přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Shrnutí
Obchodní týden byl na trzích primárně řízen válečným šokem (eskalace konfliktu kolem Íránu) a jeho přímým přenosem do energií, inflace a rizikové averze. Klíčový mechanismus byl jednoduchý: geopolitika → efektivní omezení průchodu přes Hormuzský průliv → skok cen ropy → obavy z návratu inflace → růst volatility a tlak na riziková aktiva.
Do toho přišel druhý zásadní impuls: americký trh práce překvapil prudkým ochlazením – únorové payrolls skončily -92 tis., nezaměstnanost 4,4 %, přičemž významnou roli hrály i stávky ve zdravotnictví. To vyvolalo paradoxní mix pro dluhopisy: zhoršení růstu, ale zároveň nabídkový inflační šok. Výsledkem byl risk‑off a rozkolísanost napříč třídami aktiv.
Evropa zažila největší týdenní výprodej za téměř rok: široký STOXX 600 klesl zhruba o -5,5 % za týden. V Asii došlo k extrémní epizodě v Jižní Korei – lokální trh zasáhl historicky mimořádný výprodej a výrazné oslabení měny (kombinace energetické závislosti a globálního risk‑off).
Závěrečné hodnoty trhů
| Segment | Instrument | Uzávěr 6.3.2026 | Poznámka k týdnu / kontext |
| Akcie USA | S&P 500 | 6 740,02 | týden cca -2,0 %; největší týdenní ztráta od října |
| Akcie USA | Nasdaq Composite | 22 387,68 | týden cca -1,24 % |
| Akcie USA | Dow Jones | 47 501,55 | týden cca -3,01 % |
| Akcie USA | Russell 2000 | 2 525,30 | týden cca -4,1 % (small caps pod největším tlakem) |
| Akcie Evropa | STOXX 600 | 598,69 | týden cca -5,5 % (nejhorší za ~rok) |
| Akcie Evropa | DAX | 23 591,03 | 5D cca -6,70 % |
| Akcie Evropa | CAC 40 | 7 993,49 | 5D cca -6,84 % |
| Akcie UK | FTSE 100 | 10 284,75 | 5D cca -5,74 % |
| Akcie Asie | Nikkei 225 | 55 620,84 | 5D cca -4,20 % |
| Akcie Asie | Hang Seng | 25 757,29 | 5D cca -3,28 % |
| Akcie Asie | CSI 300 | 4 660,44 | 5D cca -1,07 % |
| Akcie Asie | KOSPI | 5 584,87 | 5D cca -10,56 % |
| Dluhopisy USA | UST 2Y | 3,556 % | citlivé na očekávání sazeb |
| Dluhopisy USA | UST 10Y | 4,142 % | střet „růst vs inflace“ |
| Dluhopisy USA | UST 30Y | 4,7646 % | delší konec pod inflačním tlakem |
| Dluhopisy EU | Německo 10Y | 2,86 % | nárůst obav z inflace přes energii |
| Dluhopisy EU | Francie 10Y | 3,51 % | širší evropský „yield repricing“ |
| Dluhopisy EU | Itálie 10Y | 3,62 % | citlivější na riziko a růst výnosů |
| Dluhopisy Asie | Japonsko 10Y | 2,17 % | BOJ v dilematu: ropa vs růst |
| Dluhopisy Asie | Čína 10Y | 1,797 % | slabší růst/deflační pozadí vs fiskální cíle |
| Volatilita | VIX | 29,49 | prudký skok |
| Volatilita | MOVE | 81,26 | stres na trhu dluhopisové volatility |
| Ropa | WTI | 90,90USD/bbl | výrazný týdenní skok |
| Ropa | Brent | 92,69 USD/bbl | +8,52 % denně; týdenně cca +27 % |
| Drahé kovy | Zlato spot | 5 168,59 USD/oz | 1. týdenní pokles po 5 týdnech |
| Drahé kovy | Stříbro spot | 84,14 USD/oz | vysoká beta na risk‑off i inflaci |
| Krypto | Bitcoin | 68 141,59 USD | pokles (risk‑off, likvidita) |
| Krypto | Ethereum | 1 978,74 USD | pokles (risk‑off) |
| FX | EUR/USD | 1,1614 | v pátek mírně výše |
| FX | EUR/CZK | 24,419 | referenční kurz ECB |
Akciové trhy
USA
V USA se akcie dostaly pod tlak kombinací energetického šoku a slabého trhu práce. Když „vyskočí“ ropa a zároveň přijde špatný report z trhu práce, investoři mají tendenci omezovat riziko. To se typicky projeví prodejem cyklických a růstových titulů a přesunem do „defenzivních“ sektorů. Na americkém trhu skončily v plusu jen defenzivní spotřební tituly a energetika. Small caps a cykličtější části trhu byly zranitelnější než megacaps, což je typické při kombinaci vyšší volatility a nejistoty (vyšší náklady financování, vyšší citlivost na ekonomiku). K tomu se přidala rychlá repricingová vlna v očekávání sazeb.
EU
Evropské akcie se svezly s globálním risk‑off, ale kvůli energetické blízkosti šoku byla reakce ostřejší: Dražší energie a logistika = tlak na marže průmyslu i spotřebu. Proto se propad šířil napříč sektory, výjimkou byly části energetiky a obrany (benefit z geopolitického napětí). Pro evropské trhy zatím nejhorší týden za ~rok, je patrná nervozita z inflace a řetězců.
Asie
Asijské trhy byly v týdnu heterogenní, ale vyčnívala Jižní Korea. 4.3. byl historicky nejslabší den benchmarku KOSPI (a současně výrazné oslabení wonu), což trh interpretoval jako přímou zranitelnost energeticky náročné ekonomiky při šoku cen ropy a globálním risk‑off. Země s vyšší energetickou závislostí a vyšší citlivostí na exportní cyklus mohou při ropném šoku a nejistotě reagovat výrazněji (Korea). Naopak trhy s výraznou domácí politikou/fiskálem (Čína) mohou být stabilizované rámcem očekávaných opatření kolem zasedání parlamentu.
Dluhopisové trhy
USA
Investoři u Amerických státních dluhopisů současně zvažovali slabší růst (pro dluhopisy podpůrné) a ropný inflační šok (pro dluhopisy negativní). 2Y výnos klesl na 3,556 %, 10Y byl okolo 4,142 %, 30Y na 4,7646 %. V klasickém risk‑off by laik čekal „dluhopisy rostou, výnosy padají“. Tento týden však ukázal, že při nabídkovém šoku (energie) se dluhopisová ochrana může zhoršovat – nebo alespoň být méně spolehlivá. Tlak ropy na inflační očekávání a týdenní růst delších výnosů.
EU
Evropské výnosy reagovaly na kombinaci vyššího inflačního rizika kvůli energii a slabšího růstového sentimentu. Referenční uzávěry k 6.3.: Německo 10Y ~2,86 %, Francie 10Y ~3,51 %, Itálie 10Y ~3,62 %. V EU je citlivost na energii výrazná; tlak na výnosy se proto může přelévat jako „stagflation premium“ (vyšší inflace, slabší růst). Z hlediska retail investora je důležité, že to může znamenat nepříjemnou kombinaci: akcie klesají a zároveň se zhorší ocenění dluhopisů (vyšší výnosy).
Asie
V Japonsku trh dluhopisů řešil dopad dražší energie a slabší měny na inflaci, ale zároveň riziko oslabení ekonomiky. Souvislost konfliktu s vyšší nejistotou ohledně dalšího postupu Bank of Japan. V Číně byl dluhopisový trh více kotven domácími očekáváními kolem fiskálních cílů a „Two Sessions“ – u 10Y výnosů se v datech drží nízké úrovně (cca 1,797 %).
Makroekonomické události a centrální banky
USA
2.3.2026 – ISM Manufacturing (únor): Index výroby zůstal v expanzi (52,4), ale zásadní byl skok subindexu „Prices Paid“ (70,5) – tedy varování, že výrobní vstupy zdražují. Spojení části inflační nervozity s energií a geopolitikou. Posílení obav z „inflace přes náklady“, což v týdnu zhoršovalo sentiment na delším konci výnosové křivky a podporovalo volatilitu.
6.3.2026 – Trh práce (BLS, únor): Payrolls -92 tis., nezaměstnanost 4,4 %, s explicitním komentářem BLS o vlivu stávkové aktivity ve zdravotnictví. Posun části trhu směrem k očekávání rychlejších/množnějších cutů, ale zároveň to kvůli ropě netlumilo obavy z inflace – „stagflation feel“.
EU
3.3.2026 – Inflace eurozóny (flash, únor): Eurostat odhadl headline inflaci na 1,9 % (z 1,7 %), jádrovou na 2,4 % (z 2,2 %). Číslo vyšlo nad očekávání a ropný šok se může rychle propsat do spotřebitelských cen. Pro trhy to znamenalo, že „příběh rychlých cutů“ v eurozóně zůstává křehký – i malé zhoršení inflačního výhledu může držet sazby déle výše.
Asie
5.–8.3.2026 – Čína: rámec politiky kolem parlamentního zasedání: Trh čeká na cíle typu růstového pásma a parametry fiskálu; důležitý je i signál směrem k zaměstnanosti a inflaci. Pro asijská aktiva je to kotva – v době globální volatility investoři hledají, zda domácí politika nabídne stabilizátor (fiskál, likvidita, podpora poptávky).
Centrální banky
USA
Nejde o týden se zasedáním, ale o týden, kdy se dramaticky řešil „policy mix“. Trh po datech a ropě přeceňuje pravděpodobnosti budoucích cutů. Investoři se snažili odhadnout, zda Fed bude více reagovat na ochlazení zaměstnanosti, nebo na riziko sekundárních inflačních efektů drahé energie.
EU
5.3. vyšly „accounts“ z únorového zasedání, které zmiňují mimo jiné práci s riziky a symetrií inflačního cíle. V průběhu týdne navíc zaznívaly komentáře členů, že samotný ropný šok zatím není důvodem pro okamžitý obrat politiky. Trh vnímal, že ECB se nechce „nechat vyprovokovat“ krátkodobým energetickým šokem, ale zároveň připouští, že delší konflikt by výhled změnil.
Asie
BOJ: Válečný šok zvyšuje nejistotu ohledně načasování dalšího hike (dilema: vyšší energie podporují inflaci, ale poškozují růst; slabší jen dováží inflaci). JGB výnosy a jen byly citlivé na to, zda BOJ bude „pokračovat v normalizaci“, nebo zvolí vyčkávací režim.
Čína – PBoC: V okně 2.–8.3. byl klíčový rámec kolem parlamentu – nastavení růstových a fiskálních parametrů je pro PBoC kontext, ve kterém kalibruje likviditu a úvěrové podmínky.
Geopolitika
USA, EU, Asie – společný „driver“
Z geopolitiky se stal dominantní makro‑faktor týdne. V praxi se tento typ události promítá do trhů primárně přes energii, logistiku/pojištění a rizikové prémie.
2.3.2026 – vojenská operace a rámec eskalace: Zvýšení geopolitické rizikové prémie; posun části investorů do defenzivy (volatilita a bezpečná aktiva). Uzavření Hormuzu a jeho dopad na přepravu a nabídku ropy, skokový růst ropy, přelití do inflace a výnosů, tlak na akcie.
7.3.2026 – „one week into war“ (víkendové riziko pro otevření dalšího týdne): Zvyšují se rizika a roste nejistota ohledně konce.
8.3.2026 – další eskalační rétorika: Izraelská armáda deklarovala vůli jít po nástupcích zabitého vůdce. Vyšší pravděpodobnost prodlouženého konfliktu = větší riziko, že ropný šok nebude jen krátká epizoda.
Komodity a kryptoměny
Ropa a plyn
6.3.2026 – ropný skok týdne: WTI vyskočila na settlement 90,90 USD (+12,21 % denně) a Brent na 92,69 USD (+8,52 % denně). Týdenní změna přibližně WTI +35,63 % a Brent +27 % – největší týdenní nárůst od covid éry. Ropný šok přepsal tržní narativ z „měkkého přistání“ do režimu „inflace vs růst“, zvedl volatilitu a přitlačil na evropské i americké akcie.
3.3.2026 – hedgování producentů: Američtí producenti i investoři se snažili rychle „zamknout“ vyšší ceny přes deriváty. Ukazuje to, že šok nebyl jen spotový, ale rychle se přenesl do chování firem (capex/hedge) a do forwardové křivky.
Drahé kovy
6.3.2026 – zlato jako bezpečný přístav, ale s „inflačním stínem“: růst zlata v reakci na slabší payrolls a geopolitickou nejistotu, ale zároveň, zlato mířilo na první týdenní pokles po pěti týdnech (mix USD a sazeb). Zlato fungovalo jako zajištění nejistoty, ale nerostlo „lineárně“, protože část trhu se obávala, že drahá ropa může držet sazby výš.
Průmyslové a zemědělské komodity
Na zemědělských futures byl vidět „inflační“ tailwind (a částečně i přesun do hmatatelných aktiv):
– Pšenice (US Wheat): 6.3. uzávěr cca 616,75 (v centech/bušl = 6,1675 USD/bušl), denní +5,65 %.
– Kukuřice: 6.3. uzávěr 460,50 (4,6050 USD/bušl), denní +1,54 %.
– Soja: 6.3. uzávěr 1 200,75 (12,0075 USD/bušl), denní +1,82 %.
U těchto komodit je pro laika důležité, že energie zdražují dopravu i vstupy (např. hnojiva, logistiku), což v napjatých obdobích zvyšuje citlivost cen i u agrárních plodin.
Kryptoměny
Bitcoin a ethereum v pátek klesly (bitcoin ~-4,22 % na 68 141 USD; ethereum ~-4,89 % na 1 979 USD). Tento týden se krypto chovalo spíše jako rizikové aktivum (citlivé na likviditu a risk‑off), než jako „bezpečný přístav“.
Firemní zprávy a výsledky
6.3.2026 – změny v indexu S&P 500:“index provider“] oznámil zařazení několika firem a vyřazení jiných v rámci kvartálního rebalancingu (účinnost před otevřením 23.3.). Takové změny často způsobují technické nákupy/prodeje indexových fondů. Krátkodobé pohyby dotčených titulů („index inclusion/exclusion effect“), zejména v after‑hours.
6.3.2026 – private credit stres: BlackRock omezuje výběry: omezení redempcí ve fondu HPS Corporate Lending Fund po nárůstu žádostí o odkup (překročení kvartálního limitu). Zhoršení sentimentu v sektoru alternativ/privátního úvěru a připomínka, že „méně likvidní“ aktiva mohou v panice narazit na mechanismus exitů.
2.–6.3.2026 – logistika a rejdaři: Maersk zavedl emergency freight increase pro vybrané destinace v Perském zálivu s účinností od 3.3., explicitně kvůli situaci kolem Hormuzu.
Pozastavení dvou přepravních služeb v kontextu krize. Dražší námořní doprava a pojištění se zpožděním přelévají do cen a marží firem, což je typické „druhé kolo“ šoku.
5.3.2026 – nákladová stránka cloud/AI a restrukturalizace: plánované škrty v Oraclu, v kontextu vysokých investic do datacenter. Připomínka, že „AI capex boom“ má i druhou stranu – tlak na cash‑flow a potenciální reorganizace nákladů.
Ostatní klíčové faktory
Volatilita (VIX/MOVE): VIX uzavřel na 29,49 a MOVE na 81,26, což ukazuje na současný stres v akciové i dluhopisové volatilitě. Vyšší volatilita obvykle zhoršuje ochotu investorů držet riziko a zvyšuje citlivost na zprávy (větší denní výkyvy).
Credit spready (USA) – signál „pod povrchem“: FRED/ICE BofA data ukázala, že 5.3. byly OAS spready stále relativně nízko u broad IG (0,82 %) i HY (3,00 %), ale rizikovější segment (CCC & lower) byl vysoko (~9,44 %). Trh zatím neoceňuje „plnou recesi“ napříč kreditem, ale nejnižší kvalita je zranitelná – a při delším šoku by se stres mohl rozšířit.
Obchodní politika v USA (tarify a soudy): 24 států podalo žalobu na zastavení nejnovější vlny globálních tarifů, a soudy současně řeší i refundace minulých tarifních plateb (v kontextu dřívějšího rozhodnutí). „Policy uncertainty“ je samostatný risk faktor – firmy odkládají investice/objednávky a trhy přidávají rizikovou přirážku, obzvlášť v době geopolitického napětí.
EU/CZ – makroprudenční stabilita: Česká národní banka 5.3. oznámila ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy na 1,25 %. Není to „tržní šok“ sám o sobě, ale podpůrný signál, že domácí bankovní sektor je hodnocen jako odolný a regulátor nemá potřebu rychle přitvrdit.
Scénáře, pravděpodobnosti a klíčová rizika
Níže jsou tři krátké scénáře (horizont 2–6 týdnů). Nejde o investiční doporučení, pouze o rámce, jak se mohou trhy vyvíjet při různém průběhu šoku.
Tři scénáře
Scénář A: De‑eskalace + postupná normalizace logistiky (45 %) – Co by se muselo stát: viditelný posun k příměří/diplomacii, zlepšení průchodnosti v Hormuzu, pokles „war risk premium“ v ropě. (Trh sleduje endgame a cíle nejsou jasně komunikované, což je pro tento scénář klíčové riziko.)
– Očekávaný dopad: ropa by mohla korigovat část extrémního nárůstu; volatilita by klesala; akcie by se mohly stabilizovat (nejdřív USA, poté EU); výnosy by se částečně uklidnily.
Scénář B: Prodloužený konflikt + vysoká ropa = „stagflation scare“ (35 %) – Co by se muselo stát: pokračující omezení tranzitu/útoky na infrastrukturu, přetrvávající hrozba „Gulf export shutdowns“. (V týdnu byl tento narrativ explicitně přítomný přes komentáře o možnosti ropy až 150 USD a přes prudkou reakci cen.)
– Očekávaný dopad: nejhorší kombinace pro „klasické 60/40“ – tlak na akcie i na delší dluhopisy; růst kreditu stresu; silnější safe‑haven měny.
Scénář C: Růstový šok (data) → rychlejší monetární pivot, ale s vyšší volatilitou (20 %) – Co by se muselo stát: pokračování slabých dat z trhu práce (únorové payrolls byly ostrý varovný signál) a zhoršení spotřebitelské/hospodářské aktivity; zároveň by ropný šok musel alespoň stabilizovat (jinak pivot bude politicky i inflačně obtížný).
– Očekávaný dopad: akcie by nejdřív reagovaly negativně na „recession fear“, ale později by mohly stabilizovat, pokud se zlepší finanční podmínky.
Klíčová rizika k monitorování
1) Délka a šířka omezení tranzitu a dodávek energií (pokud se šok protáhne, roste riziko sekundární inflace).
2) Stagflace a reakce centrálních bank (Fed/ECB/BOJ mohou být nuceny komunikovat tvrději, i když data měknou).
3) Kreditní a likviditní kanál (semi‑likvidní fondy, private credit, vyšší pravděpodobnost technických omezení výběrů).
4) Obchodní politika a soudní nejistota v USA (tarify + refundace + žaloby).
5) Asijská energetická zranitelnost (příklad Jižní Koreje ukázal, že dopad může být extrémní a rychlý).