přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
USA
Americké akciové indexy v prvním lednovém týdnu výrazně posílily a dosáhly historických rekordů. Indexy S&P 500 a Dow Jones Industrial Average uzavřely v pátek 9. 1. na nových maximech (S&P 500 okolo 6 966 bodů, Dow Jones nad 49 500 body) a technologický Nasdaq Composite se rovněž vyšplhal na rekordní hodnoty kolem 23 670 bodů. Růst byl podpořen zejména rotací investorů do sektorů, které v minulých letech zaostávaly za technologiemi – dařilo se průmyslovým firmám a těžařům surovin. Například akcie polovodičových firem prudce posílily díky pokračujícímu optimismu ohledně umělé inteligence; Intel poskočil o +10,8 % po schůzce jeho CEO s prezidentem Trumpem. Celkově všechny tři hlavní indexy zaznamenaly za celý týden solidní zisky.
Evropa
Evropské akcie navázaly na silný závěr předchozího roku a dosáhly nových rekordů. Panevropský index STOXX 600 uzavřel týden na historickém maximu a přidal necelé 1 %. Pro STOXX 600 to zároveň znamenalo nejdelší vítěznou sérii týdenních růstů od května minulého roku. Také hlavní národní indexy stanovily nová maxima – německý DAX i španělský IBEX vystoupaly na rekordní úrovně. Významný psychologický milník zaznamenala britská burza, kde FTSE 100 poprvé v historii překonala hranici 10 000 bodů. Tahouny evropských trhů byly technologické firmy (např. nizozemský výrobce čipových strojů ASML) a také zbrojařské tituly, které v reakci na geopolitické napětí posílily. Ke konci týdne pomohl sentimentu i růst cen komodit, jenž podpořil akcie těžařů kovů a energetických firem.
Asie
Také asijské akciové trhy vstoupily do roku 2026 prudkým růstem. Japonský index Nikkei 225 první obchodní den roku (5. 1.) vyskočil o +2,96 % na 51 832 bodů a poprvé po dvou měsících intradenně překonal hranici 52 000. Širší index TOPIX přidal +2 % na nové historické maximum 3 477 bodů díky rally velkých technologických titulů. Celkově se asijské akcie zhodnotily více než americké – technologický sektor v Asii od začátku roku vzrostl už zhruba o +6 %, zatímco americký Nasdaq 100 přidal jen ~+2 %. Investoři přesouvají kapitál do asijských technologických firem, které těží z boomu umělé inteligence a důležité role v polovodičovém dodavatelském řetězci. Výrobci čipů jako Samsung Electronics, SK Hynix či TSMC od začátku roku posílili o 8–16 %. Optimismus podpořila i zpráva, že Samsung odhaduje rekordní čtvrtletní zisk díky trojnásobnému růstu cen paměťových čipů tažených poptávkou z AI segmentu. V Číně pak zaujal vstup nových AI firem na burzu – například akcie startupu MiniMax se při debutu v Hongkongu zdvojnásobily oproti upisovací ceně, což dále podpořilo býčí náladu na tamním trhu.
Makroekonomické události
USA
Nejočekávanějším makroúdajem týdne byla americká zpráva o zaměstnanosti za prosinec. Ekonomika USA vytvořila 50 000 nových pracovních míst, což mírně zaostalo za odhady (trh čekal ~60 000). Navzdory slabšímu přírůstku ale míra nezaměstnanosti klesla dle očekávání na 4,4 %. Údaje tak potvrdily obraz zpomalující, ale stále relativně odolné zaměstnanosti – růst počtu pracovních míst zůstává „na volnoběh“ a nábor je koncentrován jen v úzké skupině odvětví. Analytici to hodnotí jako signál, že trh práce sice ztrácí dynamiku, ale Fed získává prostor ponechat úrokové sazby zatím beze změny. Kromě toho se po dlouhém rozpočtovém patu a rekordně dlouhém uzavření federálních úřadů v závěru 2025 obnovilo v lednu normální zveřejňování makrodat, což investoři přivítali s úlevou. Ve zbytku týdne vyšly např. indexy nákupních manažerů (PMI) – průmyslová aktivita USA koncem roku stagnovala a tovární zaměstnanost dokonce klesá navzdory politickým příslibům o výrobní renesanci. Celkově však slabší data trhy paradoxně podpořila, neboť posílila sázky na případné snižování sazeb Fedu během roku.
Evropa
V eurozóně dorazila příznivá zpráva, že inflace v prosinci zpomalila na 2,0 % – tedy přesně na cíl Evropské centrální banky. Meziroční růst cen tak klesl z listopadových 2,1 % a potvrdil úspěšné zkrocení inflačních tlaků v průběhu roku 2025. Jádrová inflace (bez energií a potravin) rovněž mírně ustoupila na 2,3 %. Tento vývoj posiluje očekávání, že ECB nebude muset v roce 2026 měnit sazby a pravděpodobně ponechá měnovou politiku stabilní po celý rok. Z makrodat pak eurozóna vykázala ještě slušný růst HDP ve 4Q 2025 – přes jisté zpomalení šlo o nejrychlejší kvartální expanzi za poslední dva roky díky silné spotřebě a fiskálním stimulům v čele s Německem. Průzkumy ale současně ukazují pokračující slabost ve zpracovatelském sektoru: prosincový PMI ve výrobě zůstal pod hranicí 50 bodů a signalizuje další pokles průmyslové aktivity. Německý průmysl se nadále potýká s drahou energií a slábnoucí zahraniční poptávkou, což drží celou eurozónu blízko stagnace. Celkově však Evropa vstupuje do roku 2026 na relativně pevných základech – inflace byla zkrocena a spotřeba domácností zůstává poměrně solidní.
Asie
V Číně naznačují nejnovější data smíšený obraz hospodářství. Dobrou zprávou bylo, že čínský zpracovatelský sektor se vrátil k mírnému růstu – oficiální index PMI ve výrobě stoupl v prosinci na 50,1 bodu a poprvé po několika měsících se tak dostal nad klíčovou hranici 50 bodů oddělující expanzi od poklesu. To signalizuje určitou stabilizaci a oživení aktivity v čínských továrnách na konci roku. Naproti tomu služby rostly nejpomaleji za půl roku – index PMI v nevýrobním sektoru klesl na 52,0 vlivem slábnoucího přílivu nových zakázek a poklesu poptávky ze zahraničí. Čínská ekonomika tak uzavřela rok 2025 s „umírněným růstem, ale vysokými očekáváními“ do budoucna. Podnikatelská důvěra se totiž zlepšila – subindex očekávání vyskočil na 9měsíční maximum, firmy sází na úspěšné oživení v roce 2026 také díky novým vládním stimulům. Čínskou ekonomiku však nadále brzdí strukturální problémy, zejména vleklá realitní krize a hrozba deflace. Ostatní velké asijské ekonomiky hlásily převážně příznivé makro zprávy: Japonsko dál vykazuje mírný růst a stabilní nízkou inflaci, zatímco Indie těží ze silné domácí poptávky a tamní PMI zůstaly vysoko nad 50 body na pozadí robustního růstu služeb.
Centrální banky a geopolitika
USA
Prosincová data z trhu práce upevnila očekávání, že americký Fed ponechá sazby delší dobu beze změny. Obchodníci nyní předpokládají, že k dalšímu snížení úrokových sazeb dojde nejdříve v polovině roku – pravděpodobnost poklesu už do dubna 2026 klesla pod 50 %. Fed loni snížil sazby třikrát, aby podpořil trh práce, a aktuálně má prostor vyčkat, zda inflace bude dál zvolna klesat. Guvernér Powell naznačil, že alespoň v nejbližších měsících chce měnový výbor ponechat sazby stabilní a „udržet tlak na inflaci“. V pozadí však už probíhá důležitá změna – Powellovi končí v květnu mandát a prezident Donald Trump oznámí brzy nového kandidáta na šéfa Fedu. Trump opakovaně tlačí na agresivnější snižování sazeb, takže se čeká, že jím vybraný nástupce bude nakloněn uvolněnější politice. Vedle měnové politiky dominovaly zprávy z USA tento týden zejména geopolitické otřesy na západní polokouli. Spojené státy o víkendu 3. 1. provedly odvážnou operaci v Caracasu, při níž specielní jednotky dopadly venezuelského autoritářského lídra Nicoláse Madura. Madurovo svržení po letech krize vyvolalo regionální nejistotu, ale trhy reagovaly spíše pozitivně – odklizení režimu v Caracasu zvyšuje šance na obnovu těžby ropy v bohaté Venezuele. Prezident Trump následně oznámil „Doktrínu Donroe“ (parafráze Monroeovy doktríny) s cílem posílit dominanci USA na západní polokouli. Plánuje například dovážet venezuelskou ropu do USA (navzdory dřívějším sankcím) a otevřít tamní ropný sektor americkým firmám. Zároveň varoval, že je připraven použít i vojenskou sílu vůči dalším režimům v regionu – zmínil možné zásahy v Kolumbii a Mexiku, a prohlásil také, že „komunistický režim na Kubě je před pádem“. Tyto výroky vyvolaly znepokojení řady zemí, ale trhy zatím zůstaly klidné a geopolitické riziko nevyvolalo paniku – investoři věří, že Trumpova vláda bude postupovat pragmaticky a konflikty nerozpoutá. Další politickou nejistotou v USA zůstává osud dovozních cel z éry obchodních válek: americký Nejvyšší soud se totiž chystá rozhodnout o legalitě Trumpových plošných cel (uvalených v roce 2025 pod záminkou nouzových pravomocí). Verdikt se očekává 14. ledna a může výrazně ovlivnit obchodní politiku USA.
Evropa
Evropská centrální banka v prvních lednových dnech nezasedala, ale příznivá inflační data de facto potvrdila vyčkávací postoj banky. Tržní konsenzus předpokládá, že ECB ponechá úrokové sazby po celý rok 2026 beze změny, neboť inflace se vrátila k 2% cíli a ekonomika se solidně drží. Představitelé ECB naznačují, že případné další snižování sazeb není na pořadu dne – rizika inflace i poklesu jsou v rovnováze. Na poli geopolitiky byla v Evropě cítit nervozita zejména kvůli eskalaci amerických akcí v Latinské Americe a trvajícímu napětí na Blízkém východě. Někteří evropští lídři nepřímo kritizovali jednostranné kroky Washingtonu – například německý ministr financí prohlásil, že mezinárodní právo platí pro všechny, včetně USA. Rusko-ukrajinský konflikt pokračoval i na přelomu roku; v týdnu došlo např. k ukrajinskému dronovému útoku na sklad paliv v ruském pohraničním Bělgorodu, který způsobil požár, jenž se však podařilo uhasit bez větších škod. Evropské země současně řeší trvající migrační vlnu a zvýšené výdaje na obranu v reakci na geopolitické hrozby, což se odráží i v rozpočtových debatách EU (např. Německo navyšuje výdaje na armádu a infrastrukturu, aby podpořilo ekonomiku i bezpečnost). Celkově v Evropě přetrvává zvýšená geopolitická opatrnost, ale finanční trhy zůstaly na počátku roku v optimistické náladě díky odeznění inflačních rizik.
Asie
V Asii se pozornost soustředila na Čínu a její měnovou politiku. Čínská centrální banka na výroční lednové konferenci slíbila další uvolnění politiky v roce 2026 – explicitně avizovala snížení povinných minimálních rezerv (RRR) a úrokových sazeb. Cílem je podpořit likviditu a domácí poptávku v době, kdy se čínská ekonomika potýká se slabým realitním trhem a deflačními tlaky. PBoC zdůraznila, že chce udržet „přiměřeně uvolněné“ finanční podmínky a zajistit dostatečný úvěrový růst. Rovněž přislíbila stabilizovat kurz jüanu na „rozumné a vyvážené úrovni“ – to signalizuje, že Čína nedopustí výrazné oslabení měny, aby předešla odlivu kapitálu. Japonská centrální banka mezitím nečekaně naznačila možnost ústupu od extrémně uvolněné politiky – guvernér BoJ signalizoval ochotu „přehodnotit“ politiku kontroly výnosové křivky později v roce, což vedlo k spekulacím na růst jenu. V geopolitické rovině dominovaly v Asii především napětí na Korejském poloostrově a situace v Myanmaru. Severní Korea na počátku roku nepodnikla žádný raketový test, avšak Jižní Korea a Japonsko zůstávaly v pohotovosti kvůli dřívějším hrozbám Pchjongjangu. V Myanmaru, zmítaném občanskou válkou od vojenského puče, se 8. 1. konaly kontroverzní volby organizované juntou – většina prodemokratických stran je však bojkotovala a hlasování proběhlo jen v částech země kontrolovaných armádou. Tato politická fraška byla mezinárodně odsouzena, avšak dopad na trhy byl minimální, neboť Myanmar nepatří k hlavním finančním trhům regionu. Další citlivé téma je napětí mezi Čínou a Japonskem ohledně vývozu technologie a surovin – Čína na sklonku roku oznámila omezení vývozu některých strategických kovů, což Japonsko kritizovalo. Celkově se asijský region potýká s řadou geopolitických rizik (např. možná konfrontace kolem Tchaj-wanu zůstává ve hře), ale investoři zatím tato rizika do cen aktiv výrazně nepromítají.
Komodity a kryptoměny
Ropa a energie
Trh s ropou byl v daném týdnu rozkolísaný kvůli událostem ve Venezuele. Zpráva o svržení prezidenta Madura nejprve vyvolala očekávání, že pod novou (proamerickou) vládou by těžba ve Venezuele mohla narůst – to v úvodu týdne dočasně stlačilo ceny ropy. Postupně však převládl názor, že produkci nelze rychle obnovit kvůli zničené infrastruktuře, a navíc v regionu hrozí další politické otřesy. Ke konci týdne proto ropa prudce zdražovala: v pátek 9. 1. Brent +2,2 % na 63,34 $/bbl a WTI +2,35 % na 59,12 $/bbl. Ropě pomohla také zpráva z OPEC+, že produkce kartelu v prosinci nečekaně klesla – výpadky těžby v Íránu a Venezuele převážily dohodnuté zvýšení těžebních kvót. Nad trhem zároveň visí nejistota kolem rusko-ukrajinského konfliktu (např. zmíněný útok dronu na ruský ropný sklad v Bělgorodu) a kolem nové americké doktríny pro Latinskou Ameriku, jež by mohla přesměrovat obchod s ropou.
Kovy (drahé a průmyslové)
Na trhu kovů vyvolala rozruch Čína svými kroky k omezování vývozu strategických surovin. Peking od 1. 1. zavedl nová licenční omezení na export stříbra, wolframu a antimonu – surovin klíčových pro elektroniku a zbrojní průmysl. V reakci na to cena stříbra vystoupala na historické maximum; stříbro se stalo „zbraní“ Číny v obchodní válce, podobně jako dříve vzácné zeminy. Jeho raketový růst táhne i silná průmyslová poptávka (solární panely, elektronika) a nízké globální zásoby. Zdražily také další kovy: měď prodloužila růstovou sérii díky sázkám na budoucí oživení poptávky (např. ze stavebnictví a elektromobility). Hliník dosáhl nejvyšší ceny od dubna 2022, podpořen obavami z omezených dodávek při rostoucí poptávce. Vzácné kovy jako zlato a platina se obchodovaly smíšeně, když na jedné straně profitovalo z poklesu reálných úroků, ale na druhé straně ho brzdil silnější dolar. Železná ruda a ocelářské komodity v Číně mírně zdražily, podpořeny nadějí na ekonomické stimuly. Lithium a kovy pro baterie zůstaly volatilní; investoři sledují, zda Čína neomezí i jejich export, což by mohlo dále vyhnat ceny.
Kryptoměny
Na kryptoměnovém trhu se první lednový týden nesl v duchu konsolidace po prudkém růstu v minulém roce. Bitcoin se obchodoval kolem hranice 90 000 $ – během týdne se pokusil prorazit výše, krátce vystoupal k 92 000 $, ale rally nevydržela a kurz se vrátil zpět k 90k. Proti rekordní hodnotě ~126 000 $ z října 2025 je tak BTC stále asi 30 % níže. Investoři zvažují, jak na kryptoměny dopadne výhled uvolněnějších sazeb: nižší úroky by mohly podpořit riziková aktiva, avšak současně panují obavy z možné přeregulace v USA. V Kongresu se totiž chystají nová hlasování o regulaci kryptoměn, což vytváří nejistotu. Média také zaznamenala zajímavou zprávu z Číny: tamní digitální měna e-CNY (digitální jüan) byla od 1. 1. 2026 nově označena jako úročené aktivum – centrální banka povolila komerčním bankám vyplácet úrok z digitálních jüanových vkladů. Tento krok má podpořit atraktivitu digitální měny, což by mohl být milník v adopci státem řízených kryptoměn. Celkově však kryptotrh na začátku roku 2026 spíše vyčkával; index „strachu a chamtivosti“ zůstával v neutrálním pásmu a volatilita byla poměrně nízká.
Firemní zprávy a výsledky
USA
Ve firemní sféře v USA byl týden ovlivněn jednak dozvuky sváteční sezóny, jednak přípravami na nadcházející výsledkovou sezónu. Technologické giganty čelily vybírání zisků – akcie Apple oslabily od začátku roku o ~5 %, neboť investory znervózňuje údajné zaostávání Applu v oblasti AI oproti konkurentům (Google představil pokročilý model Gemini 3). Z Apple navíc odešlo několik vedoucích pracovníků, což trh vnímá jako signál možných vnitřních problémů. Naopak Intel zažil prudký růst akcií díky rally celého polovodičového sektoru a podpoře ze strany vlády – prezident Trump po schůzce s CEO Intelu slíbil firmě podporu a chválil její plány v oblasti čipů. Ze sektorů se dařilo též obrannému průmyslu (akcie firem jako Lockheed Martin či Northrop Grumman posilovaly díky rostoucím zakázkám v souvislosti s geopolitikou) a energetice (i přes kolísání cen ropy investoři očekávají nové příležitosti v otevírající se Venezuele). V oblasti fúzí a akvizic zaujal krok společnosti Titan America, která převzala firmu Keystone Cement – jde o konsolidaci v cementárenském odvětví zvyšující cenovou sílu na regionálním trhu stavebních materiálů. Také proběhlo několik větších finančních transakcí: softwarová firma Guidewire schválila program zpětného odkupu akcií za $500 milionů, což investoři vnímali jako důvěru managementu v budoucí cash flow. Společnost Clearway Energy pak úspěšně upsala dluhopisy za $600 milionů na financování zelených projektů. Celkově americké firmy těžily z pozitivního tržního sentimentu; analytici ale upozorňují, že laťka pro výsledky 2026 je vysoko – očekává se jen mírný růst zisků po silném roce 2025, takže jakékoliv zklamání by mohlo vyvolat větší výprodeje.
Evropa
V Evropě bylo firemních zpráv po Novém roce méně, hlavní sezóna výsledků teprve přijde. Přesto několik korporátních událostí stálo za pozornost. Automobilky pokračovaly v trendu investic do elektromobility – například německý Volkswagen oznámil navýšení rozpočtu na vývoj baterií pro rok 2026 o dalších 2 miliardy EUR (s cílem urychlit uvedení několika nových elektromodelů). Energetický sektor řešil dopady politických rozhodnutí: dánská společnost Ørsted (lídr v offshore větrné energetice) podala právní stížnost proti rozhodnutí vlády USA pozastavit její projekt větrné farmy u východního pobřeží USA. Ørsted zároveň varoval, že pokud se americká administrativa k projektu $5 miliard rychle nevrátí, bude zvažovat odpis investic – zpráva nicméně investory potěšila, protože firma aktivně hájí své zájmy a její akcie stouply. Bankovní sektor v Evropě reflektoval stabilizaci úrokových sazeb: některé banky (např. španělská Santander) naznačily, že růst úrokových výnosů se zastaví, a soustředí se proto na snižování nákladů a nové poplatkové služby, aby udržely ziskovost. V Londýně se také řešil osud britské Arm Holdings – objevily se spekulace, že japonský SoftBank (majitel Arm) by mohl část akcií prodat strategickému investorovi z oblasti polovodičů, což vyvolalo zájem trhů. Další zprávou byl posun v chemickém průmyslu: belgický Solvay dokončil oddělení své farmaceutické divize (nově kotovaná firma Syensco), což investoři uvítali pro větší přehlednost struktur. Z makropohledu je důležité, že evropské firmy budou těžit z poklesu cen energie – například německý chemický koncern BASF uvedl, že díky levnějšímu plynu plánuje zvýšit produkci hnojiv. To vše rámuje opatrný optimismus, že zisky evropských firem by po hubenějších letech mohly v roce 2026 opět růst, byť spíše jednociferným tempem.
Asie
V Asii dominovaly firemním titulkům technologické společnosti a průmysloví giganti. Již zmíněná Samsung Electronics překvapila odhadem rekordního zisku za Q4 2025 (oper. profit ~20 bil. wonů, +208 % r/ r), taženého silnou poptávkou po paměťových čipech pro AI a servery. Samsung také sdělil, že tržby za 4Q vystoupaly na ~93 bil. wonů (+23 % r/ r), což by byl historický kvartální rekord. Akcie Samsungu zpočátku reagovaly růstem na nové maximum, nicméně část zisků pak investoři vybrali (celý týden titul uzavřel mírně pod úrovní začátku roku, po +155 % zhodnocení v roce 2025). Japonský technologický sektor pokračoval v rally – např. výrobce čipových zařízení Tokyo Electron zaznamenal zvýšené objednávky a jeho akcie posílily. V Číně se do centra pozornosti dostal AI startup MiniMax, druhá z tzv. „AI tygřích“ firem, která vstoupila na burzu – jak už zmíněno, její akcie v Hongkongu debutovaly se 100% ziskem oproti IPO ceně. Mezi tradičními průmyslovými firmami zaujala zpráva od ExxonMobil – ačkoliv americká firma, její CEO Darren Woods označil Venezuelu za „neinvestovatelnou“ i po pádu Madura, kvůli zdevastované infrastruktuře a vysokým rizikům. To naznačuje, že ani západní giganti se do Venezuely nepohrnou okamžitě, což zajímá asijské rafinerie (např. indické a čínské firmy, které odebíraly venezuelskou ropu v minulosti). Další významnou zprávou bylo oznámení čínských regulátorů o zpřísnění podmínek pro obchodování na páku – Čína plánuje zvýšit minimální vklady pro margin trading a sjednotit reportovací povinnosti brokerů. Tento krok má omezit nadměrné riziko na trhu po zkušenostech s volatilitou minulých let. Celkově asijské korporace těží z příznivého prostředí – zvláště exportéři z Japonska a Koreje profitují ze silné poptávky po elektronice a autech, zatímco čínské firmy vyhlížejí domácí stimuly.
Ostatní klíčové faktory
USA
Dolar a výnosy: Americký dolar v průběhu týdne mírně posiloval. Dolarový index DXY vystoupal zhruba o +0,3 %, zejména poté co prosincová data nevyzněla natolik slabě, aby Fed musel hned snižovat sazby. Krátkodobé výnosy amerických státních dluhopisů prudce vzrostly – citlivý 2letý výnos se po pátečním reportu zvýšil o +5 bazických bodů na ~3,54 %. Naopak dlouhodobější 10letý výnos mírně klesl (cca 4,17 %, −1 bp), což odráží očekávání, že inflace bude dále klesat a Fed v horizontu roku obnoví uvolňování politiky. Výnosová křivka tak zůstává inverzní (krátké sazby nad dlouhými) – signál možných obav z budoucí recese. Úvěrové spready podnikových dluhopisů se v novém roce dál zužovaly díky rizikovému apetitu investorů. Index volatility VIX na akciích spadl na nejnižší úroveň za několik měsíců (~14 bodů), což svědčí o značné complacency trhu. Politická rizika: investoři sledují právní nejistoty – klíčový je blížící se rozsudek Nejvyššího soudu k tarifům. V pátek 9. 1. soud nevyhlásil očekávané rozhodnutí a odložil ho zřejmě na 14. 1., což trhy přijaly s úlevou. Panuje totiž obava, že by zneplatnění Trumpových cel mohlo vést k masivnímu narušení současného obchodního režimu – firmy by čelily nejistotě ohledně dovozních podmínek, a případné zachování cel zase může dál zvyšovat náklady. Dalším faktorem je politika Fedu – pod silným tlakem prezidenta. Trhy se obávají o nezávislost centrální banky; jak uvádí analýza Reuters, rizikem roku 2026 je, že „Fed uvolní politiku více, než ekonomika vyžaduje, a znovu zažehne inflaci“. To by pak mohlo vynutit bolestivý obrat kurzu. Investorský sentiment: Začátek roku je tradičně silný. Letos ho umocňuje nadšení pro AI sektor, který loni táhl růst – nicméně mnozí varují před možnou bublinou v technologiích. Někteří investoři proto již rotují do hodnotových akcií a jiných. Pro rok 2026 také narůstá politické riziko: v listopadu čekají USA volby do Kongresu (midterms), které mohou ovlivnit fiskální politiku. Zároveň mohou vyplout na povrch nové černé labutě – analytici zmiňují třeba možnost nečekaného makro šoku či politického zvratu. Prozatím však trhy vstupují do roku s optimismem a americká ekonomika nevysílá alarmující signály.
Evropa
V Evropě patřil k dalším faktorům stabilizovaný kurz eura. V reakci na americká data euro nejprve mírně posílilo (slabší payrolls), ale koncem týdne opět oslabilo kvůli jestřábímu tónu Fedu, takže čistě za týden zůstalo téměř beze změny kolem. Britská libra mírně zpevnila poté, co britská vláda signalizovala dodržení fiskální disciplíny navzdory tlakům na zvýšení výdajů. Dluhopisové trhy v eurozóně byly klidné – výnos 10letého německého Bondu se pohyboval kolem 2,5 % a periferní spready (např. Itálie) se dále nepatrně zúžily díky poklesu politického napětí v EU. Investiční nálada v Evropě je opatrně optimistická: index ekonomického sentimentu ZEW vykázal nárůst důvěry v německou ekonomiku díky očekávání vládních stimulů. Na druhé straně politická rizika: Evropa sleduje s obavami americkou konfrontační linii vůči Číně a Latinské Americe. EU se snaží sama prosazovat de-risking (snižování závislosti na Číně) a tento týden proběhla jednání o zpřísnění kontroly exportu citlivých technologií do Číny. Geopolitická situace na blízkém východě (Írán, Izrael) rovněž může Evropu zasáhnout, a tak diplomaté EU apelovali na snížení napětí poté, co Írán pohrozil odvetou proti USA a Izraeli v případě útoku. Dosud však tyto rizikové faktory neměly přímý dopad na evropská aktiva a investoři se soustředí spíše na domácí fundamenty.
Asie
V Asii se mezi klíčové faktory řadí měnové kurzy a intervence centrálních bank. Japonský jen během týdne mírně posílil k USD, částečně vlivem očekávání postojů BoJ. Také jestřábější rétorika nové vlády v Tokiu (tlak na boj s inflací dovozem) mohla jenu pomoci. Čínský jüan zůstal relativně stabilní – PBoC aktivně řídí kurz a slíbila jej držet „zhruba stabilní“ na rozumné úrovni, což také činila devizovými intervencemi. Indická rupie se mírně zotavila po propadu koncem loňska a pomohl jí příliv zahraničního kapitálu do indických akcií. Thajský baht a malajsijský ringgit posílily díky očekávání turistické sezóny a zlepšení vývozu. Obchodní vztahy a politika: Na region působí i obchodní opatření velmocí – čínské restrikce na kovy (stříbro, atd.) by mohly zasáhnout japonské a korejské výrobce elektroniky, kteří tyto suroviny potřebují. Japonsko a Jižní Korea zvažují odvetné kroky na mezinárodní obchodní půdě. Investorské klima v Asii zůstává pozitivní díky zahraničním investicím do tamních trhů. Nicméně analytici upozorňují na možná rizika: případné zhoršení vztahů USA-Čína (například rozšíření amerických sankcí na další čínské firmy) by mohlo sentiment rychle zvrátit. Tento týden byla zaznamenána menší roztržka – Německo ústy svého ministra financí kritizovalo USA za obcházení mezinárodního práva, přičemž Čína tento komentář uvítala jakožto podporu multipolárního přístupu. Pro Asii je také důležité, že ceny potravin zůstávají stabilní (pro importéry jako Filipíny či Bangladéš je to úleva). Shrnutí: Asijské trhy vstupují do roku 2026 s nádechem euforie okolo technologií a s podporou uvolněných politik (Čína, Japonsko). Zároveň však vnímají, že hlavní rizika – od možných bublin na trhu AI po geopolitické konflikty – mohou přijít nenadále z „opomenutých koutů trhu“, a proto budou opatrně sledovat další vývoj.