přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Shrnutí
Obchodní týden se vyznačoval zvýšenou volatilitou napříč všemi třídami aktiv. Tržní dynamika byla formována souběhem několika faktorů: obnovením geopolitického napětí na Blízkém východě, zveřejněním zápisu z červnového zasedání americké centrální banky (Fed) a začátkem výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí roku 2026. Makroekonomické prostředí vykazuje znaky perzistentní inflace, která omezuje prostor centrálních bank pro uvolňování měnové politiky. Zveřejněná data o vývoji spotřebitelských cen v USA a cen výrobců v Japonsku tento předpoklad potvrdila.
Akciové trhy zaznamenaly regionální divergenci. Zatímco americké indexy s vyšší vahou technologických společností těžily z probíhajících investic do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI) a týden zakončily v kladných hodnotách, evropské a asijské trhy byly podrobeny korekci. Evropské indexy reagovaly na energetická rizika a asijské trhy reflektovaly vybírání zisků v polovodičovém sektoru a strukturální slabost čínské poptávky. Na dluhopisových trzích došlo k plošnému nárůstu výnosů, což odráželo přecenění trajektorie úrokových sazeb a růst termínové prémie v kontextu fiskálních deficitů.
| Aktivum | Uzavírací hodnota 10.7.2026 | Procentuální změna za 1 týden |
| S&P 500 | 7575,39 | 1,23% |
| Dow Jones | 52637,01 | -0,50% |
| Nasdaq | 26281,61 | 1,74% |
| Russell 2000 | 2977,81 | -0,61% |
| FTSE 100 | 10497,29 | -1,70% |
| CAC 40 | 8338,97 | -1,99% |
| DAX | 25067,09 | -2,76% |
| STOXX 600 | 641,10 | -1,79% |
| Euronext 100 | 1907,86 | -1,58% |
| PSE | 2627,76 | 0,47% |
| SSE Composite | 3996,16 | -1,17% |
| Nikkei 225 | 68557,73 | -1,70% |
| Hang Seng | 24175,12 | 3,53% |
| US 2-Yr Yield | 4,2080% | 7,7 bps |
| US 10-Yr Yield | 4,5600% | 7,3 bps |
| US 30-Yr Yield | 5,0710% | 9,0 bps |
| Německo 10-Yr Yield | 3,0347% | 10,2 bps |
| Francie 10-Yr Yield | 3,8290% | 10,3 bps |
| Itálie 10-Yr Yield | 3,8040% | 8,4 bps |
| Japonsko 10-Yr Yield | 2,7650% | -0,9 bps |
| Čína 10-Yr Yield | 1,7320% | -0,9 bps |
| VIX (Index strachu) | 15,03 | -4,93% |
| Ropa WTI | 71,41 $ | 3,82% |
| Ropa Brent | 76,01 $ | 5,39% |
| Zlato | 4113,70 $ | -1,76% |
| EUR/USD | 1,1414 | -0,20% |
| EUR/CZK | 24,2550 | 0,30% |
| Bitcoin (BTC) | 64127,14 $ | 2,53% |
Akciový trh
Zahájení výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí 2026 přineslo první relevantní data z korporátní sféry, která ukazují tlaky na nákladové položky podniků.
USA
Americké akciové trhy prošly „přetahovanou“ mezi čipovým sektorem a zbytkem trhu. Technologický sektor a komunikační služby zaznamenaly nárůst výkonnosti, což podpořilo indexy S&P 500 a Nasdaq Composite, zatímco Dow Jones Industrial Average a index menších společností Russell 2000 klesly. Tato divergence mezi růstovými (growth) a hodnotovými (value) tituly je podložena pokračující alokací kapitálu do segmentu umělé inteligence a související infrastruktury. Podle datových analytiků dosáhlo ocenění indexu S&P 500 podle ukazatele forward P/E (poměr ceny k očekávaným ziskům) hodnoty 20,4, což převyšuje pětiletý průměr 19,9 i desetiletý průměr 19,0. Trh tak započítává optimistická očekávání ohledně budoucích zisků. Odhady analytiků pro meziroční růst zisků společností v indexu S&P 500 za druhé čtvrtletí byly revidovány směrem vzhůru z 18,8 % na konci března na současných 23,6 %. Tato vzestupná revize je atypická, neboť historicky odhady zisků během čtvrtletí klesají v průměru o 2,0 % až 2,7 %. Z hlediska participace zůstává tržní šíře úzká. Index BPNDX, který měří procento akcií v indexu Nasdaq-100 obchodujících se s nákupním signálem, dosáhl hodnoty 58 %, což je pod úrovněmi z předchozích let. Volatilita měřená indexem VIX mírně stoupla, s termínovou strukturou v contangu a zvýšenou hodnotou ukazatele SKEW, což indikuje ochotu tržních účastníků zajišťovat se proti riziku hlubšího poklesu (tail risk). Očekávaný týdenní pohyb indexu S&P 500 na opčním trhu byl naceněn na přibližně 0,85 %.
EU
Evropské trhy zaznamenaly ztráty napříč hlavními indexy a zaostaly za USA. Výkonnost evropských akcií byla negativně ovlivněna geopolitickými faktory a jejich dopadem na ceny energií. Evropská ekonomika, s vyšším podílem průmyslu a cyklických sektorů ve srovnání s USA, je strukturálně citlivější na nákladové šoky plynoucí z trhu s ropou a zemním plynem. Nárůst cen ropy WTI a Brent vyvolal rekalibraci inflačních očekávání, což vedlo k předpokladu delšího udržování restriktivní měnové politiky ze strany Evropské centrální banky. Investoři v Evropě rovněž přistoupili k realokaci aktiv; trh částečně využíval evropské cyklické tituly jako nástroj k vyvážení rizik plynoucích z vysoké koncentrace amerických portfolií v technologickém sektoru. Vodafone vzrostlo téměř o13 % poté, co emirátský operátor e& oznámil prodej celého podílu skupině Vega Xaviera Niela za 5,95 mld. USD; EasyJet vyskočil přes 20 % po předběžné dohodě o převzetí za 5,7 mld. GBP soukromou skupinou Apollo Global Management a personální agentura Hays přidala přes 25 % po zvýšení výhledu zisku.
Asie
Asijské burzy prošly v průběhu týdne korekcí, s výjimkou Hongkongu. Tlak na japonské akcie byl způsoben kombinací vybírání zisků v technologickém sektoru a posilováním výnosů domácích státních dluhopisů, což zvyšuje diskontní faktor pro ocenění firem. V Jižní Koreji index Kospi ztratil přes 7 % za celý týden, avšak tento výsledek maskuje značnou intradenní volatilitu. Během úterý index propadl o 4,9 %, což vedlo ke krátkodobému pozastavení obchodování v důsledku aktivace programových prodejů (circuit breaker). Výprodej zasáhl zejména akcie společností Samsung Electronics a SK Hynix. Ve čtvrtek však Kospi korigoval vzhůru, podpořen zprávami o blížícím se primárním úpisu depozitních certifikátů (ADR) společnosti SK Hynix na americkém trhu. Čínské pevninské trhy zaznamenaly pokles. Naopak hongkongský index Hang Seng posílil o více než 3,5 %. Pevninské trhy reagovaly na domácí makroekonomická data indikující utlumenou agregátní poptávku a pokračující restrukturalizaci v sektoru nemovitostí. Klesající dynamiku částečně mírnil selektivní příliv kapitálu do společností zapojených do státních programů na dosažení technologické soběstačnosti.
Dluhopisové trhy
Výnosy státních dluhopisů v globálním měřítku reagovaly na inflační data a vyjádření centrálních bankéřů nárůstem. Pohyb na dluhopisových trzích indikuje, že účastníci trhu zaceňují scénář „vyšších sazeb po delší dobu“.
USA
Výnos amerického desetiletého vládního dluhopisu vzrostl na 4,56 %, výnos třicetiletého dluhopisu překročil hranici 5,07 %, což představuje nejvyšší úroveň od května. Kratší konec výnosové křivky, reprezentovaný dvouletým dluhopisem, zakončil týden na hodnotě 4,2 %. Výnosová křivka zůstává inverzní, konkrétně rozdíl mezi desetiletým a dvouletým výnosem (10-2 spread), i když se dynamika tohoto spreadu mění. Inverzní křivka je tradičním indikátorem budoucího ekonomického zpomalení; historická data ukazují, že od prvotního vzniku inverze do počátku recese uplyne v průměru 48 týdnů. Růst výnosů na delším konci křivky je determinován faktory přesahujícími pouhou monetární politiku. Zvyšující se termínová prémie odráží absorpci vysokých objemů vládního dluhu. Federální dluh USA dosahuje přibližně 122 % HDP (k prvnímu čtvrtletí 2026), což při probíhajících aukcích státních dluhopisů (např. 39 miliard USD v desetiletých dluhopisech a 22 miliard USD v třicetiletých dluhopisech) vyžaduje od investorů vyšší výnosovou kompenzaci. Reálný výnos desetiletého dluhopisu, očištěný o inflaci, vzrostl na osmnáctiměsíční maximum, což představuje restrikci pro ocenění bezvýnosových aktiv a rizikového kapitálu. Hnací silou byla kombinace ropného šoku z Hormuzu (inflační prémie) a jestřábího vyznění zápisu z červnového zasedání FOMC. Trhy v závěru týdne oceňovaly zhruba 61% pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb a na červencovém zasedání (28.–29. 7.) naopak více než 75% pravděpodobnost ponechání sazeb.
EU
V Evropě výnosy reflektovaly jak inflační rizika, tak specifikace jednotlivých národních trhů. Výnos referenčního desetiletého německého dluhopisu (Bund) vzrostl na 3,034 %. Výnos francouzského desetiletého dluhopisu se usadil na úrovni 3,829 % a italského na 3,804 %. Vývoj kreditních spreadů (rozdílů ve výnosech) mezi Německem a státy evropské periferie zůstává klíčovým ukazatelem vnímání fiskální stability v eurozóně. Trhy nadále oceňují více než 30 b. b. dodatečného utažení ECB do konce roku – tedy minimálně jedno zvýšení, pravděpodobně v září. Německý kabinet v pondělí schválil návrh rozpočtu 2027 s výdaji 555,4 mld. EUR a výpůjčkami 203,6 mld. EUR (více než dubnová indikace 196,5 mld.), což drží dlouhý konec křivky pod tlakem.
Asie
V Japonsku klesl výnos desetiletého státního dluhopisu (JGB) na hodnotu 2,765 %, když Katajamina slova o repatriaci penzijních aktiv vyvolala nákupy domácích dluhopisů. Strukturálně na japonský dlouhý konec tlačí obavy z vyšších vládních výdajů a rychlá inflace výrobních cen (+7,1 % v červnu). Čínské výnosy zůstaly ukotvené díky akomodativní PBoC, pozornost se přesouvá k datům o HDP za 2. čtvrtletí, jež budou zveřejněny příští týden.
Makroekonomické události
USA
Zveřejněná makroekonomická data z USA indikovala setrvačnost inflačních tlaků kombinovanou s mírným ochlazováním aktivity v sektoru služeb. Index spotřebitelských cen (CPI) za květen (zveřejněný v předchozím období, avšak tvořící základ pro tržní ocenění v tomto týdnu) vykázal meziroční růst o 4,25 % (podle některých revizí 4,20 %), což je nejvyšší úroveň od dubna 2023. Jádrová inflace (Core CPI) stoupla na 2,85 % (případně 2,90 %). Detailní rozklad indexu ukazuje, že primárním hybatelem byl sektor energií s meziročním nárůstem o 23,54 %, zatímco ceny potravin vzrostly o 3,08 %. Značný podíl na jádrové inflaci má nadále složka bydlení (shelter), která se zvýšila o 3,4 %. Tyto cenové tlaky vedou k poklesu reálných příjmů domácností; reálné průměrné týdenní výdělky klesly o 0,15 % a reálné hodinové výdělky o 0,09 %. Index nákupních manažerů (PMI) ve službách od institutu ISM dosáhl v červnu hodnoty 54,0, což odpovídá očekáváním a znamená 24. měsíc expanze v řadě. Subindex zaměstnanosti se vrátil k růstu, avšak cenový subindex ukázal nepřetržitý růst vstupních nákladů po dobu 109 měsíců. Zpráva o tvorbě pracovních míst mimo zemědělství (Non-Farm Payrolls) indikuje přírůstek v rozmezí 57 až 114 tisíc míst, což je pod historickými průměry a naznačuje, že poptávka po práci se pozvolna vyrovnává s nabídkou. Model GDPNow pobočky Fedu v Atlantě revidoval odhad růstu HDP za druhé čtvrtletí na 1,36 %, což je hodnota nedosahující konsensu analytiků (2,47 %) a poukazuje na pomalejší tempo ekonomické expanze.
EU
Ekonomická aktivita v eurozóně představuje mozaiku stabilizujícího se průmyslu a opatrného spotřebitele. Průmyslová produkce v Německu v květnu vzrostla o 0,9 % meziměsíčně, což překonalo odhady (0,1 %) a představuje druhý měsíc růstu v řadě. Tento růst byl podpořen produkcí v automobilovém sektoru (+3,6 %) a ve stavebnictví (+0,9 %). Souběžně došlo k nárůstu továrních objednávek o 1,9 %. Přesto analytici varují, že strukturální překážky v podobě nákladů na energie a v dodavatelských řetězcích přetrvávají. Maloobchodní tržby v eurozóně stouply v květnu o 0,2 % meziměsíčně (meziročně +1,1 %), což zaostalo za odhadem 0,3 %. Spotřebitelský sektor vykazuje oživení v nákupu potravin (+0,3 %), zatímco prodej nepotravinářského zboží mírně klesl (-0,1 %). Vývoj ukazuje, že spotřebitelská důvěra zůstává pod tlakem navzdory historicky nízké nezaměstnanosti v eurozóně (6,2 % v květnu / 6,3 % v dubnu).
Asie
V Japonsku byl zaznamenán signifikantní růst indexu cen výrobců (PPI), který v červnu dosáhl meziročního tempa 7,1 %, čímž překonal revidovanou hodnotu 6,6 % z předchozího měsíce i analytický konsensus 6,8 %. Tento vývoj je důsledkem oslabeného kurzu jenu a vyšších dovozních cen komodit. V Číně data ukázala odlišný makroekonomický profil – spotřebitelská inflace (CPI) v červnu meziročně stoupla o 1,0 %, zatímco výrobní ceny vzrostly o 4,1 % (což odpovídá tempu růstu od poloviny roku 2022 v důsledku zdražení neželezných kovů a uhlí). Čínská maloobchodní a investiční data naznačují strukturální zpomalení (očekávaný pokles maloobchodních tržeb a fixních investic), což vyvíjí tlak na vládu k implementaci podpůrných opatření.
Centrální banky
Oblast monetární politiky byla v uplynulém týdnu zdrojem zásadních informací ohledně budoucího směrování úrokových měr. Postoje centrálních bank korespondují se snahou zabránit sekundárním inflačním efektům.
USA
Dne 8. července byl zveřejněn zápis ze zasedání Federálního výboru pro volný trh (FOMC), které proběhlo 16. a 17. června. Jednalo se o první zasedání pod vedením nového guvernéra Kevina Warshe. Zápis indikuje rozdělení v rámci výboru. Základní úroková sazba byla jednomyslně ponechána v pásmu 3,50 % až 3,75 %. Rozdělení názorů (tzv. „dot plot“) ukázalo, že devět z osmnácti členů výboru předpokládá minimálně jedno zvýšení sazeb do konce roku 2026, osm členů preferuje stabilitu a jeden člen předpokládá snížení. Guvernér Warsh jako první guvernér v historii odmítl poskytnout vlastní odhad, aby nebyl vázán na konkrétní trajektorii. Zápis rovněž potvrdil změnu komunikační strategie Fedu. Byla opuštěna praxe explicitních dopředných vodítek (forward guidance) a prohlášení bylo zkráceno na zhruba 130 slov, se zaměřením výhradně na závazek k dosažení cenové stability. Zásadním prvkem debaty FOMC byla role umělé inteligence; několik členů argumentovalo, že masivní poptávka po infrastruktuře pro AI (zejména po polovodičích, datových centrech a elektrické energii) působí v současnosti jako proinflační faktor. Výbor se shoduje, že budoucí rozhodnutí budou čistě závislá na příchozích datech a nebude reagovat na krátkodobou volatilitu.
EU
ECB po červnovém zvýšení sazeb zveřejnila ve čtvrtek zápis (accounts) z červnového zasedání, který podpořil euro očekáváním restriktivnější politiky. Trhy zaceňují přes 30 b. b. dalšího utažení letos, s prvním krokem pravděpodobně v září, člen Rady guvernérů Yannis Stournaras v pátek prohlásil, že ECB je po nových americko-íránských hostilitách a růstu cen ropy v boji s inflací „zpátky na začátku“. Prezidentka Lagarde přitom ještě po Sintře mluvila o vyváženějších rizicích inflace i růstu – ropný šok tak vrací do hry jestřábí scénář.
Asie
V Jižní Koreji vystoupil guvernér Bank of Korea (BoK) Shin Hyun-song v parlamentu s jasným sdělením, že banka považuje za nezbytné přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. Sazba je držena na 2,5 % od července předchozího roku. Důvodů je několik: spotřebitelská inflace přesahující 3,2 % (případně 3,1 % dle dřívějších odhadů), nečekaně silný růst HDP tažený polovodičovým exportem (1,7 % až 1,8 % mezikvartálně) a výrazné oslabení měny, kdy se kurz wonu dostal nad úroveň 1 500 KRW za USD. Analytici jednohlasně očekávají zvýšení sazby na 2,75 % na zasedání plánovaném na 16. července.
Japonsko bylo epicentrem měnového dění. Jen se ve čtvrtek propadl k 162,5 za dolar, na čerstvá 40letá minima, pod tlakem drahé ropy a absence intervence; v pátek se zpevnil na 161,67 (+0,44 %) poté, co ministryně financí a finančních služeb Satsuki Katajama oznámila záměr vlády motivovat penzijní fondy včetně GPIF (aktiva ~293,6 bil. jenů, tj. ~1,8 bil. USD) k vyšším investicím do domácích aktiv. Trh to četl jako oficiální nespokojenost se slabým jenem a strukturální podporu měny. Investoři zároveň čekají na data o intervencích, která ukážou, zda za prudkými, ale krátkými rally jenu (např. 2. 7.) stálo ministerstvo financí. Japonská vláda v revizi programového prohlášení vyzvala k „vhodné měnové politice podporující stabilní růst cen“, což lze interpretovat jako další signál směrem k 1 % sazbě.
PBoC pokračovala v jemném řízení likvidity a přikoupila v červnu 14,93 tuny zlata do rezerv, největší měsíční nákup od října 2023 a dvacátý měsíc nákupů v řadě.
Geopolitika
Geopolitické dění v průběhu týdne mělo přímý dopad na ocenění komodit a dodavatelské řetězce. Situace na Blízkém východě zaznamenala destabilizaci po zhroucení příměří mezi USA a Íránem. Během summitu NATO prohlásil americký prezident, že příměří s Íránem je „u konce“, což bylo následováno sérií vojenských úderů USA zaměřených na íránské pozice a infrastrukturu, s cílem omezit hrozby pro komerční plavbu ve strategickém Hormuzském průlivu. Írán reagoval varováním před rozsáhlou odvetnou operací cílenou na americké vojenské základny a infrastrukturu. Z ekonomického hlediska tato eskalace zvyšuje geopolitickou rizikovou přirážku na energetických trzích, neboť Hormuzský průliv je klíčovou tranzitní trasou pro globální dodávky ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Navzdory těmto vojenským akcím nebyly dodávky fyzické komodity v době reportování zásadně přerušeny. Reakce trhů naznačuje snahu odhadnout pravděpodobnost zapojení dalších států do konfliktu, přičemž se očekává asymetrický dopad na ekonomiky v závislosti na jejich energetické nezávislosti. Evropská unie, která je strukturálním importérem energií, pociťuje vyšší zranitelnost než USA, které disponují silnou domácí produkcí. Trhy v pátek reagovaly úlevou na zprávy, že technické rozhovory USA–Írán budou navzdory úderům pokračovat.
Vedle Blízkého východu stojí za zmínku evropská politika: Marine Le Pen potvrdila kandidaturu na francouzskou prezidentku v roce 2027, s Národním sdružením v čele průzkumů.
Komodity a kryptoměny
Energetické komodity
Trh s ropou byl pod přímým vlivem zpráv z Blízkého východu a následných intervencí producentů. Bezprostředně po oznámení úderů na Írán došlo ke skoku cen o více než 5 %. Na konci týdne americká lehká ropa WTI zaznamenala týdenní růst o necelá 4 % a Brent vzrostl skoro o 5,5 %. Rostoucí ceny byly částečně tlumeny intervencí skupiny OPEC+. Členské státy s podporou Saúdské Arábie a Ruska potvrdily plán na zvýšení produkčních kvót o 188 000 barelů denně v nadcházejícím měsíci. Toto rozhodnutí indikuje zájem kartelu OPEC+ stabilizovat ceny a vyhnout se situaci, kdy by příliš drahá ropa vedla k destrukci globální poptávky. Klíčovým rizikem zůstává průchodnost Hormuzu, která byla ke konci týdne výrazně zpomalena, USA navíc obnovily sankce na íránský ropný export.
Drahé kovy
Navzdory zhoršené bezpečnostní situaci na Blízkém východě nedošlo k masivnímu úprku kapitálu do drahých kovů, což lze přičíst růstu reálných úrokových sazeb v USA. Současná cena představuje korekci skoro 30 % oproti historickým maximům dosaženým na začátku roku. Čínská centrální banka (PBoC) pokračuje v diverzifikaci devizových rezerv a v červnu nakoupila dalších 14,93 tun zlata. Stříbro, které má i průmyslové využití, tento týden také odepsalo. Poměr ceny zlata ke stříbru (gold-to-silver ratio) dosáhl úrovně 70, což je nad dlouhodobým průměrem a signalizuje podhodnocení stříbra v kontextu trvalé průmyslové poptávky. Bank of America snížila prognózu průměrné ceny zlata pro 2026 o 14 % na 4 360 USD/oz s odkazem na jestřábější Fed, dlouhodobý cíl 6 000 USD však ponechala.
Průmyslové a zemědělské komodity
V segmentu průmyslových komodit přetrvává opatrnost spojená s výhledem na čínskou produkci. Cena mědi se stabilizovala v rozmezí 6,21 až 6,23 USD za libru a železná ruda (na čínském trhu) se pohybovala kolem 749,50 – 751,50 CNY. Ceny oceli zaznamenaly mírný pokles k úrovni 3 069 USD.
V zemědělském sektoru byly zaznamenány smíšené výsledky. Sója klesla do pásma 1 173 až 1 196 USD, zatímco cena pšenice mírně kolísala mezi 607 a 632 USD za bušl v závislosti na klimatických odhadech a reportech z ministerstva zemědělství.
Kryptoměny
Sektor digitálních aktiv prošel stabilizační fází. Bitcoin zakončil týden nad hranicí 64 000 USD. Sentiment indikátor Fear & Greed klesl na hodnotu 23 („extrémní strach“). Kryptoaktiva v průběhu prvního pololetí vykazovala silnou negativní korelaci (-0,85) vůči americkému dolaru (DXY), což naznačuje, že jejich cena je momentálně více ovlivněna očekáváními ohledně sazeb Fedu než lokálními vlivy ekosystému. Pozitivním signálem byly přítoky do amerických spotových Bitcoin ETF, které po červnových odlivech konečně 3. července přitáhly 221,7 milionu USD.
Firemní zprávy a výsledky
USA
Letecká společnost Delta Air Lines reportovala zisk na akcii (EPS) ve výši 1,56 USD, čímž překonala konsensus analytiků nastavený na 1,49 USD. Společnost vykázala rekordní tržby 17,67 miliardy USD (meziroční nárůst o 14 % až 18,7 % dle použité metodiky účtování). Návratnost investovaného kapitálu (ROIC) dosáhla 11 % a společnost vygenerovala volné peněžní toky (free cash flow) 1,4 miliardy USD. Růst byl tažen prémiovou poptávkou po cestování (+17 %) a příjmy z věrnostních programů ve spolupráci s American Express. Klíčovým problémem se však ukázaly náklady. V důsledku geopolitického napětí v regionu Blízkého východu stouply náklady Delty na letecké palivo o 77 % na 4,4 miliardy USD (průměrná cena 3,93 USD za galon). Ne-palivové jednotkové náklady se zvýšily o 6,8 %. Management ponechal celoroční výhled zisku v rozmezí 6,50 až 7,50 USD na akcii s tím, že plánuje normalizovat přepravní kapacitu.
Společnost PepsiCo reportovala smíšené výsledky. Upravený zisk na akcii (EPS) činil 2,20 USD, což těsně zaostalo za očekáváním 2,21 USD. Tržby společnosti nicméně dosáhly 24,18 miliardy USD, čímž překonaly odhady 23,97 miliardy USD. Mezinárodní byznys rostl silným tempem (organické tržby v zahraničí stouply o 7 %). Slabinou se stal trh v Severní Americe, kde objem prodejů divize Frito-Lay čelil tlaku a provozní marže v nápojové divizi klesla o 90 bazických bodů. Společnost potvrdila svůj celoroční výhled pro návrat kapitálu akcionářům v celkové výši 8,9 miliardy USD prostřednictvím dividend a odkupů.
SK Hynix upsal ADR za 26,5 mld. USD – největší americký listing zahraniční firmy v historii. SpaceX byla od úterý 7. 7. zařazena do Nasdaq-100 zrychlenou procedurou. Hlavní vlna výsledkové sezóny začíná v úterý 14. 7., kdy reportuje JPMorgan a další čtyři velké banky.
EU
Na evropském kontinentu dominovala zpráva o fúzi a akvizici (M&A) britské nízkonákladové letecké společnosti easyJet. Společnost se stala terčem nabídkové války amerických private equity skupin. EasyJet původně vyslovila předběžný souhlas s převzetím od společnosti Castlelake za cenu 6,90 GBP za akcii, což společnost ohodnotilo na přibližně 5,5 miliardy liber. Do procesu následně vstoupila americká skupina Apollo Global Management s protinabídkou ve výši 7,15 GBP za akcii (celkem 5,7 miliardy liber v hotovosti). Představenstvo easyJet vzápětí stáhlo podporu pro Castlelake a doporučilo akceptaci nabídky od skupiny Apollo. Součástí dohody s Apollo je zachování stávající strategie a značky společnosti, jakož i nabídka takzvané „stub equity alternative“, jež umožňuje stávajícím akcionářům přenést část svého podílu do nové struktury po stažení akcií z veřejného obchodování. Apollo musí formálně potvrdit nabídku nejpozději do 7. srpna. Vzhledem k evropským pravidlům omezujícím zahraniční vlastnictví leteckých společností se očekává, že proces získávání regulatorních souhlasů bude složitý. Z makroekonomického pohledu je tato situace symptomem současného stavu, kdy nízká evaluace evropských firem na veřejných trzích láká americký kapitál k jejich převzetí.
Vodafone vyskočil téměř o 12 % poté, co emirátský operátor e& oznámil prodej celého podílu skupině Vega Xaviera Niela za 5,95 mld. USD.
Asie
Významnou událostí pro asijský firemní sektor byl připravovaný vstup jihokorejského výrobce polovodičů, společnosti SK Hynix, na americkou burzu Nasdaq. Společnost nabídla 17,79 milionu nových kmenových akcií (kde 10 ADR reprezentuje 1 kmenovou akcii), přičemž cílem je získat kapitál v rozmezí 26,5 až 29,4 miliardy USD (cca 45,45 bilionu KRW). Získané prostředky nebudou použity na odkup akcií ani výplatu dluhu, ale budou výhradně investovány do rozšíření výrobních kapacit. Plánuje se výstavba nového polovodičového klastru Yongin, modernizace balicích linek v Cheongju a nákup dalších EUV litografických systémů od společnosti ASML. Důvodem je udržení technologického náskoku, SK Hynix aktuálně kontroluje odhadem 57 % až 60 % globálního trhu s HBM paměťmi (High Bandwidth Memory), jež jsou integrální součástí AI akcelerátorů dodávaných společností Nvidia. Společnost usiluje prostřednictvím tohoto zalistování o přístup k americkému dolarovému kapitálu a o zmírnění takzvaného „korejského diskontu“ ve svém ocenění ve srovnání s konkurentem Micron Technology.
Ostatní klíčové faktory
Americký dolar (DXY) si udržel dominantní pozici a index měřící jeho sílu vůči koši světových měn se po celý týden stabilně pohyboval těsně pod hranicí 101 bodů (konec týdne na 100,84 – 100,95). Euro oslabilo vůči dolaru a pár EUR/USD se pohyboval na úrovni 1,1414. Japonský jen se obchodoval kolem úrovně 161,69 za dolar, nedaleko svých historických minim. Trvající síla amerického dolaru, determinovaná zúžením očekávání na rychlé snižování úrokových sazeb v USA, představuje značnou překážku pro měny rozvíjejících se trhů (Emerging Markets, EM). Návrat reálných výnosů amerických státních dluhopisů na několikaletá maxima vyvolává tlak na opouštění pozic postavených na strategii „carry trade“, kdy si tržní participanti půjčují v levných měnách (dříve japonský jen či švýcarský frank) a investují do vysoce úročených aktiv na rozvíjejících se trzích. Likvidace těchto pozic přispívá ke krátkodobé volatilitě lokálních asijských a latinskoamerických měn a vede centrální banky, například v Jižní Koreji či v Mexiku, k ostražitosti vůči devalvaci a importované inflaci. Zvýšení úrokových sazeb lokálními centrálními bankami slouží v takové konstelaci primárně k ochraně devizového kurzu před vlivem politiky amerického Fedu.
Trhem dál prostupuje otázka udržitelnosti AI kapitálového cyklu, hyperscaleři plánují do roku 2030 investice přes 5 bil. USD a jen letos vydají dluhopisy za 250–300 mld. USD, každé zvýšení sazeb Fedu tak přímo prodražuje financování AI infrastruktury (CoreWeave si půjčuje kolem 9 %, xAI za 12,5 %).
Scénáře dalšího vývoje a klíčová rizika
Nejde o investiční doporučení, pouze o rámce, jak se mohou trhy vyvíjet.
1. Zadržování inflace a rotace k hodnotovým titulům (Pravděpodobnost: 45 %)
Cenové šoky na trhu s ropou, způsobené napětím v regionu Blízkého východu, zůstanou díky zásahům a komunikaci sdružení OPEC+ v únosných mezích. Cena referenční ropy Brent se udrží v pásmu do 85 USD za barel. Americká ekonomika projde pozvolným „měkkým přistáním“ (soft landing), kde míra nezaměstnanosti stabilizuje poptávku po práci a růst mezd zpomalí.
Dopady na trhy: Fed i ECB si zachovají stávající restriktivní sazby po zbytek roku 2026. Absolutní výnos desetiletého amerického dluhopisu zkonsoliduje kolem hodnoty 4,4 %. Akciové trhy na tuto stabilitu zareagují pokračujícím růstem, avšak s patrnou sektorovou rotací. Investoři přesunou kapitál z oceněním předraženého technologického (AI) sektoru do průmyslových a bankovních akcií, čímž dojde k oživení na trzích s hodnotovými (value) tituly a širší participaci napříč indexy (jako je Russell 2000). Evropské burzy mírně vzrostou díky vnitřním fúzím a restrukturalizaci.
2. Komoditní šok a nutnost zpřísnění úrokových sazeb (Pravděpodobnost: 35 %)
Vzájemné ataky mezi USA a Íránem se zintenzivní, což povede k dočasnému zablokování Hormuzského průlivu a razantnímu omezení komerční plavby. Energetické toky se zpomalí a ceny ropy stabilně překročí úroveň 100 USD za barel. To povede ke spuštění sekundární inflační spirály prostřednictvím skokově zvýšených přepravních nákladů.
Dopady na trhy: Jádrová i spotřebitelská inflace začnou v USA a Evropě reálně stoupat. Centrální banky v čele s Fedem a ECB budou na tento vývoj po překonání fáze odmítání muset reagovat záchranným zvýšením úrokových sazeb ve třetím či čtvrtém čtvrtletí 2026. Výnosy dluhopisů v USA překročí hranici 5 %. Nastane celkové přecenění akciových trhů směrem dolů, přičemž nejvíce utrpí aktiva s dlouhou durací, tedy růstové technologické akcie, jejichž současné forward P/E nad úrovní 20 neposkytuje žádný prostor pro diskont. Měny rozvíjejících se trhů silně oslabí v důsledku útěku ke světové rezervní měně (USD).
3. Stagflační narušení s prudkým hospodářským ochlazením (Pravděpodobnost: 20 %)
Makroekonomické ukazatele potvrdí strukturální únavu jak v americkém, tak čínském hospodářství. Čínský index cen výrobců v kombinaci s tamním deflačním prostředím v realitách oslabí spotřebitelskou poptávku. V USA data z trhu práce (NFP) propadnou pod průměr a míra nezaměstnanosti skokově vzroste. Navzdory tomuto ochlazení ale díky nákladům (komodity, energie) neklesne míra inflace.
Dopady na trhy: Vznikne čistá stagflace. Trhy s rizikovými aktivy (akcie) zažijí plošnou medvědí fázi v důsledku obav z razantního poklesu zisků korporátního sektoru (což se neslučuje s dosavadním očekáváním 23 % nárůstu). Dluhopisové trhy však také nenabídnou dokonalý bezpečný přístav vlivem stálých inflačních tlaků, a reálné výnosy se sníží. Kapitál se začne přesouvat k alternativním rezervním aktivům. Cena zlata prorazí svá dosavadní historická maxima a bitcoin zaznamená silný institucionální příliv vnímaný jako zajištění proti měnové nestabilitě vlád. Centrální banky ztratí kredibilitu pro ovlivňování hospodářského cyklu.
Klíčová rizika
- Chybná evaluace nákladů na AI infrastrukturu: Zápis z Fedu podtrhl riziko, že gigantické investice do AI infrastruktury – datová centra a čipy vyžadující obrovské dodávky energií – tvoří permanentní nabídkový tlak a podněcují inflaci v technologickém a energetickém sektoru. Trhy toto mohou mylně zaceňovat pouze jako deflační nárůst produktivity, přičemž ignorují související fyzické náklady.
- Sektorová a indexová koncentrace akciového trhu: Výkonnost amerických i globálních indexů stojí téměř výhradně na několika technologických gigantech spjatých s výrobou polovodičů. Jakýkoli regulační zásah či neočekávaný propad hospodářských čísel u těchto lídrů v nadcházející výsledkové sezóně by vyvolal disproporčně vysokou plošnou korekci indexů S&P 500 a Nasdaq.
- Tlak reálných úrokových sazeb na dluhovou udržitelnost: Úroky státních dluhopisů v USA nad úrovní 4,5 % při inverzní křivce a probíhající de-inverzi představují hrozbu pro subjekty závislé na refinancování na kapitálových trzích (například komerční nemovitosti v USA a středně velké korporace v EU). Současně to vysává kapitál směrem k americkému dolaru a ohrožuje schopnost vlád obsluhovat svůj dluh bez další emise, což dlouhodobě vede ke znehodnocování fiat měn.
- Asymetrické vystavení komoditním rizikům: Regiony jako Evropa nebo Japonsko nemají zajištěnou domácí surovinovou suverenitu, a jsou tak přímo ohroženy konfliktem v Perském zálivu. Každé narušení v dodávkách LNG nebo ropy okamžitě penalizuje výrobní sektor těchto regionů oproti jejich americkým protějškům, což může mít nezvratné dopady na deindustrializaci daných oblastí a další prodeje tamních domácích společností zahraničním entitám (jak indikuje případ převzetí easyJet).