přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
USA: Americké akciové indexy zažily volatilní týden. Po pondělním svátku trhy v úterý prudce oslabily kvůli geopolitickému napětí, ale ve středu a ve čtvrtek se zotavily díky ústupu obchodních hrozeb. Index S&P 500 zakončil týden na 6 915 bodech (−0,36 % za týden), Dow Jones uzavřel na 49 099 bodech (−0,53 %) a technologický Nasdaq na 23 501 bodech (−0,06 %). V pátek trh stagnoval – Dow mírně klesl (−0,6 %) a S&P 500 byl prakticky beze změny. Sentiment na konci týdne zhoršil propad akcií Intelu o 17 % po slabém výhledu hospodaření. Celkově však investoři zůstávají relativně optimističtí ohledně robustního stavu americké ekonomiky a očekávají silné firemní zisky, ačkoli počítají s pokračující volatilitou před volbami v polovině období v roce 2026.
Evropa: Evropské akcie poprvé po pěti týdnech oslabily, když sentiment zasáhla obchodní roztržka s USA. Panevropský index STOXX 600 klesl o 1,1 % za týden a v pátek uzavřel na 608,34 bodu. Trhy nejdříve vystrašily hrozby amerických cel kvůli Grónsku, avšak po jejich zmírnění ve středu část ztrát smazaly. Nejvíce zasažen byl finanční a pojišťovací sektor, naopak energetické a těžební firmy rostly o +1,5 % díky drahým komoditám. Německý index DAX i širší STOXX 600 tak přerušily předchozí růstovou sérii. Investoři jsou obezřetní kvůli politické nejistotě, přestože ekonomická data v Evropě zůstávají relativně odolná.
Asie: Většina asijských trhů v souhrnu týdne oslabila, především vlivem globálního geopolitického napětí. Na začátku týdne došlo k výprodejům po hrozbách USA vůči Evropě, ale koncem týdne pomohlo zmírnění rétoriky a růst technologických titulů. Japonský Nikkei 225 se držel stabilně díky neutrálnímu výsledku zasedání centrální banky (BOJ) a růstu exportérů. Jihokorejský index KOSPI naopak vynikl růstem o +2,5 % za týden díky silným technologickým akciím. Naproti tomu indické akcie zaostaly – index Nifty 50 odepsal ~1,6 % vlivem slabších firemních výsledků a opatrnosti investorů. Čínské pevninské trhy a Hongkong zůstaly bez výraznějšího pohybu; investory tlumí obavy z oslabení fiskální podpory a smíšená domácí makrodata.
Makroekonomické události
USA: Nová data potvrdila pokračující odolnost americké ekonomiky. Kompozitní PMI (S&P Global) zůstal v lednu stabilní na 52,8 bodu, což indikuje rozšiřování aktivity podobným tempem jako v prosinci. Firmy však nadále trápí vysoké náklady – clo na dovoz je často uváděno jako klíčový faktor zdražování. Spotřebitelská důvěra podle průzkumu University of Michigan se v lednu zlepšila (index vzrostl na 56,4 z prosincových 52,9), a to napříč demografickými skupinami. Sentiment je však stále o 20 % nižší než před rokem vlivem přetrvávající inflace a obav ze zpomalujícího trhu práce. Krátkodobá inflační očekávání spotřebitelů klesla na 4,0 % – nejníže od ledna 2025. Trh práce zůstává napjatý: nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti nečekaně poklesly na několikatýdenní minimum, což posílilo očekávání, že Fed ponechá úrokové sazby po několik měsíců beze změny.
Evropa: V eurozóně začal rok smíšeně. Předběžný kompozitní PMI za leden setrval na 51,5 bodu, což znamená už 13. měsíc mírného růstu (nad 50 body). Růst ve službách sice zpomalil na čtyřměsíční minimum, ale průmyslový propad se zmírnil. Podnikatelská nálada se uprostřed týdne zlepšila poté, co prezident Trump ve středu ustoupil od hrozby cel na evropské státy kvůli Grónsku. Cenové tlaky ale znovu ožívají – vstupní náklady firmám rostly nejrychleji od loňského února a výstupní ceny zrychlily nejvíce za téměř dva roky. To podporuje očekávání, že ECB ponechá sazby stabilní delší dobu. Mezi hlavními ekonomikami eurozóny překvapil německý růst soukromého sektoru – zrychlil na nejvyšší tempo za tři měsíce, a to i přes největší pokles zaměstnanosti od roku 2009. Naproti tomu Francie nečekaně sklouzla do poklesu aktivity po dvou měsících slabého růstu. V Británii přinesl nový rozpočet zlepšení sentimentu podniků a překvapivě silný růst maloobchodních tržeb, zároveň ale pokračuje vysoká inflace a obavy z trhu práce.
Asie: Makroekonomický obraz v Asii byl tento týden převážně pozitivní. Indie zaznamenala výrazné zrychlení růstu soukromého sektoru – kompozitní HSBC PMI vyskočil na 59,5 bodu z prosincových 57,8 díky silné domácí poptávce. Indické firmy díky tomu rozšiřovaly výrobu a znovu nabíraly zaměstnance. Japonsko po měsících stagnace hlásí zlepšení: lednový PMI průmyslu se poprvé po sedmi měsících dostal zpět nad 50 bodů, což znamená návrat k růstu výroby. Jádrová inflace v Japonsku v prosinci mírně zpomalila, ale setrvala nad 2 % cílem (meziročně +2,6 %). Celkově japonská ekonomika stále vykazuje solidní odolnost vůči dřívějším americkým clům a těží i z domácích fiskálních stimulů. V Číně byla zveřejněna sada smíšených výsledků – HDP za 4. kvartál meziročně vzrostl ~4 %, mírně pod odhady, a průmysl i maloobchod koncem roku zpomalily. Čínské úřady přislíbily dodatečnou podporu poptávky, což však vyvažují obavy ze zadlužení místních vlád.
Centrální banky a geopolitika
USA: Dění v USA ovládaly neobvyklé zásahy do nezávislosti Fedu a eskalující obchodní politika. Vláda prezidenta Trumpa pokračovala v tlaku na Fed – vyšlo najevo, že předseda Fedu Jerome Powell je předmětem vyšetřování Ministerstva spravedlnosti, ačkoli Trump uvedl, že jej prozatím nemíní odvolat. Investory tato situace znepokojila, neboť ohrožuje důvěru v nezávislost centrální banky. Zároveň se však trh utvrzuje v tom, že Fed letos možná začne snižovat úroky, pravděpodobně ve druhé polovině roku, vzhledem k ochlazování inflace a politickému tlaku. Na poli geopolitiky způsobil prezident Trump rozruch svým mimořádným úsilím získat Grónsko. V pondělí 19. ledna Trump pohrozil zavedením 10% cel na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska od 1. února (s navýšením na 25 % v červnu), pokud USA nebudou moci Grónsko odkoupit. Toto ultimátum – přirovnané evropskými lídry k vydírání – vyvolalo zděšení mezi spojenci. Trump dokonce naznačil, že po neudělení Nobelovy ceny míru již necítí „povinnost myslet jen na mír“ při prosazování zájmů USA v Arktidě. Evropské státy se pevně postavily za Dánsko, které Grónsko spravuje, a chystaly odvetné kroky. Situace dominovala diskuzím na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde Trump osobně jednal s dotčenými lídry. Ve středu pak došlo k částečné deeskalaci – Trump ustoupil od záměru uvalit cla a prohlásil, že dosáhl „dohody v rámci NATO“ ohledně posílení bezpečnosti v Arktidě. Zdůraznil zároveň, že neplánuje zabrat Grónsko silou. Dánsko i NATO nicméně popřely jakoukoli změnu statusu Grónska a potvrdily pokračující dánskou suverenitu. Navzdory zdánlivému uklidnění trhu tato epizoda narušila důvěru investorů v transatlantické vztahy a vedla k odlivu peněz z akciových fondů. Kromě Evropy zaměřil Trump tvrdá slova i na Kanadu: pohrozil 100% clem na kanadské zboží, pokud Ottawa uzavře samostatnou obchodní dohodu s Čínou. Kanadský premiér Mark Carney (býv. guvernér BoE) krok odsoudil – v reakci na Trumpovy kroky kolem Grónska prohlásil v Davosu, že „střední mocnosti musí držet spolu, jinak budou na jídelním lístku“ a naznačil konec starého řádu založeného na dominanci USA. Trump to označil za nevděk a odvolal Kanadě pozvánku do nově zřízené „Rady míru“ pro poválečnou rekonstrukci Gazy. Americko-kanadské vztahy se tak prudce zhoršily a hrozba cel nadále visí ve vzduchu, což by v případě uplatnění citelně postihlo kanadský automobilový a strojírenský export. Dále prezident Trump koncem týdne oznámil vyslání „ozbrojené flotily“ k Íránu v reakci na tamní nepokoje – to krátkodobě zvedlo cenu ropy a zlata. Celkově americká zahraniční politika v tomto týdnu zvýšila globální nejistotu, ačkoli v žádném případě nepřerostla v otevřenou krizi.
Evropa: V centru evropské pozornosti byly reakce na americké kroky a zasedání centrálních bank. Evropská centrální banka (ECB) tento týden nezasedala, nicméně trhy sledují projevy jejích činitelů. Nejnovější data o PMI a cenách potvrdila, že inflace v eurozóně sice zůstává umírněná, ale objevují se znovu tlaky na růst cen. To posiluje konsenzus, že ECB zatím nebude snižovat úroky – podle komentářů analytiků by sazby měly zůstat beze změny po celé první pololetí. V Bank of England zaznělo varování člena vedení Ben Greene (MPC), že rychlý růst mezd v Británii by letos mohl bránit poklesu inflace. BoE tak zřejmě ponechá sazby vyšší déle, i když britská ekonomika vykazuje známky oživení po rozpočtových stimulech. Švýcarská národní banka mezitím intervenovala na devizovém trhu, aby přibrzdila posilování franku, jež je důsledkem útěku investorů do bezpečí. Na geopolitické frontě Evropa čelila tlaku USA kvůli Grónsku, který vyústil v podporu Dánska ze strany celé EU a NATO. Evropská diplomacie dala najevo, že případné americké tarify by okamžitě vyvolaly protiopatření – hovořilo se o omezení přístupu amerických firem na evropský trh. Lídři klíčových států se na jednáních v Davosu snažili Trumpa přesvědčit k ústupkům, přičemž například francouzský prezident Macron demonstrativně odmítl Trumpovu pozvánku k účasti v jeho nové „mírové radě“ pro Blízký východ. Spor o Grónsko sice utichl, ale zanechal v EU obavy, že USA mohou znovu zneužít obchodní sankce k politickým cílům.
Asie: Asijské centrální banky a geopolitické události přinesly několik důležitých momentů. Bank of Japan (BOJ) na svém dvoudenním zasedání ponechala základní sazbu beze změny na 0,75 %, avšak zaujala dále jestřábí tón. Rada BOJ zlepšila výhled hospodářského růstu pro fiskální roky 2025 a 2026 a mírně zvýšila prognózu inflace (jádrová inflace pro 2026 nově +1,9 %). Guvernér Kazuo Ueda uvedl, že rostoucí mzdy vedou k širšímu zdražování, a zdůraznil připravenost banky dále zvyšovat úroky, pokud se naplní ekonomické projekce. Jeden člen (Takata) dokonce neúspěšně navrhl okamžité zvýšení sazeb, což dokládá posun BOJ směrem k normalizaci politiky. Reakce trhů byla bezprostředně rozkolísaná – jen nejprve oslabil, aby se poté skokově posílil. To vyvolalo spekulace, zda ministerstvo financí Japonska neprovedlo skryté intervence na podporu měny. Ueda varoval investory, aby nepřeháněli růst dlouhodobých výnosů japonských dluhopisů, a pohrozil „hbitými opatřeními“ proti nadměrným pohybům na trhu dluhu. Trh nyní předpokládá další zvýšení sazeb BOJ spíše až v dubnu či v létě, jak vyplývá z analýz a průzkumů (75 % analytiků čeká sazbu ≥1 % do září). Japonská vláda mezitím vyvolala předčasné volby, v nichž premiérka Sanae Takaichi prosazuje expanzivní politiku a dočasné zrušení DPH na potraviny – to však zvýšilo tlak na růst výnosů státních dluhopisů a BoJ tak balancuje mezi potíráním inflace a udržením stability dluhopisového trhu. V Číně centrální banka ponechala úrokové sazby beze změn a pokračuje v injekcích likvidity, aby podpořila ekonomiku. Geopoliticky byl region ovlivněn spíše nepřímo – rostoucí napětí mezi USA a jejich spojenci posiluje čínsko-ruské sbližování. Peking uvítal ochlazení zájmu USA o Arktidu a v reakci na kanadsko-americký spor zdůraznil, že je připraven s Ottawou plnit dosaženou obchodní dohodu. V Jižní Asii se situace v Afghánistánu a Pákistánu nepatrně zhoršila z bezpečnostního hlediska, nicméně dopad na trhy byl marginální. Spojené státy oznámily záměr přehodnotit svoji vojenskou přítomnost v Jižní Koreji a přístupy k odstrašení Severní Koreje, ovšem bez konkrétních kroků. Celkově se asijský region soustředil hlavně na vlastní makrovývoj a politika velmocí se projevovala spíše skrze pohyby měn a komodit.
Komodity a kryptoměny
Energie (ropa a plyn): Ceny ropy byly v uplynulém týdnu velmi kolísavé. V první polovině týdne ropa prudce zdražila v reakci na geopolitické riziko na Středním východě – prezident Trump pohrozil „akcí“ vůči Íránu, což vyhnalo ceny nahoru. Brent se v polovině ledna dostal až k 66 USD za barel – o 6 USD výše než na začátku rok. Ve čtvrtek však ropa naopak zlevnila poté, co USA zmírnily své výroky ohledně Íránu. Na konci týdne ropa část ztrát smazala – v pátek se WTI obchodovala kolem 61 USD/bb, tažena slábnoucím dolarem. Celkově energetické komodity zůstávají levnější než před rokem (ropa je ~18 % pod úrovněmi z počátku 2025), což odráží očekávání dostatečné nabídky a zpomalující ekonomický růst. Evropský zemní plyn mírně zdražil kvůli chladné zimě, ale zásobníky jsou dobře naplněné, takže ceny jsou hluboko pod loňskými krizovými úrovněmi.
Drahé kovy: V prostředí zvýšené nejistoty vystřelily ceny drahých kovů na historická maxima. Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4 900 USD za unci – ve čtvrtek 22. ledna dosáhla spotová cena rekordních 4 917,65 USD. Ke strmému růstu přispělo více faktorů: pokračující geopolitické napětí (zejména spor USA–Evropa), oslabující americký dolar a také očekávání, že Fed začne později v roce snižovat úroky. Zlato jako tradiční bezpečný přístav je navíc poptáváno investory obávajícími se inflace i nejistoty kolem světového řádu. Spolu se zlatem trhaly rekordy i další kovy – stříbro se vyšplhalo poprvé nad 96 USD/unci a platina dosáhla historického maxima ~2 601 USD/unci. Během ledna 2026 stříbro posílilo už o +28 % a platina dokonce o +32 %. Důvodem je kombinace bezpečného útočiště a také silných průmyslových fundamentů – stříbro a platina těží z poptávky v elektronice, automobilových katalyzátorech a fotovoltaice. Naopak průmyslové kovy jako měď či hliník byly během týdne relativně stabilní. Měď kolísala okolo 4,5 USD/libru; na jedné straně ji podporovala naděje na čínské stimuly, na straně druhé ji brzdily obavy z globálního zpomalení. Zlato však jasně potvrzuje svou výjimečnou roli – jen od začátku roku posílilo o ~15 % a od loňska o ~80 %.
Kryptoměny: Kryptoměnový trh se po předchozím růstu začal stabilizovat. Bitcoin se po novoročním vzestupu až téměř k 100 000 USD držel tento týden převážně v rozmezí 85–95 tisíc dolarů. Ke konci týdne se obchodoval kolem 88 000 USD. Kryptoměny tak sice částečně reflektují zvýšenou averzi k riziku (investoři se přesouvali spíše do drahých kovů), avšak bitcoin nadále těží z dlouhodobého zájmu institucionálních investorů a narativu „digitálního zlata“. Na regulační frontě došlo k významné události: Komise pro cenné papíry SEC stáhla žalobu proti burze Gemini ve věci jejího úročeného kryptoproduktu. Obě strany se dohodly na zamítnutí případu, poté co Gemini dokázala plně vyrovnat závazky vůči klientům svého programu Earn. Tento krok je vnímán jako pozitivní signál pro kryptosektor – naznačuje ochotu regulátorů uzavřít spory smírně, pokud jsou investoři odškodněni. Celková tržní kapitalizace kryptoměn se stabilizovala kolem 2,2 bilionu USD. Trh však zůstává citlivý na makrodata – obavy z přísnější měnové politiky či naopak ochota podstupovat riziko se rychle promítají do cen digitálních aktiv.
Firemní zprávy a výsledky
USA: V USA odstartovala výsledková sezóna za 4. čtvrtletí. Pozornost si získaly zejména technologické a finanční tituly. Polovodičový gigant Intel nemile překvapil investory slabým výhledem – společnost varovala, že ve 4Q a začátkem roku 2026 nedosáhne očekávaných tržeb a zisků kvůli potížím uspokojit poptávku po serverových čipech pro AI datacentra. Akcie Intelu se v pátek propadly o –17 %, což stáhlo dolů i celý Dow Jones. Naopak banky pokračovaly v silných výkonech: již koncem předchozího týdne reportovaly výtečné výsledky investiční domy Goldman Sachs a Morgan Stanley. Tyto výsledky pomohly v úterý a ve středu zvednout trh po předchozích propadech. Tento týden pak potěšil investory správce aktiv BlackRock, který překonal odhady zisku a jeho akcie posílily. Ve středu zveřejnil čísla Netflix – streamingový lídr mírně překonal odhady tržeb (12,1 mld. USD vs. oček. 11,97) i zisku na akcii, získal také další předplatitele (celosvětově 325 milionů platících, nárůst z 300 mil. rok předtím). Pozornost trhu se ale soustředila na bezprecedentní akviziční souboj: Netflix se utkal s Paramountem o koupi filmového studia Warner Bros Discovery. V den výsledků Netflix oznámil, že navýšil svou nabídku na 82,7 miliard USD v hotovosti za Warner Bros, aby přebil konkurenční nabídku Paramount Skydance. Tento krok – historicky největší mediální akvizice – vyvolal obavy z finanční náročnosti: Netflix kvůli němu pozastavil zpětný odkup akcií a zajistil si mostní úvěr 59 mld. USD. Investoři reagovali opatrně: akcie Netflixu po výsledcích v after-marketu klesly o ~4–5 % a od prosincového oznámení fúze ztratily už ~10 % hodnoty. Společnost však argumentuje, že získá rozsáhlou knihovnu obsahu (včetně značek HBO, Harry Potter, DC Comics) a do budoucna ušetří na vlastních investicích do obsahu. K dalším firemním událostem patří krach jednání o převzetí řetězce Kroger společností Albertsons vinou regulačních překážek a ohlášené propouštění v několika technologických firmách (např. Salesforce oznámil zrušení ~10 % pozic) – trh to vnímá jako snahu zlepšit marže v období vyšších sazeb.
Evropa: V Evropě zaujaly zprávy z průmyslových podniků i maloobchodu. Švédský Ericsson vystřelil na burze o +10,5 % poté, co jeho čtvrtletní zisk překonal očekávání a firma navíc oznámila program odkupu akcií. Ve stejném odvětví se dařilo i finské Nokii a největší evropský výrobce čipových strojů ASML hlásil rekordní objednávky díky investicím do AI čipů. Naopak Adidas utrpěl pokles o 5,7 %, když mu banka RBC snížila doporučení s odkazem na příliš optimistická očekávání trhu. Ještě hůře dopadl konkurenční Puma, jejíž akcie propadly o -14 % – investory vyděsila zpráva o odchodu klíčového designéra obuvi a obecné obavy ze slábnoucí poptávky v Číně. BASF, chemický gigant z Německa, varoval před poklesem zisků kvůli nižším maržím a nepříznivým kurzovým vlivům; předběžné výsledky za 2025 ukázaly pokles provozního zisku a akcie BASF oslabily o ~1 %. V britském maloobchodě pozitivně překvapil Marks & Spencer, který vykázal nárůst tržeb a profitoval z předvánočních slev – jeho akcie v reakci posílily dvouciferným tempem. V automobilovém sektoru Volkswagen varoval před možným omezením výroby v důsledku výpadků dodávek z USA, pokud by došlo na uvalení cel v transatlantickém sporu. Celkově výsledková sezóna v Evropě teprve začíná a investoři se zaměří na banky (např. Deutsche Bank, HSBC) a energetické firmy, které reportují v dalších týdnech.
Asie: V Asii vyvolal největší ohlas další vývoj kolem indického konglomerátu Adani Group. Akcie společností ze skupiny Adani se v pátek propadly o 3–15 % poté, co americká SEC požádala soud o pomoc s doručováním obsílek vůči zakladateli Gautamu Adanimu a jeho synovci. Jde o součást vyšetřování podezření z účasti Adani Group na rozsáhlém účetním podvodu a úplatkářském skandálu ve výši 265 mil. USD. Za jediný den tak ze souhrnné tržní kapitalizace Adani Group zmizelo zhruba 12,5 miliardy USD. Případ navazuje na loňská obvinění od short-selleru Hindenburg; Adani Group označuje obvinění za nepodložená, nicméně od odhalení těchto kauz souhrnně přišla o desítky miliard tržní hodnoty. V Japonsku oznámila automobilka Toyota investice do výroby elektromobilů v USA, což je vnímáno jako snaha předejít clům ze strany Trumpovy administrativy. Akcie Toyoty mírně posílily. Tchajwanský výrobce čipů TSMC zveřejnil již minulý týden rekordní +35 % nárůst čtvrtletního zisku a optimistický výhled díky poptávce po AI čipech. To nadále pozitivně rezonovalo v celém technologickém sektoru – američtí výrobci čipů navázali růstem a také evropský ASML se dostal blízko rekordům. V Číně se řeší potíže developerského sektoru: společnosti Country Garden a Evergrande znovu restrukturalizují své dluhy s podporou státu, což však trhy již absorbovaly bez paniky.
Ostatní klíčové faktory
Investorský sentiment a tok kapitálu: Dramaturgie uplynulého týdne (hrozba sankcí → ústup) se výrazně promítla do chování investorů. Kvůli počátečnímu geopolitickému šoku došlo k odlivu peněz z akciových fondů – za týden do 21. ledna investoři stáhli z amerických akciových fondů čistě 5,26 mld. USD. Částečně se tak zvrátil rekordní příliv +28 mld. USD z předchozího týdne, kdy trhy vstupovaly do nového roku optimisticky. Největší odliv postihl fondy zaměřené na velké americké společnosti (−12,94 mld.), ale zaznamenaly ho i fondy malých a středních firem. Současně prudce stoupla poptávka po peněžních a dluhopisových fondech – investoři přesouvali prostředky do bezpečnějších aktiv. Naopak některé sektorové fondy zaznamenaly příliv – zejména do finančních, těžebních a zdravotnických fondů přiteklo celkem +3,3 mld. USD, neboť investoři sázeli na jejich odolnost v nejisté době. Index volatility VIX vyskočil na začátku týdne nad hodnotu 20, což značí zvýšený strach na trhu. Ke konci týdne VIX klesl zpět k úrovni ~16, jak se situace uklidňovala. Přesto zůstává volatilita vyšší než v prosinci, což reflektuje křehkou důvěru investorů.
Světové ekonomické fórum – Davos 2026: V půlce týdne proběhlo výroční setkání politiků a byznysmenů v Davosu, které bylo ovlivněno probíhajícími spory. Diskuze o ekonomickém výhledu pro rok 2026 se nesla v opatrném tónu – vůdci firem varovali před dopady politických rizik na globální ekonomiku a investice. Tématem byly i změny klimatu, avšak urgentní pozornost na sebe strhly obchodní třenice. Významný moment nastal, když kanadský premiér Mark Carney pronesl řeč o konci éry poválečného pořádku a vyzval „střední velmoci“ ke spolupráci proti hegemonickým praktikám velmocí. Tento nepřímý vzkaz USA sklidil mezi účastníky Davosu ovace vstoje. Trumpova následná ostrá reakce vůči Kanadě pak ještě přiživila debaty v kuloárech. Celkově Davos odhalil prohlubující se trhliny v globální spolupráci – mnoho zemí deklarovalo záměr diverzifikovat své obchodní vztahy a nevsázet vše na jednu supervelmoc. Na závěr fóra přednesla šéfka ECB Christine Lagarde výzvu k uklidnění obchodních konfliktů a společnému boji s inflací a klimatickou krizí, nicméně konkrétní dohody z Davosu nevzešly.
Další faktory: Pokračuje také válka na Ukrajině, jež však už nemá tak dramatický vliv na trhy jako dříve – dodávky ruské ropy a plynu jsou objemově nízké a investoři situaci sledují spíše z politického hlediska. Na poli mezinárodního obchodu stojí za zmínku zpráva, že Polsko pozastavilo plány na přijetí eura po prudkém růstu své ekonomiky. Ve světě korporací se mimo výsledkovou sezónu objevila zpráva, že správce aktiv Vanguard překonal hranici 1 bilionu USD spravovaných aktiv mimo USA. A v oblasti technologií bylo oznámeno, že CEO Nvidie Jensen Huang navštívil Šanghaj, aby vyjednal s číňany řešení regulatorních omezení – Čína totiž zpřísňuje dohled nad exportem AI čipů do USA. Tato jednání ukazují, že technologický sektor se snaží adaptovat na decoupling mezi Západem a Čínou.
V souhrnu byl uplynulý týden pro finanční trhy bouřlivý. Akcie kolísaly pod vlivem politických událostí, ale týdenní ztráty byly nakonec umírněné. Makrodata potvrdila odolnost klíčových ekonomik, byť s náznaky přetrvávající inflace v některých regionech. Centrální banky pokračují v opatrném přístupu a v Asii dokonce signalizují přitvrzování politiky. Geopolitická rizika opět vystoupila do popředí – spor o Grónsko připomněl křehkost spojenectví a možnost nevyzpytatelných zvratů. To vedlo investory k útěku do bezpečných aktiv, což se projevilo rekordním růstem cen zlata a stříbra. Výsledková sezóna odhaluje silné zisky v některých sektorech (technologie, finance), ale také varuje před výzvami (např. extrémní investice Netflixu do akvizic). Do dalších týdnů budou trhy upírat zrak na možné jednání o obchodních dohodách mezi USA a spojenci s cílem zmírnit napětí, a také na zasedání Fedu koncem ledna, které naznačí další směřování sazeb. V mezidobí lze očekávat pokračující zvýšenou volatilitu – rok 2026 evidentně začal ve znamení nejistoty, ale i příležitostí pro obezřetné investory.