přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Shrnutí
Obchodní týden přinesl výrazný kontrast mezi vytrvalou silou amerických akciových indexů a setrvalou nervozitou na dluhopisových a komoditních trzích. Index S&P 500 zakončil osmý vítězný týden v řadě – nejdelší růstovou sérii od prosince 2023 – navzdory tomu, že protokol z dubnového zasedání Federálního rezervního systému zveřejněný ve středu 20. května odhalil rostoucí ochotu části Výboru pro otevřený trh přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb, pokud inflace v důsledku íránské války zůstane trvale zvýšená. Klíčovými událostmi týdne byly výsledky firmy Nvidia s rekordními tržbami 81,6 miliardy USD ve fiskálním prvním čtvrtletí, slavnostní jmenování Kevina Warshe novým předsedou Fedu v Bílém domě v pátek 22. května, prudký propad evropského kompozitního PMI na 47,5 bodu (31měsíční minimum) a oscilující jednání mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu, jenž od konce února fakticky blokuje Hormuzský průliv. Trhy se po většinu týdne přikláněly k optimistickému scénáři brzkého diplomatického průlomu, což stlačilo cenu ropy Brent o více než 5 % a vrátilo výnos desetiletého amerického státního dluhopisu z víceletých maxim zpět pod hranici 4,60 %. V pátek však proslov nejvyššího íránského vůdce, který nařídil ponechat obohacený uran výhradně na íránském území, znovu zviditelnil hloubku přetrvávajících rozporů. Závěr týdne pak patřil rotaci do malých kapitalizací, polovodičů a obranného průmyslu.
| Aktivum | Uzavírací hodnota 22.5.2026 | Procentuální změna za 1 týden |
| S&P 500 | 7473,47 | 0,88% |
| Dow Jones | 50579,70 | 2,13% |
| Nasdaq | 26343,97 | 0,45% |
| Russell 2000 | 2869,23 | 2,72% |
| FTSE 100 | 10466,26 | 2,66% |
| CAC 40 | 8115,75 | 2,05% |
| DAX | 24888,56 | 3,92% |
| STOXX 600 | 625,12 | 3,00% |
| Euronext 100 | 1847,09 | 2,68% |
| PSE | 2560,64 | 0,98% |
| SSE Composite | 4112,90 | -0,54% |
| Nikkei 225 | 63339,07 | 3,14% |
| Hang Seng | 25606,03 | -1,37% |
| US 2-Yr Yield | 4,1270% | 4,3 bps |
| US 10-Yr Yield | 4,5720% | -2,3 bps |
| US 30-Yr Yield | 5,0820% | -4,6 bps |
| Německo 10-Yr Yield | 3,0338% | -12,0 bps |
| Francie 10-Yr Yield | 3,8090% | -15,7 bps |
| Itálie 10-Yr Yield | 3,7790% | -17,9 bps |
| Japonsko 10-Yr Yield | 2,7640% | 5,8 bps |
| Čína 10-Yr Yield | 1,7510% | -1,4 bps |
| VIX (Index strachu) | 16,70 | -9,39% |
| Ropa WTI | 96,60 $ | -8,37% |
| Ropa Brent | 103,54 $ | -5,24% |
| Zlato | 4521,00 $ | -0,76% |
| EUR/USD | 1,1603 | -0,20% |
| EUR/CZK | 24,2875 | -0,11% |
| Bitcoin (BTC) | 75488,24 $ | -3,34% |
Akciové trhy
USA
Americké akciové trhy v uplynulém týdnu prokázaly mimořádnou odolnost vůči makroekonomickým protivětrům a prodloužily svou vítěznou sérii na osm po sobě jdoucích týdnů. Tento výkon je fascinující zejména proto, že se odehrává v prostředí, kde spotřebitelský sentiment drasticky klesá. Podle předběžných údajů Michiganské univerzity se důvěra amerických domácností propadla na historické minimum v důsledku obav z inflace a ekonomických dopadů konfliktu s Íránem. Hnacím motorem této rally již není plošná víra v brzké snižování úrokových sazeb nebo „měkké přistání“ spotřebitelské ekonomiky. Motorem je specifický, vysoce koncentrovaný kapitálový cyklus zaměřený na cloud computing a infrastrukturu umělé inteligence. Analytici z Morgan Stanley otevřeně hovoří o tom, že vybrané akcie jsou masivními vítězi „AI and cloud capex cycle“ (cyklu kapitálových výdajů na AI a cloud). Tento fenomén se neomezuje pouze na výrobce čipů. Společnosti jako Dell Technologies, HP Inc. nebo NetApp Inc., které v tomto týdnu zaznamenaly masivní skok, ukazují, že investoři agresivně nakupují jakýkoliv hardware a úložné kapacity nezbytné pro rozvoj AI datových center. Zároveň však trh ukázal známky zdravé rotace. Index menších společností Russell 2000, který je tradičně citlivější na domácí ekonomiku a úrokové sazby, vzrostl, čímž překonal dynamiku velkých kapitalizací. Na úrovni jednotlivých firem příjemně překvapily výsledky v tradičním maloobchodu a softwaru. Společnost Ross Stores zaznamenala skok, co překonala ziskové cíle a reportovala 21% nárůst tržeb, což připisuje silnému čerpání daňových vratek u specifické demografické skupiny zákazníků. Dařilo se i módnímu gigantu Ralph Lauren, jehož akcie vzrostly po silných kvartálních výsledcích. Podobně se v zelených číslech ocitly i letecké společnosti Southwest Airlines a American Airlines, kterým ulevil závěrečný pokles cen ropy. Celkově americký trh demonstruje učebnicový příklad rozdělené ekonomiky (K-shaped recovery), kde technologické megakorporace a prémioví spotřebitelé prosperují navzdory historicky nejhorší náladě běžných domácností.
EU
Evropské burzy se v tomto týdnu úspěšně odpojily od hrozivých fundamentálních dat z reálné ekonomiky (PMI indexů) a svezly se na vlně globálního risk-on sentimentu, taženého nadějí na blízkovýchodní mírovou dohodu. Britský index FTSE 100 těžil především ze zmírnění cen ropy a silnější libry, což ulevilo energeticky a importně náročným sektorům, jako jsou například veřejné služby (utilities). Největší překvapení však přinesl německý trh. Podporou mu byla nejen pozitivní globální nálada, ale i překvapivá data z německé ekonomiky. Indikátor podnikatelského klimatu Ifo (Ifo institute’s confidence barometer) v květnu nečekaně vzrostl na 84,9 bodu z dubnových 84,5 bodu. Jednalo se o první růst tohoto bedlivě sledovaného indexu od začátku válečného konfliktu na Blízkém východě, což přehodnotilo pesimistická očekávání analytiků. Tento údaj vyvolal na trzích vlnu optimismu, že největší evropská ekonomika dokáže absorbovat drastický energetický šok lépe, než naznačovaly krizové scénáře. Evropský akciový trh tak v současnosti prokazuje značnou rezistenci, ačkoli je do značné míry závislý na externích dodávkách surovin. Investoři v Evropě evidentně „nacenili“ scénář rychlého diplomatického řešení válečné krize, přičemž jakékoliv zklamání v tomto ohledu by mohlo vést k asymetricky tvrdé korekci.
Asie
Asijským akciovým trhům v tomto týdnu jednoznačně dominovalo Japonsko. Index Nikkei 225 prorazil dosavadní strop a zakončil na novém historickém maximu. Růst byl paradoxně katalyzován makroekonomickými daty, která by za jiných okolností působila neutrálně. Japonská meziroční inflace v dubnu klesla na čtyřleté minimum 1,4 %, a to navzdory vyšším nákladům na dovoz energií v důsledku blízkovýchodní krize. Tento neočekávaný dezinflační tlak vyslal akciovým investorům jasný signál: japonská centrální banka nebude pod bezprostředním tlakem na drastické a rychlé zvyšování úrokových sazeb. Díky zachování uvolněnějších finančních podmínek do Japonska masivně proudí zahraniční kapitál. Data o mezinárodních transakcích potvrdila, že po březnových výprodejích zaznamenal japonský akciový trh v dubnu a květnu rekordní příliv peněz od zahraničních investorů. Pozitivní vlna z Japonska se přelila i do některých částí asijského regionu. Jihokorejský index Kospi si připsal kolem 4 %. Čínské akciové trhy však zůstaly pod tlakem. Hlavním faktorem byly extrémně slabé dubnové údaje o domácí ekonomice zveřejněné v pondělí 18. května: maloobchodní tržby vzrostly meziročně jen o 0,2 % (čtyřicetiměsíční minimum, konsensus očekával +2,0 %), průmyslová produkce přidala 4,1 % (proti odhadu 5,9 %, předchozí 5,7 %) – nejméně od července 2023 – a fixní investice za období leden–duben propadly meziročně o 1,6 % (oproti očekávanému růstu +1,6 %). Lidová banka Číny v úterý 20. května ponechala oba sazby Loan Prime Rate beze změny – jednoletou na 3,00 % a pětiletou na 3,50 % – již dvanáctý měsíc v řadě, což trh interpretoval jako neochotu PBOC reagovat na zhoršující se domácí poptávku z obavy z důsledků pro slabý jüan a rostoucí inflační riziko. Regionálně silný výkon předvedl i tchajwanský index Taiex, který těžil z neutuchajícího napojení tamních polovodičových gigantů na globální AI cyklus. Asijské trhy v tuto chvíli fungují jako bezpečný přístav pro investory, kteří hledají technologickou expozici (Tchaj-wan, Jižní Korea) nebo strukturální oživení valuací spojené s korporátními reformami (Japonsko).
Dluhopisové trhy
USA
Dluhopisový trh ve Spojených státech prošel v uplynulém týdnu katarzí. Výnosy desetiletých státních dluhopisů (10-Year Treasury Note) zakončily páteční obchodování na úrovni 4,57 %, což představuje mírný mezitýdenní pokles z maxim, na která trh vyhnala kombinace obav z inflace a eskalace geopolitického napětí na Blízkém východě. Dvouletý výnos, který je vysoce citlivý na bezprostřední kroky centrální banky, se ustálil na hladině kolem 4,13 %. Z historického hlediska se však odehrává něco mnohem zásadnějšího: normalizace americké výnosové křivky. Rozpětí mezi desetiletým a dvouletým výnosem (10-2 spread) bylo středobodem pozornosti analytiků. Podíváme-li se na historická data, výnosová křivka byla kontinuálně inverzní (krátkodobé výnosy byly vyšší než dlouhodobé) v abnormálně dlouhém období od 5. července 2022 do 26. srpna 2024. Inverzní křivka je tradičně považována za nejspolehlivější předstihový indikátor blížící se ekonomické recese (v historii zaznamenala křivka falešný signál bez následné recese pouze v roce 1998). Skutečnost, že se nyní křivka vrací do normálního (rostoucího) tvaru, kdy dlouhodobé výnosy převyšují ty krátkodobé, je důkazem tzv. uzdravení trhu. Analytici však varují před unáhleným optimismem; de-inverze neznamená zázračné vymýcení ekonomických rizik. Trh s dluhopisy aktuálně signalizuje, že vcházíme do éry vyššího nominálního hospodářského růstu spojeného se strukturálně vyšší inflací. Pro investory to znamená přizpůsobit se paradigmatu, ve kterém se inflace bude pohybovat spíše kolem 3 % než dříve obvyklých 2 %, a proto požadují vyšší kompenzaci za držení dlouhodobých dluhopisů v prostředí obrovských amerických vládních deficitů. Zvýšené výnosy rovněž znamenají růst úrokových nákladů federálního rozpočtu, což vyvolává legitimní obavy o dlouhodobou udržitelnost vládního utrácení. Středečně publikovaný zápis z dubnového zasedání FOMC, jenž ponechal sazby v pásmu 3,50–3,75 %, podtrhl zlomovou změnu v narativu měnové politiky. Většina členů Výboru explicitně uvedla, že pokud inflace zůstane setrvale nad cílem 2 %, „dalšími úvahami by se mělo stát zvýšení“ sazeb.
EU
Evropské dluhopisové trhy zaznamenaly nejvýraznější týdenní úlevný odraz od počátku roku 2026. Spready jádro–periferie se mírně zúžily; spread Itálie–Německo se zúžil na přibližně 73 bps, čímž ukončil několik týdnů rozšiřování v důsledku obav z fragmentace. Klíčovou silou pohybu bylo zveřejnění tří jestřábích signálů ze strany ECB: na svém zasedání 30. dubna ponechala depozitní sazbu nezměněnou na 2,00 %, ale prezidentka Lagardeová a další představitelé v týdnu otevřeně signalizovali ochotu přistoupit ke zvýšení sazeb již na červnovém zasedání 4. června. Peněžní trhy ke konci týdne plně zaceňovaly dvě zvýšení sazeb ECB do konce roku 2026 a se 60% pravděpodobností též třetí. Tento jestřábí posun byl však paradoxně provázen poklesem dluhopisových výnosů – paradox je vysvětlitelný tím, že trhy souběžně zaceňovaly hlubší cyklický pokles eurozóny (PMI 47,5) a očekávaly, že po jednom či dvou „defenzivních“ zvýšeních ECB rychle změní trajektorii. Rozhovor prezidenta Bundesbanky Joachima Nagela pro Handelsblatt v polovině týdne potvrdil, že další zvýšení sazeb je „stále pravděpodobnější“, pokud se inflační očekávání nezmění.
Asie
V asijském regionu představuje vývoj na japonském dluhopisovém trhu naprostý zlom. Dlouhodobé japonské dluhopisové výnosy dosáhly v průběhu týdne úrovní, které trhy nepamatují od začátku tohoto století. Bank of Japan zachovala na svém dubnovém zasedání krátkodobou sazbu na 0,75 % poměrem hlasů 6:3, čímž tržní očekávání zvýšení sazeb na červnovém zasedání dál zesilují. Páteční publikace dubnové japonské celkové inflace na 1,4 % meziročně (čtyřleté minimum) však nečekaně oslabila bezprostřední hawkish naléhání; jádrová inflace dosáhla 1,4 % oproti odhadu 1,7 %. Slabší inflační údaje paradoxně přispěly k oslabení jenu vůči dolaru, jelikož trhy snížily očekávání okamžitého zvýšení sazeb ze strany BoJ. Čínské dluhopisové trhy představují protiklad. Úrokové sazby zůstávají stlačené v důsledku strukturálně slabé úvěrové poptávky, krize na trhu s nemovitostmi a deflačních tlaků v domácí ekonomice. Centrální banka sice drží sazby beze změny, avšak obří nabídka státních dluhopisů (např. probíhající emise ultradlouhých státních dluhopisů na podporu ekonomiky) vytváří v čínském bankovním sektoru snahu zabránit růstu nákladů, což čínské bondy izoluje od západních vlivů.
Makroekonomické události
USA
Rozpor mezi daty z korporátní sféry a pocity amerických domácností nebyl nikdy tak propastný. Květnová předběžná (flash) data indexů nákupních manažerů (PMI) společnosti S&P Global potvrdila, že USA ekonomicky dominují západnímu světu. Kompozitní index PMI v květnu setrval na velmi solidní úrovni 51,7 bodu (hranice 50 odděluje expanzi od kontrakce). Co však analytiky šokovalo, byl výsledek výrobního sektoru (Manufacturing PMI), který razantně zrychlil na 55,3 bodu.37 Tento masivní nárůst průmyslové aktivity kontrastuje se zbytkem vyspělého světa a je tažen předzásobením podniků v reakci na geopolitická rizika a silnou domácí poptávkou. Sektor amerických služeb (Services PMI) vykazoval mírnější, avšak stabilní expanzi s hodnotou 50,9 bodu. Nicméně tento průmyslový boom si vybírá tvrdou daň. Zpráva PMI varuje, že vstupní náklady v americkém zpracovatelském průmyslu vyletěly na nejvyšší úroveň od poloviny roku 2022. Rostoucí ceny energií a surovin, akcelerované logistickými problémy v Perském zálivu, se nezastavitelně promítají do dodavatelských řetězců. Toto „jestřábí“ inflační číslo představuje vážné riziko pro budoucí cenovou stabilitu. Tento inflační tlak dopadá na spotřebitele. Květnové měření indexu spotřebitelského sentimentu Michiganské univerzity se propadlo na historické minimum. Americké domácnosti jsou drceny kombinací dražšího benzínu, vytrvalé inflace v sektoru služeb a nejdražších hypoték za poslední dekády. Tento diametrální rozpor – rostoucí firemní produkce tažená technologickými a infrastrukturními investicemi oproti kolabující náladě spotřebitelů – představuje klíčové riziko. Pokud spotřebitelská poptávka zkolabuje pod tíhou inflace, průmyslový boom záhy narazí na převis nabídky.
EU
Makroekonomický obraz na starém kontinentu nese učebnicové znaky počínající stagflace. Evropská komise byla donucena výrazně zrevidovat své prognózy hospodářského růstu pro rok 2026 směrem dolů, přičemž jako hlavní viníky označila „masivní energetický šok“ a roztříštěné geopolitické prostředí. Tato varování byla okamžitě podpořena tvrdými daty. Kompozitní index PMI pro eurozónu (HCOB Composite PMI) se v květnu propadl na hodnotu 47,5 bodu, což dalece zaostalo i za pesimistickými odhady trhu (48,8). Ekonomická aktivita v měnovém bloku tak klesá již druhý měsíc po sobě, přičemž tempo poklesu je nejstrmější za více než dva a půl roku. Chris Williamson, hlavní podnikový ekonom S&P Global, konstatoval, že eurozóna zjevně směřuje ke kvartálnímu poklesu HDP ve druhém čtvrtletí o 0,2 %. Zajímavostí je, že zatímco sektor služeb kolabuje, průmyslový sektor eurozóny zmírnil svůj pád na hodnotu 51,4 bodu (oproti 52,2 v dubnu), avšak tento „úspěch“ je přičítán pouze dočasnému hromadění zásob ze strany podniků obávajících se budoucího nedostatku materiálů v důsledku blízkovýchodní krize. Situace ve Velké Británii je ještě vážnější. Privátní sektor zde v květnu zaznamenal prudké oslabení. Flash kompozitní index S&P Global klesl z dubnových 52,6 bodu na 13měsíční minimum 48,5 bodu, čímž se britská ekonomika bezpečně propadla do teritoria recese. Těžký úder utrpěl zejména dominantní sektor služeb (Services PMI), jehož hodnota klesla na 47,9 bodu, což představuje, odhlédneme-li od anomálních pandemických let, nejhorší výsledek od července 2016. Britské podniky čelí toxickému koktejlu: masivním výpadkům mezinárodních objednávek (často kvůli ochromení dodávek v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě), domácí politické nejistotě, a především razantnímu růstu vstupních nákladů v důsledku vysokých palivových příplatků a drahých materiálů.
Asie
V Asii představují klíčové hybatele Japonsko a Čína. Japonsko ohlásilo zpomalení inflace v dubnu na 1,4 %, což je čtyřleté minimum. Tento deflační trend, odehrávající se uprostřed globální inflační bouře, je dán vnitřní dynamikou japonské ekonomiky a pomalejším přenosem importních cen na spotřebitele, ačkoli slabý jen do budoucna hrozí masivním zdražením importu. Indická ekonomika pokračuje v robustním růstu, který ji udržuje na špici globálních indexů nákupních manažerů, a absorbuje částečně útlum z jiných regionů. Čína se potýká s komplikovanou fází oživení. Nedávno zveřejněná data odhalila, že její maloobchodní tržby rostou nejpomalejším tempem za poslední čtyři roky, průmyslová produkce, dříve stabilní pilíř čínského exportního stroje, začíná růstově zadrhávat (nejpomalejší tempo od roku 2023). Úřady v Pekingu formálně snížily celoroční cíl růstu HDP do pásma 4,5 % – 5,0 %, což představuje nejméně ambiciózní projekci od 90. let minulého století, reflektující chronické problémy na tamním trhu s nemovitostmi a nízkou domácí spotřebu.
Centrální banky
USA
Květnové zveřejnění zápisu ze zasedání Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC), které se konalo koncem dubna 2026, přineslo trhům tvrdé procitnutí. Zápis jednoznačně vyvrátil narativ o hladkém a brzkém návratu k nízkým úrokovým sazbám a odhalil hluboce frakcionovaný výbor pod vedením nového guvernéra Kevina Warshe (jenž nahradil Jerome Powella). Podle zápisu se FOMC fakticky rozštěpil do tří myšlenkových táborů. Prvním je mizející „holubičí křídlo“, které stále věří v možnost preventivních škrtů. Druhým, aktuálně rozhodujícím táborem (swing vote), jsou zastánci „pauzy“, kteří prosazují ponechání stávajících sazeb (v pásmu 3,50 % – 3,75 %) po delší, zatím neurčenou dobu. Třetím a nejvíce posilujícím uskupením je otevřená „jestřábí osa“, jejíž viditelnými představiteli jsou prezidenti regionálních poboček Beth Hammack (Cleveland), Neel Kashkari (Minneapolis) a Lorie Logan (Dallas). Tento tábor tvrdě tlačí na tzv. „dvousečný rámec“ (two-sided framework). Podstata tohoto přístupu spočívá v přesvědčení, že inflace, umocněná narušením globálních obchodních tras a protekcionistickými cly, zůstává nebezpečně rezistentní a reálně hrozí riziko odkotvení dlouhodobých inflačních očekávání. V zápisu tak výslovně zaznělo, že většina členů výboru je připravena úrokové sazby opět zvýšit, pokud nedojde k hmatatelnému pokroku směrem k 2% inflačnímu cíli. Toto odhodlání odstranit jakékoliv uvolňující nastavení měnové politiky ukazuje radikální změnu postoje. Známý „Fed put“ (tedy ochota centrální banky zachraňovat případné tržní propady tištěním levných peněz) je v současnosti výrazně slabší než před dvanácti měsíci. Pro finanční trhy to představuje zásadní změnu herního plánu: kvalita firemních zisků a schopnost generovat hotovost se stávají kritickými parametry v prostředí, kde peníze zůstanou dlouhodobě drahé. Trh tuto zprávu plně vstřebal masivní penalizací zranitelných úvěrových a kryptoměnových aktiv.
EU
Evropská centrální banka řešila v průběhu týdne institucionální i regulační dilemata. Kuloáry rezonovala zpráva deníku Financial Times, podle níž prezidentka ECB Christine Lagardeová zvažuje předčasné ukončení svého mandátu (původně do října 2027), a to ještě před francouzskými prezidentskými volbami na jaře příštího roku, aby umožnila konsenzuální výběr svého nástupce na ose Macron-Merz. Tato personální nejistota přichází v nevhodný čas. V politické rovině totiž ECB musela kategoricky odmítnout radikální návrhy bruselského think-tanku Bruegel (představené ministrům financí EU na Kypru). Návrh doporučoval uvolnění pravidel likvidity pro eurové stablecoiny a poskytnutí záchranné sítě ze strany ECB pro tyto soukromé krypto projekty. Prezidentka Lagardeová a další zástupci ECB tento postup rázně odmítli s varováním, že privátní stablecoiny by mohly masivně destabilizovat tradiční bankovní depozita, zvýšit náklady na financování bank, omezit úvěrovou kapacitu a v konečném důsledku narušit transmisi měnové politiky korigování úrokových sazeb. Odmítnutí jasně zapadá do širší snahy EU udržet kontrolu nad měnou a protěžovat vlastní projekt „digitálního eura“ (plánovaného na rok 2029) na úkor decentralizovaných alternativ.
Asie
Japonská centrální banka se ocitla v centru politické debaty. Guvernér Kazuo Ueda absolvoval v pátek nestandardní schůzku s japonskou premiérkou Sanae Takaichiovou v jejím úřadu. Ústředním tématem byla urgentní žádost předsedkyně vlády o realizaci adekvátní měnové politiky tváří v tvář znehodnocujícímu se jenu a hrozbě inflační exploze z importovaných komodit způsobené blízkovýchodní krizí. Tento neobvyklý krok jasně signalizuje rostoucí politický tlak na BoJ, aby na nadcházejícím červnovém zasedání přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb a razantnějším zásahům do politiky výnosové křivky (YCC) k záchraně japonské měny. Na rozdíl od Japonska se čínská lidová banka rozhodla pro stabilitu, i když s drobnou, ale významnou nuancí v rétorice. PBOC ponechala jednoletou úvěrovou referenční sazbu (LPR) beze změny na 3,00 % a pětiletou sazbu, určující cenu hypoték, na úrovni 3,50 %. Stalo se tak již podvanácté v řadě a krok plně korespondoval s očekáváními trhu. To zajímavější se však odehrálo v textech kvartální měnové zprávy. Centrální banka z textu odstranila dřívější pasáže o „potenciálním snižování úrokových sazeb nebo povinných minimálních rezerv (RRR)“. Toto zdánlivě kosmetické vyškrtnutí tlumí naděje na masivní tisk peněz do ekonomiky. Místo toho zavedla PBOC takzvanou „proti-involuční“ politiku, která se zaměřuje na mikromanagement bankovního sektoru. Nová směrnice nařizuje komerčním bankám, aby objem jejich vysoce úročených termínovaných vkladů nepřesáhl 10 % z celkových depozit. Účelem tohoto opatření je zabránit nezdravé cenové válce mezi bankami o vklady a tím snížit jejich celkové náklady na financování. Analytici předpokládají, že z této politiky budou profitovat obří státní banky, jako jsou ICBC či Bank of Communications, zatímco menší banky bojující o likviditu (např. CITIC Bank) se dostanou pod tlak.
Geopolitika
Dominantním geopolitickým tématem zůstal pokračující válečný konflikt mezi americko-izraelskou koalicí a Íránskou islámskou republikou, který fakticky uzavřel Hormuzský průliv a vyřadil dodávky zhruba 20 % světové ropy a zkapalněného zemního plynu. Týden přinesl rychlý kaleidoskop diplomatických signálů, na jejichž základě se trhy pohybovaly v amplitudě několika procent během několika hodin. V pondělí 18. května Donald Trump oznámil, že odložil plánovaný útok na íránské cíle, aby umožnil další „seriózní vyjednávání“ vedená Pákistánem. Marco Rubio prohlásil ve středu 20. května, že USA dosáhly „určitého pokroku“ směrem k dohodě, ale že žádná dohoda nebude „proveditelná“, pokud Írán bude trvat na trvalém zpoplatnění průchodu Hormuzem. Ve čtvrtek íránský nejvyšší vůdce Ájatolláh Mojtaba Chameneí vydal direktivu, podle níž íránské zásoby blízko-zbraňového obohaceného uranu nesmí být vyvezeny ze země. To přímo zpochybnilo izraelské podmínky, podle kterých musí být veškerý vysoce obohacený uran odstraněn jako součást jakékoli dohody. Trh v reakci na zprávu prudce zkorigoval naděje a ropa Brent vystřelila zpět nad 105 USD/barel. V pátek pak Rubio na zasedání ministrů zahraničí NATO v Helsingborgu deklaroval „nepatrný pokrok“ v jednáních a uvedl, že pákistánští prostředníci znovu odcestují do Teheránu pro reakci na nejnovější americký návrh. Trump v rozhovoru pro Axios sdělil, že odhaduje pravděpodobnost dohody na „solidních 50:50″ a že je ochoten „pár dní počkat“. Rada bezpečnosti OSN projednává návrh rezoluce předložený Bahrajnem o zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, který má dle Rubia „nejvyšší počet spolu-předkladatelů v historii“. Mimo blízkovýchodní agendu byly hlavními tématy přetrvávající napětí kolem Tchaj-wanu (čínské vojenské cvičení v jihočínském moři během týdne) a pokračující jednání mezi USA a EU o vzájemných celních režimech v rámci dohody z přelomu března a dubna. Donald Trump v sobotu potvrdil na shromáždění v Suffernu plán dále tlačit na evropské partnery v otázce financování obrany v hodnotě nad 5 % HDP, což přidává tlak na evropské vlády a podporuje akcie obranného sektoru.
Komodity a kryptoměny
Energetické komodity
Ropný trh prošel během týdne masivní deeskalací z dvojciferných předchozích týdenních zisků. Cena Brentu za týden ztratila více než 5 %, zatímco americká WTI klesla o více než 8 %. Hlavním katalyzátorem poklesu byly opakované signály o pokroku v jednáních s Íránem od pondělního Trumpova prohlášení o odložení útoku až po čtvrteční Rubiovo prohlášení o „povzbudivých signálech“. Páteční obrat související s íránským prohlášením o uranu sice zastavil pokles, ale celkový trend zůstává klesající, neboť trh začal cenotvorně reflektovat scénář alespoň částečného obnovení provozu v Hormuzu. Mezinárodní energetická agentura v Oil Market Report za květen 2026 ovšem varovala, že globální dodávky klesly v dubnu o dalších 1,8 milionu barelů denně na 95,1 mb/d a kumulované ztráty od února dosáhly 12,8 mb/d. Šéf IEA Fatih Birol prohlásil, že trh by mohl vstoupit do „červené zóny“ do července, pokud nedojde k urychlenému řešení. Americké strategické rezervy ropy zaznamenaly podle týdenního Weekly Petroleum Status Report Energy Information Administration za týden končící 15. května pokles o téměř 10 milionů barelů – snížení celkového stavu pod 375 milionů barelů a zároveň největší týdenní výběr v historii.
Drahé kovy
Zlato se v pátek pohybovalo kolem 4 521 USD za unci s prakticky neutrální týdenní změnou (−0,7 %). Stříbro uzavřelo na 76,2 USD za unci a kov tak oslabil zhruba o 1 %. Poměr zlato/stříbro se zúžil na přibližně 59,4, což je nejtěsnější úroveň za měsíce a tradičně signalizuje pozdně cyklickou fázi růstového trendu v drahých kovech. Klíčovým fundamentálním faktorem zůstal šokující krok indické vlády z předchozího týdne, kdy Nové Dillí jednorázově zvýšilo dovozní clo na zlato a stříbro z 6 % na 15 % ve snaze ochránit erodující devizové rezervy. World Gold Council ve svém indickém měsíčním reportu „India Market Update: Import Tightening“ publikovaném 22. května potvrdil, že tato cla představují nejstrmější jednorázové zvýšení v historii indického trhu. Naopak strukturální nákup centrálních bank a institucionálních investorů z Evropy a Severní Ameriky zůstal silný.
Průmyslové kovy a zemědělské komodity
Měď na COMEXu uzavřela kolem 6,35 USD za libru s týdenním ziskem 1,6 %, držela se však poněkud pod květnovým rekordem 6,65 USD/lb ze 13. května. Nikl, hliník a zinek se obchodovaly v úzkém pásmu, neboť trh vstřebával čínská slabá data. Zemědělské komodity v týdnu naopak pokračovaly v korekci: pšenice na CBOT odepsala přibližně 1,8 %, kukuřice ztratila 1,5 % a sójové boby skončily prakticky beze změny. Silný dolar a očekávání lepší úrody v severní hemisféře nadále tlačí ceny zemědělských komodit dolů.
Kryptoměny
Kryptoměny v průběhu května dokonale naplnily definici rizikových aktiv s nesmírnou citlivostí na globální tok dolarové likvidity. Nálada na kryptotrhu se zlomila po zveřejnění zápisu Fedu s jestřábím výhledem. Neochota americké centrální banky začít dodávat na trh levné peníze se okamžitě přelila do averze k riziku. Cena Bitcoinu (BTC) zaznamenala propad přes 3 %. Tento cenový pokles byl podepřen výběrem kapitálu ze spotových amerických ETF na Bitcoin; odhady hovoří o ztrátě více než 1,26 miliardy dolarů během jednoho týdne. Celkově se Bitcoin od začátku roku 2026 potýká s přibližně 11 % ztrátou. Tato korekce na pozadí drahé války na Blízkém východě jasně bortí tezi kryptonadšenců o Bitcoinu jako „ochraně před geopolitickým rizikem“. Druhá největší měna, Ethereum, setrvala v paralyzujícím mrtvém bodě lehce nad hranicí 2 000 USD (v pásmu 2 000–2 200 USD). Tlak na Ethereum plyne z intenzivních výprodejů ze strany velkých držitelů a regulačního ochlazení v EU, kde ECB razantně zabouchla dveře přímé integraci soukromých stablecoinů do měnového systému.
Firemní zprávy a výsledky
USA
Hlavní událostí byla středeční post-tržní publikace výsledků Nvidie za fiskální první kvartál. Společnost vykázala rekordní tržby 81,615 miliardy USD, meziroční růst o 85 % a kvartální o 20 %, čímž překonala konsensus 78 miliard USD. Tržby datacentrového segmentu dosáhly rekordních 75,2 miliardy USD (+92 % YoY). Hrubá marže GAAP činila 74,9 %, non-GAAP 75,0 %. Provozní zisk vyskočil meziročně o 147 % na 53,536 miliardy USD, čistý zisk o 211 % na 58,321 miliardy USD a zředěný zisk na akcii (GAAP) o 214 % na 2,39 USD (non-GAAP 1,87 USD). Současně Nvidia oznámila navýšení autorizace zpětného odkupu akcií o 80 miliard USD a zvýšení čtvrtletní dividendy z 0,01 USD na 0,25 USD na akcii. CEO Jensen Huang ve svém prohlášení charakterizoval situaci slovy: „Budování AI továren – největší infrastrukturní expanze v lidské historii – se zrychluje mimořádnou rychlostí.“ Akcie Nvidie zakončila týden poklesem přibližně o 4,5 %. Maloobchodní výsledky přinesly smíšený obraz amerického spotřebitele. Home Depot v úterý 19. května vykázal tržby za první kvartál fiskálního roku ve výši 41,77 miliardy USD (+4,8 % YoY) s čistým ziskem 3,29 miliardy USD a EPS 3,30 USD (upravené 3,43 USD), překonal Wall Street odhady na obou liniích a potvrdil výhled na celý rok. Comparable sales přidaly +0,6 %. Target ve středu 20. května reportoval EPS 1,71 USD (24% pokles meziročně proti loňským 2,27 USD, ovlivněnému jednorázovými výnosy ze sporů), tržby ale překvapily mírně pozitivně. Walmart ve čtvrtek 21. května vykázal silné výsledky s comp sales v USA +4,1 %, globálním e-commerce růstem 26 % a provozním ziskem +5,0 %; pro druhý kvartál řadí prognózu růstu tržeb o 4–5 % a upraveného provozního zisku o 7–10 %. Mimo retail byla velkou událostí publikace prospektu SpaceX (S-1) na Nasdaq 20. května, který směřuje k IPO 12. června s cílem získat až 75 miliard USD při valuaci 1,75 až 2 biliony USD – potenciálně největším IPO v historii. Cerebras Systems (debutoval předchozí týden) udržel svou cenu nad 300 USD.
EU
Německá vláda oficiálně zahájila proces privatizace energetické společnosti Uniper. Investoři se zaměřili na výsledky italské pojišťovny Generali, britského telekomunikačního koncernu BT Group, maloobchodníka Marks & Spencer, švýcarské luxusní skupiny Richemont, aerolinky easyJet a britského Severn Trent. Na pražské burze pozitivně zaujala Colt CZ Group, která za první čtvrtletí potvrdila čistý zisk ve výši 717,9 milionu Kč. Výsledky trh přijal pozitivně díky pokračujícímu růstu obranného segmentu a silné poptávce po vojenské produkci. Imperial Brands zveřejnil pololetní výsledky s pokračující odolností obchodního modelu – mírným růstem v segmentu spalovacích produktů a dvouciferným růstem v next-generation produktech. Skupina potvrdila výhled na celý fiskální rok s růstem upraveného provozního zisku 3–5 % a kapitálovým návratem akcionářům přes 2,7 miliardy GBP. Marks & Spencer zveřejnil výsledky za fiskální rok končící 28. března 2026 s dramatickým dopadem loňského kybernetického útoku. Group adjusted profit before tax klesl o 23,8 % na 671,4 milionu GBP, tržby fashion, home a beauty propadly o 7,7 %. Upravený provozní zisk této divize klesl ze 478 na 213,4 milionu GBP. CEO Stuart Machin oznámil očekávané obnovení růstu zisku v dalším roce a varoval před vyššími náklady na palivo a logistiku z íránské války. Severn Trent překvapil silnými čísly – tržby vzrostly o 16,6 % na 2,8 miliardy GBP, PBIT vyskočil o 45,9 % na 861 milionů GBP (proti konsensu 847 milionů), upravený EPS narostl o 64,5 % na 184,4 pence a dividenda se zvýšila o 3,5 %. CEO James Jesic zvedl výhled EPS na FY28 na alespoň 250 pence a vyloučil další navýšení kapitálu před rokem 2030. Generali překonala očekávání téměř ve všech metrikách. Provozní výsledek vzrostl o 8,1 % na 2,23 miliardy EUR (konsensus 2,04 miliardy), upravený čistý výsledek dosáhl 1,27 miliardy EUR – 14 % nad konsensem 1,11 miliardy. Solventnostní poměr klesl na 212 %. Životní segment dosáhl čistých přílivů 4,3 miliardy EUR a hodnota nového obchodu vzrostla o 19,1 % na 977 milionů EUR. Skupina potvrdila cíle plánu „Lifetime Partner 27″ s ročním růstem EPS 8–10 %. BT Group reportoval tržby 19,7 miliardy GBP (pokles o 3 % meziročně), upravený EBITDA plochý kolem 8,2 miliardy GBP a reportovaný předdaňový zisk vzrostl o 8 % na 1,4 miliardy GBP. Openreach překonal 4,3 milionu nových premises s FTTP za rok (rekord). EasyJet zveřejnil pololetní výsledky s tržbami +12 % na 4,0 miliardy GBP a hlavičkovou ztrátou rozšířenou o 40 % na 552 milionů GBP. Segment Holidays vyrostl o 30 %, počet pasažérů +6 % na 42 milionů. CEO Kenton Jarvis varoval, že druhá polovina roku je významně zasažena íránským konfliktem – ceny leteckého paliva vzrostly o více než 80 % od konce února. Richemont zveřejnil roční výsledky za fiskální rok do 31. března 2026 s tržbami skupiny 22,4 miliardy EUR (růst o 11 % v konstantních kurzech), provozním ziskem 4,5 miliardy EUR a pokračujícím momentem ve čtvrtém kvartálu (+13 %). Jewellery Maisons s tržbami 16,5 miliardy EUR (růst o 14 % v konstantních kurzech) zůstaly rezistentním pilířem. Specialist Watchmakers s 3,1 miliardy EUR ukázaly stabilizační signály po náročném 24měsíčním období. Čistá hotovostní pozice vyrostla na 8,5 miliardy EUR.
Asie
Baidu publikoval výsledky za Q1 2026 a oznámil historický milník: AI-powered business poprvé překročil polovinu obecných tržeb společnosti. Tržby skupiny dosáhly 32,1 miliardy RMB (4,65 miliardy USD), pokles o 2 % mezikvartálně, ale překonaly očekávání trhu. Mitsubishi Heavy Industries zveřejnil prezentaci výsledků za Q4 fiskálního roku 2025/26 (období končící 31. března 2026). Japonský průmyslový gigant potvrdil výhled na pokračující silnou poptávku v obranném segmentu, kde Japonsko zvyšuje výdaje na obranu, a v energetice s ohledem na boom datacenter a AI infrastruktury. Nio zveřejnil výsledky za Q1 2026 před otevřením amerických trhů. Čínský výrobce elektromobilů dodal 83 465 vozidel (růst o 98,3 % meziročně, pokles o 33,1 % mezikvartálně po silném sezónním Q4) – v souladu s horní hranicí jeho vodítek. Z toho 58 543 vozů značky Nio, 13 339 vozidel značky ONVO a 11 583 vozidel značky FIREFLY. Tržby vyskočily na 25 532,7 milionu RMB (3 701,5 milionu USD), tržby z vozidel dosáhly 22 783,7 milionu RMB (+129,2 % meziročně). Lenovo vykázal historicky nejlepší výsledky a zdaleka dominoval asijskému týdnu. Čínský technologický koncern reportoval rekordní kvartální tržby 21,6 miliardy USD ve Q4 fiskálního roku 2025/26 (+27 % meziročně), což je nejvyšší tempo růstu za pět let. Upravený čistý zisk se zdvojnásobil meziročně na 559 milionů USD, čistý zisk šestkrát vzrostl na 521 milionů USD.
Ostatní klíčové faktory
Současný tržní mechanismus se vyznačuje vysoce toxickou, avšak prozatím funkční, symbiózou protichůdných makroekonomických sil, které dosud držely globální indexy na historických maximech. Pokud si uděláme holistický pohled na dění, identifikujeme dva zcela divergentní proudy. Prvním proudem je bezprecedentní korporátní fiskální stimul ze strany technologických gigantů. Závody ve zbrojení mezi softwarovými, hardwarovými a infrastrukturními lídry generují nevídaný a masivní cyklus kapitálových investic (capex) do inovací a datových center (reprezentovaný bilancí firmy Nvidia a jejích odběratelů jako Dell nebo HP). Tento proud působí pro ekonomiky a burzovní valuace jako izolovaný raketový motor s vlastní trajektorií bez ohledu na výši úrokových sazeb. Megakorporace totiž obvykle generují natolik obrovské hotovostní toky, že nepotřebují k rozvoji čerpat drahé dluhové financování od tradičních bank. Sazby ve výši přesahující 4 % tyto firmy netrápí; naopak jim zhodnocují masivní přebytky hotovosti deponované v peněžních fondech (tzv. MMFs). Na straně druhé však existuje skrytá úvěrová recese tradiční ekonomiky. Zatímco vybraná zúžená elita amerických technologických akcií drží indexy nad vodou, obyčejný konečný spotřebitel v USA, evropský průmyslový podnik zdeptaný válečnými komoditními přirážkami za ropu a měď, i asijský importér trpící kolabujícím jenem procházejí velmi tvrdým prostředím drahých, zablokovaných a vysoce rizikových transakcí. Tradiční realitní fondy a REIT struktury krvácí a odepisují obří hodnoty. Centrální banky, s důrazem na Fedu, drží své sazby u stropu a neústupně požadují návrat na 2% inflační metriku, a to i za cenu zadušení střední vrstvy dlužníků. Klíčovou otázkou proto pro nadcházející měsíce není, zda poroste síla AI výpočtů, ale zdali se křehká rovnováha mezi prosperitou technologií a bídou koncového spotřebitele nerozpadne.
Scénáře dalšího vývoje a klíčová rizika
Nejde o investiční doporučení, pouze o rámce, jak se mohou trhy vyvíjet.
1. Měkké přistání a úspěšná deeskalace konfliktu (Pravděpodobnost: 35 %)
Tento scénář staví na předpokladu, že „letter of intent“ podepsaný administrativou USA ohledně příměří s Íránem se do třiceti dnů podaří skutečně přetavit ve formální, mezinárodně kontrolovanou smlouvu. Uvolnění Hormuzského průlivu vyvolá okamžitý a masivní pokles ropy Brent zpět do strukturálního pásma 75–80 USD/barel, což vymaže komoditní válečnou přirážku.
Dopady na trh: Rychlý pokles energií spustí tolik potřebný dezinflační impuls napříč evropským průmyslem (okamžitá korekce hliníku, ropy, dopravy). To by umožnilo centrálním bankám (Fed, BoE i ECB) začít na podzim nebo v první polovině roku 2027 s opatrným snižováním sazeb (tzv. preventivní škrty). Uvolnění zúžené spotřebitelské peněženky by do trhu s akciemi vrátilo široké investiční momentum (růst malých společností jako Russell 2000, stabilizace REITs struktur). Trhy by pokračovaly v pozvolném, plynulém růstu.
2. Stagflační past a uváznutí v geopolitickém patu (Pravděpodobnost: 50 %)
Vyjednávání o příměří na Blízkém východě zamrzne kvůli nesmiřitelným rozporům o kontrolu strategických úžin (postoj Revolučních gard) a vnitropolitickým sporům v USA před volbami. Lodní trasy zůstanou paralyzovány a cena ropy trvale zakotví na trojciferných hodnotách (nad 100 USD/barel). Současně Čína i nadále odmítne implementovat plošné fiskální stimuly k oživení domácí spotřeby.
Dopady na trh: Vysoké ceny ropy a komoditních kovů se začnou neodvratně propisovat do spotřebitelské cenové struktury. Křídlo jestřábů ve Fedu (Warsh, Hammack) zrealizuje hrozbu, změní rétoriku ze „snížení“ na „dlouhodobou pauzu“ a nevyloučí šokové preventivní zvýšení sazeb k záchraně inflačních očekávání. Evropa uvízne v blátě tuhé stagflace s reálným poklesem HDP za cenu permanentní inflace nad 3–4 %. Výnosy bezrizikových amerických a německých státních dluhopisů vyletí vzhůru k pětiletým maximům, dluhy států třetího světa a periferních států EU začnou propadat do restrukturalizací a finančních stresů. Akcie zažijí asymetrickou korekci. Pouze topologicky izolované technologické klenoty (Nvidia) a defenzivní sektory (energetika) si zachovají valuaci, zbytek trhu spadne do medvědího výprodeje (> 15 % dolů).
3. Technologická bublina, saturace investic a deflace zisků (Pravděpodobnost: 15 %)
Stěžejní katalyzátor současné akciové rally – masivní budování AI cloudové infrastruktury – narazí na náhlý a nečekaný konec cyklu. Masivní investice korporátních kolosů do čipů nezačnou koncovým uživatelům generovat dostatečnou přidanou hodnotu (software neprodá dostatečný objem komerčních AI licencí na ospravedlnění obrovských CAPEX výdajů). Začne se formovat skepse a fenomén „beat-and-raise fatigue“, který jsme viděli tento týden u Nvidie, získá systémový charakter – s každým dalším čtvrtletím bude stále těžší uspokojit iracionální analytická očekávání růstu.
Dopady na trh: Odliv narativního kapitálu z technologického sektoru by vedl k bleskovému panickému výprodeji. S ohledem na to, že tyto společnosti zaujímají drtivý a disproporčně obrovský podíl v indexech jako je S&P 500 nebo Nasdaq, spustily by obrovské ztráty lavinovou vlnu automatických výprodejů ze strany algoritmů a pasivních ETF fondů (kolaps indexu klidně o 25–30 % během velmi krátké doby). Výnosy z dluhopisů by v takovém prostředí prudce zkolabovaly z důvodu útěku do bezpečných přístavů („flight-to-safety“).
Klíčová rizika
- Riziko chybné predikce měnové politiky Fedu (Policy Error & Odkotvení inflace): Tržní konsenzus je i přes negativní zprávy stále naprogramován na eventualitu poklesu úrokových sazeb. Jak potvrdily zprávy z posledního FOMC zasedání, riziko reálného úrokového obratu (opětovné zvyšování z dnešních 3,50 % do pásem 4 % a více) je aktuálně nejvyšší za posledních 18 měsíců a je formálně diskutováno jestřábí osou uvnitř Fedu. Uskutečnění této hrozby by mělo plošně destruktivní dopady: zhroutila by se valuace všech rizikových aktiv, explodovaly by hypotéční deficity, realitní trhy by se zcela zmrazily a kryptoaktiva, masivně odtékající i za současných sazeb (více než miliarda z ETF), by čelila ničivým „liquidation cascades“.
- Asymetrie v dodávkách a cenotvorbě energií (Tail Risks v logistice): Uzavření blízkovýchodních vod, obzvláště pokud nebudou dosažena konkrétní ujednání navazující na tzv. dopis o záměru s Íránem, přesahuje rámec pouhých fluktuací ropných derivátů. Geopolitické riziko tu funguje jako multiplikátor ekonomické únavy. Přerušení toku strategických komodit drasticky zdražuje základní kovové suroviny (jak se ukázalo na růstu cen evropského měděného šrotu, u nějž trh absolutně ztratil likviditu). Pro Evropu a Velkou Británii z toho pramení riziko trvalého defektu průmyslové i potravinové základny a sociální tenze pramenící z inflačních propadů střední třídy.
- Úrokové diference a nechtěná repatriace japonského kapitálu: Zatímco svět sleduje zvedající se sazby Fedu, neřízená střela se nachází v Tokiu. Guvernér Uedy se nachází pod obrovským politickým tlakem premiérky Takaichiové. Pokud bude Bank of Japan nucena ve snaze zastavit rozpadající se jen k radikálnímu a skokovému zvýšení sazeb (a puštění výnosové křivky z otěží), může to vést k tomu, že japonský finanční systém začne prudce likvidovat svá obří zahraniční aktiva a státní dluhopisy západních vlád a stahovat biliony dolarů zpět do Japonska. Tento „vysavač likvidity“ by způsobil vzedmutí dluhopisových výnosů v USA a Evropě.
- Extrémní bodové riziko a nadhodnocená indexová koncentrace: Historie málokdy nabízí příklad, kdy pár vybraných titulů tvoří více než 30 % kapitalizace hlavního akciového trhu. Trh momentálně sází své naděje na naprostou neomylnost menšiny gigantů. Jak bylo jasně doloženo vlažnou reakcí na objektivně skvělé hospodářské výsledky společnosti Nvidia, samotné ziskové hodnoty na trzích nasycených napjatou valuací nestačí, neboť již jsou součástí včerejších cen, odrážející očekávání bezprecedentních 92% růstových trajektorií. Jakékoli mikro-selhání – odložení distribuce budoucích generací čipů (např. architektury Vera Rubin), ztráta dodavatelské kapacity z Tchaj-wanu či uvalení čínských exportních embarg na drahé kovy (např. gallium), by se roztáhlo jako nákaza celým provázaným indexovým systémem S&P 500, nezastavitelně stahující dolů i akcie firem, jež se na technologické bouři reálně nijak nepodílejí. Tento defekt představuje systematické riziko globálního krachu při pouhém „zmýlení se o měsíc“.