přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
USA
Americké akcie zakončily rok 2025 po čtyřech dnech poklesů, ale do roku 2026 vstoupily růstem. Index S&P 500 sice v závěrečném týdnu oslabil o zhruba 1 %, za celý rok si však připsal 16,4 % (Nasdaq +20,4 %, Dow Jones +13 %). V první obchodní den roku 2026 (pátek 2. ledna) se Wall Street odrazila vzhůru: S&P 500 posílil o 0,2 % (na 6858 bodů), Dow Jones o 0,7 % (na 48 382 bodů), zatímco Nasdaq zůstal téměř beze změny (−0,03 % na 23 235 bodů). Tahouny byly polovodičové tituly díky optimismu kolem umělé inteligence – např. Nvidia a Alphabet posílily o více než 2 %. Za celý zkrácený týden (29.–31. 12. a 2. 1.) však hlavní indexy klesly (S&P 500 −1 %, Nasdaq −1,5 %) vlivem vybírání zisků na konci rekordního roku.
Evropa
Evropské akciové trhy zahájily rok 2026 na rekordních úrovních. Panevropský index STOXX 600 v pátek 2. 1. vzrostl o 0,7 % na hodnotu 596 bodů, pouhé 4 body pod psychologickou hranicí 600. Britský FTSE 100 intradenně poprvé v historii překonal hranici 10 000 bodů a uzavřel těsně pod ní. Německý DAX posílil o 0,2 % (k 24 620 b.) a francouzský CAC 40 o 0,6 % (k 8214 b.) – oba indexy se tak pohybují na historických maximech. Evropským trhům pomohl přechod investorů od předražených amerických technologických akcií k atraktivněji oceněným evropským titulům, pokles úrokových sazeb a také rally sektoru obrany a technologií. Například akcie nizozemského výrobce čipové techniky ASML vyskočily o 7 %. Evropské trhy zakončily zkrácený týden v zisku; pozitivní vstup do roku podle analytiků posiluje důvěru investorů.
Asie
Asijské burzy vstoupily do roku 2026 silným růstem. Jihokorejský index KOSPI vyskočil v pátek o 2,3 % na rekordních 4309,63 bodu díky rally technologických lídrů Samsung Electronics (+7,2 %) a SK Hynix (+4 %). Hongkongský Hang Seng přidal 2,8 % (na 26 338 b.) díky růstu čínských technologických akcií – Alibaba +4,3 %, Baidu +9,4 % po oznámení plánovaného oddělení divize AI čipů. Indický Sensex stoupl o 0,6 %, tchajwanský Taiex o 1,3 %. Na několika asijských trzích padly nové rekordy – kromě Soulu také v Singapuru a Tchaj-peji. Tokijská burza zůstala kvůli svátkům uzavřena. Investoři v regionu doufají, že rostoucí poptávka po polovodičích a rozmach umělé inteligence podpoří exportéry, navzdory dosavadním slabším údajům z průmyslu.
Makroekonomické události
USA
Na konci roku 2025 zveřejněná data potvrzují smíšený obraz americké ekonomiky. Týdenní nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti k 27. prosinci klesly překvapivě na 199 tisíc, nejníže za poslední měsíc. Trh práce tak zůstává v módu „nepropouštět, ale ani nenajímat“ – zaměstnavatelé celkově v roce 2025 výrazně zpomalili tvorbu nových míst (průměrně jen ~55 tisíc měsíčně). Míra nezaměstnanosti přesto vzrostla na 4,6 % (nejvýše od 2021) i vlivem dočasného propouštění během rekordně dlouhého rozpočtového patu na podzim. Ekonomika jako celek ale zůstává odolná – HDP USA ve 3. čtvrtletí 2025 rostl nejrychleji za poslední 2 roky. Administrativa Donalda Trumpa ovšem svými zásahy ovlivňuje podmínky na trhu: vysoká cla na dovoz a omezení imigrace přispívají k nedostatku pracovníků a tlumí nábor. Americká centrální banka Fed na prosincovém zasedání ponechala sazby beze změny a v reakci na zpomalující trh práce zahájila debatu o možných úpravách politiky v roce 2026.
Evropa
Z makroekonomického pohledu panovala v EU na přelomu roku opatrnost. Průmyslová aktivita v eurozóně v prosinci dále klesla: index PMI ve zpracovatelském sektoru zůstal pod hranicí 50 bodů a výroba poprvé po 10 měsících poklesla. Inflace se však přibližuje cíli – listopadová meziroční hodnota činila 2,2 % a prosincový bleskový odhad (zveřejněn 7. 1.) se očekával kolem 2,5 %. Evropská centrální banka na svém zasedání 18. prosince ponechala úrokové sazby beze změny a mírně zlepšila prognózu růstu na rok 2025 (1,4 % HDP). ECB naznačila, že vzhledem k blízkosti inflace k 2 % a nejistému výhledu není zatím připravena debatovat o snižování sazeb. Na fiskální frontě pomohl evropské ekonomice rozpočtový stimul v Německu v roce 2025 a pokračuje uvolněnější politika i do 2026, což spolu s poklesem cen energií podpořilo poptávku. Naproti tomu podnikatelská důvěra v některých zemích zůstává křehká – dle průzkumu Ifo čelí např. čtvrtina německých firem riziku zhoršení situace v roce 2026 kvůli vysokým nákladům a útlumu průmyslu.
Asie
V Asii přišla na přelomu roku smíšená makrodata. Jihokorejský export v prosinci meziročně vzrostl o 13,4 % a země dosáhla rekordního ročního vývozu $709,7 mld. – poprvé tak překonala hranici $700 mld.. K silnému závěru roku přispěl zejména vývoz polovodičů a automobilů. Také čínský průmysl vykázal známky oživení – oficiální index nákupních manažerů (PMI) ve výrobě se v prosinci zvýšil na 50,1 bodu a po osmi měsících se vrátil těsně nad hranici expanze. To naznačuje mírné zlepšení díky předzásobení firem před svátky, byť analytici zatím varují před přehnaným optimismem. Naopak některé jiné ekonomiky regionu čelí výzvám: v Indii zůstává vysoký rozpočtový schodek a úřady plánují rekordní objem vládních půjček v prvním čtvrtletí 2026, zatímco čínský nemovitostní sektor se nadále potýká s dluhovou krizí (bezprostřední výrazné zásahy vlády v tomto týdnu oznámeny nebyly). Celkově však asijský region těží ze silné zahraniční poptávky – exporty většiny asijských zemí v posledních měsících výrazně rostly a výhled pro zpracovatelský sektor zůstává v krátkodobém horizontu příznivý.
Centrální banky a geopolitika
USA
Spojené státy vstoupily do roku 2026 s napjatou geopolitickou situací v západní hemisféře. Prezident Donald Trump nařídil v noci na 3. ledna odvážnou vojenskou operaci ve Venezuele, při níž americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu. Maduro byl během víkendu převezen do zadržovacího centra v New Yorku a 4. ledna Trump oznámil, že USA dočasně převezmou správu Venezuely včetně jejích rozsáhlých ropných rezerv, než bude možné „bezpečně a řádně“ předat moc nové vládě. Trump také uvedl, že nevylučuje nasazení pozemních jednotek a že americké ropné firmy pomohou obnovit zchátralou venezuelskou těžební infrastrukturu. Tento bezprecedentní zásah vyvolal bouřlivé reakce ve světě: mnozí spojenci USA sice Madura dlouhodobě neuznávají, zároveň však vyzvali Washington k dodržování mezinárodního práva a varovali před nebezpečným precedentem. Rada bezpečnosti OSN se kvůli situaci sejde 5. ledna na mimořádném zasedání. V Karibiku mezitím dočasně platilo zvýšené letecké zabezpečení – USA na den uzavřely část tamního vzdušného prostoru, což narušilo stovky civilních letů. Vedle dramatického dění ve Venezuele probíhá i nadále válka na Ukrajině a USA spolu se spojenci deklarují pokračující podporu Kyjevu, ačkoli frontová linie se přes zimní období příliš neposunula (v tomto týdnu nebyly hlášeny žádné průlomové události).
Na poli měnové politiky v USA v posledním prosincovém týdnu žádné nové rozhodnutí neproběhlo – Fed již dříve avizoval, že vyčká na další data. Aktuální míra inflace v USA (~3 % ke konci 2025) se sice přiblížila cíli, avšak centrální bankéři upozorňují na nutnost opatrnosti kvůli napjatému trhu práce. Trhy nyní spekulují, že by Fed mohl ve druhé polovině 2026 přistoupit k prvnímu snížení úrokových sazeb, pokud se ekonomika dále ochladí. Krátkodobě však Fed zůstává ve vyčkávacím módu a zdůrazňuje datově podmíněný přístup.
Evropa
V Evropě dominovala geopolitické agendě opět spíše vnitřní politika a ekonomická integrace než nové konflikty. 1. ledna 2026 přijalo Bulharsko jako 21. země společnou evropskou měnu euro. Navzdory skeptikům téměř polovina Bulharů toto historické přistoupení k eurozóně oslavila v Sofii ohňostroji a shromážděním před budovou centrální banky. Další rozšiřování eurozóny však naráží na politické překážky v zbývajících státech EU, které eurem dosud neplatí (např. v Maďarsku či Česku zatím není vůle přijmout euro v dohledné době). Evropská unie se také soustředila na reakci na zásah USA ve Venezuele – většina evropských vlád sice považuje režim Nicoláse Madura za nelegitimní, současně ale diplomaté EU v reakci na americkou akci zdůraznili nutnost respektovat mezinárodní právo a role OSN při řešení krize. Rusko a Čína vojenský zásah USA odsoudily a vyzvaly k okamžitému propuštění Madura, čímž se EU ocitla v citlivé pozici balancování mezi podporou demokracie a obavami z eskalace napětí v Latinské Americe.
Evropské centrální banky na přelomu roku neoznámily žádné nové kroky – ECB již v prosinci ponechala sazby beze změny a potvrdila záměr držet měnovou politiku stabilní, dokud inflace setrvale neklesne k 2 %. Bank of England rovněž v prosincovém termínu sazby nezměnila (hlavní sazba zůstává na 5,25 %) a indikuje, že by v případě pokračujícího poklesu inflace mohla později v roce 2026 začít sazby opatrně snižovat. Geopoliticky nadále Evropu zaměstnává válka na Ukrajině – intenzita bojů se přes zimu snížila a fronta stagnuje, avšak EU chystá další kolo sankcí proti Rusku a jedná o navýšení společné finanční a vojenské pomoci Ukrajině v roce 2026. Na Blízkém východě panovalo po loňském krátkém konfliktu mezi Izraelem a Íránem relativní příměří, i když rétorika z Teheránu i Jeruzaléma zůstává ostrá (v prosinci Írán hrozil „tvrdou odpovědí“ na případné další útoky ze strany USA či Izraele).
Asie
V Asii došlo k významným událostem na poli bezpečnosti i měnové politiky. Severní Korea 4. ledna ráno odpálila několik balistických raket směrem do moře, a to jen pár hodin před tím, než prezident Jižní Koreje odcestoval do Číny na jednání mimo jiné o severokorejském jaderném programu. Jihokorejská armáda detekovala odpaly kolem 7:50 ráno místního času z okolí Pchjongjangu a střely doletěly asi 900 km. Pchjongjang tak zjevně demonstroval sílu v reakci na plánovaný summit Soul–Peking. Japonsko a Jižní Korea tento test odsoudily jako porušení rezolucí OSN a svolaly mimořádné zasedání svých bezpečnostních rad, kde vyzvaly KLDR k ukončení provokací. Situace zvyšuje tlak na Čínu, aby využila svého vlivu a umírnila chování severokorejského režimu.
Zásadní posun nastal v japonské měnové politice: Bank of Japan již 19. prosince poprvé od 90. let zvýšila základní úrokovou sazbu do kladného pásma, z 0,5 % na 0,75 % – nejvýše za posledních 30 let. Japonská centrální banka tím pokračuje v ústupu od ultra-volné politiky a boje s deflací, neboť inflace se v Japonsku drží nad 2 % cílem již téměř čtyři roky. Guvernér Ueda naznačil, že pokud bude růst cen a mezd pokračovat, BOJ může sazby dále zvyšovat, avšak tempo dalších kroků zůstává nejisté. Jen po zvýšení sazeb paradoxně oslabil, protože trh čekal ještě více jestřábí signály – investoři nyní spekulují, jak vysoko by sazby mohly vystoupat (BOJ odhaduje „neutrální“ sazbu pro ekonomiku v rozmezí 1–2,5 %). Celkově tak Japonsko vstupuje do roku 2026 s výraznou změnou kurzu své centrální banky.
Z geopolitického hlediska se v Asii stupňuje zbrojení: Japonská vláda schválila rekordní obranný rozpočet 9,04 bilionu jenů (~58 mld. USD) pro fiskální rok 2026. Rozpočet, který musí ještě potvrdit parlament, meziročně roste o 3,8 % a má již 12. rok po sobě rekordní objem. Tokio tím reaguje na zhoršující se bezpečnostní prostředí – čelí rostoucímu tlaku tří jaderných mocností v regionu (Číny, Ruska a KLDR) a zároveň vyhovuje výzvám USA, aby zvýšilo vlastní obranné výdaje. Nový japonský rozpočet posílí investice do bezpilotních systémů a raket dlouhého doletu na ochranu ostrovů, což je součástí snahy čelit sílící vojenské moci Číny v Pacifiku. V jiných částech Asie pokračuje normalizace vztahů – např. Saúdská Arábie oznámila plán půjčit si v roce 2026 dalších 58 mld. USD na rozvojové projekty, což naznačuje uklidnění situace na ropných trzích po předchozích geopolitických otřesech.
Komodity a kryptoměny
Ropa a energie
Ceny ropy byly na začátku roku rozkolísané v důsledku geopolitických událostí. Ropa Brent se na konci roku 2025 propadla až na čtyřleté minimum, když v prosinci klesla krátce pod 55 USD za barel pod tlakem obav z přebytku nabídky. Koncem prosince však došlo k obratu – prezident Trump zesílil rétoriku proti Venezuele a zároveň eskalovaly tenze okolo Tchaj-wanu, což ropu vytáhlo zpět nad 60 USD/barel. Po americkém útoku ve Venezuele se obchodníci připravují na možný výpadek dodávek z této země s největšími zásobami ropy na světě. Analytici však upozorňují, že venezuelská produkce je už roky omezena sankcemi a zanedbanou infrastrukturou. Organizace OPEC+ zatím neavizovala mimořádné kroky; trh ale zvažuje, že by kartel mohl reagovat na případnou volatilitu. Americká lehká ropa WTI zakončila týden mírně nad 57 USD. Celkově se očekává, že napětí kolem Venezuely, spolu s dalším ohniskem na Blízkém východě, přinese zvýšenou volatilitu energetických trhů při startu nového roku.
U plynu byl závěr roku klidnější – evropské ceny zemního plynu zůstaly relativně nízko díky teplé zimě a plným zásobníkům. Naproti tomu ceny uhlí v Asii mírně vzrostly kvůli zvýšené poptávce z Indie a Číny během chladnějších týdnů, avšak zůstávají hluboko pod vrcholy z roku 2022.
Drahé kovy (zlato, stříbro)
Drahé kovy zažily v roce 2025 mimořádný růst a na přelomu roku dosáhly rekordních hodnot. Zlato zakončilo rok 2025 se ziskem téměř 70 %, což je jeho nejlepší výkon od roku 1979. V posledním prosincovém týdnu sice došlo k drobné vybírání zisků, ale žlutý kov se nadále obchoduje poblíž historického. Stříbro bylo ještě volatilnější: za rok 2025 vyskočilo přibližně o 160 %. Za raketovým růstem stál jak příliv spekulativního kapitálu do bezpečných přístavů v době geopolitických rizik, tak silná průmyslová poptávka (např. pro solární panely). Začátek roku 2026 přinesl drahým kovům další podporu kvůli zvýšenému napětí – investoři se obávají dopadů amerického zásahu ve Venezuele a typicky v nejistotě přecházejí do zlata. Analytici však většinou neočekávají prasknutí bubliny, spíše pozvolné „splaskávání“ – po strmém růstu může následovat korekce, ale fundamentálně zůstávají zlato i stříbro atraktivní jako zajištění proti inflaci a rizikům. Růst cen drahých kovů mimo jiné pomohl akciím těžařů – evropský index těžařů základních materiálů SXPP v roce 2025 posílil o 45 %, přičemž řada zlatých dolů vykázala rekordní zisky.
Kryptoměny
Kryptoměnový trh vstoupil do roku 2026 v optimistické náladě. Investoři v kryptu spekulují, že zpomalování inflace a možná pivot centrálních bank by v roce 2026 mohly dál zvýšit atraktivitu bitcoinů a dalších digitálních aktiv. Ether (ETH) zakončil rok 2025 kolem 3 100 USD a také zahájil rok 2026 bez výraznějších výkyvů. Na kryptoměny pozitivně působí pokračující zájem institucionálních investorů – např. několik velkých fondů ohlásilo záměr spustit ETF navázané na Bitcoin poté, co americká SEC v prosinci schválila první spotový BTC ETF. Regulace zůstává klíčovým faktorem: v USA sice Trumpova administrativa zastává spíše přísný postoj (projednává se zákon o větším dohledu nad stablecoiny), avšak jasnější pravidla by mohla paradoxně přilákat do odvětví serióznější kapitál. V Asii pokračuje Čína v ostrém potlačování obchodování s kryptoměnami, zatímco Hongkong a Singapur se profilují jako kryptoměnově přátelské jurisdikce. Očekává se, že rok 2026 přinese do krypto-světa další institucionalizaci (vstup tradičních finančních hráčů) a také možné technologické inovace (stále rostoucí zájem o aplikace decentralizované AI a Web3). Volatilita však zůstane pro kryptoměny typická – investoři by proto měli být nadále obezřetní a diverzifikovat riziko.
Firemní zprávy a výsledky
USA
Závěr roku přinesl důležité zprávy od velkých amerických firem, přestože hlavní výsledková sezóna začne až koncem ledna. Automobilka Tesla zveřejnila 2. ledna čísla o dodávkách vozů za 4. kvartál 2025, která investory zklamala – dodala 418 227 elektromobilů, což je o 15,6 % méně než před rokem a mírně pod odhady (~420 tis.). Tesla tak za celý rok 2025 prodala 1,636 mil. vozů (−8,5 % r/r) a poprvé za poslední roky zaznamenala pokles, zejména kvůli oslabení poptávky v Číně a Evropě. Tento propad způsobil, že Teslu v roce 2025 na pozici největšího světového výrobce elektromobilů předstihla čínská společnost BYD, která prodala 2,256 mil. čistě elektrických aut (+27,9 % r/r). Akcie Tesly reagovaly poklesem, zatímco akcie BYD v Hongkongu vyskočily na nová maxima. Elon Musk v reakci oznámil, že Tesla bude nadále snižovat ceny vybraných modelů a zvýší marketingové úsilí, aby v roce 2026 zvrátila trend. Z technologického sektoru přišla zpráva o přelomové akvizici: společnost Meta (Facebook) údajně jedná o převzetí startupu Manus AI, založeného čínskými vývojáři, který se specializuje na pokročilé generativní AI modely. Pokud by k obchodu došlo, posílilo by to Metu v závodu ve zbrojení na poli umělé inteligence. Akcionáři však budou sledovat i regulační rizika – americké úřady bedlivě prověřují každou akvizici technologických gigantů.
Ve zdravotnictví oznámily americké farmaceutické firmy, že od 1. ledna zvýší ceny u nejméně 350 značkových léků – v průměru o 4 %. Jde o širší zdražení než před rokem (tehdy ~250 léků) a zahrnuje i preparáty velkých firem jako Pfizer, Novartis či Sanofi. Toto oznámení přichází navzdory tlaku administrativy prezidenta Trumpa, která s několika výrobci uzavřela dohody o omezení cen léčiv pro programy Medicare a Medicaid. Farmaceuti argumentují potřebou udržet krok s inflací, kritici však namítají, že firmy využívají složité systémové slevy k maskování reálného dopadu na pacienty. Zpráva vyvolala pozornost investorů – očekává se, že téma cen léků bude v USA v roce 2026 politicky velmi citlivé.
Evropa
V Evropě bylo koncem roku relativně klidné období, většina firemních zpráv přichází až po Novém roce. Přesto zaujaly některé individuální příběhy. Dánská společnost Ørsted (+4,6 % v pátek) oznámila, že se právně ohradí proti rozhodnutí vlády USA pozastavit pronájem pozemků pro její plánovaný offshore větrný park Revolution Wind za 5 mld. USD. Ørsted argumentuje, že náhlé přerušení projektu (součást širšího ochlazení podpory offshore větrné energetiky v USA) porušuje smluvní dohody. Případ bude bedlivě sledován investory do obnovitelné energie – výsledek může ovlivnit ochotu evropských firem investovat do americké zelené infrastruktury.
Ve Velké Británii se řeší situace kolem telekomunikační skupiny BT Group, kde vláda naznačila ochotu blokovat případnou nežádoucí zahraniční akvizici v rámci nového zákona na ochranu strategických aktiv. Francouzský miliardář Patrick Drahi v roce 2025 navýšil svůj podíl v BT na ~25 % a spekuluje se o jeho budoucích záměrech; britská vláda však dala najevo, že by nepodpořila úplné převzetí, pokud by hrozilo omezení národní bezpečnosti.
Z Německa přišla zpráva, že automobilka Volkswagen zvažuje urychlení vstupu své divize sportovních vozů Porsche na burzu v USA (duální listing), aby odemkla další hodnotu pro akcionáře po úspěšném IPO Porsche AG ve Frankfurtu v roce 2022. Rozhodnutí padne zřejmě v prvním pololetí 2026 a souvisí s plánem VW více se zaměřit na elektromobilitu a software.
Asie
V asijském regionu vyniklo několik firemních událostí s globálním přesahem. Čínský technologický gigant Baidu oznámil záměr vyčlenit svou divizi čipů s umělou inteligencí Kunlunxin do samostatné společnosti a uvedl, že plánuje její vstup na hongkongskou burzu do roku 2027. Zpráva vyvolala nadšení – akcie Baidu na burze v Hongkongu povyskočily o ~9 %. Tento krok je vnímán jako snaha odemknout hodnotu rychle rostoucího byznysu s AI čipy a získat kapitál na vývoj v konkurenci s firmami jako Nvidia. Analytici zároveň spekulují, že to může být reakce na americké sankce, které omezují dodávky špičkových čipů do Číny – osamostatněná divize by mohla snáze navazovat partnerství a získávat zahraniční investice.
Pokračuje též rivalita na poli elektromobilů: čínská BYD se po výsledcích Tesla stala největším světovým producentem elektroaut v roce 2025. BYD těží z dynamického domácího trhu a širokého portfolia modelů; navíc prodává i plug-in hybridy (které Tesla nenabízí), čímž oslovuje širší okruh zákazníků. V Evropě BYD agresivně expanduje – v roce 2025 zvýšila registrace svých vozů meziročně o 276 %. To vyvolalo odezvu evropských výrobců i regulátorů: EU na podzim 2025 zahájila šetření kvůli podezření, že čínské elektrovozy jsou na evropském trhu dumpingově levné díky státním dotacím. Výsledek šetření bude znám v průběhu 2026 a mohl by vést k clům na čínská auta. BYD a další čínské značky (Nio, Xpeng) mezitím oznámily plány výstavby montážních závodů v Evropě, aby se vyhnuly případným clům a zlepšily akceptaci u evropských zákazníků.
Další významnou zprávou je, že americké ministerstvo obchodu udělilo tchajwanské společnosti TSMC speciální roční licenci pro dovoz pokročilých amerických čipových technologií do jejích továren v Číně. Tento krok znamená částečnou výjimku z přísných exportních kontrol USA a umožní TSMC pokračovat v modernizaci svého čínského závodu, aniž by porušila americké sankce. Zpráva byla pozitivně přijata polovodičovým sektorem – zmírňuje obavy z přerušení dodavatelských řetězců a signalizuje pragmatický přístup USA k hlavním hráčům v čipovém průmyslu. Akcie TSMC na burze v Tchaj-peji po oznámení posílily o ~3 %. Současně ale USA varovaly, že budou pokračovat v omezování čínských firem (jako SMIC či Huawei) v přístupu k nejmodernějším čipům pro vojenské účely, což udržuje v odvětví nejistotu.
Ostatní klíčové faktory
USA
Ve Spojených státech se pozornost soustředila i na politické a společenské faktory s ekonomickými dopady. Po rekordně dlouhém uzavření federálních úřadů na přelomu října a listopadu 2025 byl v polovině listopadu schválen dočasný rozpočet, který zajistil financování vlády do konce fiskálního roku (září 2026). Tento kompromis odstranil bezprostřední hrozbu dalšího government shutdown a přispěl k předvánočnímu zklidnění trhů. Republikány ovládaný Kongres však avizuje, že bude požadovat výrazné škrty ve výdajích v roce 2026, což může na jaře vyvolat nové rozpočtové střety.
Administrativa Donalda Trumpa také pokračuje v intervencích do obchodních vztahů – celní tarifní politika zůstává přísná. V dubnu 2025 Bílý dům zavedl plošná cla na dovoz z řady zemí (vč. EU a Číny), což dočasně otřáslo trhy, ale postupně se firmy přizpůsobily vytvořením alternativních dodavatelských řetězců. Cla však nadále zvyšují náklady amerických importérů a přispívají k udržování inflace nad 3 % (odhady ukazují, že tarify přidávají cca 0,3 pb k indexu PCE).
Začátek roku tradičně přinesl účinnost nových legislativ v některých státech. Například Kalifornie zavedla od 1.1. přísnější normy pro snižování emisí v průmyslu a řada dalších států zvýšila minimální mzdu. Tyto kroky mohou mírně zvýšit mzdové náklady firem, ale zároveň podpořit kupní sílu nízkopříjmových obyvatel.
Z dalších faktorů stojí za zmínku zdravotnická politika – již zmíněné zdražování léků vyvolalo silné reakce. Trump pohrozil farmaceutickým firmám sankcemi (včetně možného odebrání patentových výsad), pokud ceny nesníží. To by byl bezprecedentní zásah do trhu s léčivy a pravděpodobně se o něm povede ostrá právní bitva.
Politický kalendář USA v roce 2026 zahrnuje volby do Kongresu (midterms v listopadu). Už počátkem roku se rozbíhá kampaň – demokrati v ní kritizují republikány za rozpočtový chaos (shutdown) a zahraniční avantýry, zatímco Trump a republikáni sází na téma boje proti kriminalitě a nelegální migraci. Výsledek voleb může ovlivnit směřování ekonomiky, zejména pokud by došlo ke změně většiny v jedné z komor (nyní obě těsně kontrolují republikáni). Trhy budou zvýšeně citlivé na průzkumy preferencí – zejména jak by případné posílení demokratů mohlo přibrzdit Trumpovu agendu (např. deregulaci finančního sektoru či tvrdý postup proti Číně).
Evropa
V Evropě došlo ke dvěma významným událostem s dlouhodobým dopadem. Bulharsko 1. ledna 2026 oficiálně přijalo euro a rozloučilo se tak s vlastní měnou (lev). I když průzkumy ukazují, že zhruba polovina Bulharů měla z přijetí eura obavy (zejména z možného zdražování a ztráty kontroly nad měnovou politikou), přechod proběhl hladce a s velkolepými oslavami. Výměnný kurz byl stanoven na 1,95583 leva za euro, což je úroveň měnového výboru platná v Bulharsku od konce 90. let. Po Bulharsku zůstává mimo eurozónu už jen šest členských zemí EU (Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Dánsko) – jejich rychlé přijetí eura však naráží na politické i ekonomické překážky, takže další rozšíření eurozóny zřejmě v nejbližších letech neproběhne.
Druhou událostí je pokračující energetická transformace a klimatická politika. EU od 1. 1. spustila přechodnou fázi mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) – dovozci oceli, hliníku, cementu a dalších energeticky náročných produktů do EU začali pilotně reportovat uhlíkové emise spojené s výrobou dováženého zboží. „Carbon border tax“ má být plně zavedena od roku 2027 a protektivně chránit evropský průmysl před levným vysoce emisním dovozem. Tento týden se tak evropské firmy i obchodní partneři seznamovali s novými pravidly reportingu. Některé rozvíjející se země (např. Turecko) kroky EU kritizují, že jde fakticky o skryté clo, a hodlají to řešit na půdě WTO.
Evropské vlády také pokračují v reakci na energetickou krizi z předchozích let: ve Francii vstoupilo v platnost prodloužení zastropování cen elektřiny pro domácnosti do poloviny 2026, v Německu pak vláda začala vyplácet průmyslovým podnikům dotace za účelem kompenzace vysokých cen plynu. Tyto podpůrné programy se nicméně stávají nákladnými a rozpočtově kontroverzními – například německý balík „ochrany hospodářství“ kritizuje tamní centrální banka s tím, že brzdí pokles inflace.
Asie
V Asii stojí za zmínku hlavně bezpečnostní a politické faktory. Japonské schválení rekordního obranného rozpočtu – podtrhuje trend rychlého zvyšování vojenských výdajů v regionu. Čína v reakci na to označila japonský rozpočet za přehnaný a varovala Tokio před „opouštěním poválečné pacifistické politiky“. Současně Čína pokračuje v modernizaci své armády; podle zpráv americké rozvědky provedla koncem prosince další test hypersonické střely.
Indie naopak na začátku nového roku řešila ekonomickou politiku – vláda premiéra Módího zveřejnila plán rekordních investic do infrastruktury v rámci příprav na volby v roce 2027. Indické svazové státy dostanou možnost emitovat v prvním čtvrtletí 2026 dluhopisy až za 5 bilionů ₹ na financování projektů (školy, silnice, nemocnice). Cílem je podpořit hospodářský růst, který se sice drží nad 6 %, ale čelí protivětrům z globálního zpomalení.
Na poli obchodu bylo důležitým signálem částečné uvolnění restrikcí mezi USA a Čínou v oblasti polovodičů – již zmíněná licence pro TSMC a také zpráva, že USA a Čína plánují zřídit společnou pracovní skupinu pro koordinaci exportních kontrol. To naznačuje snahu zabránit dalším obchodním válkám a stabilizovat křehké bilaterální vztahy. Nicméně politické třenice přetrvávají: tento týden Peking ostře protestoval proti setkání zástupců tchajwanské vlády s americkými kongresmany, k němuž došlo 2. ledna v Kalifornii (oficiálně šlo o „soukromou návštěvu“). Čína v reakci zvýšila vojenskou aktivitu okolo Tchaj-wanu – 3. ledna zaznamenal Tchaj-pej rekordních 78 čínských válečných letounů v identifikační zóně protivzdušné obrany (ADIZ) během 24 hodin, což dále zvýšilo regionální napětí.
V Turecku a na Blízkém východě panovala na přelomu roku relativní stabilita. Turecká ekonomika sice nadále čelí vysoké inflaci a lira oslabovala na nové minimum, ale centrální banka po výměně vedení v polovině 2025 razantně zvýšila sazby, což začíná krotit poptávku. Nový guvernér Turecké CB naznačil, že bude pokračovat ve zpřísňování měnové politiky, dokud nebude inflace jednociferná. To je ostrý obrat oproti dřívější politice snižování sazeb – krok, který investoři vítají, o čemž svědčí určité uklidnění tureckých eurobondů koncem roku.
Týden byl na finančních trzích poměrně rušný. Akciové indexy vstoupily do roku 2026 převážně růstem a mnohé dosáhly nových rekordů (zejm. v Evropě a Asii). Makrodata ukázala pokračující odolnost hlavních ekonomik, byť s určitými slabšími místy (omezený nábor v USA, slabý průmysl v EU, ale silný export v Asii). Centrální banky ponechaly před koncem roku sazby stabilní, výjimkou bylo Japonsko s prvním zvýšením sazeb po dekádě. Geopoliticky dominovala šokující americká operace v Latinské Americe a severokorejské raketové testy – faktory, které mohou zvýšit volatilitu na trzích ropy i zlata. Komodity reagovaly na geopolitiku růstem, kryptoměny zůstaly na vzestupné trajektorii. Na firemní scéně zaujaly zejména slabší prodeje Tesly a čínská expanze v EV sektoru, stejně jako pohyby v technologickém odvětví (AI čipy, polovodiče). Rok 2026 tak začal optimisticky, ale s vědomím řady výzev na obzoru, od politických rizik po možné přehřátí některých trhů.