přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Shrnutí
Obchodní týden představoval pro globální finanční trhy období mimořádné volatility, strukturální rotace kapitálu a hlubokého přehodnocování makroekonomických i firemních rizikových prémií. Dynamika trhů byla formována konvergencí několika protichůdných sil, přičemž dominantním tématem se stala narůstající skepse institucionálních investorů ohledně masivních kapitálových výdajů (capex) do infrastruktury umělé inteligence a reálné doby jejich návratnosti. Tento fundamentální obrat v sentimentu vyvolal strmý výprodej v americkém technologickém sektoru. V kontextu událostí tohoto týdne je nutné důsledně rozlišovat mezi ekonomickými daty odrážejícími aktuální stav v měsíci červenci, jež byla publikována formou bleskových odhadů (flash PMI), a firemními výsledky či zpětně revidovanými zprávami, které se vztahují k výkonnosti za druhé čtvrtletí roku 2026.
Zatímco akciové trhy v USA a některé trhy v Asii zaznamenaly pod tíhou technologického sektoru prudké ztráty, evropské burzy prokázaly pozoruhodnou odolnost podpořenou silnými výsledky tradičních finančních institucí a mírným oživením makroekonomických indikátorů. K této sektorové divergenci se přidala eskalace geopolitického napětí na Blízkém východě, jež vedla k proražení psychologické hranice 100 USD za barel u severomořské ropy Brent a vyvolala okamžitou reakci na dluhopisových trzích. Obnovené proinflační tlaky prudce zvýšily výnosy státních dluhopisů napříč všemi hlavními ekonomikami, což dále podkopalo valuace růstových akcií s dlouhou durací.
Týden rámovaly tři zásadní makroekonomické a politické události. Za prvé, Evropská centrální banka ve čtvrtek ponechala sazby beze změny na 2,25 %, avšak jestřábím tónem signalizovala, že zářijové zvýšení je stále pravděpodobnější. Za druhé, Trumpova administrativa oznámila nové clo ve výši 10 % až 12,5 % na dovoz od 60 obchodních partnerů (včetně EU a Číny) podle sekce 301 zákona o obchodu z roku 1974, které vstoupilo v platnost 24. července. Za třetí, trhy vyhlížely klíčové zasedání amerického Fedu 28.–29. července – druhé zasedání pod vedením nového předsedy Kevina Warshe, na kterém trhy zaceňovaly zhruba jednu třetinovou pravděpodobnost zvýšení sazeb, což je v moderní éře mimořádná situace.
| Aktivum | Uzavírací hodnota 24.7.2026 | Procentuální změna za 1 týden |
| S&P 500 | 7411,98 | -0,61% |
| Dow Jones | 51947,25 | -0,38% |
| Nasdaq | 24975,82 | -2,13% |
| Russell 2000 | 2930,00 | -1,09% |
| FTSE 100 | 10736,23 | 1,28% |
| CAC 40 | 8372,28 | 0,40% |
| DAX | 25099,00 | 1,08% |
| STOXX 600 | 644,51 | 0,46% |
| Euronext 100 | 1921,32 | 0,84% |
| PSE | 2654,46 | 2,71% |
| SSE Composite | 3814,20 | 1,33% |
| Nikkei 225 | 64611,15 | 0,73% |
| Hang Seng | 24963,23 | 1,63% |
| US 2-Yr Yield | 4,3310% | 15,9 bps |
| US 10-Yr Yield | 4,6790% | 13,4 bps |
| US 30-Yr Yield | 5,1620% | 9,8 bps |
| Německo 10-Yr Yield | 3,1728% | 4,9 bps |
| Francie 10-Yr Yield | 3,9710% | 4,3 bps |
| Itálie 10-Yr Yield | 4,0130% | 5,6 bps |
| Japonsko 10-Yr Yield | 2,8130% | 10,3 bps |
| Čína 10-Yr Yield | 1,7250% | -0,7 bps |
| VIX (Index strachu) | 18,58 | -1,01% |
| Ropa WTI | 89,31 $ | 8,27% |
| Ropa Brent | 96,78 $ | 9,85% |
| Zlato | 4070,80 $ | 1,29% |
| EUR/USD | 1,1368 | -0,62% |
| EUR/CZK | 24,1330 | -0,36% |
| Bitcoin (BTC) | 64098,50 $ | 0,31% |
Akciové trhy
USA
Vývoj na amerických akciových trzích byl definován agresivní sektorovou rotací, při níž investoři masivně opouštěli technologické giganty a polovodičové společnosti s obrovskou tržní kapitalizací. Tento výprodej byl fundamentálně spojen s narůstající úzkostí ohledně enormních kapitálových výdajů na umělou inteligenci, které v současnosti zatěžují volné peněžní toky (free cash flow) předních technologických firem. Zveřejněné analytické zprávy upozornily na fakt, že firmy v tomto týdnu čelily testu důvěry ze strany akcionářů, kteří začali požadovat jasné důkazy o návratnosti vložených prostředků. Polovodičový sektor, doposud vnímaný jako největší beneficient boomu umělé inteligence, zaznamenal hluboké ztráty. Ačkoliv poptávka po serverových procesorech zůstala podle aktuálních odhadů silná, obavy ze zpomalující dynamiky budoucích objednávek vedly k drastickému propadu firem vyrábějících paměťové komponenty a úložná řešení, jako jsou Sandisk a Micron. Oslabení se přeneslo i na akcie společnosti Alphabet, které klesly o 5 % v návaznosti na zveřejněné výsledky z předchozího kvartálu, jež poukázaly na první negativní volné cash flow způsobené právě extrémními náklady na AI infrastruktur. Na druhé straně tržního spektra bylo patrné hledání bezpečných přístavů. Z kapitálových odtoků z technologií těžily defenzivní sektory. Relativně lépe si vedl i index Russell 2000, zastupující menší společnosti, který sice oslaboval, ale znatelně pomalejším tempem než Nasdaq, což potvrdilo koncentraci výprodejů do úzké skupiny největších firem. Volatilita trhu měřená indexem VIX na tuto situaci reagovala skokovým nárůstem nad hranici 18 bodů.
EU
Evropské burzy se v průběhu týdne dokázaly vymanit z globálního technologického pesimismu a předvedly silnou defenzivní povahu, taženou primárně hodnotovými (value) akciemi a finančním sektorem. Tento pozitivní cenový vývoj byl podložen nečekaně optimistickými údaji z reálné ekonomiky zveřejněnými v tomto týdnu, které naznačily návrat eurozóny k hospodářskému růstu v počáteční fázi třetího čtvrtletí. Investoři navíc pozitivně reagovali na vynikající kvartální hospodářské výsledky evropských bank za uplynulé čtvrtletí, které demonstrovaly silnou tvorbu zisku v prostředí vyšších úrokových sazeb. I přes celkově silný výkon indexů se objevila lokální ohniska slabosti. Evropský automobilový průmysl zůstává pod extrémním tlakem klesající globální poptávky a ostré mezinárodní konkurence. Přetrvávající provozní problémy a ztráta tržních podílů, zejména na klíčovém čínském trhu, představovaly zásadní brzdu pro výkonnost průmyslových segmentů v Německu, což jasně ilustrovaly neuspokojivé výhledy hlavních automobilek reportované koncem týdne. Zároveň trhy musely vstřebávat obnovenou hrozbu zavedení globálních celních bariér ze strany USA, což mírnilo euforii exportně orientovaných podniků.
Asie
Asijsko-pacifický region absorboval technologický šok v plné síle a zařadil se k nejhůře performujícím trhům uplynulého týdne. Výprodej byl synchronizovaný napříč celým asijským technologickým dodavatelským řetězcem. Nejsilnějším spouštěčem byla reakce na výhled největšího smluvního výrobce čipů na světě (TSMC). Zveřejněné revize kapitálových výdajů na rok 2026, které dosáhly obřích rozměrů, vedly paradoxně k obavám, že dodavatelé hardwaru obětují budoucí marže ve snaze uspokojit AI poptávku, která nemusí být trvale udržitelná. Čínské akcie díky domácím stimulům šly opačným směrem a skončily v zisku.
Dluhopisové trhy
USA
Americký trh se státními dluhopisy zaznamenal prudký růst výnosů, který byl přímo spojen s eskalujícími cenami ropy a daty indikujícími neochabující sílu trhu práce. Desetiletý státní dluhopis USA dosáhl nejvyšší úrovně za poslední dva měsíce. Klíčovým katalyzátorem bylo přehodnocení sázek na měnovou politiku: derivátové trhy začaly zaceňovat více než 33% pravděpodobnost zvýšení sazeb na zasedání Fedu 28.–29. července a přes 78–80% pravděpodobnost zvýšení v září. Silná data z trhu práce (počáteční žádosti o podporu klesly na 187 000, nejméně od září 1969) a nejrychlejší růst podnikatelské aktivity za osm měsíců podle flash PMI od S&P Global tento jestřábí obrat dále podpořily. Naprostým paradoxem vůči tomuto vývoji na státních bondech i vůči akciové volatilitě byl trh amerických podnikových dluhopisů. Kreditní riziko se v podstatě vůbec nepřecenilo. Tato tržní anomálie vysvětluje, proč americké korporace v roce 2026 emitují dluh v rekordních objemech, i když si centrální banka udržuje velmi restriktivní postoj.
EU
Evropské dluhopisové trhy věrně kopírovaly globální výprodej státního dluhu, stimulovaný obavami z importované inflace. Výnos desetiletého německého vládního dluhopisu (Bund) vzrostl skoro o 5 bazického bodu, čímž se vrátil do blízkosti 15letých maxim, poté co ECB signalizovala trvalou ostražitost vůči proinflačním rizikům. Periferní dluhopisy eurozóny si přesto udržely relativní stabilitu. Rozpětí mezi výnosy 10letých italských státních dluhopisů (BTP) a německých Bundů mírně vzrostlo. Toto rozpětí je důležitým barometrem systémového stresu v eurozóně a jeho setrvání pod jedním procentem prokazuje, že trhy aktuálně nevnímají riziko fragmentace dluhového trhu Evropské měnové unie. Ve Spojeném království vzrostl výnos 10letého dluhopisu nad 5 %, což odráželo perzistentní domácí mzdové tlaky kombinované s externím komoditním šokem. Peněžní trhy nadále zaceňovaly nejméně dvě další zvýšení sazeb ECB do konce roku, přičemž září bylo vnímáno jako nejpravděpodobnější termín dalšího kroku.
Asie
Výnos japonského 10letého státního dluhopisu (JGB) vzrostl přes 10 bazických bodů. Japonská centrální banka je pod enormním tlakem; úrokový diferenciál mezi americkými a japonskými dluhopisy systematicky oslabuje japonský jen. Oslabující měna následně masivně prodražuje import surovin do Japonska, což vytváří tlak na centrální banku, aby intervenovala formou zvyšování sazeb. Japonští investoři v prvním čtvrtletí 2026 repatriovali kapitál a prodali americké dluhopisy v hodnotě 29,6 miliardy USD – šlo o největší kvartální výprodej od druhého čtvrtletí 2022, přičemž Japonsko drží kolem 1,24 bilionu USD amerického dluhu. Z trhu tak mizí historicky spolehlivý kupec. V Číně zůstal problém spíše ve slabé úvěrové dynamice než v samotném růstu tržních sazeb. Australské desetileté dluhopisy zažily jeden z nejprudších růstů mezi rozvinutými zeměmi, když jejich výnos stoupl nad 5 %.
Makroekonomické události
USA
V průběhu týdne byla publikována stěžejní blesková makroekonomická data, která poskytla první vhled do vývoje ekonomické aktivity za měsíc červenec 2026. Americká ekonomika ukázala strukturální dvourychlostní charakter. Kompozitní index nákupních manažerů (S&P Global Flash US Composite PMI) vyskočil na osmiměsíční maximum 53,6 bodu (z červnových 51,9 bodu). Tento robustní výsledek byl však tažen výhradně expanzí v sektoru služeb, jehož dílčí index dosáhl rovněž hodnoty 53,6 bodu. Naopak průmyslový sektor mírně ztratil na dynamice a jeho ukazatel klesl na čtyřměsíční minimum 53,8 bodu. Report S&P Global vyslal výrazný varovný signál ohledně inflace: americké podniky reportovaly zrychlení růstu prodejních cen na úroveň nevídanou za poslední čtyři roky, přičemž zpoždění v dodavatelských řetězcích, způsobená primárně krizí na Blízkém východě, byla nejhorší od post-pandemického šoku. Z trhu práce dorazila další známka nepřehřívající se silné ekonomiky – nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti spadly na 187 000, což je historické dno nepokořené od roku 1969. Tato kombinace silného trhu práce a zrychlujících cenových tlaků – v prostředí, kdy ropa atakovala 100 USD – posílila obavy z „inflačního dvojitého úderu“ a vytlačila pravděpodobnost zvýšení sazeb Fedem nahoru. Mírně negativně vyznívala data z trhu nemovitostí, kde vysoké úrokové sazby nadále paralyzují prodeje, i když v uplynulém měsíci došlo k lehkému obratu.
EU
Pro evropskou ekonomiku znamenala červencová blesková data ze sektoru PMI hlubokou úlevu. Na rozdíl od stagnace reportované v předchozích čtvrtletích, kompozitní index PMI pro eurozónu nečekaně vyskočil na 51,9 bodu z červnových hraničních 50,0 bodu. Tento výsledek, značně převyšující tržní konsenzus, naznačuje, že HDP eurozóny by mohl ve třetím čtvrtletí 2026 mezikvartálně růst solidním tempem okolo 0,3 %. Zásadní je, že oživení bylo plošné. Sektor služeb po měsících kontrakce vzrostl na pětileté maximum 51,6 bodu a průmyslová produkce dosáhla 52měsíčního maxima s indexem 52,0. Motorem tohoto růstu bylo především Německo, jehož hospodářství se vrátilo k expanzi poprvé za čtyři měsíce. Soukromý sektor v eurozóně navíc poprvé od začátku roku reportoval čistou tvorbu nových pracovních míst. Spojené království následovalo pozitivní evropský trend; jeho kompozitní PMI vzrostl na 52,1 bodu, ačkoliv britské firmy nadále optimalizovaly mzdové náklady a propouštěly. I v Evropě však firmy v anketách vyjadřovaly hluboké znepokojení z prodlužujících se dodacích lhůt v námořní dopravě.
Asie
Japonsko poskytlo další makroekonomický důkaz odolnosti. Bleskový kompozitní PMI za červenec 2026 tam dosáhl pětiměsíčního maxima 53,1 bodu. Ještě výraznější byl výsledek ve zpracovatelském průmyslu (54,7 bodu), který představoval nejrychlejší expanzi od roku 2014. Pod povrchem těchto pozitivních čísel se však skrývá obrovský tlak na ziskové marže japonských podniků. Vlivem historicky slabého kurzu jenu a růstu cen komodit čelí japonské továrny druhému nejstrmějšímu nárůstu vstupních nákladů od počátku měření v roce 2007. Čínská ekonomika, u níž tento týden nebyla zveřejněna stěžejní blesková data, se nadále spoléhá na to, že propad jejího exportu do USA způsobený cly bude kompenzován přeorientováním vývozu na trhy v jiných částech Asie, jak dokazují data z předchozího kvartálu.
Centrální banky
USA
Všechny pohledy amerických finančních trhů směřovaly k blížícímu se zasedání FOMC, naplánovanému na přelom července. Radikální změnou v tomto týdnu bylo přecenění tržních sázek na možný krok Fedu. Zatímco před týdnem byla pravděpodobnost zvýšení sazeb (dle nástroje CME FedWatch) marginálních 10,7 %, pod vlivem prudkého růstu cen ropy a historicky nízkých žádostí o podporu v nezaměstnanosti tato pravděpodobnost vyskočila na 31,5 %. Fed se tak ocitá v nezáviděníhodné situaci. Základní narativ o pozvolném a bezpečném snižování sazeb byl vážně narušen hrozbou stagflace – rostoucích cen energií při signálech strukturálního zpomalování u firemních investic.
EU
Evropská centrální banka v průběhu tohoto týdne rozhodla o ponechání svých klíčových úrokových sazeb na stávající úrovni 2,25 %. Toto rozhodnutí plně korespondovalo s očekáváním analytiků, avšak doprovodná komunikace bankovní rady byla výrazně jestřábí. ECB výslovně varovala, že narušení globálních energetických trhů a následné výkyvy v cenách paliv představují přímou hrozbu pro cenovou stabilitu v eurozóně. Silná data z červencového PMI poskytla ECB argument k tomu, aby nespěchala se stimuly; představitelé banky nevyloučili, že na svém zářijovém zasedání přistoupí k dalšímu utažení měnových šroubů, pokud by sekundární inflační efekty prosákly do mezd.
Asie
Čínská lidová banka (PBOC) provedla měsíční fixaci sazeb a ponechala jednoletou základní úrokovou sazbu LPR na úrovni 3,00 % a pětiletou sazbu (referenční pro trh hypoték) na 3,50 %. PBOC tímto krokem demonstrovala snahu o stabilizaci jüanu, neboť jakékoli snížení sazeb by v prostředí silného dolaru prohloubilo odliv kapitálu ze země. Zároveň však tato nečinnost omezuje schopnost úřadů stimulovat slábnoucí realitní trh. Bank of Japan trávila týden ve stadiu vyčkávání před svým brzkým zasedáním. Rostoucí tlak importované inflace, zdůrazněný v datech PMI, vytváří bezprecedentní argumentační tlak na guvernéra BOJ, aby přistoupil ke kvantitativnímu utažení a podpořil tak kolabující domácí měnu.
Geopolitika
Geopolitické prostředí bylo dominantním motorem šoků na trhu s komoditami i dluhopisy. Konflikt na Blízkém východě, který vstupuje do fáze chronického opotřebení, se v průběhu tohoto týdne promítnul do zpráv o zastavení veškerých hmatatelných snah o příměří. Narušení lodní dopravy v Rudém moři a rizika spojená se strategickým Hormuzským průlivem drasticky zvedla prémii za riziko dodávek. Pro firmy napříč USA a Evropou to znamenalo prodloužení dodacích lhůt od asijských dodavatelů a znatelný růst přepravních nákladů.
Vedle vojenských krizí zasáhla trhy ekonomická diplomacie. Americká administrativa uvedla v platnost nové clo ve výši 10 % až 12,5 % na dovoz od 60 obchodních partnerů (59 zemí plus EU). Podle úřadu obchodního zmocněnce USA pokrývá top 60 partnerů 99,4 % amerického dovozu; sazba 10 % platí pro partnery slibující zákaz nucené práce a 12,5 % pro ostatní. Clo bylo zavedeno podle sekce 301 zákona o obchodu z roku 1974 s odůvodněním, že tyto země neuplatňují dostatečně zákaz dovozu zboží vyrobeného nucenou prací, a nahrazuje dřívější dočasné clo podle sekce 122 po vypršení jeho 150denního limitu (a poté, co Nejvyšší soud USA v únoru zrušil Trumpova „reciproční“ cla zavedená podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocech). EU, Tchaj-wan, Japonsko, Jižní Korea a Švýcarsko čelí clu 10 % až 12,5 %, zatímco Kanada, Mexiko, Indie a Velká Británie clu 10 %. Energie a mnoho kategorií potravin byly z cel vyňaty. EU obvinění z nucené práce rázně odmítla; Evropská komise nicméně opatření uvítala s výhradami jako zhruba slučitelná se společným prohlášením EU-USA.
Komodity a kryptoměny
Energetické komodity
Trh s ropou byl epicentrem týdenní volatility. Ropa Brent poprvé za dva měsíce prorazila 100 USD za barel poté, co útoky na tankery v Rudém moři a Trumpovy hrozby rozšíření úderů zvýšily obavy o dodávky. V pátek Brent korigoval po zprávách o možném obnovení jednání, ale za celý týden si udržel zisk skoro 10 %. Americká WTI (zářijový kontrakt) uzavřela s týdenním ziskem přes 8 %. Zatímco americký zemní plyn Henry Hub klesal (kolem 2,80–2,96 USD/MMBtu) kvůli mírnějšímu počasí, evropský benchmark TTF vyskočil na čtyřměsíční maximum kolem 64 EUR/MWh (týdenní růst kolem 8 až 10 %), když blokády tankerů opouštějících Rudé moře a Perský záliv ohrozily globální dodávky LNG.
Drahé kovy
Zlato zůstalo navzdory geopolitickému napětí pozoruhodně stabilní kolem 4 050 USD za unci, přičemž ve středu vystoupalo k 4 123 USD a ve čtvrtek se propadlo o téměř 2 % předtím, než se v pátek stabilizovalo. Rostoucí reálné výnosy a silný dolar tlumily poptávku po bezúročném kovu, avšak výprodej technologických akcií naopak přinášel část kapitálu zpět do zlata. Stříbro se drželo kolem 58,4 USD za unci a navzdory páteční korekci mířilo k týdennímu zisku, nakonec uzavřelo na 58,9 USD.
Průmyslové a zemědělské komodity
Zatímco ropa rostla na bázi geopolitiky, průmyslové kovy byly ovlivněny reálnými makroekonomickými fundamenty v Asii. Měď, klíčový barometr průmyslového cyklu, vzrostla na 6,35 USD za libru.
Extrémní vlny veder v klíčových pěstebních oblastech ve Francii a v Německu zdevastovaly vyhlídky na úrodu; odhaduje se, že produkce zrnin v EU poklesne meziročně o více než 9 %, což by představovalo nejtvrdší ránu pro tento sektor za poslední dvě desetiletí. Zvýšené náklady na obilí a prudce rostoucí ceny ropy (ovlivňující cenu hnojiv) se rychle přelijí do cen základních potravin a obnoví potravinovou inflaci na globální úrovni.
Kryptoměny
Ačkoliv technologické akcie na Wall Street zažívaly drtivé výprodeje, kryptoměny si zachovaly stoický klid. Bitcoin si připsal více jak čtvrt procenta, Ethereum přidalo v podobném duchu. Ve čtvrtek spotová bitcoinová ETF zaznamenala čisté odlivy 225 milionů USD, čímž skončila týdenní série čistých přílivů kolem 999 milionů USD.
Firemní zprávy a výsledky
USA
Americká výsledková sezona byla v tomto týdnu paradoxem: statisticky mimořádně silná, tržně však destruktivní. Z dosud reportujících společností indexu S&P 500 překonalo 88 % odhady zisku na akcii, výrazně nad pětiletým průměrem 78 % i desetiletým 76 %, a 85 % překonalo odhady tržeb proti průměrům 70 a 68 %. Právě tato laťka se ovšem obrátila proti trhu: když čísla nestačí, protože jsou očekávána, rozhoduje výhled a kapitálová disciplína. A přesně v tom Alphabet a Tesla selhaly.
Alphabet: Tržby 119,8 miliardy USD nad odhady, cloud +82 %, ale navýšení kapitálových výdajů na 195–205 miliard USD spustilo přecenění celého AI narativu. Akcie −7,1 %, z trhu se vypařilo zhruba 300 miliard USD.
Tesla: Rekordní tržby 28,24 miliardy USD, ale zisk na akcii 0,33 USD proti očekávaným 0,54, provozní marže 1,4 % a poprvé za dva roky záporný volný cash flow. Propad o 14,5 %, největší od března 2025. Musk navíc na callu označil rok 2026 za „masivní capex rok“, čímž přilil olej do ohně.
Tyto dvě dohromady stály Magnificent 7 ve čtvrtek 797 miliard USD tržní hodnoty.
IBM: Tržby dosáhly 17,2 miliardy USD s růstem pouhého 1 %, vykázaný zisk na akcii podle GAAP činil 2,27 USD a provozní zisk mimo GAAP 2,93 USD. Software přidal 5 % na 7,8 miliardy (Red Hat +11 %, data +19 %), consulting stagnoval na 5,3 miliardy a infrastruktura se propadla o 7 %, přičemž sálové počítače IBM Z odepsaly 42 %. Firma snížila celoroční výhled růstu tržeb v konstantních měnách na 4 až 5 %.
Super Micro: Více než 60 miliard USD nových objednávek, marže zvýšená na 15–17 % z 8,2–8,4 %, spolupráce se SpaceX.
Intel: Tržby 16,1 miliardy USD (+25 %, nejrychleji za 15 let), upravený zisk na akcii 0,42 USD proti očekávaným 0,21, datacentra +59 %. Na bázi GAAP ale ztráta 11 miliard z přecenění akcií podle CHIPS Act.
Lockheed Martin: Zvýšený celoroční výhled, zakázka THAAD za 35 miliard USD, backlog 230,4 miliardy. Nejlepší jednotlivý doklad válečné ekonomiky.
American Express: zisk na akcii 4,53 USD (+11 %) nad konsenzem 4,40 USD.
Verizon: Zvýšený výhled tržeb, zisku i cash flow na raketových programech Raytheonu a poptávce po náhradních dílech.
AT&T: Tržby +2,3 % na 31,6 miliardy, překonání v přírůstcích zákazníků.
Union Pacific a Norfolk Southern: Obě překonaly tržbami i ziskem na vyšších objemech, cenách a palivových přirážkách.
Thermo Fisher a Quest Diagnostics: Překonání odhadů na poptávce v bioprodukci a diagnostice.
American Airlines — už podruhé za tři měsíce snížily celoroční výhled kvůli cenám paliva z války s Íránem, tedy přesný zrcadlový obraz zisků TotalEnergies. Dále IBM, ServiceNow, Texas Instruments, Honeywell, Comcast, Blackstone, Freeport-McMoRan a Digital Realty.
EU
Evropská výsledková sezona za druhé čtvrtletí vyvrcholila právě v tomto týdnu a předvedla klasické stagflační rozdělení: energetika a banky těžily z drahé ropy a strmé výnosové křivky, zatímco automobilový průmysl čelil tlaku nákladů, cel a čínské konkurence. To vysvětluje, proč evropské indexy zakončily týden v plusu navzdory globálnímu risk-off sentimentu.
Sezonu otevřel v úterý Novartis návratem k růstu tržeb — čisté tržby +3 % v dolarovém vyjádření na 14,4 miliardy USD, taženy přípravky Kisqali, Kesimpta a Pluvicto. Core provozní zisk však stagnoval na 5,9 miliardy USD a vykázaný čistý zisk klesl o 19 % na 3,3 miliardy kvůli vyšším daním a úrokům; celoroční výhled firma potvrdila.
TotalEnergies byla přímým beneficientem ropného šoku: upravený čistý zisk vzrostl mezikvartálně o 12 % na 6,0 miliardy USD, provozní cash flow dosáhlo 9,8 miliardy USD a generální ředitel Pouyanné výslovně rámoval čtvrtletí jako výsledek vysokých cen souvisejících s konfliktem na Blízkém východě.
BNP Paribas předvedla nejsilnější růst tržeb za deset let — výnosy +12 % na 14,1 miliardy EUR a čistý zisk +33 % na 4,3 miliardy, byť s jednorázovým ziskem 858 milionů z transakce AGI/AGEAS; investiční bankovnictví přidalo 12,7 % a banka zvýšila mezitímní dividendu o 24,7 %.
Rozporuplný obrázek nabídla Nestlé. Vykázané pololetní tržby 43,1 miliardy CHF klesly o 2,5 %, protože silný frank ubral 6,2 procentního bodu, ale organický růst se zrychlil na 3,6 % a reálný interní růst na 1,5 %, ve druhém čtvrtletí až 1,8 %. Čistý zisk se přesto propadl o 31,4 % na 3,5 miliardy CHF kvůli restrukturalizaci a odpisům. Ve stejný den reportovaly také Roche, Nokia, STMicroelectronics, Anglo American a Repsol.
SAP potěšil cloudovou zakázkovou knihou (+27 % na 22,9 miliardy EUR), ale snížením výhledu provozního zisku připomněl, že i evropský technologický lídr platí svůj účet za umělou inteligenci.
Volkswagen vykázal pokles provozního zisku o 9,5 % na 3,47 miliardy EUR s marží 4,2 %, hluboko pod konsenzem. Prodeje vozů klesly o 8,4 % na zhruba 4 miliony kusů, přičemž Čína se spadla o 31,6 %. Firma zcela opustila výhled růstu tržeb pro rok 2026 a nově čeká jejich pokles až o 3 %; finanční ředitel vyčíslil roční náklad amerických cel na 4 až 5 miliard EUR a skupina zvažuje zrušení až 100 tisíc pracovních míst a uzavření čtyř německých závodů.
Asie
Asijská výsledková sezona měla těžiště v Jižní Koreji a Indii; japonská sezona za první čtvrtletí fiskálního roku 2027 se teprve rozbíhala. Páteční kolaps indexu KOSPI proto nebyl reakcí na výsledky výrobců pamětí.
Hyundai Motor ve čtvrtek vykázal provozní zisk 2,85 bilionu wonů (asi 1,94 mld. USD), tedy pokles o 20,8 % meziročně a výrazné zaostání za odhadem LSEG ve výši 3,2 bilionu; tržby vzrostly jen o 1,9 % na 49,2 bilionu wonů a čistý zisk klesl o 11,1 %. Za slabým číslem stál březnový požár u dodavatele Anjeon Industrial, který srazil domácí prodeje o 16,4 %, konkurence čínských elektromobilů v Evropě (tamní prodeje −10,9 %) a růst cen surovin, jenž kvůli blízkovýchodnímu konfliktu zvýšil kvartální náklady zhruba o 400 miliard wonů. Celoroční výhled firma ponechala beze změny s odkazem na vlnu nových modelů ve druhém pololetí a akcie posílily.
Sesterská Kia vyvolala v pátek opačnou reakci. Tržby dosáhly rekordních 33,037 bilionu wonů (+12,6 %) a globální tržní podíl historického maxima 4,0 %, provozní zisk ale klesl o 4,9 % na 2,629 bilionu wonů a marže se stlačila zhruba o 140 bazických bodů. Obě čísla ilustrují dilema tradičních automobilek — expanze v elektromobilitě přináší objemy a podíl, ale za cenu marže.
Naopak Samsung Biologics vykázala rekordní tržby 1 320,9 miliardy wonů (+30,2 %) a provozní zisk 586,4 miliardy wonů (+22,9 %).
V Indii, kde mezi 20. a 25. červencem reportovalo kolem 250 společností, byl klíčovým titulem Infosys. Čistý zisk vzrostl o 12,2 % na 7 769 crore rupií a tržby o 14 %, firma však snížila horní hranici cíle růstu tržeb pro fiskální rok 2027 na 1,5 až 3 %; depozitní certifikáty oslabily téměř o 5 %. Šlo o nepříznivé čtení poptávky po IT službách hned v úvodu fiskálního roku.
V Hongkongu oznámily aerolinky Cathay Pacific ve středu očekávaný pololetní čistý zisk 6,0 až 6,5 miliardy HKD proti 3,7 miliardy loni, tedy nárůst o 62 až 75 %. Zhruba 1,4 miliardy HKD však tvoří jednorázový účetní zisk z rozředění podílu v Air China; provozně relevantní výsledek činí kolem 4,6 až 5,1 miliardy. Skupina za pololetí přepravila přes 16 milionů cestujících (+17,5 %) a paradoxně jí pomohla válka na Blízkém východě, když tranzit přesměrovaný přes Hongkong kompenzoval vysoké ceny paliva.
Ostatní klíčové faktory
Skutečným hnacím motorem narativu na finančních trzích v uplynulém týdnu byla gradující fundamentální a teoretická debata o dlouhodobé udržitelnosti investičního boomu do umělé inteligence. Zveřejněné institucionální reporty v tomto týdnu poskytly hluboký vhled do skrytých mechanismů, které aktuálně drží technologické valuace nad vodou. Investiční banka Goldman Sachs vydala sérii zpráv upozorňujících na to, že takzvaní hyperscalers (Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta) vyčerpávají své vnitřní finanční zdroje. Tyto čtyři firmy v roce 2026 směřují ke společným kapitálovým výdajům přesahujícím 600 miliard USD, a v případě nejširšího sektoru technologických gigantů se odhadují až na 700 miliard USD. Goldman Sachs modeluje, že do roku 2031 dosáhnou kumulativní výdaje na AI infrastrukturu 7,6 bilionu USD. Kritickým problémem je, že tyto výdaje masivně snižují, či zcela likvidují, volný peněžní tok (free cash flow) společností, a návratnost na úrovni firemních zákazníků (B2B SaaS a cloudové služby) zůstává dosud neprokázaná. Aby firmy ospravedlnily tyto výdaje akcionářům, potřebovaly by generovat provozní zisk přesahující 1 bilion USD ročně, což je zhruba dvojnásobek aktuálního konsenzuálního výhledu na ziskovost trhu v roce 2026.
Debatu rozvířila nově publikovaná studie National Bureau of Economic Research (NBER). Akademici v ní spočítali, že plánované investice pětice největších technologických firem ve výši 755 miliard USD budou reprezentovat přibližně 2,2 % hrubého domácího produktu USA. Rozsah tohoto infrastrukturního projektu svou velikostí v poměru k HDP překračuje program Apollo, stavbu americké dálniční sítě i budování optických kabelů během dot-com bubliny v roce 2000. NBER modeluje, že pokud technologickým gigantům adekvátně nevzrostou zisky z nových AI produktů, hrozí reálné riziko platební neschopnosti v samotném epicentru globálního indexu S&P 500, neboť dluhová expozice firem dosahuje hraničních hodnot.
Analytici rovněž poukázali na techniku, kterou hyperscalers v roce 2026 uměle vylepšují účetní zisky bez vlivu na hotovost. Společnosti (včetně Alphabet či Microsoft) plošně přistoupily k prodloužení účetní životnosti svých obřích datových center a grafických procesorů (GPU) ze čtyř na šest let. Tímto manévrem si účetně snížily roční odpisové náklady o miliardy dolarů. Existuje ale riziko, že technologické zastarávání čipů je v éře generativní AI extrémně rychlé a po čtyřech letech budou tyto servery morálně zastaralé, což v budoucnu povede k masivním jednorázovým odpisům aktiv. Tyto obavy potvrdila také Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS), která v aktuálním bulletinu varovala před rapidním přesunem financování AI projektů mimo regulovaný bankovní sektor. Úvěry od fondů privátního kreditu a speciálních entit (SPV) poskytnuté na výstavbu AI infrastruktury překročily 200 miliard USD, což vytváří zcela novou systémovou hrozbu na trhu se stínovým bankovnictvím, kde rizika ztrát nejsou pod přísným regulatorním dohledem.
Scénáře dalšího vývoje a klíčová rizika
Nejde o investiční doporučení, pouze o rámce, jak se mohou trhy vyvíjet.
1. Soft landing s rekalibrací technologií (Pravděpodobnost: 45 %)
Americká i evropská makroekonomika nadále využívá hybnost ze sektoru služeb, což brání pádu do recese. Centrální banky, zneklidněné cenou ropy kolem 100 USD za barel, oddálí podzimní snížení úrokových sazeb a zvolí vyčkávací strategii.
Dopady na trhy: Výprodej na akciových trzích u technologických firem se ukáže jako zdravá tržní korekce. Nadcházející zprávy o výsledcích největších společností prokážou dílčí hmatatelné pokroky v prodejích B2B softwarových řešení s integrovanou AI, čímž rozptýlí bezprostřední obavy z existence ryzí bubliny. Výnosová křivka u dluhopisů se zastaví ve strmění a úvěrové spready zůstanou kontrolovány na nynějších stlačených úrovních, zatímco investoři přesměrují část zisků do levnějších hodnotových (value) společností a tradičního průmyslu.
2. Splasknutí investiční bubliny v AI a globální stagflace (Pravděpodobnost: 35 %)
Obavy zdůrazněné analytiky Goldman Sachs a NBER se materializují během podzimní výsledkové sezóny 2026. Technologické platformy, neschopné monetizovat bilionové investice, dramaticky sníží plánované objemy nákupu čipů a infrastruktury na rok 2027.
Dopady na trhy: Toto rozhodnutí spustí drtivý dominový efekt napříč celým dodavatelským řetězcem polovodičů s následným poklesem indexu S&P 500 o 15 až 20 %. Současně geopolitické faktory (dopad útoků v Rudém moři a zničení obilí suchem v Evropě) udrží komoditní inflaci vysoko. S útlumem technologického sektoru klesne zaměstnanost, avšak úrokové sazby centrálních bank nebudou moci kvůli stagflaci klesat. Privátní kreditní fondy úvěrující výstavbu datových center ohlásí vlnu bankrotů, což donutí trh radikálně a plošně zvýšit rizikové korporátní přirážky (kreditní spready u dluhopisů vzrostou směrem k 3,0 % a výše).
3. Katastrofický geopolitický šok a blokáda světového obchodu (Pravděpodobnost: 20 %)
Dosavadní diplomatické snahy na Blízkém východě selžou a dojde k trvalému zablokování Hormuzského průlivu. Ceny ropy trvale překonají 120 USD za barel, což de facto okamžitě vyvolá globální recesi na straně agregátní poptávky. Na tento otřes naváží USA a Čína spuštěním plnohodnotné odvetné celní války.
Dopady na trhy: Slabý evropský průmysl (tažený hlubokými ztrátami koncernů typu Volkswagen) zkolabuje. Kapitál masivně prchne do bezpečných přístavů – cena zlata nadále poroste exponenciálně a státní dluhopisy USA i Německa začnou agresivně klesat na výnosech, jelikož centrální banky v panice přistoupí k nouzovému snižování sazeb nehledě na inflaci, aby zabránily absolutnímu zamrznutí finančního systému.
Klíčová rizika
- Riziko stínového financování v AI (Private Credit Risk): V bezprostředním ohrožení jsou fondy privátního kapitálu úvěrující technologické startupy a fyzickou infrastrukturu. Pokud dojde k prodlevám v dodávkách energie pro datová centra nebo ke zpomalení komerčního úspěchu generativních AI modelů, hrozí kaskádové defaulty úvěrů v odvětví, které leží z větší části mimo ochranný deštník centrálních bank. Jakýkoliv problém zde by okamžitě nasál likviditu i ze zdravých částí dluhopisového trhu.
- Riziko neudržitelného komoditního šoku („Commodity Whiplash“): Trh doposud zacenil dokonalou dezinflační trajektorii. Souběh ropy za 100 USD a nárůstu cen klíčových plodin působí jako časovaná bomba pro očekávání spotřebitelské inflace. Pro dluhopisová portfolia to znamená extrémní riziko trvalých kapitálových ztrát na bondech s dlouhou splatností, neboť úrokové sazby by zůstaly „výše po delší dobu“ (higher for longer).
- Makroekonomická paralýza Číny a Evropy: Z reportů evropských automobilek (Volkswagen a další) vyplývá masivní strukturální problém: destrukce čínské domácí poptávky způsobená nemovitostní krizí nevratně likviduje odbyt evropského průmyslu. Pokud nebude čínská lidová banka a tamní vláda schopna doručit masivní peněžní stimul (což jí zatím neumožňuje obrana měnového kurzu), evropský průmysl se bez varování propadne do hluboké recese.
- Kreditní komprese navzdory riziku („OAS Anomaly“): Korporátní bondy se dnes prodávají s historicky zanedbatelnou rizikovou přirážkou nad státními dluhopisy. Tento stav matematicky ignoruje riziko bankrotů a plně se spoléhá na to, že firmy dokážou obsluhovat svůj dluh donekonečna. Tato asymetrie tvoří pro dluhopisové investory situaci s limitovaným potenciálem zisku (yield) a obřím prostorem pro masivní kapitálový propad při jakémkoliv zakolísání úvěrové spolehlivosti.