přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Shrnutí
Obchodní týden přinesl prudký a dlouho očekávaný obrat v náladě na trzích. Po devíti vítězných týdnech v řadě a sérii historických maxim se nejsilnější pilíř celé jarní rally – obchod s AI a polovodiči – poprvé výrazně zachvěl. Spouštěčem byly výsledky čipového giganta Broadcom zveřejněné ve středu, firma sice vykázala rekordní tržby a růst příjmů z AI čipů, avšak nezvýšila svůj celoroční výhled prodejů AI polovodičů a zklamala v softwarovém segmentu (VMware). Tato „sell-the-news“ reakce odstartovala kaskádu výprodejů, která vyvrcholila v pátek nejhorším dnem technologického indexu Nasdaq od dubna 2025. Index S&P 500 zakončil týden ztrátou, čímž ukončil nejdelší růstovou sérii od roku 2023 a zaznamenal první ztrátový týden po devíti kladných.
Druhým klíčovým faktorem byla páteční zpráva z amerického trhu práce. Počet nových pracovních míst mimo zemědělství v květnu vyskočil o 172 000, tedy zhruba dvojnásobek tržního konsenzu, a data za březen i duben byla revidována o 93 000 výše. Trh tuto sílu paradoxně potrestal v učebnicovém scénáři „dobré zprávy jsou špatné zprávy“: silný trh práce v kombinaci s perzistentní inflací prakticky pohřbil naděje na snížení sazeb a tržní pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb Fedem do konce roku 2026 vyskočila na 70 %. Výnos dvouletého amerického dluhopisu vystoupal nejvýše od února 2025, a index volatility VIX vyletěl o více než 40 %, čímž ukončil období sebeuspokojení z předchozích týdnů.
Pozoruhodný byl vnitřní rozpor trhu. Ve čtvrtek průmyslový Dow Jones vystoupal na nové historické maximum díky rotaci kapitálu z drahých technologií do defenzivních a hodnotových titulů (UnitedHealth, JPMorgan, Walmart), zatímco technologický Nasdaq již klesal. V pátek však padly všechny segmenty současně. Riziko extrémní koncentrace indexů do hrstky technologických gigantů a křehkost narativu o nekonečné monetizaci AI investic se tak naplno materializovalo.
Třetím dramatem týdne byl kolaps kryptoměn. Bitcoin se propadl o více jak 15 %, tažen rekordní sérií odlivů z amerických spotových ETF (nejdelší v historii) a oznámením, že společnost Strategy Michaela Saylora poprvé prodala část svých bitcoinů. Kryptoaktiva tak definitivně ztratila spojení s akciovou AI rally a stala se obětí odlivu rizikového kapitálu. Ceny ropy naopak v týdnu vzrostly kvůli obnoveným střetům mezi USA a Íránem a křehkosti příměří, zatímco zlato pod tíhou silného dolaru a rostoucích výnosů oslabilo. Trh tento týden naceňoval téměř jisté zvýšení sazeb ECB na zasedání 11. června.
| Aktivum | Uzavírací hodnota 5.6.2026 | Procentuální změna za 1 týden |
| S&P 500 | 7383,74 | -2,59% |
| Dow Jones | 50866,78 | -0,32% |
| Nasdaq | 25709,43 | -4,68% |
| Russell 2000 | 2833,50 | -2,94% |
| FTSE 100 | 10368,05 | -0,40% |
| CAC 40 | 8218,24 | 0,43% |
| DAX | 24759,05 | -1,38% |
| STOXX 600 | 622,66 | -0,53% |
| Euronext 100 | 1857,70 | 0,73% |
| PSE | 2527,23 | -0,79% |
| SSE Composite | 4027,74 | -1,00% |
| Nikkei 225 | 66588,12 | 0,39% |
| Hang Seng | 24961,95 | -0,88% |
| US 2-Yr Yield | 4,1620% | 14,8 bps |
| US 10-Yr Yield | 4,5360% | 8,3 bps |
| US 30-Yr Yield | 4,9990% | 0,6 bps |
| Německo 10-Yr Yield | 3,0376% | 10,5 bps |
| Francie 10-Yr Yield | 3,6950% | 14,2 bps |
| Itálie 10-Yr Yield | 3,8150% | 14,3 bps |
| Japonsko 10-Yr Yield | 2,6680% | 0,9 bps |
| Čína 10-Yr Yield | 1,7590% | 2,9 bps |
| VIX (Index strachu) | 21,51 | 40,40% |
| Ropa WTI | 90,54 $ | 3,64% |
| Ropa Brent | 93,09 $ | 2,16% |
| Zlato | 4337,10 $ | -4,90% |
| EUR/USD | 1,1521 | -1,19% |
| EUR/CZK | 24,1995 | -0,35% |
| Bitcoin (BTC) | 60922,67 $ | -16,97% |
Akciové trhy
USA
Akciové trhy prošly během týdne fundamentální korekcí, která ukončila sérii deseti po sobě jdoucích růstových týdnů. Strukturální analýza tohoto poklesu odhaluje, že hlavním katalyzátorem byla rekalibrace ocenění v sektoru polovodičů a společností navázaných na infrastrukturu umělé inteligence. Společnosti, které byly v prvním pololetí roku 2026 nositeli růstového momenta, čelily tlaku na realizaci zisků. Akcie společnosti Nvidia ztratily přes 6 %, Broadcom odepsal přes 7 % a Micron Technology zaznamenal propad o více jak 13 %. Tržní narativ se posunul od extrapolace budoucího růstu k detailnějšímu zkoumání udržitelnosti kapitálových výdajů velkých technologických firem (tzv. hyperscalerů). Přehodnocení budoucích výnosů bylo navíc umocněno změnami na dluhopisovém trhu. Růst bezrizikových sazeb, iniciovaný silnými daty z trhu práce, mechanicky snížil současnou hodnotu budoucích peněžních toků těchto růstových společností v diskontních modelech ocenění. V rámci indexu Dow Jones se pokles nevyhnul ani tradičním technologickým a průmyslovým společnostem; ztráty zaznamenaly tituly jako Cisco Systems, IBM a Caterpillar, ačkoliv defenzivní tituly jako Coca-Cola a Sherwin-Williams poskytly indexu částečnou podporu. Trh tak v jediném týdnu prošel od euforie k panice – přesně podle scénáře, před nímž varovali analytici poukazující na bezprecedentní koncentraci indexů do několika málo technologických titulů. Když selhal jediný narativ (nekonečné zvyšování výhledů AI příjmů), spustila se lavina automatických výprodejů napříč pasivními fondy.
EU
Vývoj na evropských akciových trzích byl do značné míry determinován snahou o stabilizaci tváří v tvář negativnímu zámořskému sentimentu. Kompozice evropských indexů, která je historicky více nakloněna hodnotovým a defenzivním sektorům (finance, průmysl, luxusní zboží) na úkor růstových technologií, poskytla trhům určitou míru rezistence. V rámci sektorové alokace byl patrný odklon od technologických titulů, což demonstruje pokles akcií společnosti Infineon Technologies a tlak na další polovodičové firmy v regionu, jako je ASML, jež reagovaly na oslabení svých amerických protějšků. Naopak farmaceutický sektor a přepravní společnosti vykazovaly pozitivní dynamiku; akcie Zealand Pharma přidaly přes 9,0 % a logistická společnost A.P. Moeller-Maersk přidala přes 8 % v kontextu rostoucích cen přepravy způsobených geopolitickým napětím a nutností přesměrování obchodních tras. Na regionální úrovni zaznamenala pražská burza pokles, který byl primárně technického charakteru, způsobený obchodováním bez nároku na dividendu u klíčových titulů. Akcie energetické skupiny ČEZ, které tvoří významnou váhu v indexu, oslabily po schválení hrubé dividendy 42 CZK na akcii. Významnější propad postihl akcie Philip Morris ČR, rovněž z důvodu ex-dividendového obchodování. Tlak na pokles indexu byl částečně kompenzován výkonností bankovního sektoru, což reflektuje přínos prostředí vyšších úrokových sazeb pro čisté úrokové marže tuzemských bankovních domů. Evropské trhy ovlivnila kombinace faktorů: očekávání zvýšení sazeb ECB na zasedání 11. června, slabá makrodata z eurozóny (revize HDP za první čtvrtletí směrem dolů) a oznámení americké administrativy o nových clech ve výši 10 až 12,5 % na řadu zemí, které znovu rozdmýchalo obavy z obchodních válek. Obranný sektor zůstává strukturálním vítězem geopolitické nestability. Britský automobilový trh přinesl pozitivní překvapení – nové registrace osobních vozů v květnu vzrostly meziročně o 7,1 %, což je nejvyšší květnová hodnota od roku 2019.
Asie
Asijské akciové trhy se staly prostorem, kde se změna globálního sentimentu vůči technologickému sektoru projevila s nejvyšší intenzitou. Indexy v tomto regionu vykazují vysokou korelaci s globálním cyklem polovodičů vzhledem ke strukturálnímu zaměření tamních ekonomik na export elektronických komponent. Nejdramatičtější vývoj byl pozorován v Jižní Koreji, kde hlavní index Kospi zaznamenal páteční pokles o 5,5 %. Tento pohyb byl přímým odrazem výprodeje v USA a dopadl na nejvýznamnější konstituenty indexu. Akcie výrobce paměťových čipů SK Hynix oslabily skoro o 10 % a akcie technologického konglomerátu Samsung Electronics ztratily přes 6 %. Japonský Nikkei 225 zakončil týden prakticky beze změny, když si v první polovině týdne udržoval blízkost historických maxim, ale v pátek korigoval. Pokles byl rovněž tažen technologickým sektorem. Tento pokles se odehrál navzdory fundamentálně pozitivním zprávám z domácí ekonomiky, kde oficiální data potvrdila čtvrtý po sobě jdoucí měsíc růstu reálných mezd. Čínské trhy zůstaly pod tlakem. Pevninský index SSE Composite oslabil o 1,0 % a hongkongský Hang Seng ztratil téměř 0,9 %. Kromě globálního ochlazení technologického sentimentu tížily čínské akcie i specifické faktory: data ukázala, že čínský dovoz ropy klesl na nejnižší úroveň za deset let, což odráží sníženou rafinérskou aktivitu a slabší domácí poptávku, a objevily se obavy z přísnějších kapitálových kontrol na pevnině, které srazily akcie pojišťovny AIA. Polovodičová SMIC v Hongkongu ztratila přes 7 %. Tento vývoj ilustruje, jak silně je alokace kapitálu v asijském regionu podmíněna poptávkovými signály ze Spojených států a globální ochotou k podstupování rizika.
Dluhopisové trhy
USA
Dluhopisový trh ve Spojených státech absorboval v závěru týdne silný fundamentální šok. Výnos referenčního 10letého státního dluhopisu vzrostl na úroveň 4,53 %, zatímco výnos 2letého státního dluhopisu dosáhl 4,16 %, což představuje nejvyšší úroveň od února 2025. Zvýšení výnosů podél celé křivky bylo přímou reakcí na nečekaně silnou tvorbu pracovních míst v květnu. Tento pohyb výnosů je z analytického hlediska interpretován jako kapitulace části trhu před premisou o brzkém zahájení cyklu uvolňování měnové politiky. Silný trh práce a setrvalý růst mezd indikují, že americká ekonomika nepociťuje dezinflační efekty současných úrokových sazeb v míře, která by opravňovala jejich snižování. Investoři na trhu s fixním výnosem (fixed income) tak začali ve zvýšené míře zaceňovat prémii za trvání dluhopisu (term premium), jelikož riziko, že inflace zůstane nad 2% cílem centrální banky po delší dobu, se materiálně zvýšilo. Inverze výnosové křivky mezi dvouletým a desetiletým tenorem přetrvala, avšak dynamika celého posunu odráží přizpůsobení se realitě přetrvávajících restriktivních podmínek financování.
EU
Evropské dluhopisové trhy vykazovaly stabilnější vývoj, avšak zůstávají zakotveny na historicky zvýšených úrovních výnosů, což odráží stagflační rizika v regionu. Výnos 10letého německého státního dluhopisu (Bund), který slouží jako referenční sazba pro bezrizikové půjčování v eurozóně, se stabilizoval na úrovni 3,03 %. Tento výnos se během uplynulého měsíce zvýšil o 0,03 procentního bodu a meziročně je o 0,46 procentního bodu výše. Pozornost trhu se soustředila na vývoj kreditních rozpětí (spreadů) u dluhopisů periferních zemí eurozóny. Výnos 10letého italského státního dluhopisu (BTP) vzrostl na 3,81 %. Rozpětí mezi italskými a německými dluhopisy, které indikuje vnímání suverénního rizika a fragmentace v rámci eurozóny, se nepatrně rozšířilo, avšak zůstalo v hodnotách, které nepředstavují bezprostřední systémovou hrozbu. Výnos francouzského 10letého dluhopisu (OAT) uzavřel na 3,69 %. Nárůst cenové hladiny napříč Evropou, tažený importovanými nákladovými šoky, udržuje tlak na dluhopisové trhy, jež anticipují formální potvrzení restriktivní politiky Evropské centrální banky. Makroekonomické pozadí pro evropské dluhopisy zůstává nejednoznačné. Na jedné straně finální data Eurostatu potvrdila, že ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí klesla o 0,2 % (revize směrem dolů z původně odhadovaného růstu 0,1 %), s dramatickým propadem Irska o 12,1 %, a dubnové maloobchodní tržby klesly o 0,4 %. Na straně druhé inflace zůstává nad cílem ECB, což centrální bance brání v uvolnění. Tato stagflační kombinace – slabý růst a vysoká inflace – staví ECB i evropské dluhopisové trhy do mimořádně obtížné pozice před červnovým zasedáním.
Asie
V asijsko-pacifickém regionu byla dynamika dluhopisových trhů definována diverzifikovanými měnovými politikami tamních vlád. Výnos japonského 10letého státního dluhopisu (JGB) činil 2,66 %, což představuje signifikantní meziroční nárůst o 1,2 procentního bodu. Tento postupný nárůst japonských výnosů je důsledkem inflačních tlaků v domácí ekonomice a revidovaných očekávání týkajících se Bank of Japan, jež opouští dekády dlouhou politiku extrémně nízkých úrokových sazeb. Růst výnosů v Japonsku je kritickým faktorem pro globální trhy, neboť snižuje relativní atraktivitu investování japonského domácího kapitálu do zahraničních aktiv. Oproti tomu čínský dluhopisový trh vykazuje zcela odlišnou trajektorii. Výnos 10letého státního dluhopisu Číny se stabilizoval na velmi nízké úrovni 1,75 %. Tento rozdíl vůči globálním trhům odráží nutnost čínských autorit udržovat akomodativní finanční podmínky v boji proti deflačním tlakům a zpomalující domácí poptávce, která je zatížena pokračující restrukturalizací sektoru nemovitostí. Lidová banka Číny zachovává stabilní měnovou politiku a vyhýbá se masivnímu uvolňování, protože rostoucí ceny energií zvyšují inflační bariéru pro stimuly.
Makroekonomické události
USA
Zásadním makroekonomickým údajem týdne byla páteční zpráva Úřadu pro statistiku práce (BLS) o počtu nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělský sektor (Nonfarm Payrolls) za měsíc květen 2026. Data vykázala nárůst o 172 000 pracovních míst, což představovalo výrazné překonání analytického konsensu, který předpokládal vytvoření pouze 85 000 míst. Report navíc přinesl silné revize dat za předchozí měsíce směrem nahoru; březnový údaj byl revidován na +214 000 a dubnový na +179 000. Největší podíl na tvorbě pracovních míst měly sektory volného času a pohostinství, zdravotnictví a lokální vládní instituce. Naopak finanční sektor vykázal pokles zaměstnanosti. Celková míra nezaměstnanosti zůstala stabilní na úrovni 4,3 %, avšak širší ukazatel podzaměstnanosti mírně klesl na 8,1 %. Z pohledu inflačních rizik byl klíčový údaj o průměrné hodinové mzdě, která meziměsíčně vzrostla o 0,3 % na 37,53 USD, čímž dosáhla meziročního růstu 3,4 %. Ačkoliv jde o mírné zpomalení oproti dubnovým 3,6 %, tempo růstu mezd zůstává nad úrovní, která je konzistentní s 2 % inflačním cílem centrální banky, což komplikuje výhled na stabilizaci cenové hladiny ve službách. Paralelně byla zveřejněna data o dynamice spotřebitelských úvěrů. Celkový spotřebitelský úvěr v USA vzrostl v květnu o 20,7 miliardy USD, čímž překonal očekávání trhu stanovená na 18 miliard USD. Nárůst byl podpořen jak revolvingovými úvěry, jejichž objem dosáhl 1,31 bilionu USD, tak nerevolvingovými úvěry s objemem 3,76 bilionu USD. Tento vývoj ukazuje, že spotřebitelská poptávka zůstává rezistentní vůči vysokým úrokovým sazbám. Údaje z newyorského Fedu však ukazují, že agregátní míra delikvence (nesplácení úvěrů) dosáhla v prvním čtvrtletí roku 4,8 %. Zatímco přechod do časné delikvence u kreditních karet mírně klesl na 8,6 %, míra přechodu do vážného selhání u hypoték se mírně zvýšila na 1,5 %, což signalizuje prohlubující se asymetrii v dopadech měnové politiky na různé příjmové skupiny amerických domácností.
EU
Evropská unie čelí makroekonomickému prostředí definovanému obnovenými inflačními tlaky. Podle předběžných údajů organizace Eurostat dosáhla meziroční inflace (HICP) v eurozóně v květnu 2026 úrovně 3,2 %, což představuje zrychlení z dubnových 3,0 % a nejvyšší hodnotu od září 2023. Struktura tohoto růstu odhaluje pokračující zranitelnost evropské ekonomiky vůči externím nákladovým šokům. Nejvýznamnějším přispěvatelem byla složka energií, která meziročně vzrostla o 10,9 %. Tento nárůst je přímým důsledkem geopolitického napětí a omezení dodávek přes Hormuzský průliv. Neméně znepokojivý je vývoj jádrové inflace (očištěné o energie a potraviny), která se zvýšila na 2,5 % z předchozích 2,2 %. Inflace ve službách, která nejlépe odráží domácí mzdové tlaky a rigiditu cen, akcelerovala na 3,5 % z dubnových 3,0 %. Tyto metriky indikují, že inflační šok se propisuje do širší ekonomiky a není izolován pouze v komoditním sektoru. Z geografického hlediska inflace zrychlila ve Španělsku (na 3,6 %), Nizozemsku (3,4 %), Itálii (3,3 %) i Francii (2,8 %). Specifickou situaci vykazuje Německo, kde harmonizovaná inflace v květnu meziročně klesla na 2,6 % z dubnových 2,9 % a v meziměsíčním srovnání byl zaznamenán pokles cenové hladiny o 0,2 %. Podrobná analýza tohoto poklesu nicméně odhaluje, že byl generován uměle vládními intervencemi, konkrétně zavedením dočasných daňových slev na benzin a naftu. Jádrová inflace a ceny služeb v Německu naopak vzrostly, což potvrzuje fundamentální existenci širších cenových tlaků v největší evropské ekonomice.
Asie
Makroekonomická data v asijském regionu potvrdila postupnou změnu japonského hospodářského paradigmatu. Oficiální statistiky za květen ukázaly, že reálné mzdy v Japonsku rostly již čtvrtý měsíc v řadě. Současně s tím došlo k pozitivní revizi hospodářského růstu za první čtvrtletí 2026, kdy HDP vzrostl o 0,5 % oproti předběžnému odhadu 0,3 %. Ačkoliv se index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu mírně snížil na 54,5 bodu, celková data potvrzují, že Japonsko úspěšně generuje poptávkovou inflaci, jež je podporována udržitelným mzdovým růstem, čímž opouští období dlouhodobé strukturální deflace. Č9na vykázala slabá data. Klíčovým signálem byl propad čínského dovozu ropy na nejnižší úroveň za deset let, což odráží sníženou rafinérskou aktivitu a utlumenou domácí poptávku. Tento údaj přispěl k tlaku na ceny ropy a potvrdil pokračující slabost čínské ekonomiky, kterou tíží krize na trhu nemovitostí, deflační tlaky a slabá spotřeba. Čínské úřady nadále drží konzervativní růstový cíl a vyhýbají se masivním fiskálním stimulům. Indická ekonomika pokračuje v robustním růstu, který ji udržuje na špici globálních indexů nákupních manažerů a činí z ní relativně bezpečný přístav v rámci regionu.
Centrální banky
USA
Fed se připravuje na zásadní zasedání 16.–17. června, první kompletní zasedání pod vedením nového předsedy Kevina Warshe, který v květnu nahradil Jeroma Powella. Páteční silná zpráva z trhu práce zásadně proměnila měnověpolitická očekávání. Sazba zůstává v restriktivním pásmu 3,50–3,75 %, beze změny od prosince 2025, avšak debata se definitivně přesunula od otázky, kdy sazby snižovat, k otázce, zda je nebude nutné dále zvýšit. Podle nástroje CME FedWatch vzrostla pravděpodobnost zvýšení sazeb do konce roku 2026 na 70 %, přičemž někteří analytici nevylučují krok již na podzim. Kombinace silného trhu práce, perzistentní inflace nad cílem a přehřívající se ekonomiky staví Warshe do nezáviděníhodné pozice. Předseda, který byl Trumpovou administrativou nominován částečně s očekáváním uvolnění politiky, čelí realitě, jež takový krok prakticky vylučuje. Trh bude na červnovém zasedání bedlivě sledovat aktualizovaný „dot plot“ a Warshovu rétoriku ohledně inflačních rizik plynoucích z energetického šoku.
EU
Evropská centrální banka se nachází v centru pozornosti před zasedáním 11. června, na kterém trh naceňuje prakticky jistotu (kolem 99 %) zvýšení depozitní sazby o 25 bazických bodů z 2,00 % na 2,25 %. Šlo by o první zvýšení v tomto cyklu a o završení jestřábího obratu, který odstartoval energetický inflační šok z íránské války. Na dubnovém zasedání ponechala ECB sazby beze změny, avšak prezidentka Christine Lagardeová uvedla, že rozhodnutí bylo jednomyslné, byť se debatovalo o variantách včetně zvýšení, a že ekonomika se „rozhodně vzdaluje“ od základního scénáře banky. ECB tak čelí klasickému stagflačnímu dilematu: zatímco ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí klesla o 0,2 %, inflace tažená energiemi zůstává nad cílem a krátkodobá inflační očekávání výrazně vzrostla. Banka se rozhodla upřednostnit cenovou stabilitu i za cenu rizika prohloubení hospodářského útlumu. Analytici očekávají, že po červnovém zvýšení může následovat ještě nejméně jedno další zvýšení sazeb do konce roku, pokud energetické tlaky nepoleví.
Asie
Bank of Japan zůstává klíčovou proměnnou pro globální trhy. Krátkodobá sazba je na úrovni 0,75 %. Guvernér Kazuo Ueda balancuje mezi uznáním rostoucích inflačních rizik z dražší ropy a opatrností ohledně načasování dalšího zvýšení sazeb. Trh nadále počítá s postupnou normalizací japonské měnové politiky, zvláště s ohledem na slabý jen a importovanou inflaci. Případné zvýšení sazby by mělo zásadní dopady na globální carry trade a alokaci kapitálu.
Lidová banka Číny drží stabilní kurz měnové politiky. Sazby Loan Prime Rate zůstávají beze změny a banka se zaměřuje na cílená opatření spíše než na plošný stimul. Slabá domácí poptávka, propadající se dovoz ropy a deflační tlaky by za normálních okolností volaly po uvolnění, avšak obavy ze slabého jüanu a inflačních dopadů dražších komodit drží PBOC ve zdrženlivém režimu.
Geopolitika
Dominantním geopolitickým tématem zůstal pokračující konflikt mezi americko-izraelskou koalicí a Íránem a křehkost příměří, které mělo otevřít Hormuzský průliv. Po nadějích z konce května, kdy se zdálo, že 60denní memorandum o porozumění je na dosah, přinesl tento týden řadu negativních signálů. Íránský ministr zahraničí Abbás Arághčí prohlásil, že v jednáních nebylo dosaženo žádného smysluplného pokroku, a obnovily se vzájemné vojenské střety mezi americkými a íránskými silami. Tyto zprávy vyhnaly ceny ropy během týdne vzhůru. Situaci dále komplikovala libanonská fronta. Íránem podporovaný Hizballáh odmítl americkou mediaci příměří mezi Izraelem a Libanonem, což se stalo klíčovou překážkou širší dohody. Prezident Trump si nicméně udržoval optimistický tón a tvrdil, že jednání s Íránem pokračují a blíží se k završení, přičemž Hormuzský průliv by se podle něj mohl rychle znovu otevřít, pokud Írán podepíše memorandum o zastavení nepřátelství. Spojené arabské emiráty navíc oznámily zachycení íránských raket, což podtrhlo přetrvávající riziko eskalace. Krátkodobě byla nahlášena dohoda o příměří mezi Izraelem a Libanonem, avšak její trvanlivost zůstává nejistá.
Druhým geopolitickým tématem s přímým dopadem na trhy bylo oznámení americké administrativy o plánu zavést nová cla ve výši 10 až 12,5 % na řadu zemí. Tento krok znovu rozdmýchal obavy z obchodních válek a zatížil zejména exportně orientované evropské a asijské trhy. V pozadí zůstávají i napětí kolem Tchaj-wanu a americko-čínských technologických vztahů. Obranný průmysl v Evropě i jinde nadále profituje z přetrvávající globální nestability.
Komodity a kryptoměny
Energetické komodity
Ceny ropy v týdnu vzrostly v reakci na obnovené střety mezi USA a Íránem a na zhroucení nadějí na rychlé uzavření Hormuzského průlivu. Severomořská ropa Brent uzavřela v pátek na 93,09 USD za barel, zatímco americká WTI se obchodovala kolem 90 USD za barel. V průběhu týdne ceny atakovaly i vyšší úrovně, když íránský ministr zahraničí popřel jakýkoli pokrok v jednáních a obnovily se vojenské střety. Dodávky z ománského terminálu Mina Al Fahal byly dočasně přerušeny po explozi. Cenový růst byl však tlumen rostoucími obavami o globální poptávku. Čínský dovoz ropy klesl na nejnižší úroveň za deset let, což odráží sníženou rafinérskou aktivitu a slabší poptávku v druhé největší ekonomice světa, a řada analytiků nyní očekává výrazné zpomalení růstu globální poptávky po ropě v letošním roce. Trh tak zůstává rozpolcen mezi geopolitickou rizikovou prémií na straně nabídky a slábnoucí poptávkou.
Drahé kovy
Trh s drahými kovy prošel na konci týdne silnou propadovou epizodou, jež byla vyvolána fundamentálními změnami na dluhopisových trzích. Zlato, jež historicky vykazuje silnou inverzní korelaci k reálným úrokovým sazbám a USD, ztratilo po zveřejnění amerických dat z trhu práce opodstatnění pro udržení svých dosavadních zisků. Spotová cena zlata zaznamenala během páteční seance pokles a uzavřela na 4 337 USD za trojskou unci. Celková týdenní ztráta činila téměř 5 %. Z pohledu technické analýzy cena zlata na denním grafu propadla pod klíčovou hranici 200denního exponenciálního klouzavého průměru (EMA 200), což v kombinaci s prolomením lokální konsolidační formace zvyšuje pravděpodobnost hlubší korekce, pokud nedojde k rychlému zotavení nad úroveň 4 500 USD. Propad stříbra byl podobný, když během pátku odepsalo a uzavřelo na ceně kolem 69,1 USD za trojskou unci. Vyšší volatilita stříbra je dána jeho duální povahou uchovatele hodnoty a průmyslové suroviny, přičemž obavy z přetrvávajících vysokých úrokových sazeb tlumí očekávání průmyslové expanze, jež by podporovala jeho využití ve výrobních sektorech.
Průmyslové a zemědělské komodity
Přestože byly primární pohyby koncentrovány v segmentu ropy a drahých kovů, širší komplex průmyslových a zemědělských komodit byl implicitně ovlivněn celkovou makroekonomickou situací. Průmyslové kovy byly pod negativním tlakem posilujícího amerického dolaru a obav ze zpomalení čínské i americké hospodářské aktivity v prostředí utažené měnové politiky. Omezená propustnost tradičních globálních transportních tepen nutí importéry navyšovat zásobovací rezervy, což udržuje logistické prémie v cenách komodit na zvýšené úrovni a transformuje lokální šoky v dodavatelském řetězci do dlouhodobějších nákladových imputů pro průmyslovou a zemědělskou výrobu. Měď, barometr globální průmyslové aktivity, se obchodovala v sestupném tónu pod tlakem slabých čínských dat a obav z dopadu nových amerických cel na globální obchod. Zemědělské komodity zůstaly pod tlakem: kukuřice pokračovala v poklesu, pšenice a sójové boby konsolidovaly poblíž nedávných minim. Klíčovou proměnnou pro sójový trh zůstává Čína, která podle Bílého domu loni v říjnu přislíbila nákup 12 milionů tun americké sóji – plnění tohoto závazku je však v kontextu obchodního napětí nejisté. Silný dolar nadále znevýhodňuje americký zemědělský export.
Kryptoměny
Nejvýznamnější kryptoměna, Bitcoin, oslabila v reakci na americká makrodata pod kritickou supportní zónu 62 000 USD a uzavřela týden v okolí 60 922 USD, s intradenními propady až k úrovni 59 100 USD. Tento hluboký propad byl iniciován plošným výprodejem na širších finančních trzích, jež způsobil nucené zavírání pákových pozic (likvidací) na derivátových kryptoměnových burzách v úhrnném objemu přesahujícím 1,7 miliardy USD. Fundamentálním hybatelem tohoto pohybu je strukturální přesun očekávání ohledně uvolnění likvidity. Neschopnost Fedu snížit úrokové sazby odčerpává systémovou likviditu, na které je růst spekulativních kryptoměnových trhů primárně závislý. V současnosti se navíc preference mnoha investorů orientuje více k etablovaným akciovým segmentům umělé inteligence než k utilitě digitálních měn, což omezuje příliv nového kapitálu do tohoto sektoru. Technický indikátor RSI se propadl do extrémně přeprodaného teritoria (hodnota 17,4), což potvrzuje dominující paniku mezi tržními účastníky.
Firemní zprávy a výsledky
USA
Firemní výsledková sezóna a revize očekávání v USA přinesly fundamentální pohled do dynamiky spotřebitelského chování a kapitálových investic korporátního sektoru. Výsledky klíčových společností indikovaly ostrou bifurkaci mezi subjekty generujícími nadstandardní poptávku a těmi, které čelí kompresi marží.
Broadcom (AVGO): Nejvíce analyzovanou událostí týdne bylo zveřejnění kvartálních výsledků výrobce čipů Broadcom, jehož produkty představují kritický prvek v síťové infrastruktuře pro datová centra zaměřená na umělou inteligenci (AI). Za druhé fiskální čtvrtletí 2026 společnost reportovala nárůst tržeb na 22,187 miliardy USD, což je meziroční zvýšení o 48 %. Specificky tržby z AI polovodičů akcelerovaly o 143 % na 10,8 miliardy USD, čistý zisk dosáhl 9,31 miliardy USD (dle standardů GAAP) a volné cash flow tvořilo 46 % celkových výnosů (10,26 miliardy USD). Management rovněž oznámil výplatu kvartální dividendy ve výši 0,65 USD na akcii. Navzdory těmto bezesporu robustním retrospektivním číslům akcie společnosti po uzavření trhů propadly, příčinou této rekalibrace tržní hodnoty byla forward-looking (na budoucnost orientovaná) očekávání. Vedení firmy projektovalo tržby z AI čipů pro třetí čtvrtletí na úrovni 16,0 miliardy USD a celkové tržby odhadlo na 29,4 miliardy USD (očekávaný 84% meziroční růst). Ačkoliv se jedná o fenomenální míru růstu, nedosáhla tato čísla agresivně zkonstruovaných odhadů institucionálních investorů, kteří po měsících masivního nárůstu valuací (oceňování za předpokladu bezchybné realizace) očekávali od managementu výraznější revizi dlouhodobých cílů směrem nahoru. Zpráva Broadcomu se stala signálem, že trajektorie výdajů na AI datová centra by mohla dosáhnout krátkodobého bodu saturace, což iniciovalo plošný výprodej celého amerického i globálního polovodičového odvětví.
CrowdStrike (CRWD): Diametrálně odlišnou tržní reakci zaznamenala softwarová společnost CrowdStrike, lídr v segmentu kybernetické bezpečnosti. Výsledky za první kvartál fiskálního roku doložily silnou poptávku po zabezpečení koncových bodů a cloudové infrastruktury. Celkové tržby dosáhly 1,39 miliardy USD, což představuje meziroční růst o 26 %, čímž byl překonán odhad analytiků nastavený na 1,36 miliardy USD, Klíčový ukazatel ročních opakujících se výnosů (ARR) narostl o 24 % na 5,51 miliardy USD, přičemž do tohoto čtvrtletí bylo alokováno 255,8 milionu USD v nových ARR. Non-GAAP čistý zisk na akcii činil 1,10 USD oproti 0,73 USD ve stejném období předchozího roku, podpořen čistým cash flow z provozních operací ve výši 590,9 milionu USD. Vedení společnosti dále stimulovalo zájem investorů oznámením o navýšení celoročního výhledu čistých nových ARR a rozhodnutím o rozdělení akcií v poměru čtyři ku jedné (stock split), jehož účinnost je naplánována na začátek července 2026. Bezprecedentní poptávka po kybernetické bezpečnosti, umocněná globální hrozbou sofistikovaných malwarových útoků a zaváděním nových evropských standardů GDPR regulací, upevňuje pozici CrowdStrike v portfoliích, kde se výdaje na bezpečnost vnímají jako mandatorní i v prostředí vyšších úrokových sazeb.
Lululemon Athletica (LULU): Ochlazení spotřebitelské dynamiky se plně manifestovalo ve výsledcích výrobce sportovního oděvu Lululemon. Ačkoliv tržby za první čtvrtletí 2026 mírně vzrostly o 4 % na 2,47 miliardy USD, hrubá i provozní ziskovost utrpěla těžkou kompresi. Čistý zisk klesl na 195,0 milionu USD a zisk na akcii oslabil z 2,60 USD na aktuálních 1,69 USD vlivem klesajících marží. Management explicitně identifikoval smrštění prodejů na jádrovém severoamerickém trhu a v reakci na to degradoval celoroční výhled. Očekávané celoroční tržby byly sníženy do pásma 11,0 až 11,15 miliardy USD, což značí meziroční stagnaci či pokles, s očekávaným ročním ziskem na akcii v rozmezí 10,95–11,15 USD. Skokový nárůst prodejních slev v zájmu redukce nadbytečných zásob ve výši 1,7 miliardy USD začal trvale erodovat image Lululemon jako prémiové luxusní značky, což vedlo k výraznému odprodeji akcií této společnosti.
EU
Z pohledu firemního reportingu dominovala evropskému mediálnímu prostoru společnost Raspberry Pi Holdings plc, sídlící v britské Cambridge, jež je synonymem pro nízkonákladové, avšak vysoce výkonné modulární počítače. Společnost v závěru týdne emitovala pozitivní upozornění na obchodní výsledky, v němž zrevidovala výhled celoročního zisku podstatně směrem nahoru. Pro šest měsíců končících 30. června 2026 společnost predikuje dosažení expedice více než 4 milionů zařízení, což vygeneruje upravenou EBITDA na úrovni minimálně 38 milionů USD. Management vysvětlil toto nad očekávání příznivým mixem produktů a především předchozí prozřetelnou akumulací nízkonákladových zásob pamětí DRAM z minulého roku, díky níž si firma zajistila odolnost vůči aktuálně rostoucím nákladům na dodavatelské komponenty. Průmyslová poptávka zůstává silná, částečně tažená nadšenci do umělé inteligence hledajícími dostupný výpočetní hardware. Akcie Raspberry Pi na londýnské burze v reakci na tato fundamentální sdělení posílily k historickým maximům a podpořily statut společnosti jako jednoho z přímých evropských beneficientů probíhající technologické transformace.
Inditex (vlastnící značky jako Zara, Pull&Bear, Massimo Dutti nebo Bershka) zveřejnila své finanční výsledky před několika dny. Firma i v aktuálním roce potvrdila svou sílu a dokázala meziročně navýšit tržby i ziskovost, k čemuž přispělo zejména skvělé přijetí nových jarních a letních kolekcí zákazníky. Tržby se zvýšily o 5,8 % na 8,75 miliardy EUR (při konstantních měnových kurzech šlo o nárůst 8,8 %). Čistý zisk vzrostl meziročně o 5,4 % a dosáhl 1,37 miliardy EUR. EBITDA se zvýšila o 7,3 % na 2,57 miliardy EUR. Hrubá marže dosáhla vynikajících 61,2 %, což představuje meziroční zlepšení o 67 bazických bodů. Společnost se opírá o velmi silnou bilanci s čistou hotovostí ve výši 10,8 miliardy EUR. Vedení Inditexu zároveň poskytlo pozitivní výhled do dalšího období.
Hewlett Packard Enterprise (HPE) zveřejnila své nejnovější finanční výsledky 1. června 2026. Společnost reportovala naprosto výjimečné čtvrtletí s rekordními tržbami i ziskovostí, čímž výrazně překonala očekávání analytiků. Trh na tuto zprávu reagoval velmi pozitivně. Tržby meziročně vyletěly o úctyhodných 40 % na 10,68 miliardy USD (očekávání Wall Street se pohybovala jen kolem 9,8 miliardy USD). Zisk na akcii (Non-GAAP EPS) dosáhl 0,79 USD, čímž masivně překonal odhady analytiků (kteří cílili na zhruba 0,53–0,54 USD). Čistý zisk podle metodiky GAAP činil 0,44 USD na akcii. Hrubá marže se meziročně zlepšila a dosáhla 36,9 %, což je odrazem příznivějšího mixu prodaných produktů. Volný peněžní tok se výrazně zlepšil a dosáhl 915 milionů USD. Vedení HPE díky těmto silným číslům a probíhající integraci společnosti Juniper Networks zvýšilo svůj výhled pro celý fiskální rok 2026.
Asie
Asijský trh byl tento týden negativně ovlivněn globálním ochlazením polovodičového sentimentu. Akcie výrobců paměťových čipů – jihokorejských Samsung Electronics a SK Hynix – výrazně oslabily a stáhly index Kospi k nejhoršímu týdnu mezi hlavními asijskými trhy. Tchajwanský polovodičový komplex (v čele s TSMC) rovněž doplatil na výprodej amerických čipových akcií. V Hongkongu ztratila čínská polovodičová SMIC a pod tlakem byly i technologické tituly Tencent, Xiaomi a Lenovo. Negativní sentiment vůči čipovému sektoru tak zasáhl celý východoasijský technologický řetězec, který je jádrem globálního AI.
Ostatní klíčové faktory
Tento týden představoval první vážnou zkoušku narativu, který poháněl trhy celé jaro 2026. Po měsících, kdy investoři odměňovali prakticky vše spojené s budováním infrastruktury pro umělou inteligenci a kdy hrstka technologických gigantů táhla indexy na rekord za rekordem, přišlo první výrazné zaváhání. Paradoxně jej nespustila slabá data ani geopolitická eskalace, nýbrž objektivně dobré výsledky Broadcomu, které pouze nedokázaly naplnit extrémně vysoká očekávání. To je klasický příznak pozdní fáze býčího trhu, kdy „skvělé už nestačí“ a kdy se ziskové překvapení musí měřit nikoli vůči realitě, ale vůči nafouknutým očekáváním.
Druhým strukturálním tématem byla potvrzená dominance fundamentu nad nadějemi. Silný trh práce, perzistentní inflace a rostoucí výnosy znovu připomněly, že prostředí drahých peněz tu zůstane delší dobu. Kombinace „dobré zprávy jsou špatné zprávy“ a saturace AI nadšení vytvořila toxický koktejl, který během jediného týdne otočil sentiment od euforie k strachu. Kolaps kryptoměn, doprovázený rekordními odlivy z ETF a prodejem ze strany Saylorovy Strategy, byl symptomem širšího odlivu rizikového kapitálu a ztráty spekulativního apetitu.
Klíčovou otázkou pro nadcházející týdny je, zda jde pouze o zdravou korekci přehřátého technologického sektoru, nebo o začátek hlubšího přehodnocení valuací v prostředí, kde Fed nesnižuje a možná dokonce zvýší sazby. Bezprostřední pozornost se upíná k zasedání ECB 11. června a k zasedání Fedu 16.–17. června s aktualizovaným výhledem sazeb. Trh tak vstupuje do období zvýšené citlivosti, kdy se rozhodne, zda devítitýdenní rally byla vrcholem cyklu, nebo jen pauzou před dalším růstem.
Měnové trhy byly v týdnu ovládnuty volatilitou spojenou s přesuny kapitálu k americkému dolaru, který představoval bezpečný přístav jak v kontextu geopolitického napětí z Blízkého východu, tak zejména v reakci na zprávy o trhu práce USA. Makroekonomické prostředí, jež nepredikuje signifikantní snižování úrokových sazeb Fedu, plně podpořilo posilování dolaru napříč devizovým košem. Evropská měna se naopak dostala pod tlak v souvislosti s nevyhnutelností utahování politiky ECB tváří v tvář stagnující evropské průmyslové výrobě a drahým energetickým vstupům.
Domácí měna (CZK) prokázala pozoruhodnou imunitu vůči evropským šokům v důsledku striktní měnové politiky ČNB a pozitivního úrokového diferenciálu. Směnný kurz české koruny vůči euru (EUR/CZK) osciloval v mimořádně úzkém pásmu a zafixoval se v pátek na úrovni 24,19. V průběhu týdne kurz vykazoval hodnoty mezi 24,199 a 24,273, což dokumentuje stabilní ukotvení koruny k euru v očekávání budoucích vývozních poptávek. Vztah české koruny k americkému dolaru (USD/CZK) byl ovlivněn silným dolarem s rozpětím mezi 20,757 a 20,894, ačkoliv v kontextu jednoleté historické perspektivy stále koruna nese mírné zhodnocení.
Japonský jen (JPY) pokračoval ve fundamentálním testování klíčových supportů vůči americkému dolaru. Křehkost jenu reflektuje asymetrii měnových politik, avšak aktuální postoj BoJ přináší spekulace o případných měnových intervencích, pokud by ztráta hodnoty jenu v prostředí globální inflace začala příliš poškozovat japonskou kupní sílu.
Scénáře dalšího vývoje a klíčová rizika
Nejde o investiční doporučení, pouze o rámce, jak se mohou trhy vyvíjet.
1. Strukturální stagflace s dlouhodobě utaženou měnovou politikou (Pravděpodobnost: 60 %)
Hlavní model předpokládá integraci současných geopolitických a makroekonomických šoků do stálého stavu. Růst americké zaměstnanosti podporovaný dluhem kompenzuje deflační tlaky ze zvýšených sazeb. Fed si proto udržuje jestřábí přístup a nesnižuje sazby v průběhu roku 2026, přičemž je reálně zvažováno jejich další navýšení, jak predikují krátkodobé swapové sazby. Evropská centrální banka je mezitím nucena operativně zvýšit sazby na 2,25 % nebo výše ve snaze zabránit eskalaci mzdově-inflační spirály, kterou vyvolávají dvouciferné růsty cen energií.
Dopady na trhy: Akciové trhy v tomto prostředí nebudou schopny udržet prémiové valuace, jež zaceňovaly bezproblémový přechod do éry levných peněz. Následovat bude mírná, avšak vytrvalá tržní korekce zacílená na valuace technologického sektoru (AI), přičemž dojde k rotaci aktiv směrem ke konzervativním a hodnotovým akciím schopným garantovat vysokou ziskovost a volný peněžní tok v prostředí nákladného kapitálu. Dluhopisové výnosy napříč regiony budou ukotveny vysoko a výnosové křivky zůstanou invertovány.
2. Kaskádové makroekonomické zhroucení a tvrdé přistání (Pravděpodobnost: 25 %)
Tento scénář akcentuje hromadění tržních i geopolitických rizik, které trh v tuto chvíli z velké části přehlíží. Výchozím bodem je ztráta kontroly nad spotřebitelským dluhem v USA; nárůst úvěrového zatížení na 18,2 bilionu USD povede k rychlé expanzi nesplácených spotřebitelských a hypotečních úvěrů z aktuálních 4,8 %. Centrální banky, soustředěné pouze na boj s inflací taženou uzavřením Hormuzského průlivu, udělají fatální politickou chybu (tzv. policy mistake) tím, že nezachytí zpomalení poptávky a přeutáhnou podmínky likvidity.
Dopady na trhy: Spotřebitelský sektor se propadne do rychlé deflace v oblastech zbytného zboží, zatímco ceny energií vystřelí vlivem vojenské eskalace na Blízkém východě k astronomickým sumám (např. Brent na úroveň nad 120 USD za barel). Ostré ochlazení růstu povede k bankrotům slabších firem a plošným masovým prodejům jak akcií, tak korporátních dluhopisů s nižším ratingem (High Yield bonds). Asijské ekonomiky s modelem založeným na exportu se zhroutí, což uvrhne svět do plnohodnotné globální recese. Dojde k obrovskému úprku kapitálu do amerických státních dluhopisů a dolaru.
3. Normalizace vztahů a dezinflační oživení trhů (Pravděpodobnost: 15 %)
Pozitivní a v současnosti nejméně pravděpodobný scénář vychází z předpokladu úspěšné diplomatické de fúze konfliktu kolem Hormuzského průlivu, ať už prostřednictvím rychlých vnějších diplomatických snah nebo vnitřní ekonomické únavy na straně útočících aktérů. Uvolnění kapacit a obnovení toku surovin drasticky stlačí ropu (pod 70 USD za barel), čímž dojde ke kompresi celosvětových inflačních i jaderných ukazatelů zpět k 2 % cíli. Data z amerického trhu práce začnou mírně vychládat v průběhu léta.
Dopady na trhy: Centrální banky v čele s Fedem a ECB obdrží dostatečný manévrovací prostor pro plynulé postupné uvolnění měnové politiky. Zlevnění peněz zažehne opětovně raketový růst polovodičových firem, rozvoj umělé inteligence obdrží dlouhodobě udržitelný příliv institucionálního kapitálu a indexy S&P 500, Nasdaq a Stoxx 600 si otevřou cestu k masivním historickým průrazům a dosažení nových maxim bez přítomnosti strachu z dlouhodobé inflace. Zlato a stříbro ztratí své momentum, zatímco investice se budou vracet do agresivnějších aktiv, například do kryptoměn.
Klíčová rizika
- Geopolitické a energetické riziko (Hormuz): Úplné odříznutí dodávek ropy v důsledku vojenské konfrontace státních aktérů na Blízkém východě. Protažení stávajícího asymetrického konfliktu představuje nelineární systémové riziko pro celý dodavatelský a transportní mechanismus.
- Riziko extrémní koncentrace trhů (Sektor AI): Valuace akciových indexů (S&P 500 i asijských exportérů) stojí z více než třetiny na ziskovosti a investičních výhledech jen zlomku technologických „megafirem“. Pokud fundamentální průzkum (jak dokládají reakce na odhady společnosti Broadcom) ukáže snížení ochoty hyperscalerů financovat infrastrukturu, indexy nebudou schopny udržet tržní kapitalizaci prostřednictvím ostatních odvětví.
- Hrozba spotřebitelského úvěrového selhání v USA: Trvalé udržování vysokých úrokových sazeb a restriktivních limitů půjček zhoršuje dluhovou obsluhu amerických domácností. Jakmile přesáhne poměr příjmů alokovaných na servisování revolvingového dluhu únosnou mez, propad diskreční spotřeby dekapitalizuje retailový maloobchod a spustí nárůst osobních bankrotů.
- Refinanční zeď evropského a japonského dluhu: Soustavné posilování asymetrie měnových podmínek – kdy korporace postupně přesouvají půjčky do prostředí, jež neumožňuje refixaci hypoték a komerčních dluhů za přijatelných podmínek – může způsobit, že firmy zastaví investiční aktivitu za účelem pouhého akumulování kapitálu na sanaci závazků. Rozhodnutí japonské Bank of Japan zvyšovat sazby bude tento trend celosvětově umocňovat.