přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Shrnutí
Uplynulý zkrácený obchodní týden – americké burzy byly v pondělí 25. května zavřené kvůli svátku Memorial Day a londýnská burza kvůli květnovému bankovnímu svátku – se nesl ve znamení paradoxu, který definuje celé jaro 2026: akciové trhy posunuly svá historická maxima ještě výše, přestože ekonomická a geopolitická data zůstávají objektivně nepříznivá. Index S&P 500 uzavřel devátý vítězný týden v řadě, Dow Jones poprvé v historii prolomil hranici 51 000 bodů a Nasdaq i Russell 2000 přidaly k zápisu nová maxima. Trh tak suverénně absorboval dvě zprávy, které by jej za jiných okolností srazily: nejvyšší inflaci podle indexu PCE za téměř tři roky a další eskalaci a zároveň deeskalaci válečného konfliktu s Íránem v rozmezí jediného týdne.
Dominantním tématem byla „únava z titulků“ ohledně Íránu. Obchodní týden začal v Asii a Evropě nervózně poté, co USA o prodlouženém víkendu provedly nálety na íránské cíle a íránské síly údajně rozmístily miny a útočné drony v okolí Hormuzského průlivu. V úterý a ve středu trhy kolísaly podle protichůdných zpráv o příměří, americké jednotky podnikly „sebeobranné“ údery na jihu Íránu a Teherán je označil za „hrubé porušení“ křehkého příměří. Zlom přišel ve čtvrtek a v pátek: agentury Axios a Reuters přinesly zprávu, že Washington a Teherán se v principu dohodli na prodloužení příměří o 60 dní, zahájení jednání o íránském jaderném programu a možném obnovení neomezené plavby Hormuzským průlivem. Memorandum údajně čekalo na pátečním stole prezidenta Trumpa k podpisu. Tato perspektiva srazila ceny ropy k víceletým minimům, stlačila výnosy státních dluhopisů a vyhnala akcie na rekordy.
Druhým pilířem rally byl pokračující kapitálový cyklus umělé inteligence. Výborné výsledky společnosti Dell Technologies, jejíž akcie ve čtvrtek po zveřejnění výsledků a v pátek vystřelily o více než 30 %, znovu potvrdily, že trh odměňuje vše, co souvisí s budováním AI infrastruktury. Tato nálada se přelila do polovodičového a hardwarového komplexu po celém světě – japonský Nikkei 225 i Topix, jihokorejský Kospi a tchajwanský Taiex uzavřely na nových rekordech. Naopak třetím, tišším podtónem týdne byl stále hlubší rozpor mezi prosperitou korporátního sektoru a tísní amerického spotřebitele: míra úspor domácností klesla na 2,6 %, nejníže od června 2022, a reálné disponibilní příjmy se propadly. Trh tak nadále vykresluje učebnicovou „ekonomiku ve tvaru K“.
Inflační realita zůstala v pozadí, ale nezmizela. Jádrový i celkový index PCE, preferované měřítko Fedu, v dubnu meziročně zrychlil na 3,8 % (celkový), respektive 3,3 % (jádrový) – nejvýše za tři roky, tažen energetickým šokem z íránské války. Měsíční dynamika však byla mírnější, než se obávalo, což společně s vyhlídkou levnější ropy umožnilo dluhopisovým výnosům klesnout. Trh i nadále počítá s tím, že americký Fed pod novým předsedou Kevinem Warshem ponechá sazby v pásmu 3,50–3,75 % hluboko do roku 2027 a sázky na letošní snížení sazeb prakticky vymizely.
| Aktivum | Uzavírací hodnota 29.5.2026 | Procentuální změna za 1 týden |
| S&P 500 | 7580,06 | 1,43% |
| Dow Jones | 51032,46 | 0,90% |
| Nasdaq | 26972,62 | 2,39% |
| Russell 2000 | 2919,34 | 1,75% |
| FTSE 100 | 10409,28 | -0,54% |
| CAC 40 | 8183,34 | 0,83% |
| DAX | 25104,70 | 0,87% |
| STOXX 600 | 626,00 | 0,14% |
| Euronext 100 | 1844,23 | -0,15% |
| PSE | 2547,39 | -0,52% |
| SSE Composite | 4068,57 | -1,08% |
| Nikkei 225 | 66329,50 | 4,72% |
| Hang Seng | 25182,39 | -1,65% |
| US 2-Yr Yield | 4,0140% | -11,3 bps |
| US 10-Yr Yield | 4,4530% | -11,9 bps |
| US 30-Yr Yield | 4,9930% | -8,9 bps |
| Německo 10-Yr Yield | 2,9328% | -10,1 bps |
| Francie 10-Yr Yield | 3,5530% | -25,6 bps |
| Itálie 10-Yr Yield | 3,6720% | -10,7 bps |
| Japonsko 10-Yr Yield | 2,6590% | -10,5 bps |
| Čína 10-Yr Yield | 1,7300% | -2,1 bps |
| VIX (Index strachu) | 15,32 | -8,26% |
| Ropa WTI | 87,36 $ | -9,57% |
| Ropa Brent | 91,12 $ | -12,00% |
| Zlato | 4560,50 $ | 0,87% |
| EUR/USD | 1,1660 | 0,49% |
| EUR/CZK | 24,2835 | -0,02% |
| Bitcoin (BTC) | 73372,52 $ | -2,80% |
Akciové trhy
USA
Americké akciové trhy předvedly v uplynulém týdnu pozoruhodnou demonstraci síly a odolnosti. Index širokého trhu S&P 500 si připsal devátý kladný týden v řadě, průmyslový Dow Jones poprvé v dějinách překonal metu 51 000 bodů, technologický Nasdaq přidal za celý měsíc květen si připsal přes 9 % a pozoruhodný byl i výkon indexu malých společností Russell 2000, který signalizuje, že rally se v některých dnech rozšiřovala i mimo úzkou skupinu technologických gigantů, byť závěr týdne patřil opět velkým kapitalizacím.
Hnacím motorem tohoto růstu byl bezprecedentní rozmach investic do infrastruktury pro umělou inteligenci. V samotném květnu vzrostly technologické tituly v rámci S&P 500 o více než 15 %, což vytvořilo masivní dvourychlostní trh, jelikož většina ostatních sektorů v indexu ve skutečnosti ztrácela půdu pod nohama. Koncentrace kapitálu do tzv. skupiny „Magnificent 7“ a příbuzných hardwarových firem dosáhla extrémních hodnot. Nejvýraznějším příkladem se stala společnost Dell Technologies, jejíž akcie během páteční seance po zveřejnění nadočekávaně silných výsledků a výhledů spojených s AI servery doslova explodovaly. Významné zisky si připsaly také společnosti Microsoft a Broadcom, zatímco defenzivnější či na tradiční spotřebitele orientované akcie jako Walmart či Costco Wholesale zaznamenaly poklesy. Ačkoliv je trh opticky držen hrstkou technologických gigantů, hlubší analýza ukazuje, že ziskovost amerického korporátního sektoru je překvapivě robustní napříč širším spektrem. Společnosti v rámci Magnificent 7 reportovaly za první kvartál růst zisků o 63 %, avšak zbylých „493“ firem v indexu S&P 500 zaznamenalo růst zisků o solidních 17 %, což je v obou případech nejlepší výsledek od roku 2021. Čisté ziskové marže firem se drží na nejvyšších úrovních minimálně od roku 2009, což ukazuje na enormní schopnost korporací přenášet zvýšené inflační náklady na koncové spotřebitele a omezovat vnitřní neefektivity. Skrytým paradoxem zůstává chování investorů tváří v tvář spotřebitelskému sentimentu; zatímco nálada běžných amerických spotřebitelů se podle průzkumů Michiganské univerzity propadla na nejnižší úrovně od roku 1960 vlivem inflace a drahého bydlení, akciový trh tuto recesi nálady zcela ignoruje, spoléhajíc výhradně na tvrdá data o korporátních ziscích. Pod povrchem rekordů se skrývá křehkost. Index volatility VIX klesl do pásma sebejistoty až sebeuspokojení, přestože makroekonomické a geopolitické nejistoty zůstávají enormní.
EU
Evropské akciové trhy vstoupily do konce května ve stínu americké technologické rally, přičemž jejich pohyb byl mnohem umírněnější a odlišně strukturovaný. Panevropský index STOXX 600 si za týden připsal mírných 0,14 %, neboť páteční rebalancování indexů MSCI EMEA přineslo volatilitu, nicméně i to stačilo k udržení indexu poblíž jeho historických maxim. Z regionálního pohledu byly výsledky smíšené: německý DAX 40 a francouzský CAC 40 zpevnily, avšak britský index FTSE 100 klesl, těžil sice z levnější ropy přes utility, ale doplatil na silnější libru a slabší těžařské a energetické tituly. Evropské akciové trhy nadále trpí absencí velkých globálních technologických hráčů srovnatelných s USA, a proto je jejich výkonnost mnohem více provázána s klasickými cyklickými odvětvími, bankovnictvím a průmyslem. Nejvýkonnějšími sektory v rámci Evropy byly média, banky, stavebnictví a obrana. Evropský bankovní sektor profitoval ze stabilizace čistých úrokových výnosů v prostředí vyšších sazeb, zatímco průmyslové a stavební podniky těžily z pátečního poklesu cen energetických vstupů (ropy a plynu) vyvolaného diplomatickým posunem na Blízkém východě. Na druhé straně žebříčku se nacházely defenzivní sektory jako potravinářství, nápoje a telekomunikace, které doplácely na rotaci kapitálu směrem k rizikovějším aktivům. Akciový trh ve Spojeném království navíc brzdila série snížených investičních doporučení od analytiků na britské maloobchodní společnosti, které čelí slábnoucí koupěschopnosti tamních spotřebitelů. Hvězdou týdne byl evropský obranný sektor. Po ratifikaci úvěrové dohody mezi EU a Ukrajinou v objemu 90 miliard eur a po zprávách o dodávkách švédských stíhaček Gripen Ukrajině vystřelily akcie zbrojařů: švédský Saab posílil o 7,4 %, francouzská Exail Technologies o 13,2 %, německé Renk o 5,4 % a Rheinmetall o 4,2 %. Tento sektor zůstává strukturálním vítězem geopolitické nestability a rostoucích evropských výdajů na obranu.
Asie
Asijské burzy patřily v závěru května k silným regionům, přičemž jejich růst byl stimulován kombinací geopolitické úlevy, slabých lokálních měn podporujících export a masivního přílivu kapitálu do sektoru polovodičů. Naděje na dohodu o prodloužení příměří v Hormuzském průlivu měla na Asii, která je z velké části závislá na importu blízkovýchodní ropy a plynu, okamžitý psychologický i fundamentální dopad. Japonský index Nikkei 225 zaznamenal impozantní nárůst a uzavřel na novém absolutním rekordu. Tento růst byl dodatečně umocněn vnitrostátními daty o zpomalující inflaci v Tokiu, což trh interpretoval jako signál, že tamní centrální banka nebude nucena urychleně zpřísňovat měnovou politiku, čímž zůstane zachováno vysoce akomodativní prostředí pro japonské korporace. Podobně explozivní růst zaznamenal i jihokorejský index Kospi, který vystřelil na rekordní hodnotu. Jižní Korea plně těžila ze své role globálního lídra ve výrobě paměťových čipů; akcie národního šampiona Samsung Electronics přidaly v návaznosti na změny v jihokorejském kapitalismu spojené s obrovskými odměnami za rozvoj AI a rostoucí poptávkou po jejich polovodičích pro datová centra. Zcela odlišný obrázek však nadále nabízely čínské akciové trhy. Pevninský index Shanghai Composite klesl, čímž zcela ignoroval globální rally. Čínská ekonomika se nadále potýká s hlubokou realitní krizí a slabou domácí poptávkou. Čínská vláda nedávno ohlásila takzvanou „anti-involution campaign“ s cílem omezit zničující cenové války a přehnanou vnitřní konkurenci mezi čínskými firmami, avšak strukturální kapitálový odliv směrem do atraktivnějších trhů v Japonsku, Indii a USA tento trh nadále drží pod tlakem.
Dluhopisové trhy
USA
Americký dluhopisový trh prožil týden výrazné úlevy. Výnos referenčního desetiletého státního dluhopisu klesl na nejnižší úroveň za více než dva týdny. Dvouletý výnos, citlivý na očekávání bezprostředních kroků Fedu, klesl o11, bps a dlouhý třicetiletý výnos se vrátil zpět pod hranici 5 %. Sklon výnosové křivky 10–2 se udržel mírně pozitivní (kolem 0,47 procentního bodu), což potvrzuje pokračující normalizaci křivky po dlouhém období inverze. Za poklesem výnosů stály dva souběžné impulzy. Prvním byla vyhlídka na deeskalaci íránského konfliktu, která srazila ceny ropy a tím i očekávanou budoucí inflaci, čímž z dlouhého konce křivky odčerpala část geopolitické a inflační prémie. Druhým bylo zveřejnění dubnového indexu PCE ve čtvrtek: ačkoli meziroční hodnoty zůstaly vysoko nad cílem Fedu (3,8 % celková, 3,3 % jádrová), měsíční dynamika byla mírnější, než trh předpokládal, což rozptýlilo obavy, že se energetický šok okamžitě a plně přelévá do širší cenové struktury. Přesto trh nadále nezaceňuje žádné výrazné uvolnění měnové politiky – swapy navázané na sazbu Fed Funds počítají s tím, že sazby zůstanou na současné restriktivní úrovni hluboko do příštího roku. Překročení 5% hranice u 30letého dluhopisu je historicky považováno za „zónu nebezpečí“ pro akciové trhy, naposledy pozorovanou před finanční krizí v roce 2008. Rostoucí termínová prémie na dlouhodobých bondech, která v květnu vzrostla, jasně dokazuje, že investoři požadují stále vyšší dodatečnou kompenzaci za držení amerického dluhu. Tento vývoj je přímým důsledkem obav z neudržitelného vládního zadlužování, které Mezinárodní měnový fond odhaduje na cestě k dosažení 100 % globálního HDP do roku 2029. Organizace OECD predikuje, že v roce 2026 si vlády a korporace půjčí z trhů 29 bilionů dolarů (nárůst o 17 % oproti 2024), což logicky vysává globální likviditu a tlačí dlouhodobé úroky vzhůru bez ohledu na to, co dělá centrální banka.
EU
Evropské dluhopisy věrně následovaly globální trend poklesu výnosů, podpořený rostoucími sázkami trhu na to, že Evropská centrální banka přistoupí ke snížení úrokových sazeb nezávisle na svém americkém protějšku. Výnos desetiletého německého státního dluhopisu (Bund) klesl, nejníže od poloviny března, a za celý květen si připsal pokles o zhruba 10 bazických bodů. Pohyb táhla kombinace nadějí na blízkovýchodní příměří, levnější ropy a překvapivě nižší inflace v největších ekonomikách eurozóny. Bleskové odhady ukázaly, že harmonizovaná inflace v Německu zpomalila v květnu na 2,7 % (z dubnových 2,9 %), ve Francii vzrostla méně, než se čekalo, na 2,8 %, kdežto v Itálii zrychlila nad očekávání na 3,3 %. Periferní a poloperiferní spready se udržely v klidu; italsko-německý spread zůstal v komfortním pásmu kolem 70 bazických bodů, což naznačuje, že obavy z fiskální fragmentace z předchozích týdnů na čas polevily.
Asie
Na japonském dluhopisovém trhu, který je v poslední době epicentrem globálního napětí, došlo k úlevnému poklesu. Výnos desetiletého japonského státního dluhopisu klesl na na dvoutýdenní minimum. Pokles odrážel jak globální trend tažený nadějemi na příměří, tak nejistotu ohledně dalšího postupu Bank of Japan. Guvernér Kazuo Ueda během týdne sice zdůraznil rostoucí inflační rizika spojená s vyššími cenami ropy, avšak vyhnul se jasnému signálu, zda na červnovém zasedání přistoupí ke zvýšení sazeb; zdůraznil potřebu pečlivě posoudit, jak se energetické cenové tlaky promítnou do podkladové inflace. Viceguvernér Rjózó Himino zopakoval, že banka zůstává otevřena dalšímu zvyšování sazeb, ovšem tempo bude záviset na dopadech blízkovýchodního konfliktu. Japonská vláda plánuje emitovat tzv. „překlenovací dluhopisy“ (bridging bonds) na financování víceletých investičních iniciativ a přechod na zelené technologie. Tento krok umocňuje obavy investorů ohledně nasycenosti trhu japonským dluhem.
Čínské dluhopisy zůstaly izolovány od západních vlivů. Výnosy se drží na strukturálně nízkých úrovních v důsledku slabé úvěrové poptávky, deflačních tlaků a krize na trhu nemovitostí. Lidová banka Číny ponechává sazby beze změny a z měnové zprávy v předchozích týdnech odstranila zmínky o možném snižování sazeb či povinných minimálních rezerv, čímž signalizuje neochotu k masivnímu monetárnímu uvolňování. Čínský trh tak nadále představuje protiklad k napjatým podmínkám na Západě i v Japonsku. Klíčovým fenoménem je extrémní rozšíření úrokového diferenciálu mezi USA a Čínou, který aktuálně činí 2,72 %. Tato propast motivuje investory k systematickému rebalancování portfolií – prodeji nízko úročených čínských dluhopisů a nákupu amerických aktiv. Výsledkem je stupňující se tlak na oslabení čínského jüanu vůči americkému dolaru.
Makroekonomické události
USA
Z americké ekonomiky dorazila série dat, která společně utváří komplikovaný makroekonomický obraz tohoto hospodářského cyklu: nástup stagflace. Trhy byly konfrontovány s druhou revizí hrubého domácího produktu (HDP) za první čtvrtletí roku 2026. Namísto původně odhadovaných 2,0 % rostla americká ekonomika anualizovaným tempem pouze 1,6 %. Tento neočekávaný pokles výkonnosti byl primárně způsoben revizí spotřebitelských výdajů a firemních investic směrem dolů. Mnohem větší šok však přinesla zpráva o dubnovém indexu výdajů na osobní spotřebu (PCE) – ukazateli inflace, který centrální banka USA preferuje nejvíce. Celkový meziroční index PCE vzrostl na 3,8 %, což představuje nejrychlejší tempo růstu od května 2023. Jádrový PCE index (očištěný o volatilní složky potravin a energií) dosáhl 3,3 %. K akceleraci cen došlo primárně kvůli skokovému zdražení pohonných hmot a energií, jež bylo vyvoláno probíhajícím konfliktem s Íránem, avšak cenové tlaky se začaly šířit i do sektoru pojišťovnictví a zdravotní péče. Pod povrchem těchto čísel se ukrývá vyčerpaný americký spotřebitel. Reálné (o inflaci očištěné) spotřebitelské výdaje vzrostly v dubnu o pouhé 0,1 %, zatímco disponibilní příjmy očištěné o inflaci klesly již třetí měsíc v řadě. Míra osobních úspor propadla na téměř čtyřleté minimum. Tato data dokazují, že americké domácnosti pro udržení svého životního standardu v prostředí drasticky zvýšených životních nákladů sahají hluboko do tenčících se úspor a stále více se spoléhají na revolvingové úvěry. První známky chladnutí se objevují i na donedávna odolném trhu práce; počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti stoupl na 215 000 (nejvíce od poloviny dubna) a pokračující žádosti dosáhly 1 786 000.
EU
Makroekonomický obrázek eurozóny se vyznačoval mírně lepším vývojem na frontě inflace, ale za cenu destrukce ekonomické aktivity. Podle rychlých odhadů klesl v květnu index nákupních manažerů (PMI) ve stěžejním sektoru služeb o 1,2 bodu na hodnotu 46,4, což představuje nejhlubší propad od února 2021. Zvláště varovný je pohled na subkomponentu zaměstnanosti, která se vůbec poprvé od pandemického roku 2021 propadla pod klíčovou 50bodovou hranici (na 48,8 bodu), oddělující expanzi od kontrakce. Analytici varují, že eurozóna balancuje na hraně technické recese a odhad růstu HDP ve výši 0,6 % pro celý rok 2026 může být ohrožen. Paradoxně, slabost reálné ekonomiky přinesla potřebnou dezinflaci v největší evropské ekonomice. Německý index spotřebitelských cen (CPI) v květnu nečekaně zpomalil. Meziroční růst cen dosáhl 2,6 %, což podstřelilo analytické konsenzy (2,8 %) i dubnovou hodnotu (2,9 %). Meziměsíčně dokonce došlo k poklesu cen o 0,2 %. Jádrová inflace v Německu dosáhla 2,5 %. Zpomalení v Německu tvoří silný kontrast ke zbytku EU; v předcházejícím měsíci totiž průměrná inflace v celé eurozóně zrychlila na 3,0 %, přičemž země jako Rumunsko (9,5 %), Bulharsko (6,0 %) a Chorvatsko (5,4 %) čelí obrovským cenovým dysbalancím a státům jako Francie, Španělsko a Itálie se inflace rovněž zrychluje na víceletá maxima nad 2% cíl ECB. Nový Průzkum profesionálních prognostiků (SPF) prováděný ECB revidoval výhled celkové i jádrové inflace pro rok 2026 mírně vzhůru na 2,7 %, respektive 2,2 %, a snížil výhled reálného růstu HDP na 1,0 %.
Asie
Makroekonomický děj v asijském regionu ovládlo zveřejnění inflačních dat pro oblast Tokia, jež jsou analytickou komunitou brána jako nejpřesnější předstihový indikátor celonárodních trendů v Japonsku. Jádrová inflace v Tokiu (bez započtení čerstvých potravin) překvapivě zpomalila v květnu na 1,3 % meziročně (tržní konsenzus činil 1,5 %), čímž zaznamenala již šestý měsíc ochlazení v řadě a dostala se na nejnižší úrovně za poslední čtyři roky. Měřítko, které vylučuje jak potraviny, tak energie, vzrostlo o 1,6 %. Toto na první pohled pozitivní dezinflační překvapení je však silně zkresleno asymetrickými státními zásahy. Květnové zchlazení indexu CPI bylo z velké části taženo strmým propadem poplatků za vodné a stočné a masivními regionálními vládními dotacemi na programy rané péče o děti a školkovné. Japonská premiérka rovněž připravuje další fiskální transfery na udržení dotací na benzin. Tato štědrá vládní dotační politika sice tlumí sociální dopady, ale analytikům ztěžuje interpretaci toho, nakolik klesá skutečná agregátní cenová hladina. Vedle inflačních čísel reportovalo Japonsko za duben pokles průmyslové produkce o 2,3 % meziročně, což podtrhuje nejednoznačné zotavení tamní exportní mašinérie.
Čínská ekonomika zůstává v komplikované fázi. Oficiální index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu (NBS Manufacturing PMI) se v dubnu vrátil těsně nad expanzní hranici na 50,3 bodu po dvou měsících kontrakce, avšak struktura dat zůstává slabá – domácí poptávka, maloobchodní tržby i fixní investice v předchozích měsících zklamaly a trh nemovitostí nadále tíží celkové oživení. Pekingské úřady ponechaly celoroční růstový cíl HDP v konzervativním pásmu 4,5–5,0 %, což je nejméně ambiciózní projekce za desetiletí. Indická ekonomika naopak pokračuje v robustním růstu, který ji udržuje na špici globálních indexů nákupních manažerů.
Centrální banky
USA
Americký Fed se nachází v období strategické a personální transformace. Nový předseda Kevin Warsh, který nahradil Jeroma Powella a do funkce nastoupil v květnu 2026 (čtyřletý mandát do roku 2030), přebírá řízení centrální banky v mimořádně obtížném okamžiku – inflace měřená indexem PCE je strukturálně zakořeněná vysoko nad dvouprocentním cílem a hrozí sekundární dopady energetického šoku. Sazba Fed Funds zůstává v restriktivním pásmu 3,50–3,75 %, beze změny od prosince 2025. Na dubnovém zasedání hlasoval výbor pro ponechání sazeb nezvykle rozděleným poměrem hlasů 8:4, přičemž disent nesměřoval k požadavku na snížení, nýbrž ke snaze odstranit z prohlášení jakoukoli náznak budoucího uvolňování. Tržní očekávání se během jara radikálně zpřísnila. Nástroj CME FedWatch i průzkumy ekonomů nyní počítají s nanejvýš jedním snížením sazeb za celý rok 2026; podle agenturní ankety očekává nadpoloviční většina ekonomů ponechání sazeb beze změny minimálně do září. Warsh, který byl historicky zastáncem spíše restriktivní politiky a před únorovým bombardováním Íránu naznačoval ochotu sazby snižovat, je nyní vnímán jako předseda, jehož „holubičí“ instinkty narazí na realitu vysoké inflace a na rozdělený výbor. Powell zůstává ve sboru guvernérů jako vlivný čtrnáctiletý veterán a jeho hlas může být v případě sporů rozhodující. Příští zasedání FOMC se koná 16.–17. června a přinese i aktualizovaný „dot plot“; trh bude bedlivě sledovat report o nezemědělských pracovních místech z 6. června.
EU
Evropská centrální banka udržuje depozitní sazbu na 2,00 % beze změny od posledního snížení. Tento týden zveřejněný zápis z dubnového zasedání však odhalil jestřábí podtón: rozhodnutí ponechat sazby bylo „těsné“ a několik členů Rady guvernérů by hlasovalo pro zvýšení, pokud by takový návrh padl. Banka v zápisu výslovně označila energetický šok za „rozsáhlý a vysoce perzistentní“ a varovala, že délka a intenzita blízkovýchodního konfliktu určí sílu inflačních sekundárních dopadů do evropské ekonomiky. ECB se tak ocitá v klasickém stagflačním dilematu: na jedné straně slábnoucí růst a riziko mělké recese v eurozóně, na straně druhé perzistentní inflace tažená energiemi a importovanými náklady. Klesající bleskové odhady inflace v Německu a Francii dávají bance určitý prostor k vyčkávání, avšak odolná inflace v Itálii a Španělsku a jestřábí signály z dubnového zápisu naznačují, že brzké uvolnění politiky není na pořadu dne. Guvernér britské centrální banky (BoE) Andrew Bailey na konferenci na Islandu poznamenal, že tolerovat inflaci dočasně nad 2% cílem „je vhodným způsobem, jak přistupovat ke kompromisu“, pokud se reálná ekonomika potýká s obrovským šokem.
Asie
Bank of Japan zůstává jednou z největších proměnných pro globální trhy. Krátkodobá sazba je na úrovni 0,75 %. Guvernér Ueda během týdne balancoval mezi uznáním rostoucích inflačních rizik z dražší ropy a neochotou předem zavázat banku ke zvýšení sazeb na červnovém zasedání. Trh nicméně nadále počítá s tím, že normalizace japonské měnové politiky bude postupně pokračovat, zvláště s ohledem na slabý jen a překvapivě silná domácí data o maloobchodních tržbách a průmyslové produkci. Případné zvýšení sazby by mělo zásadní dopady na globální carry trade a alokaci kapitálu.
Lidová banka Číny (PBOC) drží stabilní kurz měnové politiky. Sazby Loan Prime Rate zůstávají na 3,00 % (jednoletá) a 3,50 % (pětiletá), beze změny. Banka se zaměřuje spíše na mikromanagement bankovního sektoru a tlumí očekávání masivního monetárního stimulu, protože rostoucí ceny energií a komodit zvyšují inflační bariéru pro uvolňování. Tato zdrženlivost odráží snahu chránit slabý jüan a vyhnout se rozdmýchání inflace.
Geopolitika
Dominantním geopolitickým tématem zůstal pokračující válečný konflikt mezi americko-izraelskou koalicí a Íránem, který od konce února fakticky blokuje Hormuzský průliv a vyřazuje podstatnou část světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Uplynulý týden byl mimořádně dramatický a trhy se pohybovaly v amplitudě několika procent během hodin podle protichůdných diplomatických a vojenských signálů. Týden začal eskalací: o prodlouženém víkendu provedly USA společně s Izraelem nálety na íránské cíle, raketová odpalovací zařízení a plavidla v oblasti Hormuzského průlivu. V úterý a ve středu americké velitelství CENTCOM oznámilo další „sebeobranné“ údery na jihu Íránu zaměřené na odpalovací stanoviště a íránská plavidla, která se údajně pokoušela klást miny. Teherán reagoval obviněním USA z „hrubého porušení“ křehkého příměří. Podle Pentagonu Írán vypálil balistickou raketu směrem na Kuvajt a rozmístil útočné drony v okolí průlivu; íránské síly podle státní agentury Fars ve čtvrtek pozdě večer odpálily rakety na blíže neurčené cíle. Zlom přišel ve druhé polovině týdne. Podle serveru Axios a agentury Reuters američtí a íránští vyjednavači dospěli k 60dennímu memorandu o porozumění, které by prodloužilo příměří, zahájilo formální jednání o íránském jaderném programu a potenciálně obnovilo neomezenou plavbu Hormuzským průlivem. Teherán se údajně zavázal obnovit komerční provoz v průlivu na předválečnou úroveň do jednoho měsíce od uzavření dohody. Memorandum však v pátek stále čekalo na podpis prezidenta Trumpa, který zopakoval, že nedovolí Íránu kontrolovat strategickou úžinu, a íránská státní média tvrdila, že žádná konečná dohoda nebyla uzavřena. Ministr zahraničí Marco Rubio hovořil o „určitém pokroku“ a deklaroval, že USA preferují „vyjednanou diplomatickou cestu“. Analytici varují, že i v případě dohody by obnovení toků ropy bylo pomalé – bylo by nutné odminovat trasy, opravit poškozenou infrastrukturu a restartovat odstavenou produkci.
Mimo blízkovýchodní agendu zůstávala v pozadí témata kolem Tchaj-wanu, americko-čínských obchodních a technologických vztahů a evropské obrany. Evropský obranný sektor dostal silný impulz z ratifikace úvěrové dohody EU–Ukrajina v objemu 90 miliard eur a ze zpráv o dodávkách švédských stíhaček Gripen Ukrajině. Pokračující tlak na evropské partnery ohledně navýšení obranných výdajů nad 5 % HDP nadále podporuje akcie zbrojního průmyslu.
Komodity a kryptoměny
Energetické komodity
Ropné trhy prožily vysoce volatilní týden pod taktovkou algoritmů reagujících na titulky z Blízkého východu. Zatímco první polovina týdne byla ve znamení růstu s ropou Brent atakující 95dolarovou hranici, páteční geopolitický průlom kolem příměří vymazal celotýdenní zisky. Cena severomořského benchmarku Brent se v pátek propadla a uzavřela na 91,12 USD za barel (nejnižší úroveň za poslední dva měsíce), zatímco americká WTI uzavřela na 87,26 USD/barel. Evropský referenční kontrakt na zemní plyn (Dutch TTF Gas) korigoval o 2,07 % na 46,00 EUR/MWh. Navzdory masivnímu cenovému propadu ke konci týdne si musí trhy uvědomit, že ropa Brent je i po „uklidnění“ stále o 20 dolarů na barel výše než před započetím konfliktu na konci února (tehdy 70 USD/barel), což znamená, že podkladové inflační tlaky skrze drahé pohonné hmoty přetrvávají. Američtí motoristé pociťují tuto realitu velmi palčivě, neboť cena benzínu od začátku války stoupla o 47 % na 4,39 USD/galon, s dopady na spotřebitelský sentiment.
Drahé kovy
Zlato si v turbulentním prostředí připsalo mírný týdenní, když ve dvou závěrečných seancích rostlo na vlně nadějí na příměří. Za celý květen však kov vykázal mírnou ztrátu, tlačen obavami z inflace a vyhlídkou déletrvajících vysokých úrokových sazeb, které zvyšují náklady obětované příležitosti držení bezúročného aktiva. Stříbro zůstalo pod tlakem své průmyslové složky a obchodovalo se v sestupném pásmu. Trh drahých kovů tak nadále vzdoruje učebnicové premise o jejich růstu v dobách krize – v prostředí silného dolaru a vysokých reálných výnosů hraje proti nim mocenský faktor nákladů obětované příležitosti.
Průmyslové a zemědělské komodity
Měď, barometr globální průmyslové aktivity, se obchodovala v úzkém pásmu kolem 6,3–6,4 USD za libru, když trh vstřebával slabá čínská data, ale zároveň profitoval z dlouhodobého strukturálního nedostatku dodávek pro zelenou transformaci a elektromobilitu. Nikl, hliník a zinek se rovněž pohybovaly v úzkých pásmech. V oblasti zemědělských komodit se propisuje drastický efekt sekundární inflace. Zvýšené ceny zemního plynu a ropy prodražují logistiku a produkci dusíkatých hnojiv, což vytváří cenový tlak u základních plodin. Tyto zvýšené náklady vysvětlují, proč inflace potravin odmítá klesnout v souladu s predikcemi centrálních bankéřů, což bylo reflektováno v datových reportech o PCE inflaci z USA a harmonizovaném indexu v EU.
Kryptoměny
Kryptoměny v čele s Bitcoinem (konsolidujícím okolo úrovně 73 500 USD) sice v absolutním cenovém vyjádření nevykázaly ohromující pohyby, avšak týden přinesl obrovský regulační a institucionální průlom. Ve středu 29. května 2026 vydala americká Commodity Futures Trading Commission (CFTC) sérii koordinovaných rozhodnutí, jimiž zavedla domácí regulační rámec pro takzvané „perpetual contracts“ na digitální komodity. Klíčovým krokem bylo oficiální povolení pro burzu KalshiEX LLC nabízet Bitcoin perpetual futures contract (BTCPERP), navázaný na spotovou cenu Bitcoinu. Nástroje tohoto typu (tzv. „perps“) dříve existovaly převážně na neregistrovaných offshore burzách. Uvedení těchto derivátů do plně regulovaného prostředí USA je fundamentálním předpokladem pro zapojení bilionového institucionálního kapitálu z Wall Street. Tato zpráva vyvolala lavinový efekt – akcie platformy Robinhood Markets (HOOD) bezprostředně vzrostly na 94,30 USD a objem obchodů byl nad průměrem. Katalyzátorem růstu Robinhoodu bylo nejen toto regulační uvolnění umožňující širší nabídku derivátů, ale také nadšení z možného propojení uživatelských účtů s autonomními „AI agenty“ pro exekuci algoritmických obchodů. Druhá největší měna, Ethereum, se nadále pohybovala v paralyzujícím pásmu kolem 2 000–2 100 USD. Teze kryptonadšenců o Bitcoinu jako „ochraně před geopolitickým rizikem“ zůstává během blízkovýchodní krize zpochybněna.
Firemní zprávy a výsledky
Období reportování korporátních výsledků za první čtvrtletí roku 2026 přineslo zcela nemilosrdnou selekci a naplno odhalilo koncept takzvané „K-tvarové“ (K-shaped) ekonomiky. Trh neúprosně oddělil vítěze napojené na boom umělé inteligence od poražených, kteří jsou plně exponováni vůči chudnoucí střední třídě.
USA
Data z amerického indexu Retail/Restaurant (kde 168 ze 188 firem již zveřejnilo výsledky) ukazují, že 72 % společností sice překonalo zisky a predikuje souhrnný růst EPS o vynikajících 26,5 %, detailní rozebrání zpráv ovšem ukazuje zásadní asymetrii mezi sociálními vrstvami. Zákazníci z vyšších příjmových skupin nadále neomezeně konzumují, z čehož profitovaly luxusní maloobchodní řetězce jako Williams-Sonoma či Ralph Lauren s enormní poptávkou po plně naceněném prémiovém zboží. Zcela opačná je situace u tradiční střední a nižší třídy, na kterou drtivě dopadá drahá ropa a drahý úvěr. Řetězce pro kutily a domácnosti Home Depot a Lowe’s hlásí plošné odkládání masivních domácích renovací, zatímco prodejce elektroniky Best Buy reportoval citelné slabosti v segmentech spotřebičů. Konsolidace a hon za slevami ušetřila diskontní řetězce jako TJX, Burlington a Dollar Tree (růst srovnatelných tržeb o 3,5 %, avšak při 1% propadu návštěvnosti) – zákazníci z důvodu vysokých cen benzínu záměrně konsolidují nákupy do menšího počtu velkých cest. Zatímco klasický spotřebitel chřadne, podnikovým trhem a investicemi bezkonkurenčně rezonuje fenomén AI. Akcie výrobce počítačových systémů Dell Technologies se po představení dechberoucích zisků, historického růstu marží a zvýšeného výhledu taženého masivním CAPEX (kapitálovými výdaji) na AI servery staly nejziskovějším blue-chipem, když posílily o téměř 33 %. Tržby firmy meziročně vzrostly o téměř 88 % na 43,84 miliardy USD, hluboko nad očekávanými 35,43 miliardy. Upravený zisk na akcii dosáhl 4,86 USD oproti očekávaným 2,94 USD. Segment infrastrukturních řešení (ISG) zvýšil tržby o 181 % na 29 miliard USD, přičemž samotné tržby z AI serverů vzrostly o ohromujících 757 % na 16,1 miliardy USD. Firma zvýšila celoroční výhled tržeb na 165–169 miliard USD (+47 %) a upravený zisk na akcii na 17,90 USD; výhled tržeb z AI serverů pro fiskální rok 2027 byl navýšen na 60 miliard USD. Dalším sledovaným titulem byla společnost Marvell Technology, výrobce zakázkových AI procesorů a síťových čipů pro hyperscalery jako Amazon, Google a Microsoft, která reportovala výsledky v pátek 29. května a těžila ze stejné vlny poptávky po AI infrastruktuře. Software jako služba (SaaS) nicméně zažívá turbulentnější období, přičemž hvězdy jako Snowflake zaznamenaly silné momenty, avšak analytici u firem jako Salesforce s napětím sledují, jak zpomalení celkových softwarových výdajů dokáží tyto giganty vybalancovat efektivitou generativní AI. Důkazem roztříštěného vývoje je fakt, že mezi lídry týdne figurovaly firmy jako Dell, naopak poraženými se staly technologické entity jako Zscaler či Autodesk.
Fascinujícím momentem dokreslujícím iracionální, avšak bezbřehou štědrost rizikového kapitálu bylo oznámení vývojáře umělé inteligence, startupu Anthropic. Společnost, která vyvíjí AI model Claude, získala na privátních trzích monstrózních 65 miliard dolarů ve formě nového financování. Touto valuací, šplhající takřka k 1 bilionu dolarů, Anthropic historicky poprvé přeskočil giganta OpenAI, čímž ještě více rozdmýchal plameny celosvětového technologického závodu ve zbrojení a obav z formující se bubliny neuvěřitelných rozměrů.
EU
Evropský firemní kalendář ovládl obranný a technologický sektor. Švédský výrobce stíhaček Saab vedl index STOXX 600 se po zprávách o dohodě na dodávkách letounů Gripen Ukrajině; francouzská Exail Technologies vyskočila o 13,2 %, německé Renk o 5,4 % a Rheinmetall o 4,2 %. Online maloobchodník Ocado posílil téměř o 14 % po oznámení partnerství s řetězcem Asda. Španělská online cestovní agentura eDreams vzrostla o 11,3 % po zveřejnění čtvrtletního zisku, byť mírně pod odhady. Polský energetický gigant Orlen reportoval meziroční nárůst upraveného provozního zisku o 22,8 %. Farmaceutická AstraZeneca přidala 1 % po schválení léčby rakoviny močového měchýře v USA. Firemní zprávy byly do značné míry negativní a odrážely slábnoucí spotřebu kontinentu. Hned několik významných firem kotovaných v rámci indexu FTSE 250 se zaměřením na spotřebitele a retail (oděvy, služby) zaznamenalo sérii tvrdých downgradů (snížení hodnocení) od investičních makléřů. Tento pesimismus rezonuje s faktem, že evropští spotřebitelé jsou vystaveni reálně zápornému růstu mezd déle než jejich američtí protějšci.
Asie
Asijský firemní příběh se točil kolem polovodičů a paměťových čipů. Akcie Samsung Electronics v Soulu vyskočily o více než 5 % poté, co firma oznámila zahájení globálních dodávek vzorků své nejnovější generace paměťových čipů s vysokou propustností (HBM), klíčové komponenty pro AI akcelerátory. Japonské polovodičové a komponentové tituly (Sumco, Murata Manufacturing, Taiyo Yuden, Ibiden, Kioxia, SoftBank Group) zaznamenaly dvouciferné zisky a táhly Nikkei na rekordy. Tchajwanský polovodičový komplex profitoval z neutuchajícího napojení na globální AI cyklus. Tato síla potvrzuje, že východoasijský technologický řetězec zůstává jádrem globálního investičního příběhu umělé inteligence.
Ostatní klíčové faktory
Jedním z nejzáhadnějších aspektů aktuálního vývoje kapitálových trhů je potlačená volatilita a absolutní asymetrie vnímání rizika. Navzdory extrémně vyostřeným makroekonomickým podmínkám a přetrvávajícímu riziku geopolitického kolapsu (potenciální krach dohod v Hormuzském průlivu), se hlavní index volatility CBOE VIX, takzvaný „ukazatel strachu na Wall Street“, po celou dobu bezpečně pohyboval v klidných vodách a v pátek po poklesu o 3,4 % uzavřel na velmi potlačené hodnotě 15,32 (dosáhl tak nejnižších úrovní uzavření od 22. ledna). Analytik opčních trhů Lawrence G. McMillan poukazuje na masivní objemy nákupu call opcí („heavy call buying“) americkými drobnými investory a systémovými fondy, které svou nátlakovou povahou trh doslova vytlačují vzhůru prostřednictvím gamma-squeezu (nutnost tvůrců trhu dokupovat podkladová aktiva jako zajištění za vypsané opce). Tržní šíře měřená kumulativním objemem (CVB) a novými maximy dokládá plnou účast trhu, avšak toto bezstarostné ignorování narůstající dluhopisové výnosové stěny a klesajících reálných fundamentů připomíná investiční chování z éry dot-com bubliny. Nebezpečím zůstává faktor 60denní korelace (0,6295) mezi akciovým trhem a trhem 30letých státních dluhopisů. Za normálních okolností, kdy nastane propad na akciovém trhu, dluhopisy zafungují jako bezpečný přístav (jejich ceny rostou a tlumí pád portfolia). Avšak při současné extrémní pozitivní korelaci to znamená, že výprodej spuštěný strachem z inflace a odlivu fiskální likvidity postihne akcie a dluhopisy v jeden a ten samý okamžik – což vede k simultánní explozi volatility napříč celým finančním systémem.
Scénáře dalšího vývoje a klíčová rizika
Nejde o investiční doporučení, pouze o rámce, jak se mohou trhy vyvíjet.
1. Realizace zlaté střední cesty a normalizace logistiky (Pravděpodobnost 55 %)
Memorandum o prodloužení příměří v Hormuzském průlivu vstoupí oficiálně v platnost poté, co obdrží schválení z Bílého domu. Zásobovací energetické toky pro Asii a Evropu budou částečně plněny bez nutnosti prémiových vojenských nákladů na pojistné.
Dopady na trh: Ceny ropy Brent se konsolidují pod hranicí 85 USD/barel, což za šest až osm týdnů vytesá deflační důlek do globálních PCE/HICP indexů. Evropská centrální banka bez okolků doručí na počátku června 25bodové snížení sazeb. Americký Fed v čele s Kevinem Warshem nezmění směr, ale použije dezinflaci jako argument pro holubičí „forward guidance“ k zářijovému snížení sazeb. Akciové indexy (S&P 500, DAX) si udrží nová maxima. Extrémní AI valuace mírně ochladnou ve prospěch rotace kapitálu do cykličtějších sektorů (stavitelství, materiály a bankovnictví v EU a USA), přičemž indexy jako Russell 2000 překonají výkonnost S&P 500. Výnosy dluhopisů postupně zkorigují a americký 30letý výnos se vzdálí od zóny smrti nad 5 %.
2. Stagflační pat a uváznutí v geopolitické nejistotě (Pravděpodobnost 30 %)
Stagflační dynamika v USA odhalená HDP a PCE daty se ukáže být strukturální povahy a odolná vůči drobným posunům v ropě. Korporacím se vlivem zhroucené schopnosti nižší střední třídy spotřebovávat zastaví prodej koncových statků. Paralelně selže ratifikace příměří kvůli vnitropolitickým tlakům v USA či Íránu.
Dopady na trh: Ropa přesáhne hranici 100 USD za barel. Inflační očekávání pět let dopředu prudce vyskočí. Fed a Kevin Warsh kapitulují – zahájí rétoriku varující před nezbytností zvýšit cílovou úrokovou sazbu na více než 5,50 %. Termínová prémie vyskočí a 30letý státní dluhopis USA prolomí 5,2 %. Korelace mezi aktivy 1:1 zajistí krutý výprodej; S&P 500 zkoriguje minimálně o 10 % z důvodu kolapsu valuací vázaných na masivní diskontní úrokové sazby. Evropa ihned upadne do reálné hluboké recese. Bezpečným přístavem zůstane čistě fyzické zlato (testující hranici 4 800 – 5 000 USD/oz).
3. Zázrak umělé inteligence a dezinflační stimul (Pravděpodobnost 15 %)
Skutečné dopady a zvýšení firemní produktivity implementací AI (generativní automatizace z let 2024-2025) drasticky stlačí jednotkové mzdové náklady, čímž kompenzují jakékoliv nákladové tlaky v dodavatelských řetězcích.
Dopady na trh: Korporátní marže překročí všechny historické milníky bez nutnosti výrazně zdražovat koncové ceny zboží. Úroveň osobních úspor začne v USA opět růst díky expanzi nominálních investičních účtů. Fed si ponechá pauzu (sazby nezvýší), přičemž ekonomika roste „nadpotenciálním“, avšak bezinflačním tempem. Úleva v podobě absence sazbových šoků spustí plošný komoditní výprodej. Bitcoin na spotovém a derivátovém (BTCPERP) trhu atakuje 100 000 USD díky bezmezné institucionální likviditě. VIX klesne k hodnotě 12 a S&P 500 asymetricky posune svá all-time maxima k metě 8 000 bodů.
Klíčová rizika
- Fiskální dominance a dluhová expanze: Největším strukturálním rizikem je bezpochyby propast mezi americkým a potažmo evropským fiskálním apetitem a ochotou investorů tento dluh financovat. Výnosy dluhopisů v „zóně zničení“ (blížící se 5 % pro americké 30leté T-Bonds) naznačují, že absorpce státního dluhu vysává životadárnou likviditu pro reálný byznys a omezuje možnost jakéhokoliv ekonomického stimulu vlád v případě nástupu recese.
- Bublina kapitálových výdajů na AI (AI Capex Bubble): Akciové trhy (zvláště USA, ale také burzy Jižní Koreje a Japonska) stojí výhradně na hyperbolickém předpokladu trvalého a neustálého zhodnocení z umělé inteligence (viděno na 33% intradenním skoku společnosti Dell a miliardách vlévaných do Anthropic). Jakékoliv náznaky technologických zpoždění, zpomalení zakázek či obavy, že AI „negeneruje koncovou tržbu pro B2B sektor dostatečně rychle“, by způsobily masivní rekalibraci celého IT sektoru s plošným dominovým efektem do S&P 500 i Nikkei.
- Klinická smrt střední spotřebitelské třídy (Stagflační propast): Agregátní data ukazují silné HDP, mikro data jako zisky Targetu a Lowe’s a masivní propady ziskovosti s odloženými většími nákupy (tzv. „Big Ticket items“). Inflace spálila pandemické úspory. Domácnosti jedou na rezervu a pokud se nezastaví růst inflace z PCE, vyústí to v masové selhávání spotřebitelských úvěrů a recesi.
- Měnový šok a pád Japonského jenu (JGB Yield Crisis): Zúžený prostor pro intervence centrální banky v Japonsku vytváří obrovskou slabinu globálního měnového trhu. Prudké zhodnocení výnosu vládních dluhopisů JGB prodraží japonský dluh natolik, že BOJ může být donucena kapitulovat, což vyvolá agresivní odliv „carry trades“ z celého světa, hromadnou paniku asijských věřitelů a obrovskou křeč do likvidity eura i dolaru.
- Binární charakter geopolitického klidu v Perském zálivu: Finanční svět již téměř plně zacenil diplomatický triumf v USA s ratifikací dohody a odjištěním strategického Hormuzu. Ropa skokově klesla a S&P 500 dosáhlo rekordu. Nezdar Trumpovy administrativy finalizovat pakt, či ojedinělý výbuch zbloudilé miny na trupu LNG tankeru by vedly k okamžité de-hedgingové vlně a nevídaně brutálnímu cenovému skoku černého zlata. Zcela ignorovaná „risk premium“ na komoditách vytváří extrémní náchylnost trhů na šok.