přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
- USA: Americké akcie v předvánočním týdnu pokračovaly v růstu a hlavní indexy S&P 500 a Dow Jones ve středu dosáhly nových rekordních závěrů (tzv. Santa Claus rally). Ve zkrácené páteční seanci po Vánocích trh mírně oslabil a přerušil tak pětidenní růstovou sérii, všechny tři hlavní indexy však za týden i nadále vykázaly zisky. S&P 500 uzavřel kolem 6 930 bodů, Dow Jones na 48 711 bodech a Nasdaq Composite na 23 593 bodech. Objem obchodů byl kvůli svátkům utlumený a rally se postupně rozšířila i mimo technologické giganty – investoři začali nakupovat také cyklické sektory jako finance a materiály. Trh těží z překvapivě odolné americké ekonomiky a očekávání, že nový šéf Fedu v příštím roce podpoří uvolnění měnové politiky. Hlavní indexy míří k třetímu roku růstu v řadě a dvoucifernému zhodnocení za rok 2025.
- Evropa: Evropské akcie uzavřely zkrácený týden poblíž historických maxim – panevropský index STOXX 600 se ve středu držel na 588,6 bodu, jen těsně pod rekordem. Trhy v Evropě směřují k nejlepšímu ročnímu výkonu od roku 2021 díky klesajícím úrokům, plánované fiskální podpoře v Německu a odklonu investorů od předražených amerických technologických titulů. Ve výrazném plusu byl luxusní sektor (Richemont, LVMH, aj.), který v Evropě přidal zhruba 1 %. Rostly také těžařské firmy díky rekordním cenám zlata, stříbra, platiny i mědi. Naopak mírný výběr zisků zasáhl obranný sektor, jenž po letošním ~56% růstu lehce oslabil. Ve více zemích bylo kvůli svátkům zkrácené nebo zavřené obchodování (německý DAX a italský trh byly 24. 12. uzavřeny). I tak evropské indexy v úterý dosáhly nových maxim – například francouzský CAC 40 – podpořené zprávou, že dánský Novo Nordisk získal v USA povolení pro svůj nový pilulkový přípravek na hubnutí.
- Asie: Asijské akciové trhy na konci roku posílily na několikatýdenní maxima. Japonský index Topix dosáhl rekordní úrovně a Nikkei 225 se držel nad psychologickou hranicí 50 000 bodů. Jihokorejský KOSPI vzrostl o 0,6 % a jeho celoroční zisk ~72 % jej činí nejvýkonnějším velkým trhem světa v roce 2025. Čínský index CSI 300 přidal ~0,3 % a za rok posílil o 18 %, což je největší roční nárůst od roku 2020. Širší MSCI Asia-Pacific stoupl na nejvyšší úroveň od poloviny listopadu a jeho meziroční zisk dosahuje ~25 %. V regionu se dařilo zejména technologickým titulům v návaznosti na celosvětovou rally v oboru. Obchodování bylo místy omezené – burzy v Hongkongu, Austrálii aj. zůstaly 25.–26. 12. zavřené – ale trhy, které byly otevřeny, pokračovaly ve vybírání zisků před koncem roku.
Makroekonomické události
- USA: Čerstvá data potvrdila odolnost americké ekonomiky. Finální odhad HDP za 3. čtvrtletí ukázal ještě rychlejší růst, než se původně čekalo, což zlepšilo náladu na trzích. Také trh práce zůstává silný – počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti minulý týden nečekaně klesl. Nízká nezaměstnanost a solidní spotřebitelská poptávka tak nadále podporují hospodářský růst, přestože inflace se v posledních měsících mírně zvýšila. Podle odhadu Fedu preferovaný ukazatel inflace (PCE) v listopadu meziročně dosáhl zhruba 3 %, což je sice nad 2% cílem, ale výrazně méně než na začátku roku. Celkově makrodata naznačují, že ekonomika se ke konci roku vyhnula recesi navzdory vyšším úrokovým sazbám.
- Evropa: Ekonomika eurozóny vstoupila do závěru roku 2025 překvapivě v lepší kondici, než centrální bankéři čekali. Růst HDP v druhé polovině roku mírně překonal prognózy díky robustnímu exportu (firmy se dokázaly vypořádat s americkými cly lépe, než se předpokládalo) a solidní domácí poptávce, která vyvážila slabší výkon průmyslu. Inflace v eurozóně se zároveň pohybuje těsně nad 2 % a de facto naplňuje cíl ECB – růst cen táhnou zejména dražší služby a mzdy. To vše vedlo ECB k úpravě výhledu – centrální banka v prosincové prognóze mírně zvýšila odhad růstu i inflace na příští rok a indikovala, že recese Evropě bezprostředně nehrozí. V Británii i EU pokračuje pokles inflace z maxim roku 2024, reálné mzdy se zotavují a spotřebitelská důvěra se ke konci roku zlepšuje. Německo navíc plánuje výrazné vládní investice (např. do obrany a infrastruktury) na podporu ekonomiky.
- Asie: Čínská ekonomika zůstává na cestě k dosažení vládního cíle ~5% růstu HDP v roce 2025, přestože ve čtvrtém čtvrtletí vykazovala smíšené signály. Listopadová data naznačila jisté zpomalení – růst průmyslu i maloobchodu se zvolnil kvůli vleklé krizi v realitním sektoru a slabší důvěře spotřebitelů i firem. Peking však na výroční hospodářské konferenci (CEWC) zdůraznil, že bude dál uplatňovat „proaktivní“ fiskální politiku a podporovat spotřebu i investice. Japonsko profituje z nového stimulačního balíčku vlády premiérky Sanae Takaichi; tamní ekonomika oživuje díky fiskálním výdajům a slabšímu jenu, který podporuje export. Hongkong oznámil odhad růstu HDP o 3,2 % v roce 2025 a vytyčil si cíl udržet toto tempo i v příštím roce pomocí opatření na podporu investic a inovací. Celkově se asijský region vyhnul výraznějším otřesům a těží ze zlepšené globální poptávky a stabilnějších cen komodit.
Centrální banky a geopolitika
- USA (Fed a geopolitika): Trh aktuálně předpokládá, že Fed začne snižovat úrokové sazby nejdříve v polovině roku 2026 a celkově by mohl příští rok dvakrát snížit sazby. Sám Fed ve výhledu projekcí počítá pouze s jedním snížením v roce 2026, přičemž mezi členy panují neshody o dalším směřování politiky. Důležitou otevřenou otázkou je, kdo povede Fed od léta 2026 – mandát J. Powella končí v květnu a prezident Trump by měl brzy oznámit nominaci nového šéfa Fedu, což může podstatně ovlivnit očekávání trhů. Na geopolitické scéně se pozornost soustředila na pokrok v jednáních o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa zprostředkovává mírové rozhovory; podle zvláštního zmocněnce USA bylo na jednáních „dosaženo velkého pokroku“ a jednání budou pokračovat. Ukrajinský prezident Zelensky dokonce nabídl upustit od snahy vstoupit do NATO výměnou za spolehlivé bezpečnostní záruky Západu – což je zásadní ústupek plnící jeden z hlavních ruských požadavků. Tyto zprávy zvýšily naději na možnou dohodu a příměří po téměř čtyřech letech konfliktu. Kromě Ukrajiny vzrostlo napětí i v Latinské Americe: prezident Trump uvedl, že nevylučuje vojenskou akci proti režimu ve Venezuele, pokud to bude nutné. Takové prohlášení vyvolalo obavy z destabilizace ropného trhu, byť konkrétní kroky nenásledovaly. Ve stínu zůstává nadále i vztah USA–Čína – americká cla na čínské zboží zavedená v říjnu (která tehdy otřásla trhy) zůstávají v platnosti a další jednání o obchodu či technologiích jsou na obzoru, i když v posledním prosincovém týdnu nedošlo k žádným výrazným posunům. Nadále také probíhá boj USA s terorismem v Africe – americké síly podnikly nálet proti militantům ISIS v severní Nigérii, což připomnělo přetrvávající geopolitická rizika a podpořilo poptávku po bezpečných aktivech (zlato).
- Evropa (ECB a geopolitika): Evropská centrální banka na svém prosincovém zasedání ponechala sazby beze změny, jak se očekávalo. Po sérii snižování sazeb v první polovině roku dal však Frankfurt najevo, že další uvolňování politiky už není na pořadu dne – hospodářský výhled se zlepšil a inflace se vrátila ke 2 %. Šéfka ECB Christine Lagardeová zdůraznila, že banka nyní vyčkává a je připravena reagovat oběma směry podle potřeby, vzhledem k vysoké nejistotě (od války na evropském prahu až po možnou bublinu v technologiích). Investoři tak počítají s tím, že sazby zůstanou v eurozóně delší dobu stabilní – trhy aktuálně zcela vylučují další pokles sazeb a dokonce v roce 2026 mírně zohledňují možnost jednoho zvýšení ke konci roku. Na geopolitickém poli sehrála EU důležitou roli v ukrajinských mírových rozhovorech: jednání hostil v Berlíně německý kancléř Friedrich Merz a zapojili se i další evropští lídři. Evropa tak podporuje diplomatické úsilí USA o ukončení konfliktu, byť zároveň deklaruje, že jakékoli bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musejí být opatrně vyváženy (německý ministr obrany varoval před unáhlenými přísliby). Kromě Ukrajiny Evropa koncem roku řešila i stále napjatou situaci na Blízkém východě – křehké příměří mezi Izraelem a Hamasem v Gaze zatím drží, přesto došlo k ojedinělým incidentům. Tyto události však měly na evropské trhy jen omezený dopad.
- Asie (BoJ, PBoC a další): Japonská centrální banka (BoJ) 19. prosince zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu – jednalo se o teprve druhé zvýšení za posledních několik měsíců, kterým se sazba dostala na nejvyšší úroveň za tři dekády. Tento krok byl očekáván a signalizuje odhodlání BoJ postupně utahovat extrémně uvolněnou politiku. Okamžitě po rozhodnutí jen oslabil, neboť investoři vybírali zisky, a výnos 10letých japonských dluhopisů vystoupal na 26leté maximum. Guvernér Kazuo Ueda však následně trhy poněkud zmátl smíšenými komentáři – naznačil, že BoJ nebude s dalším zvyšováním sazeb spěchat. Tato nejednoznačná komunikace patrně míří k zachování flexibility, ale zároveň potvrzuje odhodlání BoJ pokračovat v postupném zvyšování nákladů na úvěry. Japonský jen se v reakci na tato vyjádření stabilizoval a díky opakovaným slovním intervencím japonských činitelů dokonce na týdenní bázi mírně zpevnil (o 1 %, nejvíce od září). V Číně centrální banka ponechala v prosinci již posedmé v řadě beze změny hlavní úvěrové sazby (1Y LPR zůstává 3,00 % a 5Y LPR 3,50 %). Úřady tak naznačily, že na další monetární stimulaci nespěchají – druhá největší ekonomika světa zatím plní cíle a je na dobré cestě dosáhnout plánovaného růstu. Peking místo toho volí tzv. „cross-cyclical“ přístup, kdy se snaží efekty hospodářského cyklu vyhlazovat kombinací měnové a fiskální politiky. Lze očekávat, že v případě potřeby PBoC sáhne k injekci likvidity či snížení povinných minimálních rezerv počátkem roku 2026, ale zatím vyčkává. Asijský region jinak koncem roku nečelil akutním geopolitickým krizím. Napětí kolem Tchaj-wanu či v Jihočínském moři zůstalo v posledním týdnu roku utlumené. Vnitropoliticky zaujal vývoj v Thajsku, kde probíhají protesty za ústavní reformy, a situace v Pákistánu před volbami, tyto události však neměly výraznější vliv na finanční trhy.
Komodity a kryptoměny
- Ropa: Ceny ropy v posledním prosincovém týdnu klesaly. Ropný trh se potýkal s obavami z převisu nabídky – na trhu se začíná projevovat zvýšená produkce některých zemí a sezónně slabší poptávka koncem roku. Cena ropy Brent i WTI se během týdne snížila o více než 2 %. Ke zlevnění přispěla i geopolitická situace: rostoucí naděje na mír na Ukrajině a možné ukončení konfliktu v roce 2026 zvyšují vyhlídky na stabilizaci energetických dodávek. Naopak počátkem týdne ceny krátce podporovaly zprávy z USA – prezident Trump nevyloučil vojenský zásah ve Venezuele, což vyvolalo spekulace o výpadku dodávek z této významné producentské země.
- Zlato a stříbro: Vzácné kovy na konci roku vystoupaly na historická maxima. Zlato se v důsledku oslabujícího dolaru a sázkách na snižování sazeb Fedu dostalo až na cenu okolo 4 550 USD za unci, což představuje nejvyšší hodnotu v historii. Stříbro ještě výrazněji posílilo – vůbec poprvé překročilo hranici $77 za unci. Stříbro zaznamenalo v roce 2025 mimořádný ~158% nárůst, zlato posílilo zhruba o 71 % – pro oba kovy to znamená nejúspěšnější rok za několik desetiletí. Hlavním motorem tohoto „náletu“ na drahé kovy jsou spekulace na uvolnění měnové politiky (nižší sazby zvyšují atraktivitu aktiv bez výnosu) a geopolitická nejistota, která zvyšuje poptávku po bezpečných útočištích. Dalším faktorem je silná fyzická poptávka – centrální banky po celém světě letos rekordně nakupovaly zlato a zároveň rostly přílivy investic do zlatých ETF. Analytici upozorňují, že drahé kovy by mohly posilovat i nadále: jednak velké banky predikují další růst cen v roce 2026, jednak přetrvávají fundamentální podpůrné faktory jako omezená nabídka (zejm. u stříbra) a pokračující geopolitické a inflační nejistoty.
- Průmyslové kovy: Rally na komoditním trhu se neomezila jen na drahé kovy – koncem roku vystoupaly na dlouho nevídané úrovně také některé průmyslové kovy. Měď, považovaná za barometr průmyslové aktivity, zdražila díky optimističtějším vyhlídkám poptávky z Číny a slabšímu dolaru na nejvyšší hodnoty v historii (stejně jako zlato a stříbro). Platina a palladium rovněž profitovaly z přílivu spekulativního kapitálu – platina se dostala na nové maximum. Růst cen kovů podpořila i očekávání, že vlády v roce 2026 zvýší investice do infrastruktury a zelené energetiky, což zvýší poptávku po základních kovech. Někteří analytici ovšem varují, že prudký růst cen mohl být příliš rychlý – aktuální ceny kovů prý již předběhly krátkodobé fundamenty a v příštích týdnech by mohl přijít zdravý korekční pokles.
- Kryptoměny: Na rozdíl od drahých kovů uzavírají kryptoměny rok 2025 spíše v útlumu. Bitcoin – největší kryptoměna – zažil letos mimořádně volatilní rok a hrozí, že poprvé od roku 2022 zakončí rok s meziroční ztrátou. Po říjnovém dosažení historického maxima nad $126 000 se bitcoin v listopadu propadl až o 36 % a ve vánočním týdnu se obchodoval v rozmezí $85–90 tisíc. Investoři po strmém pádu ztratili část důvěry – dokonce i dříve optimistické prognózy byly přehodnoceny. Například společnost Standard Chartered, která ještě loni předpovídala BTC až $200 000 do konce roku 2025, v listopadu svou předpověď snížila na polovinu. Podobně firma Strategy (dříve MicroStrategy) miliardáře M. Saylora přiznala, že letošní krypto „zima“ sníží její hospodářské výsledky a varovala před možným dalším poklesem cen. Výrazné výprodeje v dubnu a říjnu byly dány mimo jiné souhrou s děním na akciových trzích – bitcoin se v roce 2025 choval stále více jako rizikové technologické akcie a jeho korelace s indexem S&P 500 vzrostla na průměrně 0,5 (oproti 0,3 v roce 2024). Ke konci roku mnoho investorů zaujalo opatrnější postoj – místo agresivních sázek se soustředí na lepší řízení rizika a diverzifikaci v krypto portfoliích. Jakkoli byl rok 2025 pro kryptoměny turbulentní, odvětví zaznamenalo i dílčí úspěchy (např. větší regulační jasnost v USA či první spotové bitcoinové ETF). Výhled do roku 2026 zůstává nejistý – optimisté věří, že případné snižování sazeb a pokračující inovace (třeba v oblasti DeFi nebo CBDC) mohou přinést oživení, zatímco skeptici varují před možnou přetrvávající „kryptozimou“, pokud se sentiment na rizikových aktivech nezlepší.
Ostatní klíčové faktory
- Sezónní efekty a sentiment: Konec roku byl na trzích ve znamení Santa Claus rally. Tradiční období posledních pěti obchodních dní roku a prvních dvou dní roku nového bývá statisticky růstové a letošek zatím tuto tradici následuje. Obchodování mezi svátky probíhalo v poklidném tempu – likvidita byla nízká a chyběly výraznější kurzotvorné impulsy. I malé zprávy tak mohly způsobit větší pohyb cen, a investoři spíše „drželi pozice“ než že by zahajovali nové sázky. Celkový sentiment zůstává pozitivní: pokles inflace z vrcholů a vyhlídka, že centrální banky již nebudou dál utahovat měnové podmínky, podporují apetit investorů po riziku. Zároveň však panuje obezřetnost kvůli vysokým valuacím zejména v technologickém sektoru a obavám z možného přepáleného optimismu kolem AI. Významný stratég připomněl, že volatilita je „cenou za zisky“ na trzích – po třech letech solidních výnosů je pravděpodobné, že rok 2026 opět přinese zvýšené výkyvy a nevyhne se negativním překvapením. Investoři jsou proto sice naladěni na pokračující růst (hlavní indexy jsou na rekordu a šířeji založená rally napříč sektory tomu nahrává), ale zároveň se připravují na možné turbulence.
- Měny a dluhopisy: Na měnových trzích pokračoval oslabený dolar – index amerického dolaru v posledním prosincovém týdnu dále klesl a zaznamenal nejhorší týden od července. Dolar oslabuje v očekávání nižších amerických sazeb, což prospívá jiným měnám: euro, libra i švýcarský frank se dostaly na víceleté vrcholy vůči USD. Japonský jen se po prosincovém zasedání BoJ pohyboval neklidně – nejprve klesl, poté ho slovní intervence přivedly zpět; v týdenním horizontu nakonec lehce posílil. Na trhu státních dluhopisů panoval přes svátky klid. Americké 10leté Treasury se obchodovaly kolem výnosu 4,2 % – investoři vyhlížejí novoroční aukce a hlavně zasedání Fedu, které by mohlo naznačit další směr. Německé 10leté bundy nesou ~2,3 %, výnosové rozdíly mezi USA a Evropou se tedy mírně snížily od doby, kdy trh začal věřit v agresivnější snižování sazeb Fedu než ECB. Zajímavostí je vývoj v Japonsku: tamní ministerstvo financí oznámilo plány omezit emise dlouhodobých dluhopisů, aby zkrotilo rostoucí náklady na obsluhu dluhu. Tento krok reaguje na rostoucí výnosy a obavy investorů z japonských veřejných financí.
- Firemní sektor a ostatní: Americká vánoční nákupní sezóna dopadla solidně. Podle karetních společností Visa a Mastercard vzrostly útraty amerických spotřebitelů v listopadu a prosinci zhruba o 4 % meziročně, což překonalo očekávání a naznačuje odolnost maloobchodních tržeb i přes vysoké úrokové sazby. Nejvíce se utrácelo za elektroniku a módu, přičemž mnoho zákazníků využívalo slevové akce a online nákupy. Tyto údaje pomohly akciím velkých obchodních řetězců – např. Amazon a Walmart si v reakci připsaly mírné zisky. V Evropě se blýskl dánský Novo Nordisk díky zmíněnému schválení pilulky Wegovy – mohla by firmě pomoci zvrátit pokles tržního podílu v USA a celosvětově otevřít obří trh perorálních přípravků proti obezitě. Její akcie na to reagovaly silným růstem (v USA +8 % po oznámení). Naopak konkurenční Eli Lilly lehce ztratila (její vlastní pilulka čeká na schválení v březnu). Dění koncem roku tak ukazuje, jak investoři již vyhlížejí příležitosti a rizika roku 2026 – od technologické AI revoluce přes farmaceutické inovace až po makroekonomické obraty ve světové ekonomice. Vše nasvědčuje tomu, že rok 2026 bude na finančních trzích neméně zajímavý a dynamický než rok právě končící.