přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Shrnutí
V týdnu se spojily tři dominantní „risk-off“ katalyzátory: 1. pokračující nejistota kolem celní politiky USA a dopadů na ceny a marže firem, 2. obrat v sentimentu okolo AI (od „AI euforie“ k obavám z narušení business modelů a z tlaku na zaměstnanost/marže), a 3. prudce rostoucí geopolitické riziko na Blízkém východě, které o víkendu eskalovalo do přímé vojenské konfrontace mezi Izraelem, Íránem a USA.
Závěr obchodního týdne (pátek 27. 2. 2026) už odrážel zvýšenou averzi k riziku: americké akciové indexy uzavřely níže (S&P 500 −0,4 % denně; Dow −1,1 %; Nasdaq −0,9 %), výnosy amerických dluhopisů klesly (10Y na ~3,96 %) a bezpečná aktiva (zlato) posílila.
Do tohoto tržního „close“ se však plně nepropsala víkendová eskalace (sobota 28. 2. a neděle 1. 3.), kdy došlo k úderům na Írán a následným krokům, které ochromily provoz přes Hormuzský průliv (varování íránských Revolučních gard, suspendace přeprav části ropných a LNG toků, změny v chování tankerů a rejdařů). To je klíčové pro interpretaci komodit a scénářů do dalších týdnů.
Akciové trhy
USA
Americké akcie vstoupily do týdne prudkým poklesem. Do konce týdne se trh vrátil k tématu „AI jako riziko“ a ne jen jako růstový motor: v pátek 27. 2. se v titulcích objevovala obava, že AI může narušit celé segmenty (software, služby, private equity, zprostředkování), což spolu s inflačními daty a geopolitikou srazilo indexy níže. Týdenní výkonnost hlavních indexů byla záporná. Klíčové je, že pokles nebyl jen „tech story“ – nejcitelněji ztrácely i malé firmy (Russell 2000 −1,7 % v pátek). Sektorově se v USA během týdne zvýraznila defenzivní rotace: relativní síla defenzivních sektorů (healthcare, consumer staples, utilities) v prostředí, kde trh řešil kombinaci AI nejistoty, tarifů a geopolitiky.
EU
Evropské akcie působily v relativním srovnání stabilněji: panevropský STOXX 600 v týdnu přidal cca +0,5 % a uzavíral další růstový měsíc v řadě, přičemž nosným tématem byly lepší firemní výsledky a relativně „odolný“ avšak tržně zpochybňovaný obraz. Významným motorem byly banky a finanční sektor na začátku týdne (např. silná reakce na výsledky HSBC), ale v závěru se bankovní tituly staly relativně slabším místem kvůli obavám z úvěrových ztrát a sekundárně kvůli „AI-disruption“ narrativu (např. expozice některých evropských bank vůči problémům na britském hypotéčním trhu). Specificky britský FTSE 100 uzavřel na rekordní hodnotě 10 910,55, kombinací růstu těžařů, defenzivních titulů a podpory komodit (zlato, měď) v prostředí rostoucí geopolitické prémie.
Asie
Asijské trhy vykázaly „dvourychlostní“ dynamiku: na jedné straně přetrvávala síla čipového/AI řetězce (zejména v Koreji), na druhé straně byly patrné zisky vybírané při růstu geopolitického rizika a při kolísání měn. Nejvýraznější událostí byl korejský milník: KOSPI 25. 2. poprvé překonal hranici 6 000 bodů, tažený rally v polovodičích v návaznosti na AI optimismus. V závěru týdne však index uzavřel níže (6 244,13 k 27. 2.), když se sentiment globálně překlápěl do risk-off. V Japonsku byl důležitým kanálem měnový kurz: tlak na jen po signálech „dovish“ personálních změn a vnímání, že normalizace politiky může být pomalejší, než trh čekal – což se promítalo do akcií i výnosů.
Dluhopisové trhy
USA
Na americké výnosové křivce dominoval pokles výnosů i v situaci, kdy inflační signály z velkoobchodu byly pro Fed „nepříjemné“. 27. 2. zveřejněný lednový PPI (finální poptávka) vzrostl o 0,5 % m/m a 2,9 % y/y – nad očekáváním a s výrazným příspěvkem služeb; to typicky působí proti dluhopisům. Na konci týdne byl reportován pokles benchmarku 10Y UST výnosu na ~3,96 % a 2Y na ~3,385 %, tedy pod 4% hranicí u desetiletého (klasicky vnímané jako psychologický práh). Vysvětlení souviselo více s růstovým strachem, geopolitikou a rotací do bezpečí než s čistě inflační logikou. Tvar křivky zůstal pozitivní: rozdíl 10Y–2Y při uvedených úrovních implikuje zhruba +58 bb (mírné strmění), což je konzistentní s tím, že trh do budoucna připouští zpomalení růstu a pozdější uvolnění politiky, ale současně krátký konec drží „výš“ kvůli přetrvávající inflaci/tarifním nejistotám. Volatilita na dluhopisových opcích výrazně vzrostla: index MOVE uzavřel 27. 2. na 73,38 (+14,79 % denně). Takto prudký skok je kompatibilní s režimem, kdy se současně hýbe geopolitická prémie, inflační očekávání i odhad budoucí reakční funkce centrální banky.
Evropa
Evropské výnosy se v závěru týdne svezly s „risk-off“ vlnou a s přílivem signálů o měkčí inflaci v regionu: německý 10Y Bund uzavíral kolem 2,64 %. Na periferii zůstaly spready relativně stlačené: italský 10Y BTP 3,27 % implikuje BTP–Bund ~63 bb, francouzský 10Y OAT 3,22 % implikuje OAT–Bund ~58 bb (při Bund 2,64). Takto nízké rizikové prémie ukazují spíše na „carry/range“ režim eurových sazeb než na stresový scénář (alespoň do pátku 27. 2.). Klíčovým domácím makro impulsem byla německá předběžná inflace (pokles na 2,0 % y/y) a rámování ECB, že inflace je poblíž cíle a trh práce zůstává relativně odolný, i když ekonomika roste pomalu. To je kombinace, která podporuje stabilitu delších výnosů a omezuje tlak na agresivní zvyšování sazeb.
Asie
Japonské výnosy reagovaly na inflační data z Tokia: tokijský core CPI (bez čerstvých potravin) 1,8 % y/y za únor, pod 2% cílem, což v krátkém horizontu snižuje tlak na okamžité další utažení. Tomu odpovídá i úroveň 10Y JGB kolem 2,11 % k 27. 2.. V pozadí však zůstává jestřábí křídlo uvnitř BoJ (Takata) a politická ekonomie kolem jenu, takže trh nadále pracuje se scénářem postupné normalizace, jen ne lineárně. V Číně zůstaly dlouhé výnosy extrémně nízko – kolem 1,81 % na 10Y. Díky kombinaci opatrnosti po svátečním období, obchodní nejistoty a faktu, že PBoC držela LPR beze změny (1Y 3,0 %, 5Y 3,5 %).
Makro a centrální banky
USA
Nejdůležitější „high-frequency“ makro událostí v týdnu byla inflace na straně výrobců: BLS 27. 2. uvedl PPI +0,5 % m/m a +2,9 % y/y, s hlavním příspěvkem služeb (+0,8 %) a s pokračujícím růstem indexu bez food/energy/trade (+0,3 %). Z pohledu trhů jde o data, která zvyšují riziko, že dezinflace nebude hladká a že nacenění poklesů sazeb zůstane křehké. Druhou důležitou událostí byly signály z trhu práce: žádosti o podporu v nezaměstnanosti v týdnu do 21. 2. vzrostly na 212 tis., pokračující žádosti klesly na ~1,833 mil. Data sama o sobě neimplikují šok, ale v kombinaci s debatou o AI a tarifech zvyšují citlivost trhu na jakékoli zhoršující scénáře. Třetím nosným bodem byla spotřebitelská důvěra: růst indexu Conference Board na 91,2 bodu. Z hlediska trhů je směrodatné, že „jobs hard to get“ komponenta zůstává citlivá a že cenové/tarifní obavy jsou ve veřejném sentimentu stále přítomné. Měnově-politicky dominoval projev guvernéra z Fedu: Christopher Waller 23. 2. explicitně zmiňoval, že je vhodné „look through tariff effects on inflation“ (tj. nepřestřelit reakci na jednorázový tarifní šok) a zdůrazňoval roli trhu práce pro další rozhodování. Tržní implikace (pravděpodobnosti ve Fed funds futures) naznačují posun k vysoké pravděpodobnosti „hold“ na březnovém zasedání.
Evropa
V Evropě šlo o týden potvrzování „nižší inflace, slabší růst, ale stabilní trhy“. Eurostat 25. 2. potvrdil lednovou meziroční inflaci eurozóny 1,7 % (z prosincových 2,0 %). To je pro trhy silný argument, že ECB může zůstat ve vyčkávacím režimu, pokud nepřekvapí mzdy/služby. Z hlediska měnové politiky byl klíčový výstup ECB: Christine Lagarde na slyšení 26. 2. zdůraznila, že „trade environment remains challenging“ kvůli vyšším tarifům, silnějšímu euru a volatilní politice. Pro výklad evropských aktiv to znamená: inflace sice konverguje k cíli, ale externí šoky (tarify/komodity) mohou zhoršit růstový výhled a zvyšovat volatilitu. Data z konce týdne dodala nuance: německá předběžná inflace v únoru klesla na 2,0 %, ale může nastat tlak slabé ekonomiky (nezaměstnanost nad 3 mil.). Ve Francii předběžný HICP v únoru vzrostl na 1,1 % y/y (nad očekávání), což je protiargument, že inflační cesta může být „nerovná“, zejména přes energii. Z pohledu očekávání domácností byla důležitá ECB Consumer Expectations Survey (27. 2.): one-year očekávání inflace kleslo na 2,6 % z 2,8 %, tříleté zůstalo 2,6 % a pětileté kleslo na 2,3 %. To podporuje narativ o ukotvení očekávání blízko cíle.
Asie
V asijském makru byl hlavní „headline“ tokijský core CPI (1,8 % y/y) a jeho význam pro BoJ. Spojení zpomalení s vládními opatřeními (subvence) a tržní interpretací, že další kroky BoJ zůstanou data-dependent. Z hlediska politiky a sazeb byl klíčový jestřábí hlas v BoJ: Hajime Takata 26. 2. varoval před rizikem „inflation overshoot“ a mluvil pro postupné navyšování sazeb, i když krátkodobá data z Tokia zchládla. To zvyšuje nejistotu ohledně tempa normalizace a činí japonské sazby a jen citlivé na další tiskové konference/sdělení. V Číně byla pro trhy zásadní stabilita LPR: ponechání 1Y LPR na 3,0 % a 5Y na 3,5 % (devátý měsíc beze změny). Signál: PBoC zatím nechce „broad-based“ easing, ale preferuje jemnější (strukturální) nástroje.
Geopolitika
Americká obchodní politika byla v týdnu jedním z největších zdrojů nejistoty napříč aktivy: Firmy nečekají rychlé zlevňování ani v případě právních zvratů kolem cel, a zároveň přicházely informace o zavádění/úvahách dočasných tarifních nástrojů (včetně mechanismu Section 122 pro dočasná plošná cla až do 15 %). V praxi to zvyšuje riziko „sticky inflation“ a tlak na marže, což dopadá na akcie i kredit.
Evropa tento kanál vnímala přes exportní citlivost: ECB otevřeně hovořila o změnách v obchodním prostředí kvůli tarifům a silnému euru. To je důležité zejména pro průmysl a cyklické segmenty, kde se tržní ocenění opírá o zahraniční poptávku.
Největším geopolitickým šokem byla eskalace USA–Izrael–Írán na konci týdne. V sobotu 28. 2. došlo k úderům na Irán ze strany Izraele a zapojení USA do úderů; jedná se o zásadní krok pro energetické trhy: narušení provozu v Hormuzském průlivu a suspendaci části přeprav ropy a LNG ze strany významných hráčů (producenti, obchodníci, tankerové společnosti). Kombinace pravděpodobného narušení „chokepointu“ pro ~20 % globálních ropných toků a přenos do nákladů dopravy představuje systémové riziko pro inflaci i růst.
V neděli 1. 3. pokračují údery (např. slyšené výbuchy v širším regionu, přesměrování či zastavení operací některých rejdařů). Pro finanční trhy to znamená, že pondělní otevření (po 1. 3.) bude čelit „gap risk“ zejména v energiích, leteckém průmyslu a rizikových aktivech.
Sekundárním geopolitickým tématem byla válka Rusko–Ukrajina: 24. 2. připadl čtvrtý rok od plné invaze. Energeticky relevantní je i debata o tocích přes ropovod Družba a o tom, jak sankce přeskupují evropské zdroje.
Komodity, FX a kryptoměny
Na komoditách dominovala geopolitická prémie v ropě. V pátek 27. 2. Brent uzavřel na 72,48 USD/bbl a WTI na 67,02 USD/bbl; růst je spojován s rizikem dodávek a prodlužující se nejistotou kolem USA–Írán.
Ještě důležitější je však víkendové rozšíření konfliktu a dopad na dopravu: pozastavení přeprav přes Hormuz některými firmami a rejdaři, a také „signály“ íránských Revolučních gard, že průliv není průjezdný – což je strukturálně růst pro krátkodobé forwardy ropy a pro volatilitu napříč energií.
U drahých kovů pokračoval „safe-haven“ příběh: spot zlato kolem 5 230 USD/oz (pokles výnosů, geopolitická nejistota). V únoru bylo zlato cca +7,6 % a další kovy (stříbro) viditelně posílily.
V průmyslových komoditách byla důležitá měď a „tariff trade“: přetrvávající efekt předzásobení a přesunů fyzické mědi do USA v návaznosti na tarifní motivace (i když extrémní prémie z dřívější fáze ustoupila). To je relevantní pro průmyslové řetězce a pro kapitálové výdaje v navazujících sektorech.
Na FX dominoval dolar jako relativní „anchor“ v kombinaci inflace a geopolitiky: první měsíční zisk dolaru od října (+0,47 % za únor), zatímco euro bylo slabší (měsíčně −0,25 % na 1,1818 USD).
Z asijských měn byly významné dva příběhy: jen pod tlakem politických a měnově-politických signálů, a prudké posilování jüanu, na které čínské autority reagovaly: PBoC zruší 20% rezervní požadavek na FX forwardy (z 20 % na 0 %) s účinností od 2. 3., aby zpomalila apreciaci.
Pro domácí kontext je relevantní euro vůči Česká republika: ECB referenční kurz k 27. 2. uvádí EUR 1 = CZK 24,244.
Kryptoměny v týdnu potvrzovaly „risk asset“ charakter: v kontextu makro a geopolitiky je bitcoin pod tlakem. V analytickém textu o tržních dopadech eskalace USA–Írán se dá zpochybnit role bitcoinu jako bezpečného přístavu (−2 % v reakci; ztráta cca čtvrtiny hodnoty za dva měsíce).
Firemní zprávy a výsledky
USA
Výsledková sezóna dala trhu několik „těžkých“ bodů, ale reakce byla selektivní a často negativně zkreslená obavami z AI valuací a z geopolitiky. Nejdůležitější událostí byla výsledková zpráva NVIDIA: firma oznámila rekordní tržby 68,1 mld. USD za kvartál (Q4 FY2026), +20 % q/q a +73 % y/y; adjusted zisk na akcii vyšel 1,62 USD vs. oček. 1,53 USD. Přesto došlo k poklesu akcie (investoři chtěli „víc“, řešili návratnost investic a omezení související s exporty). Velmi významná byla také Dell Technologies: firma predikovala více než zdvojnásobení příjmů z AI serverů na ~50 mld. USD ve fiskálním roce 2027, což vyvolalo výrazný růst akcie; firemní IR zdůraznil i kroky k návratnosti kapitálu (navýšení dividendy, buyback). Salesforce dodal „mixed“ signál: výhled ročních tržeb mírně pod konsensem (přestože kvartál byl silný), což trh interpretoval jako pokračující tlak na enterprise IT rozpočty. Firma současně komunikovala guidance a rámec výhledu na FY27 ve vlastních materiálech. V retailu byly důležité výsledky The Home Depot: došlo k překonání odhadů, ale tarifní šok zůstává relevantní pro cenotvorbu a poptávku. Z „single-name“ událostí s globálním dopadem byl důležitý pokles Novo Nordisk po datech z obezitologické studie: CagriSema dosáhla 23% redukce váhy (84 týdnů) versus 25,5 % u tirzepatidu od Eli Lilly v head-to-head kontextu, což trh vyhodnotil jako zhoršení konkurenceschopnosti. V M&A prostoru rezonoval mediální megadeal: Paramount Skydance vyhrál souboj o Warner Bros. Tento typ transakce je důležitý nejen pro konkrétní tituly, ale i pro kreditní prémie (financování), sektorové valuace a antitrust riziko.
Evropa
Evropské akcie byly taženy earnings: STOXX 600 dosáhl rekordů mimo jiné díky silné reakci na výsledky HSBC (růst cíle, pozitivní překvapení), což zlepšovalo sentiment napříč evropskými finančními tituly. Na konci týdne se však evropské banky staly slabším článkem: propady Barclays kvůli obavám z expozice vůči problémům na britském hypotéčním trhu, což zvýraznilo kreditní téma i v prostředí nízkých spreadů.
Asie
V Asii dominoval polovodičový komplex: historické překonání 6 000 bodů na KOSPI na čipové rally (Samsung Electronics, SK Hynix) tažené optimismem kolem AI. Vliv je širší: tento příběh se přelévá do globálního capex cyklu (datacentra, servery, paměti) a ovlivňuje i USDJPY/korunu přes rizikový sentiment.
Ostatní klíčové faktory, scénáře a rizika
Jedním z nejlepších „kompresních“ ukazatelů stressu jsou volatility indexy. VIX uzavřel 27. 2. na 19,86 (Cboe), tedy na úrovni, která signalizuje zvýšenou nejistotu, ale ještě ne panic režim. Oproti tomu MOVE (dluhopisová volatilita) vyskočil na 73,38, což odpovídá stavu, kdy se trh snaží zacenit současně inflaci, geopolitiku a reakční funkci Fedu.
Kreditní trhy zůstávaly do konce týdne relativně „disciplinované“: FRED (ICE BofA) ukazuje investiční-grade OAS kolem 0,82 % a high-yield OAS kolem 2,98 % (poslední dostupná denní pozorování v týdnu jsou k 26. 2., protože šíře těchto indexů se typicky publikuje se zpožděním). To je konzistentní s obrazem, že šok je zatím primárně přes akcie a sazby, nikoli přes kreditní „blow-up“.
Dalším meta-tématem (přes regiony) je tlak politiky na nezávislost centrálních bank. Obrana nezávislosti má náklady a může se politicky interpretovat, což v prostředí tarifů a inflace zvyšuje riziko „policy mistake“ a přecenění rizikových prémií.
Tři stručné scénáře dalšího vývoje a pravděpodobnosti
Níže uvádím stručné scénáře pro horizont nejbližších 2–6 týdnů (tj. bez dlouhodobých predikcí).
Scénář základní (50 %) – vysoká volatilita, ale bez dalšího rozšíření konfliktu
Tento scénář předpokládá, že víkendová eskalace na Blízkém východě nezpůsobí dlouhodobé fyzické přerušení toků ropy/LNG přes Hormuz a že část logistických problémů bude „managed disruption“ (vyšší pojištění, objížďky, dražší freight), nikoli úplná blokáda. V takovém režimu zůstane ropa výš kvůli prémii, akcie budou křehké (zejména růst/AI), ale kreditní spready se udrží široce stabilní a sazby zůstanou „range-bound“ s mírným biasem dolů (growth scare).
Scénář rizikový (30 %) – energetický šok a přeliv do inflace
Rizikový scénář předpokládá, že omezení v Hormuzu budou trvat déle a přenesou se do reálné dostupnosti tankerů a do cen energií (ropa, LNG, rafináty). V takovém případě se může rychle zvednout inflace a inflační očekávání, což je pro trhy „nejhorší mix“ (nižší růst + vyšší inflace). Trh pak typicky penalizuje akcie, zejména cyklické sektory a spotřebu; zlato posiluje a roste i dluhopisová volatilita (MOVE).
Scénář pozitivní (20 %) – stabilizace geopolitiky a návrat k fundamentům AI/capex
Pozitivní scénář vyžaduje rychlé diplomatické zarámování konfliktu (de-eskalace), uklidnění dopravy přes Hormuz a relativně „čitelné“ kroky v tarifní politice. V takovém prostředí by se trh mohl vrátit k fundamentům: výsledky a guidance šampionů AI infrastruktury (Nvidia, Dell) by opět dominovaly, výnosy by se stabilizovaly a Evropa by mohla pokračovat v relativní outperformance díky earnings a defenzivní struktuře.
Klíčová rizika k monitorování
Nejvýznamnější rizika identifikovaná z týdne jsou: (1) prolongovaná nebo eskalující blokace/narušení toků přes Hormuz a navazující přenos do inflace, (2) další eskalace tarifní politiky a sekundárně právní nejistota a dopady na ceny a marže, (3) „AI growth scare“ (obavy z narušení business modelů a z tlaku na zaměstnanost) jako spouštěč rychlé re-rating korekce, (4) měnová nestabilita v Asii (JPY a CNH) s rizikem verbálních či přímých intervencí, (5) „tail risk“ v kreditu přes jednotlivé úvěrové události (např. šoky v hypotéčním segmentu) přenesené do bankovních titulů.