přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
- USA: Po silném růstu v prvním týdnu roku vykázaly americké akciové indexy ve druhém týdnu mírnou ztrátu. Index S&P 500 za týden klesl o 0,38 % (uzavřel okolo 6 940 bodů), Dow Jones o 0,29 % (na 49 359 bodů) a Nasdaq o 0,66 % (na 23 515 bodů). Během týdne dosáhly indexy nových rekordů, ale několik volatilních seancí a obavy z nejistoty kolem budoucího vedení Fedu vedly k poklesu ve čtvrtek a pátek. Investoři přes silné výsledky bank a technologických firem vybírali zisky, zejména v bankovním sektoru po návrhu prezidenta Trumpa na zastropování úroků z kreditních karet. Defenzivní odvětví (nezbytné zboží, reality, utility) naopak týden zakončila v plusu. Trh tak zůstal blízko historických maxim a vyčkává na další firemní výsledky.
- Evropa: Panevropský index STOXX 600 pokračoval v rally – zaznamenal již pátý týdenní nárůst v řadě (nejdelší série od května 2025). Během týdne vystoupal na nová maxima a týden uzavřel prakticky beze změny na 614,38 bodu. Zisky z počátku týdne, tažené zejména růstem akcií těžařů a energetických firem díky dražší ropě a kovům, v pátek smazal pokles těžebního a luxusního sektoru. Euforie z počátečního geopolitického napětí (Írán, Venezuela) vystřídalo v závěru týdne vybírání zisků, když se tyto tenze zmírnily. Luxusní index klesl v pátek o 3,2 % – akcie švýcarského klenotníka Richemont propadly o 5,4 % po snížení ratingu od Bank of America. Naopak silný růst si udržely evropské technologie a finanční tituly: technologický index vystoupal nejvýše od roku 2000 a akcie firem jako ASML či Schroders reagovaly prudkým posílením na pozitivní zprávy.
- Asie: Japonský index Nikkei vyskočil v úterý na nový historický rekord (≈+3,1 % za den). Růst podpořily spekulace, že premiérka Sanae Takaichi koncem ledna rozpustí parlament a vyhlásí předčasné volby (možné už 8. února), což by naznačovalo další fiskální stimuly. Tyto úvahy oslabily japonský jen na historická minima vůči euru a franku a podpořily akcie exportérů – např. Toyota Motor posílila o 7,5 % a výrobce čipových strojů Tokyo Electron o 8,2 %. Také další asijské trhy byly silné: tchajwanský gigant TSMC překonal odhady 35% skokem čtvrtletního zisku, čímž posílil celý technologický sektor v regionu. Čínské akcie se udržely poblíž víceletých maxim díky přetrvávajícímu optimismu v technologickém odvětví a očekávání podpůrné politiky vlády.
Makroekonomické události
- USA: Nová data potvrdila odolnost americké ekonomiky. Počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti nečekaně klesl – v týdnu do 10. ledna bylo podáno jen 198 tisíc nových žádostí (pokles o 9 000), což je nejnižší úroveň za tři měsíce. Také spotřebitelské výdaje zůstávají silné: tržby maloobchodu za prosinec vzrostly více, než se čekalo, a výrobní inflace (PPI) vykázala mírné zvýšení. Kombinace silného trhu práce a solidní poptávky posílila dolar na 6týdenní maximum a přiměla investory snížit sázky na brzké snižování sazeb Fedu. (Trh nyní odhaduje pouze ~20% šanci poklesu sazeb už v březnu oproti 50 % před měsícem.)
- Evropa: Makrodata v Evropě naznačují zlepšení. Německá ekonomika po dvou letech poklesu opět mírně rostla – HDP Německa se v roce 2025 zvýšilo, poprvé od roku 2022, taženo vyššími vládními výdaji a spotřebou. Důvěra investorů v eurozóně se zlepšila více, než se čekalo: index Sentix sentimentu vzrostl z -6,2 na -1,8 bodu, nejvýše od července 2025. Přispělo k tomu zejména zlepšení výhledu – subindex očekávání v eurozóně se poprvé od loňska dostal do kladných čísel. Hodnocení současné situace zůstává sice záporné, avšak i to je posun k lepšímu, oproti prosinci. Celkově data potvrzují obrat k lepšímu – například v Německu dosáhl Sentix nejlepší hodnoty od srpna 2025, což analytici označují za možný turnaround signál.
- Asie: Čína zveřejnila rekordní obchodní přebytek za rok 2025 ve výši 1,189 bilionu USD – poprvé tak překonala hranici jednoho bilionu (pro kontext: částka odpovídá HDP země jako Saúdská Arábie). V prosinci čínský vývoz meziročně stoupl o 6,6 % a dovoz o 5,7 %, oba ukazatele výrazně překonaly odhady. Silné exporty mimo USA (Čína rozšířila odbytiště v jihovýchodní Asii, Africe a Latinské Americe) zmírnily dopady obnovených cel a technologických restrikcí ze strany americké administrativy. Naproti tomu Japonsko řeší rizika ochlazení obchodu s Čínou: více než dvě třetiny japonských firem očekávají, že zhoršené vztahy s Čínou (kvůli napětí kolem Tchaj-wanu) ublíží japonské ekonomice. Některé japonské podniky již pocítily pokles čínských turistů či obavy z čínských omezení vývozu strategických surovin, což by mohlo zasáhnout odvětví od cestovního ruchu po elektroniku.
Centrální banky a geopolitika
- USA: Debaty kolem vedení americké centrální banky vyvolaly na trzích rozruch. Prezident Donald Trump zvažoval, že nenominuje očekávaného kandidáta (svého ekonomického poradce Kevina Hassetta, zastánce razantních poklesů sazeb) na post příštího šéfa Fedu. To vyvolalo obavy o nezávislost centrální banky a vedlo k dočasnému kolísání akcií i růstu výnosů dluhopisů. Koncem týdne Trump naznačil, že si Hassetta ponechá ve stávající roli a možná ho do čela Fedu nepřesune, čímž klesla pravděpodobnost, že by Fed vedl výrazně “holubičí” kandidát. Desetiletý výnos USA po těchto zprávách vyskočil na 4,23 %a dolar se udržel poblíž 6týdenního maxima. Na geopolitické scéně Trump zmírnil rétoriku vůči Íránu – uvedl, že zásahy proti protestům v Íránu slábnou a USA neplánují odvetu – čímž rozptýlil obavy z akutního konfliktu na Blízkém východě. Cena ropy následně prudce klesla. Dále USA uzavřely s Tchaj-wanem obchodní dohodu, která snižuje cla na polovodiče a podporuje investice do amerických technologií, což může vyvolat nevoli Číny. Trumpova administrativa také navrhla omezení úrokových sazeb u kreditních karet, což otřáslo akciemi bank, a pokračovala v tlaku na Venezuelu (s cílem zajistit kontrolu nad jejím ropným sektorem).
- Evropa: Evropské trhy tento týden výrazně ovlivňovalo geopolitické dění. Vzplane-né napětí kvůli potlačování protestů v Íránu a nejistota kolem Venezuely zvyšovaly v první polovině týdne averzi k riziku, což se projevilo růstem cen ropy a zlata a také prudkým posílením akcií obranného sektoru (evropské zbrojařské tituly přidaly během tří dnů ~8 %). Koncem týdne se však riziková nálada zlepšila – k uklidnění přispělo, že USA ustoupily od hrozeb zásahu proti Íránu a ruský prezident Vladimir Putin nabídl zprostředkování ke zmírnění krize. Cena zlata ustoupila z maxim a těžební sektor v Evropě korigoval předchozí zisky. Na poli centrálních bank ECB tento týden nezasedala; vyznění dosavadních makrodat (inflace v eurozóně se v prosinci snížila k 2 %) naznačuje, že ECB prozatím ponechá sazby beze změny. Ve Velké Británii mezitím index FTSE posiloval navzdory silnější libře, což reflektuje důvěru investorů v britské firmy i přes pokračující utahování politiky Bank of England (ta však tento týden také nejednala). Evropské vlády sledují vývoj kolem energetické bezpečnosti – byť ceny plynu zůstaly stabilní, EU diskutuje dlouhodobou strategii pro případ obnovení napětí s Ruskem.
- Asie: V Japonsku se pozornost soustředila na měnovou a vnitropolitickou situaci. Média informovala, že premiérka Takaichi plánuje 23. ledna rozpustit parlament a vypsat volby už 8. února. Tyto spekulace vedly k prudkému oslabení jenu (který spadl na rekordní minima vůči euru i franku) a japonský ministr financí Satsuki Katayama avizoval, že nevylučuje žádné kroky proti nadměrnému oslabení jenu – trh to vnímal jako hrozbu intervence. Bank of Japan po letech uvolněné politiky již loni zahájila zvyšování sazeb a většina japonských firem tento krok podpořila. Podle průzkumu by dvě třetiny podniků uvítaly další mírné zvýšení sazeb během roku 2026, aby se předešlo dalšímu oslabování jenu. V regionu nadále rezonují i širší geopolitické třenice: vztahy mezi Japonskem a Čínou se zhoršily poté, co Tokio označilo případný útok Číny na Tchaj-wan za existenční hrozbu pro Japonsko. Čína tuto deklaraci odsoudila jako provokaci a zavedla protiopatření (varovala své občany před cestami do Japonska, omezila export některých strategických surovin do Japonska). Tyto kroky vyvolávají obavy v japonských firmách závislých na čínském trhu, které by při vleklém konfliktu zvažovaly útlum obchodů s Čínou.
Komodity a kryptoměny
- Ropa: Ropný trh byl tento týden velmi volatilní. Zpočátku ceny prudce rostly kvůli obavám z výpadků dodávek při eskalaci nepokojů v Íránu a narušení exportu z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent se v první půli týdne dostala nad 66 USD za barel, nejvýše od listopadu. Ve středu však prezident Trump signalizoval zmírnění postupu vůči Íránu, na což trh reagoval rychlým poklesem cen – ve čtvrtek Brent propadl o 4,15 %. V závěru týdne se ceny opět stabilizovaly a lehce vzrostly, když obchodníci zavírali krátké pozice před dlouhým víkendem v USA (svátek MLK) a stále vnímali určitá rizika v dodávkách. Páteční obchodování uzavřel Brent kolem 64,13 USD. Nejistota ohledně Íránu sice polevila, ale trh zůstává v pozoru – obavy vzbuzuje i politika vůči Venezuele. Zvýšení těžby z Venezuely by mohlo naopak nabídku navýšit a tlumit ceny.
- Zlato a stříbro: Drahé kovy zažily nejprve raketový růst, poté korekci. Cena zlata vystoupala ve středu na historické maximum 4 642,72 USD za unci díky silné poptávce po bezpečných aktivech během vrcholícího napětí. Stříbro ve čtvrtek dosáhlo až 93,57 USD/unci, což je nové absolutní maximum. V dalších dnech ale investoři začali vybírat zisky – v pátek zlato kleslo o více než 1 %. Přesto zlato zaznamenalo druhý týdenní nárůst v řadě, přibližně +1,9 %, a od začátku roku už přidalo přes 5 %. Analytici očekávají, že pokud přetrvají geopolitická a ekonomická rizika při relativně nízkých úrokových sazbách, může zlato atakovat i hranici 5 000 USD v průběhu roku. Stříbro v pátek odepsalo 2,9 %, avšak za týden si připsalo přes 12 %. Banka JP Morgan nicméně varovala, že trh se stříbrem je křehký – hrozí korekce kvůli možnému zvýšení nabídky mimo USA, nižší průmyslové poptávce a omezení obchodování v Číně.
- Průmyslové kovy: Průmyslové komodity pokračovaly v posilování. Měď se držela poblíž rekordních hodnot – již na počátku roku dosáhla historického maxima, tažena sázkami na zvýšené vládní výdaje do obrany a infrastruktury. Také ostatní kovy rostly: například cena niklu se v prvních lednových dnech skokově zvýšila o ~10 % na 18měsíční maximum. V aktuálním týdnu se měď i nikl obchodovaly stabilně na zvýšených úrovních, podpořeny optimistickým výhledem poptávky z Číny i Západu. Ušlechtilé kovy využívané v průmyslu vykázaly smíšený vývoj: platina sice v pátek zlevnila o 3,3 %, ale za týden je mírně výše, zatímco palladium kleslo o 0,6 %. Trh s kovy tak celkově reflektuje očekávání robustní průmyslové poptávky v roce 2026, ale i možné výkyvy v důsledku geopolitických událostí.
- Kryptoměny: Kurz bitcoinu pokračoval v růstu, na začátku týdne pokořil hranici 97 000 USD. V druhé polovině týdne však přišla korekce a bitcoin oslabil zpět k 95 000 USD. Důvodem byla i nejistota kolem nové americké regulace kryptoměn – ve čtvrtek Senátní bankovní výbor na poslední chvíli odložil projednávání zásadního zákona (tzv. Clarity Act), který má vymezit status kryptoměn a pravomoci regulátorů. Šéf burzy Coinbase Brian Armstrong totiž veřejně oznámil, že nemůže návrh podpořit kvůli sporným bodům (např. omezení odměn za držení stablecoinů a oslabení role CFTC). Zákonodárci tak raději odložili hlasování, což prodlužuje regulační nejistotu nad kryptotrhem. Celková tržní kapitalizace kryptoměn se drží nad 3 biliony USD, přičemž bitcoin zaujímá více než polovinu (≈1,9 bil. USD). Navzdory nedávné volatilitě mnozí investoři věří v další růst – například fond ARK Invest Catherine Woodové nadále predikuje, že cena bitcoinu by do roku 2030 mohla vystoupit přes 1 milion USD za minci (přehodnocená projekce z dřívějších 1,5 milionu) – což svědčí o trvajícím optimismu v odvětví kryptoměn.
Firemní zprávy a výsledky
- USA: V USA odstartovala výsledková sezóna ve znamení silných čísel velkých bank. Světový správce aktiv BlackRock překonal odhady zisku a jeho akcie vyskočily o 6 %. Investiční banky Goldman Sachs a Morgan Stanley rovněž reportovaly robustní zisky (díky růstu úvěrových příjmů a rekordním tržbám z poradenství) – akcie GS posílila o ~5 %, u Morgan Stanley o ~6 %. Naopak výsledky Wells Fargo zaostaly za očekáváními a akcie banky klesly přes 5 %. Bank of America a Citigroup sice vykázaly růst zisků, ale jejich akcie klesly vlivem vybírání zisků a obav z regulace úroků u kreditních karet. V technologickém sektoru zaznamenal úspěch polovodičový obr TSMC – díky poptávce po AI čipech mu čtvrtletní zisk vyskočil o 35 % a překonal projekce. Jeho americké depozitní akcie posílily o 5 % a pozitivní efekt se přelil i na další tituly v oboru (např. akcie výrobců čipů – Nvidia, AMD – rostly). Naopak některé tech firmy doplatily na geopolitiku: akcie Broadcom a Fortinet oslabily poté, co vyšla zpráva, že Čína omezuje použití zahraniční kybernetické softwaru ve firmách, což vyvolalo obavy ze snížení poptávky po jejich produktech. V průmyslovém sektoru představila své vyhlídky letecká společnost Delta Air Lines – odhaduje ~20% růst zisku v roce 2026 a objednala 30 dálkových letadel Boeing 787 (s opcí na dalších 30). Přesto její akcie klesly o ~3 %, neboť výhled zisku na 1. čtvrtletí zaostal za očekáváním analytiků. Z dalších zpráv: společnost Boeing uzavřela předběžnou dohodu s odbory (odvrácení stávky v divizi Spirit AeroSystems). Také pokračovala vlna propouštění v technologiích – např. BlackRock oznámil zrušení ~250 míst (1 % zaměstnanců) v rámci zvyšování efektivity.
- Evropa: V Evropě zatím výsledková sezóna nabíhá pozvolna, přesto několik firem zaujalo investory. Nizozemský výrobce polovodičových zařízení ASML poprvé překročil tržní hodnotu 500 mld. USD poté, co pozitivní výsledky TSMC zvedly očekávání ohledně poptávky po jeho litografických strojích. V luxusním sektoru hlásil švýcarský Richemont (majitel Cartier) 11% nárůst tržeb ve 3. fiskálním čtvrtletí, avšak jeho akcie oslabily o 2,4 % kvůli obavám z příliš vysokého ocenění a realizaci zisků investory. Naopak dánská farmaceutická firma Novo Nordisk posílila o 6,5 % po zprávě, že její pilulka na hubnutí Wegovy měla v lednu nadějný start na trhu a britský regulátor schválil vyšší dávku léku pro pacienty s obezitou. Ve financích potěšily Schroders (britský správce majetku) a Partners Group (švýcarský investor do private equity) – Schroders díky zvýšení poplatkových příjmů očekává roční zisk nad odhady a jeho akcie vyskočily o 9,8 %, Partners Group získala loni 30 mld. USD nových aktiv a její akcie +7,6 %. Smíšené zprávy přišly od energetických a průmyslových firem: ropný gigant BP a nizozemský výrobce čipů BE Semiconductor zveřejnili aktualizace, které potvrzují pokles zisků ve 4. kvartále. Celkově se očekává, že zisky evropských firem za 4Q 2025 klesnou o cca 4 % meziročně. Z ostatních firem: HSBC oznámila strategickou revizi své pojišťovny v Singapuru (akcie -0,4 %); norský konglomerát Kongsberg Gruppen (obranná technika) posílil o +9,5 % po zvýšení cílových cen od dvou brokerů; naopak španělská Repsol klesla o 6,3 % po snížení doporučení od RBC. Švédský výrobce telekomunikační techniky Ericsson oznámil záměr propustit 1 600 zaměstnanců v domácích provozech v rámci úspor nákladů.
- Asie: Nejsledovanější asijskou společností týdne byl tchajwanský TSMC, největší světový producent pokročilých čipů. Firma ohlásila skokový 35% nárůst čtvrtletního zisku, překonala odhady a díky silné poptávce v oblasti AI čipů zlepšila svůj výhled. Akcie TSMC (obchodované i na NYSE) prudce vzrostly a strhly nahoru celý polovodičový sektor napříč trhy. Japonské exportně orientované firmy těžily ze slabého jenu – např. automobilka Toyota očekává vyšší zahraniční tržby a její akcie posílily. Podobně výrobci elektroniky a strojírenští exportéři zaznamenali růst (subindex dopr. zařízení +5 % v úterý). V Číně panovala optimistická nálada díky vládním příslibům podpory růstu; technologičtí giganti jako Alibaba a Tencent si udrželi silné hodnoty poblíž lokálních maxim. Čínský prezident Si navíc na výročním setkání představitelů ekonomiky přislíbil proaktivnější makropolitiku v roce 2026 s cílem dosáhnout ~5% růstu HDP. Toto ujištění podpořilo důvěru v čínské akcie i dluhopisy. Kromě toho v Asii pokračují trendy konsolidace – v letectví americká Allegiant kupuje ultra-levné aerolinky Sun Country a v Indii se restrukturalizují e-commerce služby (Flipkart a Swiggy upustily od 10minutových dodávek, což reflektuje změny poptávky) – tyto regionální zprávy však měly na globální trhy minimální dopad.
Ostatní klíčové faktory
- USA: V USA proběhla v pátek 16. ledna významná expirace měsíčních opcí, která mohla zvýšit rozkolísanost trhů poté, co zmizel vliv zajišťovacích strategií institucionálních obchodníků. Navzdory některým otřesům ale nadále panuje optimismus investorů: americké akciové fondy zaznamenaly v týdnu do 14. ledna největší čistý příliv kapitálu za 15 týdnů. Hlavním tahounem zůstává euforie kolem umělé inteligence a technologických inovací. Index S&P 500 se nyní obchoduje přibližně za 22násobek očekávaných zisků, což je sice pod loňským max. (23×), ale stále nad pětiletým průměrem (19×). Část investorů proto rotuje z drahých velkých technologických titulů do dříve zaostávajících sektorů a menších firem ve snaze najít relativně levnější ocenění. Sentiment podporuje i stabilní makrovýhled – americká ekonomika se nachází v “low hire, low fire” režimu (nízká fluktuace na trhu práce) s umírněnou inflací, což by mohlo umožnit “měkké přistání” hospodářství.
- Evropa: V Evropě vládne opatrný optimismus. Zlepšení předstihových ukazatelů (Sentix) naznačuje možný obrat k růstu ve 2. polovině roku, i když aktuální data stále vykazují známky slabosti. Například německý průmysl se teprve stabilizuje po předchozím útlumu a firmy řeší strukturální výzvy (energetické náklady, nedostatek kvalifikované pracovní síly). Evropské akcie po prudkém růstu již nejsou levné – dle analytiků Morningstar se ocenění pohybuje kolem férových úrovní, ale bez rezervy bezpečnosti z minulosti. Investoři proto bedlivě sledují rizika. Geopolitická situace (např. výše zmíněný Írán či napětí mezi EU a USA kvůli clům) může kdykoli vyvolat výkyvy. Na druhé straně fiskální politika by mohla pomoci – například se očekává, že německá vláda díky zlepšení rozpočtové situace uvolní prostředky na investice, což by podpořilo evropskou ekonomiku (Goldman Sachs predikuje, že německý fiskální stimul v 2026 zvedne růst eurozóny až o 0,3 pb). Britská ekonomika se zatím vyhnula recesi a FTSE 100 dosáhl v lednu rekordních hodnot, těžen z globálního růstu akcií. Euro vůči dolaru mírně oslabilo v reakci na úrokový diferenciál mezi Fedem a ECB, ale celkově zůstává kurz stabilní a pomáhá exportérům v eurozóně.
- Asie: Asijské ekonomiky vstupují do roku 2026 s pozitivním momentum. Podle průzkumu Sentix jsou to právě USA a Asie, kdo nyní táhnou globální růst. Čína signalizuje připravenost podpořit ekonomiku – prezident Si označil rok 2025 za “mimořádný” a vyhlásil cíl udržet růst kolem 5 % i v roce 2026 s pomocí aktivní fiskální a měnové politiky. To posiluje důvěru investorů, že Peking v případě potřeby zasáhne (např. snížením povinných minim bank či investicemi do infrastruktury). Ostatně čínská centrální banka už naznačila záměr snižovat povinné rezervy (RRR) a úroky v průběhu 2026. V Japonsku převládá názor, že ekonomika navzdory demografickým problémům mírně poroste – firmy se adaptují a dvě třetiny z nich podporují postupné normalizování měnové politiky BoJ. Mnohé podniky však zároveň varují, že další výrazné oslabení jenu by jim uškodilo; BoJ tak balancuje mezi podporou inflace a stabilitou měny. V Indii a dalších rozvíjejících se asijských zemích pokračuje příliv zahraničních investic, což odráží důvěru v jejich růstový potenciál. Celkově Asie vstupuje do roku s důvěrou, byť musí řešit i výzvy – například zmíněné napětí mezi Japonskem a Čínou nebo dopady pomalejšího čínského realitního sektoru na regionální obchod.