přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
- USA: Americké akciové trhy zažily kolísavý týden, ale zakončily ho mírně v plusu díky obnovené rally technologických titulů. Indexy S&P 500 a Nasdaq Composite posílily týdenně o +0,1 % resp. +0,5 %, zatímco Dow Jones nepatrně oslabil o –0,7 %. V závěru týdne se trh vzpamatoval z počátečního poklesu, neboť optimistická prognóza výrobce čipů Micron obnovila zájem investorů o akcie navázané na umělou inteligenci. Index Nasdaq tak posílil, podpořen růstem akcií jako Micron (+7 % v pátek) a Nvidia (+3,9 %), zatímco některé spotřebitelské tituly oslabovaly (například Nike propad o –10,5 % kvůli poklesu marží a slabým tržbám v Číně). Hlavní index S&P 500 uzavřel týden na hodnotě ~6 834 bodů, Nasdaq Composite na ~23 308 bodech a Dow Jones na ~48 135 bodech. Za zmínku stojí, že páteční obchodování bylo poznamenáno expiračním dnem opcí a futures, který zvýšil objemy a volatilitu na trhu.
- Evropa: Evropské akcie pokračovaly v růstu, přičemž širší index STOXX 600 dosáhl koncem týdne nového rekordního maxima. Panevropský STOXX 600 si připsal za týden +1,6 %, což představuje jeho nejlepší týdenní výkon od konce listopadu. Britský index FTSE 100 vzrostl ve čtvrtek o +0,65 % na nejvyšší úroveň za více než měsíc a s celoročním ziskem okolo 20 % míří k nejlepšímu roku od 2009. K růstu přispěla rozhodnutí centrálních bank i příznivá data – například zpráva o poklesu inflace v USA – což posílilo tržní sentiment. Nejvíce se dařilo sektorům těžby a obrany: akcie evropských zbrojařských a leteckých firem vzrostly o cca +1,8 % (Rolls-Royce +3,8 %, Melrose Industries +2,6 % aj.), těžební společnosti posílily o +2,8 % díky růstu cen kovů. V prostředí klesajících sazeb se dařilo i maloobchodu – například britský prodejce elektroniky Currys vyskočil o +7,5 % po oznámení, že se mu v 1. polovině fiskálu více než zdvojnásobil zisk.
- Asie: Z asijských trhů vynikl zejména Japonský index Nikkei 225, který v pátek posílil o +1 % poté, co tamní centrální banka překvapivě zvýšila úrokové sazby. Japonské akcie těžily z oslabení jenu na 26leté minimum vůči dolaru, což zlepšuje vyhlídky exportérů. Naopak čínské akcie byly pod tlakem nepříznivých makrodat a přetrvávající krize v realitním sektoru – listopadová průmyslová výroba a maloobchod v Číně rostly nejslabším tempem za více než rok, což spolu s novými problémy velkých developerů (např. China Vanke) snížilo důvěru investorů. Tyto faktory vedly k poklesu čínských indexů v průběhu týdne (Shanghai Composite i Hang Seng ztratily několik procent). Celkově se asijské trhy obchodovaly smíšeně, když investoři zvažovali dopady místních ekonomických problémů a změn měnových politik.
Makroekonomické události
- USA: V USA pokračovalo příznivé dezinflační prostředí – meziroční inflace v listopadu klesla na 2,7 %, což bylo pod očekáváním trhu a znamená to nejpomalejší růst cen za posledních zhruba pět let. K útlumu inflace přispěly zejména nižší ceny energie a zlevnění některého spotřebního zboží; data je však třeba brát s rezervou, neboť vládní shutdown letos narušil sběr statistických údajů. Na trhu práce došlo po předchozím oslabení k opětovnému oživení – nově vytvořená pracovní místa v listopadu překonala odhady analytiků, i když míra nezaměstnanosti setrvala na 4,6 %, nejvyšší úrovni za více než čtyři roky. Spotřebitelská důvěra však zůstává křehká: index spotřebitelské důvěry v listopadu klesl (celkově na 88,7 bodu), což odráží obavy domácností ohledně trhu práce a osobních financí. Z dalších makrodat mírně vzrostl v listopadu prodej stávajících domů, zatímco průzkum spotřebitelské nálady University of Michigan ukázal smíšený obraz – sentiment sice zůstal pod odhady, ale mírně se zlepšil oproti předchozímu měsíci. Celkově naznačují poslední údaje, že americká ekonomika se koncem roku možná odráží ode dna menšího útlumu, což by mohlo dát Fedu prostor k dalšímu snížení sazeb v příštím roce.
- Evropa: V eurozóně se makroekonomické prostředí stabilizovalo poblíž cílů centrální banky. Inflace v unii se drží kolem 2 % a podle nové prognózy Evropské centrální banky (ECB) by měla v blízké budoucnosti setrvat poblíž této úrovně. Hospodářský růst vykazuje navzdory nepříznivým faktorům známky odolnosti – nejnovější data HDP a průmyslu překonala očekávání ECB, podpořena silnější poptávkou ze zahraničí a překvapivě robustní domácí spotřebou. Situace se zlepšuje i ve Spojeném království: inflace v Británii klesla v listopadu na 3,2 % z říjnových 3,6 %, což bylo výrazně pod odhady analytiků i prognózou centrální banky. Jde o nejnižší britskou inflaci od března a pokles cen zasáhl širokou škálu položek – od potravin až po oděvy, kde se projevil vliv předvánočních slev. Prudké snížení inflace ve Velké Británii upevnilo přesvědčení trhu, že Bank of England přistoupí ke snížení úrokových sazeb (což se také následně stalo). Celkově evropská data naznačují slábnutí inflačních tlaků a mírné zlepšení ekonomického výhledu, ačkoli přetrvávají rizika spojená s nejistotou kolem války na okraji Evropy a slabostí průmyslu v některých zemích.
- Asie: Z Asie přišla smíšená makroekonomická data s výrazným zpomalením růstu v Číně. Čínská ekonomika v listopadu prakticky stagnovala – tempo růstu průmyslové výroby zpomalilo na 4,8 % (nejméně za posledních 15 měsíců) a maloobchodní tržby stouply jen o 1,3 %, což je nejslabší výsledek od zrušení politiky nulové tolerance covidu koncem roku 2022. Slabá domácí poptávka v Číně odráží útlum spotřebitelských subvencí, vleklou krizi na trhu nemovitostí a opatrnost domácností tváří v tvář ekonomické nejistotě. Peking se nadále snaží podporovat růst exportem, avšak tento model naráží na rostoucí bariéry – Čína letos dosáhla rekordního obchodního přebytku přes 1 bilion USD, což vyvolává tlaky obchodních partnerů na srovnání podmínek a strukturální reformy v čínském hospodářství. Japonsko ani Indie v uplynulém týdnu nepublikovaly zásadní makrodata, pozornost v regionu však poutá Japonská centrální banka (BOJ) – tamní inflace se drží nad cílem a reálné mzdy rostou, což BOJ umožnilo po třech dekádách zvýšit sazby. Celkově je v Asii patrný kontrast: zatímco například indická ekonomika si udržuje solidní růst a Japonsko řeší pozdní utažení měnové politiky, Čína vstupuje do roku 2026 s výrazně oslabenou dynamikou a nutností hledat nové zdroje růstu.
Centrální banky a geopolitika
- USA: Americký Fed na svém prosincovém zasedání potřetí v řadě snížil základní úrokovou sazbu (v souhrnu od léta klesla z 5,5 % na 4,75 %) a naznačil, že úrokové sazby nyní ponechá nějakou dobu beze změny. Vedení Fedu vyjadřuje opatrnost – vzhledem k přetrvávající nejistotě (silná ekonomika versus riziko recese) signalizovalo, že další uvolňování měnové politiky nebude v nejbližších měsících pravděpodobné. Z geopolitického hlediska dominují USA finančnímu dění na více frontách. Prezident Donald Trump pokračuje v konfrontační obchodní politice vůči Číně – po vlně nových cel a exportních restrikcí na klíčové technologie (např. AI čipy) během roku 2025 utrpěly akciové trhy obou zemí šoky. Koncem roku ale došlo k určitému zmírnění napětí: Washington avizoval ochotu obnovit dialog s Pekingem a mezi investory se šíří naděje, že nejhorší fáze obchodní války by mohla polevit. Na východě Evropy se Spojené státy angažují v diplomacii kolem války na Ukrajině – prezident Trump prohlásil, že jednání o ukončení konfliktu „se blíží něčemu zásadnímu“, přičemž o víkendu proběhla schůzka amerických a ruských činitelů. Tato slova vzbudila spekulace o možném příměří, což by mělo významný dopad na komoditní trhy i evropskou ekonomiku – zároveň však USA hrozí při neúspěchu jednání dalšími sankcemi vůči Moskvě. V Latinské Americe přišla překvapivě ostrá slova z Bílého domu směrem k Venezuela: Trump v rozhovoru uvedl, že nevylučuje ozbrojený konflikt s Venezuelou, pokud režim Nicoláse Madura nepřistoupí na demokratické změny. USA už začaly blokádou bránit venezuelským tankerům v exportu ropy, což stupňuje napětí a hrozí vyvolat další otřesy na trzích s energiemi.
- Evropa: V Evropě se pozornost soustředila na jednání hlavních centrálních bank a geopolitické důsledky války na Ukrajině. Evropská centrální banka na svém zasedání 18. prosince ponechala základní sazby beze změny na 2 % a představila aktualizovanou prognózu, v níž zlepšila výhled ekonomického růstu i inflace. Podle šéfky ECB Christine Lagardeové se ekonomika eurozóny ukazuje být odolnější, než se čekalo, a inflace se pohybuje blízko 2% cíle – to fakticky uzavírá prostor pro další snižování sazeb v dohledné době. Lagardeová ale zdůraznila, že do budoucna „zůstávají otevřeny všechny možnosti“ a že vzhledem k mnoha nejistotám si banka ponechává flexibilitu ohledně případných pohybů sazeb oběma směry. Bank of England ve Velké Británii skutečně sáhla ke snížení sazeb – ve čtvrtek 18. 12. snížila hlavní sazbu o 0,25 pb na 3,75 %. Rozhodnutí padlo těsným poměrem 5:4 hlasů a guvernér Andrew Bailey varoval, že další uvolňování už nebude tak rychlé; trh očekává, že v roce 2026 tempo snižování sazeb zpomalí. Libra po oznámení zpevnila a výnosy britských dluhopisů vzrostly, což odráží nejistotu investorů, jak rychle budou sazby klesat.
Na geopolitické scéně Evropa nadále čelí dopadům ruské invaze na Ukrajinu. V posledních dnech se objevily drobné náznaky možného posunu – i díky americké iniciativě probíhají zákulisní jednání. Pro evropské trhy by jakákoliv dohoda znamenala dvojsečný efekt: na jedné straně potenciální návrat ruské ropy a plynu na světové trhy, na straně druhé oslabení boomu evropského zbrojního průmyslu. Právě evropské obranné firmy letos posílily o desítky procent (index evropských zbrojařů vzrostl o ~65 % v 2025) díky zvýšeným výdajům na obranu. Kromě války se Evropa zabývá i obchodními vztahy: navzdory americkým clům a protekcionismu se mnoho evropských exportérů dokázalo adaptovat a udržet odbyt na americkém trhu. Napjaté zůstávají vztahy EU s Čínou – Evropská komise zvažuje zavedení ochranných opatření proti přílivu levných čínských elektromobilů a monitoruje čínské investice do strategických odvětví. Dalším milníkem geopolitického významu je rozšíření eurozóny: k 1. lednu 2026 přijímá společnou měnu Bulharsko, čímž se počet členů eurozóny rozšíří na 21. Tento krok má vedle ekonomické dimenze i politický význam – potvrzuje pokračující integraci EU navzdory vnějším i vnitřním krizím. - Asie: Zásadní zprávou z Asie bylo rozhodnutí Bank of Japan po letech změnit kurz měnové politiky. V pátek 19. prosince BOJ zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 pb na 0,75 %, což je nejvyšší úroveň japonských sazeb za posledních 30 let. Tato dlouho očekávaná změna potvrzuje odklon Japonska od extrémně uvolněné politiky: inflace se drží nad cílem 2 % a nová vláda premiérky Sanae Takaichiové naznačila odhodlání bojovat s cenovými tlaky, i kdyby to znamenalo posílení jenu. BOJ zvýšení sazeb doprovodila jestřábím komentářem, že v případě potřeby je připravena dále utáhnout měnové podmínky. Jen bezprostředně po rozhodnutí paradoxně oslabil – trh tuto změnu očekával. Slabý Jen zůstává pro japonské úřady citlivým bodem; aktuální kurz se nachází v tzv. „zóně nebezpečí“, kdy by vláda mohla opět intervenovat na devizovém trhu na podporu domácí měny. Další asijské centrální banky jednaly spíše opatrně. Například čínská Lidová banka ponechala hlavní úvěrové sazby v prosinci již sedmý měsíc beze změny, aby podpořila oslabenou ekonomiku, a avizovala cílené likviditní injekce místo plošného snižování sazeb. Tchajwanská centrální banka také udržela sazby stabilní sedmé čtvrtletí v řadě, vzhledem k křehkému oživení exportně orientované ekonomiky.
V oblasti geopolitiky se v Asii pozornost soustředí zejména na Čínu a její vztahy se světem: rekordní čínský obchodní přebytek a slabá domácí poptávka vyvolaly nové výzvy ze strany MMF a dalších institucí, aby Peking urychlil strukturální reformy a snížil závislost růstu na exportu. Napětí přetrvává i v Pacifiku – Japonsko a Jižní Korea pečlivě sledují vývoj v Číně i na Korejském poloostrově, zatímco Indie posiluje vazby se západními mocnostmi tváří v tvář rostoucím ambicím Číny v regionu. Tyto geopolitické pohyby mají dopad i na trhy: investoři v Asii zohledňují rizika případných obchodních restrikcí či konfliktů, což se promítá do vyšších rizikových prémií u aktiv v ohrožených zemích a sektorových přesunů kapitálu.
Komodity a kryptoměny
- Ropa a energie: Ceny ropy se v průběhu prosince dostaly pod výrazný tlak – benchmark Brent klesl pod hranici 60 USD za barel a americká WTI se obchodovala kolem 56–57 USD, což znamená nejnižší úrovně za posledních zhruba 5 let. V uplynulém týdnu ropa nejprve dál zlevňovala díky obavám z přesycení nabídky, ale ke konci týdne mírně posílila, když investoři začali zohledňovat geopolitická rizika pro dodávky. Trh vstřebává protichůdné vlivy: na jedné straně hrozí přetlak nabídky – světové zásoby ropy na souši i na moři prudce vzrostly, OPEC varuje před možným přebytkem v příštích měsících. Na druhé straně jsou tu významné geopolitické nejistoty: investoři sledují možnou mírovou dohodu na Ukrajině i eskalující napětí kolem Venezuely. Důležitým faktorem je také postup USA – Washington uvalil blokádu na vývoz venezuelské ropy a prezident Trump nevyloučil ani vojenský zásah, což zvyšuje nejistotu ohledně dodávek z Latinské Ameriky. V důsledku těchto zpráv ropa koncem týdne mírně zdražila: v pátek uzavřel Brent na 60,47 USD (+1,1 %) a WTI na 56,66 USD (+0,9 %). Navzdory tomuto odrazu však cena ropy kumulovaně míří k největšímu celoročnímu propadu za poslední dekádu, odrážejíc pomalejší poptávku a uvolnění situace na trzích s energiemi po energetické krizi předchozích let.
- Zemní plyn v Evropě i USA zůstal v posledních dnech relativně stabilní; mírná zima a dostatečné zásoby zatím zabránily opakování loňské cenové horské dráhy. Ceny uhlí se drží nízko díky globálnímu odklonu od fosilních paliv a slabší poptávce z Číny.
- Drahé kovy: Na trhu drahých kovů pokračoval strmý růst cen. Zlato se vyšplhalo na nejvyšší úrovně v historii – v dolarovém vyjádření překročila spotová cena 4 300 USD za unci. Žlutý kov těží z očekávání, že centrální banky budou v příštím roce snižovat úrokové sazby, což snižuje výnosy dluhopisů a zvyšuje atraktivitu zlata jakožto bezpečného uchovatele hodnoty. Zlato tak směřuje k nejlepšímu roku od 1979, k čemuž přispěly i geopolitické nejistoty (válka na Ukrajině, napětí na Blízkém východě) a obavy z tržních bublin jinde. Ještě dramatičtější růst zaznamenalo stříbro – jeho cena vylétla v prosinci až na historické maximum kolem 67 USD za unci. Stříbro posiluje nejen jako drahý kov v době nejistoty, ale také díky silné průmyslové poptávce a problémům na straně nabídky. Analytici upozorňují, že u stříbra se sešla investiční poptávka se „znatelným nedostatkem nabídky“ na trhu, což vytvořilo ideální podmínky pro rekordní růst cen. Drahé kovy obecně zpevňují i při slabším dolaru – americký dolarový index letos klesl téměř o –9 %, což cenu zlata a stříbra v USD posouvá výše.
- Průmyslové kovy zakončily týden výrazně v zelených číslech. Měď se dostala těsně pod svůj historický cenový rekord – na londýnské burze LME stoupla v pátek až na 11 928 USD za tunu, což je jen o 25 USD méně než absolutní maximum z předešlého týdne. Cena mědi už letos vzrostla o více než 35 % a týdenní bilance +3,2 % svědčí o pokračujícím býčím trendu. Hlavním motorem růstu je obava z nedostatku nabídky: poptávka po mědi v energetice a elektromobilitě roste, ale těžební společnosti nestíhají otevírat nové doly a čelí nižší kvalitě rud. Banka Goldman Sachs ve své nové analýze zopakovala dlouhodobě optimistický výhled a předpověděla, že do roku 2035 může měď stát až 15 000 USD za tunu. Na trhu niklu naopak letos převládal pokles kvůli přebytku zásob, ale i zde došlo k obratu – Indonésie oznámila záměr omezit těžbu niklové rudy o třetinu v příštím roce, což pomohlo ceně niklu v LME v pátek k růstu o +1 %. Hliník zdražil dokonce o +1,2 % poté, co firma South32 ohlásila uzavření tavírny Mozal v březnu. Posiloval i zinek, olovo a cín. přidaly cca +0,4 % až +1 % a v případě cínu dosáhla cena nejvyšší hladiny od dubna 2022. Výrazná rally napříč kovy odráží specifické problémy v dodávkách i očekávání, že uvolnění měnové politiky podpoří průmyslovou poptávku v roce 2026.
- Zemědělské komodity: Na trzích zemědělských komodit panovala klidnější situace, avšak stojí za zmínku vývoj u kakaa. Cena kakaových bobů se po loňském strmém růstu letos výrazně propadla a vše nasvědčuje tomu, že kakao zažije nejhorší rok za dlouhou dobu – paradoxně jen rok poté, co si připsalo jeden z nejlepších roků v historii. Po extrémním zdražení kakaa v roce 2024 (kvůli neúrodě a silné poptávce) se situace stabilizovala, sklizeň v západní Africe byla letos nadprůměrná a poptávka čokoládoven v Evropě i USA oslabila vlivem vysokých cen. Výsledkem je pokles cen kakaa o desítky procent od začátku roku 2025 – návrat cen do normálu uvítají jak výrobci cukrovinek, tak spotřebitelé. Ceny ostatních zemědělských produktů (obiloviny, olejniny) se v posledním týdnu příliš neměnily. Obilí zůstává cenově stabilní díky bohaté globální úrodě a pokračujícím dodávkám z černomořského regionu navzdory tamnímu konfliktu. U cukru a kávy došlo spíše k vybírání zisků po předchozích růstech.
- Kryptoměny: Rok 2025 byl pro kryptoměny skutečnou horskou dráhou: po euforickém růstu v první polovině roku (podpořeném zvolením kryptoměnám nakloněného prezidenta Trumpa) přišel v říjnu prudký pád, způsobený kombinací nových cel USA vůči Číně a praskající bubliny AI akcií, která podlomila chuť investorů k riziku. Poslední vývoj ukazuje, že kryptoměny jsou stále těsněji provázány s trhy akcií – analytici poukazují na to, že korelace mezi bitcoinem a indexem S&P 500 výrazně vzrostla (průměrný korelační koeficient letos ~0,5 oproti ~0,3 loni). Krypto investoři pozorně sledují také politiku Fedu; vyhlídky na snižování sazeb v USA v roce 2026 zatím kryptoměnám příliš nepomohly, neboť podzimní jestřábí signály Fedu byly jedním z faktorů, které bitcoin oslabily.
Firemní zprávy a výsledky
- USA: Ve Spojených státech dominovaly firemním zprávám události z technologického a spotřebního sektoru, přestože hlavní výsledková sezóna již skončila. Microsoft a Alphabet oznámily nové investice do vývoje umělé inteligence, aby udržely krok s konkurencí, což potěšilo trh. Společnost Micron Technology překvapila silným výhledem tržeb a zisků díky poptávce po AI čipech, čímž uklidnila obavy, že odvětví čipů je v bublině – akcie Micronu vyskočily po oznámení na historické maximum. V centru pozornosti byl také technologický gigant Oracle, jehož akcie posílily o +6,6 % poté, co vyšlo najevo, že čínská firma ByteDance (majitel TikToku) podepsala závaznou dohodu o prodeji amerických aktivit TikToku konsorciu investorů vedenému Oraclem. Tato zpráva ukončuje vleklou ságu kolem TikToku v USA – vznikne nová společnost TikTok US ovládaná americkým kapitálem, což by mělo rozptýlit obavy Washingtonu o bezpečnost dat amerických uživatelů. Ve spotřebitelském sektoru zklamal svými výsledky Nike – navzdory solidním tržbám v 2. fiskálním čtvrtletí firma reportovala další pokles hrubé marže, a to již druhé čtvrtletí v řadě. Důvodem byly zejména slabé prodeje v Číně a nutnost výrazných slev k pročištění zásob; akcie Nike reagovaly poklesem na víceleté minimum. Zpráva z odvětví potravin naznačila možné problémy s poptávkou: výrobce mražených hranolků Lamb Weston varoval před oslabením poptávky ve zbytku roku, což vedlo k propadu akcií o –26 %. Potravinářská firma Conagra Brands zklamala investory slabým ziskem. Naopak logistický obr FedEx potěšil trhy lepšími než očekávanými výsledky za poslední kvartál: ve 2. fiskálním čtvrtletí vykázal zisk 1,14 mld. USD (4,82 USD na akcii), což překonalo odhady (4,11 USD na akcii). FedEx dokonce navýšil dolní mez výhledu zisku pro celý rok a mírně zlepšil projekci tržeb. Vedení však upozornilo na mimořádné náklady – firma musela v listopadu a prosinci odstavit celou flotilu letadel MD-11 po tragické nehodě konkurenční UPS, což ji nutí draze pronajímat náhradní kapacity a sníží tak zisk v probíhajícím čtvrtletí zhruba o 175 mil. USD. Akcie FedEx na tuto informaci reagovaly nevýrazně, investoři ocenili zejména úspěch úsporných opatření a celkové zlepšení marží. Celkově americké firemní zprávy naznačují, že technologické firmy si udržují optimismus díky AI a transformačním obchodům (TikTok), zatímco tradiční sektory (spotřební zboží, potraviny) čelí výzvám v podobě měnících se spotřebitelských trendů a slabší poptávky v Číně.
- Evropa: Evropská firemní scéna zaznamenala několik významných pohybů, často navázaných na makroekonomické či politické události. V Londýně potěšil investory zejména sektor obrany a průmyslu: akcie zbrojovek jako Rolls-Royce (+3,8 %) či Babcock International (+1,4 %) rostly v reakci na zprávy o plánovaném zvyšování obranných rozpočtů v Evropě i USA. Také těžební a energetické firmy těžily z růstu cen komodit a posílily, což pomohlo britskému indexu FTSE 100 k výše zmíněným ziskům. Kromě toho se dařilo maloobchodu: již zmíněný Currys vylétl po oznámení výrazného růstu zisku, což naznačuje, že spotřebitelé v Británii stále utrácejí za elektroniku, pokud dostanou slevy. Na poli fúzí a akvizic upoutal pozornost případ hotelového řetězce Whitbread (provozovatel hotelů Premier Inn). Americký aktivistický fond Corvex Management oznámil významný podíl ve Whitbreadu a vyzval vedení k přehodnocení strategie; akcie Whitbread na to reagovaly skokovým růstem o +6,3 % v očekávání, že by mohlo dojít k odštěpení některých částí podniku nebo jiné akcionářsky přívětivé změně. Na evropském kontinentu zaznamenaly významný pohyb akcie bank – poté, co Evropská centrální banka naznačila konec snižování sazeb, posílily akcie některých bank (např. BNP Paribas, Deutsche Bank) v naději na stabilizaci úrokových marží. V Německu se řešil skandál automobilky Volkswagen, která čelí nové žalobě investorů ohledně manipulace s emisemi (Dieselgate), nicméně dopad na cenu akcií byl omezený. Italský energetický gigant Eni ohlásil objevení nového naleziště zemního plynu v Středozemním moři, což posílilo jeho akcie i důvěru v energetickou soběstačnost Itálie do budoucna. Tyto zprávy rámuje skutečnost, že evropský akciový trh jako celek je na prahu nejlepšího roku za více než desetiletí – řada firem dosáhla rekordních zisků díky oživení poptávky po pandemii a slabšímu euru v první polovině roku.
- Asie: V Asii byly firemní zprávy zastíněny makroekonomickými problémy, přesto se objevilo několik významných korporátních událostí. Pokračuje krize čínských developerů – realitní obr China Vanke, jedna z největších developerských společností v Číně, se tento týden na poslední chvíli vyhnul platební neschopnosti tím, že získal souhlas věřitelů s odložením splátek dluhopisů. Vanke a další developeři jsou pod enormním tlakem kvůli propadu prodejů bytů; čínské úřady sice zavedly některá podpůrná opatření, ale investoři zůstávají nervózní a akcie realitních firem v Hongkongu i Šen-čenu dál oslabovaly. Technologický sektor v Číně zažil smíšené období: zatímco internetoví giganti jako Alibaba či Tencent se potýkají se zpomalujícím růstem a přísnější regulací, výrobci čipů a hardware zaznamenali růst díky vládní podpoře rozvoje domácího polovodičového průmyslu. Japonská technologická skupina SoftBank oznámila plány vstupu své divize čipových návrhů na burzu v Tokiu, což by mohla být jedna z největších japonských IPO příštího roku – trh tuto zprávu uvítal, akcie SoftBank mírně posílily. V Indii se dařilo konglomerátu Reliance Industries, který hlásí rekordní zisky z petrochemie a digitálních služeb; firma rovněž pokročila v plánech oddělit svou telekomunikační divizi Jio na samostatně obchodovaný subjekt, což by mohlo uvolnit další hodnotu pro akcionáře.
Ostatní klíčové faktory
- USA: Na amerických trzích byl cítit optimismus spojený s konečnou fází roku. Tradiční „Santa Claus rally“ – tedy růstový efekt v posledních pěti obchodních dnech roku a prvních dvou dnech roku následujícího – patří historicky k nejspolehlivějším sezónním jevům (od roku 1950 průměrné zhodnocení S&P 500 v tomto období činilo ~+1,3 %). Investoři doufají, že i letos by závěr roku mohl být pozitivní, zejména pokud nedojde k žádným nepředvídaným šokům. K optimismu přispívá i ukončení 43denního rozpočtového patu ve Washingtonu. Na druhou stranu nelze přehlížet rizika spojená s valuacemi technologických akcií. Po většinu roku 2025 hnala trh vzhůru euforie kolem umělé inteligence, nicméně v posledním čtvrtletí se začaly množit hlasy varující před bublinou v AI sektoru. V polovině prosince se objevily výprodeje u nejpřehřátějších titulů, když investoři znejistěli ohledně udržitelnosti extrémních valuací a financování drahých projektů AI. Tyto obavy způsobily zvýšenou rozkolísanost trhu: index Nasdaq zaznamenal během týdne i prudké mezidenní poklesy, než jej na konci týdne opět vytáhl vzhůru růst polovodičových firem po výsledcích Micronu. V pátek také proběhl již zmíněný trojitý expirací den derivátů, který dočasně zvýšil volatilitu – po vypršení obrovského objemu opcí (odhadem v nominální hodnotě $7,1 bilionu) se trh pročistil a analytici očekávají, že by to mohlo uvolnit prostor pro klidnější obchodování během svátků.
- Evropa: V Evropě k dalším klíčovým faktorům patří doznívající energetická krize a adaptace ekonomik na nový inflační režim. Ceny zemního plynu a elektřiny se po loňských rekordech stabilizovaly, což výrazně ulevilo evropskému průmyslu – energeticky náročná odvětví hlásí zlepšení marží a opětovné zvyšování produkce. V popředí stojí zejména Itálie, jejíž vysoký dluh a expanzivní rozpočet znepokojily trhy na podzim (výnosy italských dluhopisů tehdy vyskočily), avšak Řím po dohodě s Bruselem přislíbil na rok 2026 přísnější kontrolu výdajů. Evropský trh dluhopisů jako celek zůstává citlivý – globálně je v oběhu již přes 100 bilionů USD státních dluhopisů a nervozita investorů je patrná. Dalším faktorem je měnový vývoj: euro v posledních týdnech vůči dolaru posilovalo a dosáhlo hladiny kolem $1,17, což je nejvýše za posledních ~2 roky. To pomáhá zmírnit importovanou inflaci (levnější energie a zboží z dolarových oblastí), ale na druhé straně mírně znevýhodňuje evropské vývozce. Evropské firmy však zatím díky zajištění a zvýšené produktivitě dokázaly americká cla i silnější euro poměrně dobře ustát. V pozadí evropského dění nadále zůstává válka na Ukrajině – vedle humanitárních dopadů má i ekonomické: udržování výroby munice a techniky pro Ukrajinu podporuje průmysl v zemích jako Polsko, Česko či Francie. EU zároveň řeší, jak dlouhodobě financovat pomoc Ukrajině; tento týden schválený balík 90 miliard € na roky 2024–2027 (půjčka a granty) uvítal i MMF, avšak zdůraznil, že bude třeba více práce na stabilizaci ukrajinské ekonomiky. Celkově lze říci, že evropské trhy koncem roku těží z poklesu inflace a robustního trhu práce, ovšem zůstávají ve střehu kvůli vnějším rizikům a vysoké geopolitické nejistotě.
- Asie: V Asii sehrává významnou roli kurzový vývoj a kapitálové toky. Japonský jen, jak již bylo zmíněno, letos výrazně oslabil a i po zvýšení sazeb zůstává pod tlakem. Slabý jen sice pomáhá japonským exportérům, ale zvyšuje ceny dovážených surovin; BOJ bude v roce 2026 balancovat mezi podporou domácí poptávky a stabilizací měny. Ostatní asijské měny (čínský jüan, jihokorejský won, indická rupie) v prosinci spíše mírně posílily vůči USD v reakci na očekávání poklesu amerických sazeb. Odliv kapitálu z asijských akcií se v listopadu a prosinci zpomalil – zahraniční investoři sice během roku rekordně vybírali zisky z asijských trhů (zejména z čínských a indických akcií), ale stabilizace na Wall Street a vyhlídky uvolnění měnové politiky na Západě vedou ke zvýšenému zájmu o asijská aktiva s výhledem na rok 2026. Důležitým faktorem je také obchodní politika a dodavatelské řetězce. I přes pokračující napětí mezi USA a Čínou se asijské ekonomiky snaží diverzifikovat obchod: země ASEAN prohlubují vzájemný obchod a investice, Indie láká výrobce smartphonů a elektroniky odcházející z Číny a získala letos rekordní objem přímých zahraničních investic. Na druhou stranu, čínský obří přebytek zahraničního obchodu vyvolává úvahy o možných ochranných krocích ze strany USA a EU, což by Asii zasáhlo. V Číně narůstá vnitřní tlak na změny – volá se po opatřeních ke zvýšení domácí spotřeby a snížení závislosti na exportu, což doporučuje i Mezinárodní měnový fond. V regionu také přetrvávají politická rizika: patří sem například napětí v Jihočínském moři, nestabilita na Blízkém východě či severokorejské raketové testy. Každá z těchto událostí může ovlivnit ceny komodit nebo vyvolat krátkodobou averzi k riziku na trzích. Celkově lze říci, že konec roku 2025 je na asijských trzích ve znamení očekávání změn – investoři vyhlížejí obrat v cyklu amerických sazeb, doufají v oživení čínské ekonomiky skrze reformy a zároveň se připravují na možnou vyšší volatilitu kvůli geopolitickým výzvám. Rok 2025 byl pro Asii náročný, ale region do něj vstupuje poučený a s určitými náznaky, že by se v příštích měsících mohlo blýskat na lepší časy.