horní hranici, paralyzuje to realitní trh a prodraží firemní financování. Akciový trh vstoupí do výrazné bifurkace: akcie z oblasti energetiky, obrany, logistiky a alternativních dluhopisových instrumentů (reinsurance, CLOs) zaznamenají růst, zatímco široký trh indexu S&P 500, a především zranitelný evropský DAX a CAC, postihne výprodej provázený poklesem o 15-20 %. Makroekonomické oživení v tomto roce nebude možné.
Scénář 2: Vynucená asymetrická stabilizace a hladké přistání (Pravděpodobnost: 40 %)
Diplomaté prostřednictvím pákistánských a katarských zprostředkovatelů úspěšně sjednají trvalé ukončení námořní blokády. Jakmile trhy opět začnou důvěřovat v průchodnosti průlivu, globální averze k riziku oslabí a nadhodnocené kontrakty s ropou spadnou na původní hodnoty kolem 70-80 USD. Úleva z odeznívajícího inflačního šoku podpoří tezi, že americká ekonomika zvládne transformaci v bezbolestné hladké přistání (soft landing).
Tržní dopady: V takovém případě makroekonomická expanze s tahem od kapitálových výdajů na technologii (jak to prokazuje 43,4% růst investic v USA a excelentní čísla gigantů jako Alphabet a Amazon) prokážou svůj pozitivní přeliv do celkové produktivity. Asijské akciové trhy se stabilizují v rámci předpovědí o renesanci obchodu v polovodičích (Tchaj-wan a J. Korea potvrdí dvouciferný růst exportu). Americký Fed sice hned nesníží úrokové sazby, ale uklidnění podmínek posílí důvěru spotřebitelů v ekonomiku. Index S&P 500 by se tak usadil kolem hodnot 7500–7800 bodů, tažen prokazatelnými a trvale akcelerujícími maržemi velkých podniků.
Scénář 3: Selhání obchodní politiky a imploze logistických řetězců (Pravděpodobnost: 15 %)
Tento pesimistický (tail-risk) scénář se zakládá na kolapsu obchodních vyjednávání s Čínou (během summitu Trump-Si v Pekingu), podkopaném právními porážkami americké celní legislativy (zrušení IEEPA tarifů). Americká administrativa, neschopná zaručit vývoj obchodní politiky v zákonném rámci, by zavedla drakonické kvóty a embarga. Čína na to odpoví tvrdými proti-sankcemi a zavedením restrikcí na kritické kovy typu antimon či vzácné zeminy.
Tržní dopad: Celá teze investic „Magnificent Seven“ by stála před obrovským hardware deficitem, jenž by drasticky zpomalil plnění AI datových center a způsobil velké výpadky příjmů. Takový nečekaný technologický šok v kombinaci s devizovou destabilitou jenu a masivními odlivy peněz z japonských dluhopisů by vytvořil pro prodejní algoritmy neudržitelné prostředí. Následoval by lavinový výprodej drtící všechny segmenty (sell-everything event) dříve, než by centrální banky dokázaly přes dodávání repo-likvidity trhy uklidnit.
Klíčová rizika
- Paralýza globálního obchodu energiemi v Hormuzu: V případě trvalého přechodu kontroly úžiny pod PGSA (íránský daňový aparát pro lodě) se globální nabídka surovin strukturálně sníží, což vyvolá trvalý inflační nákladový šok. Nárůst palivových nákladů následně udrží úroky na nebezpečně vysokých hladinách se stagflačním profilem v celé EU.
- Repatriace japonského kapitálu a úrokový skok: Extrémní částka 67 miliard USD spálená BoJ při obraně jenu svědčí o neudržitelnosti měnových diferenciálů. Hrozí bezprostřední riziko, že japonští institucionální investoři, nespokojení s kurzovými ztrátami na západě a stimulováni rostoucím JGB výnosem, začnou likvidovat svá západní portfolia. To by způsobilo náhlé zasažení trhů státních dluhopisů (US Treasuries, Bunds) krizí likvidity a prudkým vzestupem výnosů do nebezpečných výšek.
- Destabilizace regulatorního prostředí mezinárodního obchodu USA: Rozhodnutí Nejvyššího soudu smazat z mapy celní systém postavený na IEEPA uvrhlo celou Trumpovu vyjednávací a fiskální architekturu do vákua. Neschopnost státního aparátu legálně uplatňovat cla povede k obrovským žalobám o refundace ze strany amerických importérů (ve stovkách miliard), což přímo ovlivní rozpočtový deficit USA a naruší fiskální stabilitu i důvěru ve vládní strategii vůči Číně a dalším obchodním blokům.
- Kryptoměnová depozitní krize v bankovnictví: Politické protlačování zákona Clarity Act odkrývá skryté riziko finanční stability. Pokud ustanovení Sekce 404 povolí platformám svobodně úročit retailovým klientům stablecoiny kryté dolarem, nastane okamžitý a asymetrický odliv úspor ze státně pojištěných vkladů u malých a středních amerických bank do kryptoměnových gigantů. To bankám sebere klíčovou klientskou likviditu, omezí jejich schopnost úvěrovat lokální podniky a ohrozí samotné záchranné mechanismy bankovního systému.
- Technologická koncentrace a udržitelnost energetické spotřeby: Zisková marže hyperscalerů je obdivuhodná, ovšem poptávka po gigawattech energie pro datová centra se střetává se strukturálními problémy elektrické sítě a kritickým nedostatkem mědi (očekávaný deficit 1 milionu tun). Ztroskotání dodavatelského hardware řetězce nebo nemožnost sítí dodat stovky gigawattů energie pro trénování AI by způsobilo splasknutí technologického růstu a likvidaci současných indexových maxim.