Při přípravě textu byla použita AI (AI modified), text prošel kontrolou autora. Nejedná se o investiční doporučení, ale o informativní shrnutí veřejně dostupných dat a úvah autora.
přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Shrnutí
V obchodním týdnu se protínaly klíčové události z oblasti měnové politiky, makroekonomických dat, korporátních hospodářských výsledků a geopolitického napětí. Trhy absorbovaly rozhodnutí amerického Fedu ponechat úrokové sazby na restriktivních úrovních, a to navzdory skutečnosti, že nově zveřejněná data z trhu práce naznačovala zřetelné zpomalení tvorby pracovních míst. Tato divergence mezi slábnoucí reálnou ekonomikou a neústupnou měnovou politikou byla primárně podmíněná obavami centrální banky ze sekundárních inflačních dopadů, které pramení z probíhajícího geopolitického napětí na Blízkém východě a z něj vyplývající volatility na trzích s energetickými komoditami. Navzdory těmto fundamentálním rizikům byl týden zakončen růstem na hlavních amerických, evropských a vybraných asijských akciových trzích. Tento růst byl selektivní a asymetrický; zatímco technologické společnosti s velkou tržní kapitalizací (podpořené příznivými kvartálními výsledky v oblasti cloudových služeb a umělé inteligence) táhly indexy vzhůru, společnosti s menší tržní kapitalizací nadále podléhaly tlaku vysokých úrokových sazeb a omezujícího se přístupu ke kapitálu. Dluhopisové výnosy vystřelily na víceletá maxima, když výnos 30letého amerického státního dluhopisu dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2007 a investoři začali pochybovat o odhodlání Fedu potlačit inflaci. Nejdramatičtější událostí týdne byl páteční historický skok jihokorejského indexu KOSPI o více jak 17 %, jeho nejlepší den v historii, tažený návratem poptávky po paměťových čipech.
| Aktivum | Uzavírací hodnota 31.7.2026 | Procentuální změna za 1 týden |
| S&P 500 | 7489,72 | 1,05% |
| Dow Jones | 52485,03 | 1,04% |
| Nasdaq | 25373,85 | 1,59% |
| Russell 2000 | 2931,34 | 0,05% |
| FTSE 100 | 10868,05 | 1,23% |
| CAC 40 | 8509,64 | 1,64% |
| DAX | 25629,24 | 2,11% |
| STOXX 600 | 649,19 | 0,73% |
| Euronext 100 | 1925,79 | 0,23% |
| PSE | 2705,54 | 1,92% |
| SSE Composite | 3832,26 | 0,47% |
| Nikkei 225 | 64362,02 | -0,39% |
| Hang Seng | 25884,43 | 3,69% |
| US 2-Yr Yield | 4,2910% | -4,0 bps |
| US 10-Yr Yield | 4,7450% | 6,6 bps |
| US 30-Yr Yield | 5,2750% | 11,3 bps |
| Německo 10-Yr Yield | 3,2036% | 3,1 bps |
| Francie 10-Yr Yield | 4,0010% | 3,0 bps |
| Itálie 10-Yr Yield | 4,0330% | 2,0 bps |
| Japonsko 10-Yr Yield | 2,7960% | -1,7 bps |
| Čína 10-Yr Yield | 1,7090% | -1,6 bps |
| VIX (Index strachu) | 15,99 | -13,94% |
| Ropa WTI | 84,67 $ | -5,20% |
| Ropa Brent | 90,12 $ | -6,88% |
| Zlato | 4107,00 $ | 0,89% |
| EUR/USD | 1,1528 | 1,41% |
| EUR/CZK | 24,2170 | 0,35% |
| Bitcoin (BTC) | 62813,75 $ | -2,00% |
Akciový trh
USA
Akciové trhy v USA vykazovaly významnou volatilitu, která pramenila ze smíšených makroekonomických signálů a specifických korporátních událostí. Páteční obchodní seance přinesla plošný růst hlavních indexů. Za pozornost stojí, že navzdory týdennímu růstu zakončil S&P 500 celý měsíc červenec v mírné ztrátě, šlo o první ztrátový červenec od roku 2014. Nasdaq za měsíc odepsal přes 3 %, což odráželo dramatický výprodej v polovodičovém sektoru; iShares Semiconductor ETF (SOXX) v červenci klesl o 22,1 %, což byl jeho nejhorší měsíc od prosince 2002. Dow naopak zaznamenal čtvrtý růstový měsíc v řadě. Tento měsíční pokles Nasdaqu odráží fenomén sektorové rotace a výběru zisků institucionálními investory z technologických titulů, které v předchozích měsících dosahovaly extrémních valuací. Z analytického hlediska je stěžejním poznatkem přetrvávající divergence mezi segmentem s velkou tržní kapitalizací (large-cap) a malou tržní kapitalizací (small-cap). Zatímco S&P 500 a Nasdaq v pátek rostly, index Russell 2000, složený z menších amerických firem, klesl o 0,50 % a za celý červenec odepsal přes 2,50 %. Subjekty zahrnuté v indexu Russell 2000 obvykle vykazují vyšší míru závislosti na dluhovém financování s pohyblivou úrokovou sazbou. Restriktivní politika centrální banky tak na tyto společnosti dopadá s mnohem vyšší intenzitou než na nadnárodní technologické korporace disponující rozsáhlými hotovostními rezervami. Analýza tržní šíře (market breadth) indexu S&P 500 potvrzuje postupné vyčerpávání momenta; podíl společností dosahujících nových 52týdenních maxim klesl na 10denní průměr 2,9 % (z 6,3 % na počátku měsíce), a pouze 62,2 % firem v indexu se obchodovalo nad svým 50denním klouzavým průměrem. To implikuje, že agregátní růst trhu je z velké části asymetricky koncentrován do úzké skupiny největších korporací.
EU
Evropské akciové trhy se vyvíjely v kontextu výsledkové sezóny a dřívějších obav z inflace. Růst na evropských trzích byl primárně podpořen korporátními reporty zveřejněnými v tomto týdnu, které překonaly analytické odhady, čímž kompenzovaly obavy plynoucí z nejistoty ohledně budoucího směřování úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB). Evropský trh podpořilo oživení polovodičových akcií v návaznosti na silné výsledky amerických technologických firem.
Asie
Na trzích v asijsko-pacifickém regionu byla zaznamenána bezprecedentní úroveň cenových fluktuací. Nejsledovanější událostí týdne se stal historický jednodenní nárůst jihokorejského indexu KOSPI, který v pátek posílil přes 17 %. Tento pohyb byl primárně způsoben agresivním uzavíráním krátkých pozic (short-squeeze) v polovodičovém sektoru poté, co akcie předních výrobců paměťových čipů, jako jsou SK Hynix a Samsung Electronics, zaznamenaly v předchozích dnech strmé propady v návaznosti na obavy z nadhodnocení globálního sektoru umělé inteligence. V momentě, kdy technologické společnosti v USA (zejména Microsoft a Amazon) potvrdily vysokou absorpční kapacitu trhu pro cloudové služby a AI, došlo k rychlé re-alokaci kapitálu zpět do asijského dodavatelského řetězce. Navzdory tomuto skoku ztratil KOSPI za celý červenec přes 20 %, poté co se v první polovině roku více než zdvojnásobil. Čínské trhy vykazovaly spíše zdrženlivý vývoj. Sentiment na pevninské Číně byl zatížen nově zveřejněnými makroekonomickými daty indikujícími útlum ekonomické aktivity, přičemž přísliby politického byra ohledně dalších hospodářských stimulů nebyly trhem vyhodnoceny jako dostatečně konkrétní.
Dluhopisové trhy
USA
Dluhopisový trh byl epicentrem napětí celého týdne. Výnos referenčního 10letého amerického státního dluhopisu vyskočil o více jak 6bodů, což byla nejvyšší úroveň od ledna 2025. Ještě dramatičtější pohyb zaznamenal výnos 30letého dluhopisu, který vystoupal a dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2007. Naopak výnos 2letého dluhopisu klesl, což vedlo ke strmějšímu tvaru výnosové křivky (bear steepening). Hlavním katalyzátorem byla tisková konference předsedy Fedu Kevina Warshe po zasedání FOMC, na níž podle komentářů investoři ztratili část důvěry v odhodlání centrální banky potlačit inflaci. Warsh mimo jiné naznačil, že by se Fed mohl dívat i na jiné inflační ukazatele než PCE a že by mohly existovat i jiné nástroje než zvyšování sazeb. K tlaku na dlouhý konec křivky přispěly také rostoucí ceny ropy a jestřábí komentáře regionálních prezidentů Fedu, kteří ke konci týdne opakovali, že jsou zapotřebí další zvýšení sazeb. Zpráva Fedu o zahájení omezování pravidelných nákupů krátkodobých státních pokladničních poukázek (T-bills) navíc indikuje snížení přímé podpory tržní likvidity ze strany centrální banky, což zvyšuje tlak na stranu nabídky dluhopisů a tlačí výnosy nahoru.
EU
Na evropských trzích s vládními dluhopisy byl pozorován obdobný tlak. Výnos klíčového 10letého německého státního dluhopisu (Bund) vzrostl na úroveň 3,203 %. Zásadním faktorem determinujícím tento pohyb byla data o zrychlující jádrové i celkové inflaci v eurozóně za měsíc červenec (zveřejněná v tomto týdnu), která snížila pravděpodobnost agresivního uvolňování měnové politiky ze strany Evropské centrální banky. Stabilizace úrokových sazeb na vyšších úrovních v USA navíc zužuje manévrovací prostor pro ECB, jelikož případné asymetrické snížení sazeb v Evropě by vedlo k další depreciaci společné evropské měny a importu inflace.
Asie
Situace na asijských dluhopisových trzích se diferencovala v závislosti na lokální měnové politice. Japonský trh státních dluhopisů (JGB) reagoval primárně na nečinnost Bank of Japan (BoJ). Zachování akomodativní politiky udržuje japonské výnosy na relativně nízkých úrovních ve srovnání s globálními protějšky. Tato úroková divergence nadále stimuluje odliv kapitálu hledajícího vyšší zhodnocení, což strukturálně oslabuje japonský jen.
Makroekonomické události
USA
Nejsledovanějším datem týdne byl předběžný odhad HDP USA za druhé čtvrtletí 2026, zveřejněný ve čtvrtek 30. července (data se vztahují k dubnu–červnu). Reálný HDP vzrostl v mezikvartálním anualizovaném vyjádření o 1,5 %, což bylo výrazně pod konsenzuálním odhadem 2,3 % a pod 2,1 % z prvního čtvrtletí. Přesto finální soukromá domácí poptávka vzrostla o solidních 3,9 %, což naznačuje, že slabší headline číslo bylo do značné míry zkresleno pohyby zásob, vládních výdajů a čistého exportu. Cenový index osobní spotřeby (PCE) za červen ukázal meziměsíční pokles o 0,1 % a meziroční růst o 3,7 %; jádrový PCE vzrostl meziměsíčně o 0,1 % a meziročně o 3,3 %. Osobní příjmy vzrostly o 0,2 %, spotřební výdaje o 0,3 % a míra úspor klesla na 2,7 % – nejnižší úroveň od června 2022. Týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti za týden končící 25. července činily 197 000, což byl nárůst o 9 000 z revidovaných 188 000.
EU
Z hlediska dat zveřejněných pro eurozónu dominovaly bleskové odhady indexu spotřebitelských cen (Flash HICP) za červenec 2026. Data poukázala na obrat v předchozím dezinflačním trendu. Celková meziroční inflace v eurozóně zrychlila na 2,9 % z 2,8 % v červnu, přičemž jádrová inflace (očištěná o energie a potraviny) rovněž vzrostla, a to z 2,4 % na 2,5 %. Podrobná analýza komponent odhaluje, že akcelerace inflace byla tažena především cenami energií, jejichž meziroční růst v červenci skokově vzrostl na 10,0 % ve srovnání s 8,5 % v červnu. Značný podíl na udržování zvýšené cenové hladiny má také sektor služeb, kde inflace dosáhla 3,3 % (nárůst z 3,2 % v předchozím měsíci). Tyto hodnoty plně korespondují s červnovými makroekonomickými projekcemi pracovníků ECB, kteří pro rok 2026 predikují průměrnou inflaci na úrovni 3,0 %, což představuje významnou fundamentální překážku pro brzké uvolnění měnových podmínek.
Asie
V Asii se makroekonomická data zveřejněná v tomto týdnu stala potvrzením probíhajícího útlumu. V Číně byly zveřejněny oficiální indexy nákupních manažerů (PMI) pro zpracovatelský průmysl i služby, přičemž oba ukazatele propadly do zóny kontrakce (pod úroveň 50 bodů). Tato skutečnost indikuje, že přes verbální přísliby politického vedení trpí čínská ekonomika strukturálním nedostatkem agregátní poptávky. V Japonsku byla naopak reportována data o inflaci v oblasti Tokia, jež zaostala za odhady, čímž byla utlumena očekávání ohledně nutnosti bezprostředního měnového utažení ze strany Bank of Japan. Japonská jádrová inflace za červenec činila 1,6 % a po většinu roku 2026 zůstávala pod 2 %. BOJ však ve svém čtvrtletním výhledu (Outlook Report) uvedla, že jádrová inflace pravděpodobně zrychlí na úroveň „jasně nad“ 2 % od druhé poloviny fiskálního roku 2026 (od září do března), a to kvůli promítání mzdových nárůstů do prodejních cen, růstu cen ropy a nedávné depreciaci jenu. BOJ zároveň mírně zvýšila prognózu reálného HDP na fiskální rok 2026 z 0,5 % na 0,6 %.
Centrální banky
USA
Během svého měnově-politického zasedání, se Federální výbor pro volný trh (FOMC) rozhodl ponechat cílovou úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 % až 3,75 %. Ačkoliv byl tento krok trhy s ohledem na dřívější forward guidance očekáván, vnitřní dynamika rozhodování indikovala výrazný posun směrem k jestřábímu postoji. Rozhodnutí nebylo jednomyslné; pro zachování sazeb hlasovalo devět členů, zatímco tři představitelé – Beth Hammack (Cleveland), Neel Kashkari (Minneapolis) a Lorie Logan (Dallas) – podali nesouhlasné stanovisko a preferovali okamžité zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 % – 4,00 %. Takový počet disidentů volajících po zpřísnění politiky (tzv. hawkish dissent) je v nedávné historii zasedání Fedu neobvyklý a signalizuje, že část výboru považuje inflační hrozbu spojenou s růstem cen energií za natolik bezprostřední, že převyšuje rizika plynoucí ze zpomalování ekonomického růstu. Předseda Fedu Kevin Warsh vystoupil na tiskové konferenci s mimořádně striktním rétorickým akcentem na cenovou stabilitu. Warsh kategoricky vyloučil jakékoliv spekulace o tom, že by Fed mohl tolerovat vyšší inflační hladinu. Uvedl: „Neexistuje žádný měkký implicitní cíl. Ne za dohledu tohoto výboru. Existuje pouze cíl a tím jsou 2 %“. Dále zdůraznil, že pět a půl roku trvající inflace nad stanoveným cílem nemůže být napravena několika týdny mírného zpomalování cen, a že dosažení cenové stability je absolutní prioritou, která nesmí být kompromitována. Zastavení cyklu zvyšování sazeb na tomto konkrétním zasedání odůvodnil tím, že reálné finanční podmínky se v důsledku růstu tržních výnosů již dostatečně zpřísnily, což samo o sobě působí proti inflačním tlakům. Důsledkem tohoto zasedání byla výrazná změna tržních očekávání (repricing). Zatímco před zasedáním trhy přisuzovaly pravděpodobnost zvýšení sazeb v září hodnotě zhruba 30 %, bezprostředně po něm tato pravděpodobnost podle nástroje CME FedWatch poskočila na přibližně 82 %, než se následně stabilizovala v rozmezí 63 % až 65 % v závislosti na reakcích na páteční makroekonomická data. Fed rovněž poskytl informace o řízení své bilance, která se pohybuje na úrovni 6,6 bilionu dolarů (po vrcholu u 9 bilionů v roce 2022). Bylo oznámeno snížení objemu pravidelných nákupů krátkodobých pokladničních poukázek, čímž centrální banka nadále omezuje likviditu v bankovním systému. Zjevná asymetrie v uvažování Fedu – který ignoroval zveřejněná slabá data z trhu práce (červnové NFP) a soustředil se výlučně na inflační rizika – indikuje, že mandát Fedu je v současnosti de facto vychýlen výlučně k cenové stabilitě. Ochlazení trhu práce je vnímáno spíše jako nutný nástroj k potlačení inflace než jako ohrožení ekonomiky.
EU
Ačkoliv v týdnu zasedání Rady guvernérů ECB neproběhlo, na trhy nadále doléhaly dozvuky jejího červencového rozhodnutí, kdy byly sazby ponechány na stávající úrovni (depozitní facilitní sazba 2,25 %, hlavní refinanční operace 2,40 %). Podle vyjádření prezidentky Christine Lagardeové zůstává centrální banka závislá na datech a neupisuje se k předem stanovené trajektorii vývoje sazeb. Evropská ekonomika čelí specifickému typu stagflace. Hospodářský růst je determinován téměř výlučně omezeným okruhem aktivit – nárůstem digitalizace spojené s AI a zvýšenými státními výdaji do obranného průmyslu a infrastruktury. Průmyslový a zpracovatelský sektor však zůstávají utlumeny. Akcelerace inflace, indikovaná daty zveřejněnými v tomto týdnu (HICP růst na 2,9 %), implikuje, že plný potenciál energetického šoku se ještě nepromítl do sekundárních cenových vlivů. Predikce z června hovoří o hospodářském růstu pouze na úrovni 0,8 % pro rok 2026, ovšem se setrváním inflace nad cílem. Investoři proto aktuálně zacenili téměř 70% až 79% pravděpodobnost toho, že ECB na podzimním zasedání přikročí k utažení politiky formou dalšího zvýšení úrokových sazeb na 2,50 %.
Asie
Bank of Japan v pátek ponechala krátkodobou úrokovou sazbu beze změny na 1 %, poměrem hlasů 8:1. Člen rady Hajime Takata, známý svým jestřábím postojem, hlasoval pro zvýšení na 1,25 %. Dramatická byla souběžná intervence na devizovém trhu: ve čtvrtek večer japonské úřady pravděpodobně zasáhly, aby zabránily pádu jenu, který se propadl na nejslabší úroveň od 80. let. Guvernér Kazuo Ueda po zasedání varoval, že „pokud selžeme ve snaze o stabilní cenový růst, mohli bychom být nuceni zvyšovat sazby rychle“. Většina ekonomů očekává další zvýšení o 25 b.b. na 1,25 % do konce roku 2026. Trvalý hluboký diferenciál mezi sazbami BoJ a zbytkem vyspělého světa udržuje strukturální prodejní tlak na japonskou měnu a podněcuje mezinárodní finanční arbitráže („carry trades“).
Geopolitika
Eskalace diplomatického a vojenského napětí na Blízkém východě, konkrétně v oblasti Hormuzského průlivu, představovala ústřední bod rizikových scénářů. Představitelé Íránu v tomto týdnu oznámili odmítnutí participace na jakýchkoliv jednáních s ohledem na narůstající tenze s USA, což trh interpretoval jako bezprostřední riziko narušení klíčových námořních dodavatelských tras pro ropu a zemní plyn. Tato „válečná nejistota“ (war uncertainty) má reálné ekonomické konsekvence, na které přímo odkazovala i ECB. Společnosti v očekávání logistických bariér přecházejí z modelu „just-in-time“ na preemptivní budování zásobních polštářů, což uměle zvyšuje krátkodobou poptávku po komoditách a tvoří tlak na růst nákladů. Geopolitika rovněž hluboce zasahuje do vnitřního politického diskurzu v USA, zvláště v roce předvolebních bojů. Člen Sněmovny reprezentantů USA a vysoký představitel demokratů ve Výboru pro rozpočet, Brendan F. Boyle, vydal v reakci na rozhodnutí Fedu ostré komuniké. V něm argumentoval, že současná inflační krize a nutnost držení vysokých úrokových sazeb jsou přímým důsledkem tarifních politik z dob Donalda Trumpa a plýtvání desítkami miliard dolarů na udržování konfliktu s Íránem, což podle něj připravilo průměrnou americkou rodinu o 3 500 dolarů ve formě vyšších nákladů. Toto vyjádření podtrhuje úzké sepětí zahraniční politiky s domácí fiskální a monetární realitou.
Geopolitické vlivy v Evropě jsou zhmotněny ve vynuceném fiskálním stimulu vlád, které jsou povinny zvyšovat výdaje na obranu v důsledku širších konsekvencí asymetrických hrozeb, což působí jako lokální prorůstový, avšak inflační vektor.
V Asii se investoři soustředili na výstupy ze zasedání čínského politbyra. Ačkoliv předseda Si Ťin-pching formálně slíbil podporu, přiznal, že čínská ekonomika čelí významným výzvám, které pramení nejen z vnitřních strukturálních problémů, ale i z přetrvávajících restrikcí v mezinárodním obchodu a clům ze strany Spojených států. Geopolitická fragmentace dodavatelských řetězců (tzv. „de-risking“ či „friend-shoring“) tak trvale snižuje efektivitu asijských výrobních ekonomik.
Komodity a kryptoměny
Energetické komodity
Energetický trh figuroval v centru pozornosti z důvodu svého přímého vlivu na inflační očekávání. Globální rizika se plně projevila ve vysoké volatilitě cen ropy. Během července oscilovala cena severomořské ropy Brent v širokém rozpětí 72 až 102 USD za barel, přičemž páteční seanci uzavřela na úrovni 90,12 USD za barel. Cena americké lehké ropy WTI zakončila páteční obchodování s nárůstem na hodnotě 84,67 USD za barel. Z dlouhodobějšího hlediska zaznamenala ropa WTI od počátku roku 2026 nárůst přesahující 51 %, přičemž pouze v průběhu měsíce července její hodnota stoupla přes 25 %. Tento cenový vývoj derivátů byl ještě extrémnější; ceny benzínu v meziročním srovnání vzrostly o 85 % a topný olej o 97,6 %. Právě tyto komoditní tlaky ospravedlňují opatrnost Fedu i ECB, neboť vyšší náklady na logistiku se s časovým zpožděním nevyhnutelně propíší do cen finálních produktů a služeb.
Drahé kovy
Vývoj u drahých kovů představoval klasický fundamentální paradox. Navzdory extrémnímu geopolitickému napětí a setrvávající inflaci se cena zlata ocitla pod prodejním tlakem. V pátek spotová cena zlata ztratila přibližně 1,3 % a uzavřela na úrovni 4107 USD za trojskou unci. Od začátku roku zlato ztratilo přes 6 % své hodnoty. Podobný, ba i výraznější pád zaznamenalo stříbro, které kleslo na úroveň 57,7 USD za unci. Tato negativní výkonnost je kauzálně spojena s nárůstem reálných úrokových sazeb v USA. S růstem výnosů 10letých dluhopisů (přibližujících se hranici 4,75 %) roste oportunitní náklad (ušlý zisk) držení aktiv, která neposkytují fixní výnos v podobě úroku nebo dividend. Zajišťovací role zlata byla trhem marginálně podceněna, neboť instituce předpokládají, že centrální banky v případě nutnosti aplikují ještě tvrdší restrikce. Zveřejněná data o pozicích komerčních a nekomerčních obchodníků (Commitment of Traders – CFTC report) pro stříbro, spadající do aktuálního období, indikovala, že čisté dlouhé pozice (Net Longs) velkých spekulantů dosahovaly úrovní přesahujících 23 000 kontraktů (např. 23 465 pro reportovaný týden, což byl mírný pokles), avšak celková hybnost na trhu s fyzickým kovem nezískala silnou trakci.
Průmyslové a zemědělské komodity
Zatímco energetické zdroje rostly v důsledku nabídkových rizik, průmyslové komodity, jako je měď, reflektovaly strach z poklesu agregátní celosvětové poptávky, primárně kvůli makroekonomickému zpomalení v Číně. Reportované kontrakce čínských indexů PMI přímo ovlivňují dlouhodobé výhledy pro konzumaci průmyslových kovů. Zemědělské komodity jako pšenice a kukuřice (jejichž data o cenách a zásobách podléhají sezónním cyklům) nezaznamenaly v tomto týdnu fundamentální otřesy tržního charakteru, avšak jejich stabilita je křehká vzhledem k nákladům na hnojiva závislá na produkci energií.
Kryptoměny
Kryptoměnové trhy neprokázaly odolnost vůči restriktivnímu makroekonomickému klimatu. V pátek zakončil Bitcoin (BTC) obchodování poklesem na hodnotě 62 813 USD. Od počátku roku klesla hodnota největší světové kryptoměny přes 27 %. Analýza peněžních toků (fund flows) odhaluje, že americké spotové Bitcoin ETF fondy zakončily tento týden s čistým odlivem (net outflows) kapitálu, což výrazně omezilo schopnost Bitcoinu nabrat růstové momentum. Technická analýza identifikovala rezistentní pásmo okolo hranice 65 000 až 66 000 USD, jehož případné proražení mělo uvolnit cestu k úrovním nad 67 000 USD. To se však nenaplnilo, jelikož nárůst globální averze k riziku a rostoucí dolar (DXY) vedly k likvidaci pozic v aktivech na vzdálené straně rizikového spektra. Makroekonomická korelace kryptoměn se spekulativními akciovými indexy tak byla v tomto týdnu plně potvrzena.
Firemní zprávy a výsledky
USA
Reportované výsledky nadnárodních společností představovaly smíšený obrázek.
Amazon: V pátek zaznamenala společnost historický růst ceny akcií o přes 15 %. Primárním hybatelem byl silný nárůst příjmů v divizi cloud computingu (AWS), jejíž hospodářské výsledky podstatně překonaly odhady analytiků a prokázaly robustnost infrastruktury napojené na expanzi AI řešení.
Microsoft: Začátkem týdne společnost reportovala 15,5% zrychlení výnosů ve svých cloudových předplatných, což představuje nejrychlejší růst v tomto segmentu za uplynulé čtyři roky. Udržení výhledu budoucích investičních nákladů na AI technologie vedlo v pre-market obchodování k více než 10% zisku akcií, což do značné míry obnovilo sentiment celého trhu.
Apple: Naopak technologický výrobce Apple figuruje mezi poraženými tohoto týdne, když v pátek jeho akcie ztratily přes 7 %. Společnost sice zveřejnila tržby za třetí fiskální čtvrtletí ve výši 109,4 miliardy dolarů (oproti odhadům 108,85 miliardy USD) a zisk na akcii (EPS) ve výši 2,02 USD (odhad 1,89 USD), ovšem struktura tržeb a výhled vyvolaly nedůvěru. Tržby z iPhonů sice rostly o 22 % meziročně na 54,25 miliardy dolarů a divize služeb generovala přes 30,7 miliardy dolarů, nicméně odcházející generální ředitel Tim Cook varoval před nedostatkem dodávek pokročilých čipů, což limituje schopnost uspokojit poptávku. Hrubá marže dosáhla solidních 50,1 %, ale zahrnovala jednorázový pozitivní efekt z vrácení cel (tariff refunds).
Meta: Výsledky byly přijaty velmi rozporuplně, protože společnost sice překonala očekávání v oblasti tržeb, ale výrazně zklamala v ziskovosti kvůli masivním investicím do umělé inteligence (AI) a jednorázovým výdajům. Tržby dosáhly 60,8 miliardy USD, což je meziroční nárůst o 28 %. Trh přitom očekával něco málo přes 60 miliard USD. Příjmy z reklamy představovaly zhruba 59,4 miliardy USD. Meta dokázala prodat o 14 % více zobrazení reklam (impresí) a průměrná cena za reklamu stoupla o 12 %. Počet lidí používajících alespoň jednu z aplikací Mety denně vzrostl o 3 % na 3,60 miliardy. Skutečný zisk činil 6,18 USD. Analytici přitom očekávali zisk mezi 7,17 a 7,36 USD. Jednalo se o výrazné minutí odhadů (cca o 14 %).
Coca-Cola: Nápojový gigant zaznamenal silný druhý kvartál a překonal odhady analytiků, což vyhnalo cenu akcií na historická maxima. Tržby vzrostly o 6 % na 13,37 mld. USD. Upravený zisk na akcii (EPS) narostl o 16 % na 1,03 USD. V návaznosti na excelentní výsledky společnost zvýšila své celoroční finanční cíle (guidance) pro rok 2026.
Boeing: Výsledky ukázaly na pokračující oživení a provozní zlepšení pod vedením generálního ředitele Kellyho Ortberga, i když se společnost nadále potýká s problémy se ziskovostí. Tržby dosáhly 24,6 miliardy USD, což představuje meziroční nárůst o 8 % (z 22,7 miliardy USD ve druhém čtvrtletí roku 2025). Tento výsledek překonal očekávání analytiků z Wall Street (23,95 miliardy USD). Společnost stále vykazuje ztrátu. Jádrová ztráta na akcii (Core EPS – non-GAAP) činila 0,76 USD. To je sice zlepšení oproti ztrátě 1,24 USD ve stejném období předchozího roku, nicméně výsledek výrazně zaostal za očekáváním analytiků (kteří odhadovali ztrátu pouze 0,29 USD). Boeing vygeneroval kladný volný peněžní tok ve výši 631 milionů USD. Jedná se o masivní obrat oproti loňským záporným 200 milionům USD a je to důsledek především vyššího počtu dodaných letadel. Provozní marže se zlepšila z loňských záporných -0,8 % na kladných 0,6 %.
Mondelez: Dokázal ve sledovaném čtvrtletí mírně překonat očekávání analytiků z Wall Street jak na úrovni tržeb, tak u zisku. Čisté tržby dosáhly 9,36 miliardy USD, což představuje meziroční nárůst o 4,1 % (z 8,98 miliardy USD loni). Trh očekával tržby kolem 9,2 miliardy USD. Organický růst (Organic sales) vzrostl o 2,2 %. Tento růst byl tvořen kombinací mírného zvýšení cen (přidalo 1,5 procentního bodu) a reálného růstu prodaného objemu/mixu produktů (přidal 0,7 procentního bodu). To znamená, že lidé kupovali více jejich sladkostí, nejen že za ně více platili. Zisk na akcii (Adjusted EPS) dosáhl 0,73 USD, čímž překonal odhad analytiků (0,68 USD). Meziročně však tento upravený zisk klesl o 2,7 %.
Ford Motor: Ford vykázal čistou ztrátu 1,33 miliardy USD (nebo -0,33 USD na akcii). Tento výsledek však zahrnoval jednorázové položky v hodnotě 4,2 miliardy USD před zdaněním. Šlo o 3,6 miliardy USD velký (převážně bezhotovostní) odpis spojený s prodejem/změnou struktury společného podniku na baterie BlueOval SK a také 0,5 miliardy USD nákladů na zrušené programy elektromobilů. Tyto kroky byly očekávané. Tržby dosáhly 48,3 miliardy USD, což je pokles o zhruba 3,8 % oproti loňským 50,18 miliardy USD. Pokles byl dán především menším objemem prodaných vozů.
Qualcomm: Tržby dosáhly 9,95 miliardy USD. To sice představuje mírný meziroční pokles o 4 %, ale výsledek byl na horní hranici vlastního odhadu společnosti a překonal očekávání analytiků z Wall Street (kteří odhadovali cca 9,67 miliardy USD). Zisk na akcii (Non-GAAP EPS) dosáhl 2,21 USD. To představovalo meziroční pokles o 20 % a zisk navíc mírně zaostal za očekáváním analytiků (odhad byl 2,22 až 2,23 USD). Ziskovost byla zasažena vysokými cenami pamětí, inflací vstupních nákladů a nedostatkem v dodavatelském řetězci (který je způsoben obrovskou poptávkou datových center po čipech).
Procter & Gamble: Zisk na akcii (Core EPS) dosáhl 1,43 USD. To je sice meziroční pokles o 3 %, ale přesto tento výsledek mírně překonal očekávání analytiků (kteří odhadovali 1,41 USD). Čisté tržby se zvýšily o 2 % na 21,2 miliardy USD. To naopak zaostalo za odhady Wall Street (očekávalo se zhruba 21,38 až 21,4 miliardy USD). Růst organických tržeb byl ve čtvrtém kvartálu na nule (flat). To znamená, že když se odečtou výkyvy měn a akvizice, byznys P&G vůbec nevyrostl.
EU
Evropská korporátní data projevila nečekaně dobrou rezistenci vůči oslabujícímu hospodářskému růstu eurozóny.
Euronext: Provozovatel burz v Evropě zaznamenal skokový růst o 5,7 % (v pátek 5,8 %) na hodnoty blížící se 158,60 EUR. Společnost překonala očekávání za Q2 2026 s upraveným ziskem na akcii (EPS) 2,39 EUR (konsensus očekával 2,20 až 2,23 EUR) a tržbami dosahujícími 544,4 milionu EUR. Analytici po těchto zprávách zachovali většinou doporučení k nákupu s cílovými cenami až k 180 EUR (Deutsche Bank).
AXA: Zveřejnila čistý zisk za pololetí ve výši 4,17 miliardy EUR a podkladové příjmy přes 4,5 miliardy EUR, s výhledem na celoroční růst podkladového zisku na akcii blížící se k horní hranici pásma 6-8 %.
Italský Enel: Dosáhl tržeb za první pololetí ve výši 40,9 miliardy EUR s čistým ziskem 3,93 miliardy EUR.
Rakouská ropná skupina OMV vykázala za druhý kvartál provozní zisk (CCC Operating Profit) 1,71 miliardy EUR, mírně překonávající očekávání (1,66 miliardy). Zvýšené ceny ropy v uplynulých měsících fungovaly jako významný katalyzátor ziskovosti tohoto sektoru.
Španělská skupina Puig vykázala růst tržeb, ačkoliv tempo srovnatelného růstu zpomalilo na 4,4 % z loňských 7,6 %, přičemž největší nárůst prodejů pocházel z asijsko-pacifického trhu (+20,9 %).
Italská zbrojovka Leonardo naproti tomu masivně navýšila roční cíle po nárůstu nových objednávek na 16,3 miliardy EUR v důsledku plošného vládního přezbrojování v Evropě.
Mercedes-Benz: Tržby klesly o 3,3 % na 32,06 miliardy EUR (loni 33,15 mld. EUR). Provozní zisk (EBIT) vzrostl o téměř 22 % na 1,55 miliardy EUR. K růstu přispěla úsporná opatření (nižší náklady na administrativu a výzkum a vývoj) a jednorázový zisk 131 milionů EUR z plánovaného prodeje leasingové dceřiné společnosti Athlon. Upravený provozní zisk (Adjusted EBIT) dosáhl 2,3 miliardy EUR (loni 2 mld. EUR), což je nárůst o 15-16 %. Toto číslo lépe ukazuje „běžný“ chod podniku, protože je do něj započítán i významný negativní dopad ve výši 844 milionů EUR související s investicemi v Číně. Čistý zisk vzrostl o 13,5 % na 1,09 miliardy EUR. Zisk na akcii se zvýšil o 20 % na 1,14 EUR.
Schneider Electric: První polovina roku 2026 přinesla společnosti Schneider Electric historicky nejlepší čísla, a to i díky velmi silnému druhému čtvrtletí. Tržby za první pololetí dosáhly rekordní výše 21,2 miliardy EUR, což představuje organický růst o 14 %. Jen za druhé čtvrtletí stouply tržby o 17 % na 11,5 miliardy EUR. Čistý zisk vzrostl o 30 % na 2,5 miliardy EUR. Očištěná EBITA dosáhla 4,1 miliardy EUR (nárůst o 22 %), přičemž marže se zlepšila na 19,3 %. Volný peněžní tok (Free Cash Flow) vystřelil o neuvěřitelných 244 % na 1,6 miliardy EUR.
Asie
Klíčovou událostí byl páteční skok akcií SK Hynix a Samsung Electronics, který táhl KOSPI na historický denní rekord.
Samsung: Dosáhl v Q2 2026 bezprecedentních čísel, za kterými stojí především obrovská globální poptávka po čipech pro umělou inteligenci. Tržby dosáhly historického maxima 171,5 bilionu KRW (cca 119 miliard USD). To představuje mezikvartální nárůst o 28 %. Provozní zisk vystřelil na rekordních 89,5 bilionu KRW (cca 62 miliard USD), což je mezikvartální skok o 56 %. Čistý zisk: vzrostl na 71,6 bilionu KRW (cca 49,6 miliardy USD). V Hongkongu dominovalo obří sekundární IPO firmy Zhongji Innolight.
Ostatní klíčové faktory
Analýza technických ukazatelů trhu poukazuje na komplexní podtóny skryté za páteční rally.
Index volatility VIX: Měřítko strachu zaznamenalo v pátek nečekaně masivní pokles. Tento pokles prémie za riziko je kontraintuitivní k růstu napětí na Blízkém východě a implikuje masivní institucionální přesvědčení, že technologičtí giganti fungují jako efektivní bezpečný přístav generující hotovost v jakémkoliv inflačním prostředí.
Dolarový index (DXY): Americký dolar se po většinu týdne konsolidoval a nepatrně slábl, v pátek o 0,08 % na 99,781, za měsíc ztratil zhruba 1,5%. Oslabování dolaru na pozadí jestřábího Fedu reflektuje tržní očekávání, že data jako červnové NFP nakonec donutí USA povolit sazby dříve než Evropu, čímž úrokový diferenciál může výhledově přestat fungovat v americký prospěch.
Koncentrace výkonnosti: Z hlediska struktury roste S&P 500 téměř výlučně na úkor nadprůměrných zisků jednotek společností. Růst indexu S&P 500 byl po většinu roku poháněn úzkou tržní šíří a zjevné odklonění výkonnosti indexu Nasdaq 100 vůči defenzivnějšímu indexu Dow Jones jen potvrzuje, že peněžní toky plynou převážně do odvětví vykazujících strukturální, a nikoliv cyklický růst.
Měnová intervence USA a Japonska: Americké ministerstvo financí (US Treasury) v pátek 1. srpna 2026 koordinovaně zasáhlo na měnovém trhu s cílem podpořit slábnoucí japonský jen. Jednalo se o první takto společnou akci USA a Japonska od roku 2011. Samotný zásah proběhl tak, že pobočka Fedu jménem ministerstva financí prodávala eura a nakupovala jeny, přičemž transakce byly zprostředkovány přes banky Goldman Sachs a Morgan Stanley a byla o nich informována i Evropská centrální banka. Spojené státy k tomuto kroku přimělo několik faktorů: příliš slábnoucí jen (který propadl na takřka 40leté minimum k úrovni téměř 164 JPY/USD), z toho plynoucí obavy z narůstajícího obchodního napětí (kde levný export znevýhodňoval americké výrobce) a snaha o zachování stability trhu s americkými dluhopisy (pokud by totiž Japonsko měnu bránilo samo, mohlo by začít masivně odprodávat americké státní dluhopisy). Akci předcházel únik informací, kdy byl americký ministr financí Scott Bessent spatřen na zasedání vlády s poznámkovým blokem nesoucím úkol nakoupit jeny za 5 až 10 miliard USD. Měnový pár na tuto operaci bezprostředně reagoval výrazným posílením japonské měny vůči dolaru.
Představitelé Fedu zvažují návrhy na snížení frekvence zasedání pod tradičních osm ročně, což by změnilo dynamiku headline rizika pro makro obchodníky. Kombinace nervozity ohledně cel před termínem 1. srpna, eskalace na Blízkém východě a jestřábího obratu na dluhopisovém trhu vytvořila mimořádně křehké tržní prostředí, v němž retailoví investoři podle průzkumu AAII zůstávali medvědí již 25. týden v řadě.
Scénáře budoucího vývoje a klíčová rizika
Nejde o investiční doporučení, pouze o rámce, jak se mohou trhy vyvíjet.
1. Asymetrická stagflace a vyčkávací defenziva (Pravděpodobnost 60 %)
Tento scénář předpokládá stabilizaci statusu quo. Geopolitické napětí v Hormuzském průlivu bude vyvolávat stálou hladinu rizikové prémie na trzích s energiemi, avšak nedojde k jeho přeměně do přímé mezinárodní vojenské konfrontace. Ropa WTI i Brent se etablují v dlouhodobějším rovnovážném pásmu mezi 85 a 100 USD za barel.
Dopady na trhy: Za této situace zůstane jádrová inflace v USA i v Evropě uvíznutá nad cílovou 2% hranicí (pravděpodobně v koridoru 2,8 – 3,5 %). To Fedu i ECB znemožní uvolnit měnovou politiku dříve než v úplném závěru roku 2026, popřípadě je to donutí provést plánované zářijové zvýšení sazeb, aby ukotvily inflační očekávání. Slabá data z trhu práce se ukáží jako permanentní chladnutí, nikoliv jako měsíční anomálie. Trhy vstoupí do horizontálního pohybu; instituce budou alokovat prostředky do velkých, hotovost generujících subjektů a krátkodobých dluhopisů. Malé a střední podniky (Russell 2000) vstoupí do cyklu bankrotů kvůli neschopnosti refinancovat dluhy.
2. Monetární deflace a prasknutí valuací (Pravděpodobnost 25 %)
Tento krizový scénář (Bear Case) je koncipován na předpokladu takzvané chybné politiky (Policy Error) centrální banky v kombinaci se šokem v ziskovosti korporací. Fed se upne k zaostávajícímu indikátoru inflace tažené cenou ropy a drasticky zpřísní měnové podmínky. Mezitím se ukáže, že prudký úbytek 74 000 revidovaných míst v dubnu a květnu nebyl výkyv, ale strukturální posun. Zvýšení sazeb Fedu a udržení utažení ECB vyvolá kolaps firemních investic.
Dopady na trhy: Pokud se k tomuto souběhu přidá byť jen mírné zaškobrtnutí technologických gigantů – například pokud cloudové divize nenaplní hyperoptimistické výhledy trhu – nastane panický výprodej na trhu v USA. Růst reálných výnosů na státních dluhopisech stáhne likviditu ze všech rizikových trhů včetně technologických akcií, kryptoměn a neproduktivních kovů. Globální akciové indexy odepíší v rychlém sledu 15–20 % ze svých maxim, protože investoři hromadně utečou k bezpečí vládních garancí. Ekonomika projde tvrdým přistáním (Hard Landing).
3. Dezinflační oživení a soft landing (Pravděpodobnost 15 %)
Nejméně pravděpodobný, avšak optimální scénář pro riziková aktiva. Zakládá se na předpokladu rychlého uvolnění geopolitického napětí na Blízkém východě na bázi diplomatické dohody, které eliminuje rizikovou prémii a skokově srazí ceny ropy WTI pod úroveň 70 USD za barel. Odstraněním tohoto nabídkového cenového tlaku klesne inflační agregát v průběhu několika měsíců pod 2,5 %.
Dopady na trhy: Fed po obdržení těchto dat změní směr své komunikace (pivot). Uvědomí si, že již nemusí bránit stabilitu cen za každou cenu a pod tíhou slabých červnových dat z trhu práce a klesající míry participace (61,5 %) zahájí cyklus snižování úrokových sazeb na zasedání v polovině září. Následovat bude agresivní rotační rally (tzv. „Everything Rally“). Nižší náklady na financování vyvolají explozivní růst opomíjených sektorů a firem s malou kapitalizací (Russell 2000), zatímco nižší reálné úroky způsobí oživení trhu se zlatem, kryptoměnami a celkovým komoditním komplexem.
Identifikace klíčových rizik
- Riziko nabídkového ropného šoku: Vzhledem k rétorice předsedy Fedu Warshe, který potvrdil, že inflační očekávání nesmí být podceněna, představuje případné vojenské uzavření tranzitních tras v Hormuzském průlivu z fundamentálního hlediska katastrofu. Skokový růst energií by zcela vynuloval manévrovací schopnosti centrálních bank, fixoval by vysoké sazby a omezil ziskové marže průmyslových výrobců (což by bylo zvláště devastační pro německou ekonomiku navázanou na index DAX).
- Přetrvávající chybná alokace kapitálu (AI Bubble Risk): Výkyvy v asijském technologickém sektoru a extrémní páteční pohyb (KOSPI) indikují trh, který již není naceněn na základě fundamentálních makro dat, ale výhradně na bázi budoucího vnímání zisků z umělé inteligence. Koncentrace obrovských portfolií do deseti firem z celého S&P 500 znamená, že selhání jedné jediné korporace může zvrátit hodnotu globálního akciového kapitálu.
- Mylná analýza trhu práce: Míra nezaměstnanosti na 4,2 % zamlžuje realitu, že z celkové pracovní síly hromadně odcházejí subjekty (míra participace klesající na 61,5 %). Tvorba atrofických 57 000 míst je neudržitelná pro dlouhodobý růst populace a konzumace. Jestliže Fed na základě silných mzdových růstů (3,5 % meziročně) drží úroky nahoře, riskuje, že podpoří deflační spirálu ve střední třídě.
- Fiskální a dluhové tření: Rostoucí výnosy dlouhodobých dluhopisů (10 let nad 4,74 %) drasticky zvyšují náklady na obsluhu nadměrného státního dluhu Spojených států. Tato fiskální dominance začne po čase převažovat nad monetární politikou a vytvoří efekt vytěsňování (crowding-out) na soukromých trzích, kdy si instituce budou muset půjčovat za úrok blížící se lichvářským hladinám, pokud nebudou mít státní záruky.
- Kurzové riziko a „Carry Trade“ dekompozice: Neochota japonské Bank of Japan podstatně utáhnout domácí podmínky vytváří silný tlak na oslabení jenu. Masivní mezinárodní toky financované levným jenem a vkládané do vysoce úročených dolarových dluhopisů hrozí při jakémkoliv nenadálém obratu na devizovém trhu vynucenou hromadnou likvidací aktiv.
- Celní šok od 1. srpna: Nová vlna recipročních cel se sazbami až 50 % může narušit dodavatelské řetězce, zvýšit inflaci a vyvolat odvetná opatření obchodních partnerů. Právní nejistota (spor o zákon IEEPA) situaci dále komplikuje.
Přehled vychází z veřejně dostupných dat k datu vydání. Zjistíte-li nepřesnost, napište na email: info@privatnikonzultant.cz, opravy provádíme neprodleně a zaznamenáváme je u článku.