Přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
- USA: Začátkem týdne dosáhly americké akcie nových rekordů díky euforii kolem umělé inteligence a vyhlídkám na snížení sazeb Fedu. V pondělí indexy S&P 500 a Nasdaq uzavřely na historických maximech a Dow Jones rostl, podpořeny zprávou o velké čipové dohodě mezi AMD a OpenAI. V průběhu týdne však trhy znejistěla pokračující vládní odstávka v USA a politická rizika, což vedlo k nárůstu averze k riziku. V pátek přišel prudký výprodej – prezident Trump překvapivě pohrozil 100% cly na čínský dovoz a další eskalací obchodní války, načež S&P 500 a Nasdaq zaznamenaly největší jednodenní propad od dubna. Hlavní indexy tak týden uzavřely se ztrátou; S&P 500 odepsal za týden přes 2,5 % (nejvíce od května). Dow Jones zakončil týden okolo 45 480 bodů, S&P 500 na 6 552 bodech a Nasdaq Composite na 22 204 bodech.
- Evropa: Evropské akciové trhy se svezly na počáteční globální rally – například panevropský index STOXX 600 a britský FTSE 100 stanovily nová maxima v návaznosti na rekordy z Wall Street. Brzy však optimismus ztlumila regionální politická rizika. Ve Francii šokovala demise premiéra Sébastiena Lecornu (jen 14 hodin po jmenování vlády), což otřáslo důvěrou investorů a poslalo francouzský index CAC 40 dolů. Celkově evropské burzy do pátku odevzdaly dřívější zisky – v reakci na hrozbu nových amerických cel v závěru týdne panevropský STOXX 600 propadl o ~1,3 % a vymazal veškeré týdenní zisky. Francouzské blue-chip akcie oslabily za týden o 2 %. Naopak relativně lépe odolal londýnský FTSE či německý DAX, ale i tyto indexy mírně klesly. Evropské trhy tak celkově týden uzavřely v červených číslech.
- Asie: Japonský Nikkei 225 vylétl na nové 33leté maximum – v pondělí posílil o téměř 5 % nad hranici 48 000 bodů. Trh reagoval euforicky na překvapivé zvolení Sanae Takaichi (známé prosazováním uvolněné fiskální politiky) do čela vládnoucí strany, což posílilo očekávání pokračujících stimulů a oddálení dalšího zvyšování sazeb BoJ. Během týdne Nikkei dále posunul rekord (krátce až k ~48 600 bodům) za podpory technologických titulů a oslabujícího jenu. Na čínských trzích se po týdenní sváteční pauze rovněž projevil optimismus – Shanghai Composite při středečním otevření poskočil o 1,3 % na 3 934 bodů, nejvýše za posledních 10 let. Čínské akcie těžily z dohánění růstu světových trhů a silných zisků zlatých a technologických firem po prázdninách. V Hongkongu byl však vývoj smíšený – index Hang Seng mírně zaostal kvůli pokračujícím obavám z čínského nemovitostního sektoru. Celkově asijské akciové trhy zakončily týden výprodeji, ale japonský Nikkei udržel většinu zisků poblíž historického maxima.
Makroekonomické události
- USA: Makrodata v USA byla v uplynulém týdnu omezená pokračující federální odstávkou vlády, která ochromila publikaci klíčových statistik (např. údaje o trhu práce či inflaci). Přesto dílčí signály naznačovaly zpomalující ekonomiku: podle šéfky MMF Kristaliny Georgievové americká ekonomika sice zvolnila, ale stále se vyhnula recesi, kterou mnozí ještě před půl rokem předpovídali. Mezitím několik prognóz upozornilo na opatrnější spotřebitelské nálady – například očekávaný růst maloobchodních tržeb během nadcházející sváteční sezóny má činit jen ~3 %, méně než loňských 4,2 %. To naznačuje, že vysoké ceny a nejistota začínají brzdit útraty domácností. Trh práce zůstává relativně napjatý, i když tvorba pracovních míst zřetelně zpomaluje – Fed v záznamu jednání konstatoval, že zaměstnanost „skoro stagnuje“. Celkově makroekonomický obraz USA v daném týdnu zastínila politická nejistota a absence dat, což umocnilo opatrnost na trzích.
- Evropa: V Evropě se pozornost soustředila na Německo, které vydalo varovné hospodářské údaje. Průmyslová výroba v Německu klesla v srpnu meziměsíčně o 4,3 %, nejvíce za více než tři roky. Zvláště automobilový sektor se propadl (produkce aut -18,5 % m/m), částečně vlivem celozávodních odstávek a dokončování starých objednávek před zavedením nových amerických cel. Analytici varují, že takto prudký propad průmyslu výrazně zvyšuje riziko recese německé ekonomiky – ta už ve 2. čtvrtletí klesla o 0,3 % a další pokles by znamenal technickou recesi. Německý průmysl navíc trpí drahými energiemi a ochabující poptávkou, přičemž produkce je ~12 % pod úrovní z počátku roku 2023. Ve zbytku Evropy byla makro situace smíšená: např. Španělsko a Itálie oznámily mírný růst průmyslu, zatímco Francie čelila politické nejistotě, jež může ovlivnit investice (viz rezignace premiéra a hrozba rozpočtových sporů). Inflace v eurozóně zůstávala vysoká, ale nevykázala v tomto týdnu nové překvapení (zářijová inflace byla zveřejněna již dříve s poklesem pod 4 % y/y). Celkově makroekonomický výhled Evropy zůstává utlumený – růst stagnuje a data jako německý propad produkce naznačují přetrvávající slabost průmyslu.
- Asie: V Číně se makroekonomická pozornost zaměřila na výsledky „zlatého týdne“ (Golden Week), tedy 8denních svátků na přelomu září a října. Statistika ukázala smíšený obraz čínské spotřebitelské poptávky: počet cestujících a turistů během svátků dosáhl rekordních 888 milionů cest (vs. 765 mil. loni) a celkové turistické tržby meziročně vzrostly o ~15 % na 809 mld. yuanů. Průměrné útraty na jednu cestu však klesly na 911 yuanů, což je dokonce méně než loni (916 yuanů) a nejméně od pandemického roku 2022. To signalizuje, že čínští spotřebitelé zůstávají opatrní – vysoké výdaje se nekonají navzdory nedávné akciové rally. Slabší spotřebu vysvětlují ekonomové tlakem několika faktorů: dozvuky nemovitostní krize, obavy o pracovní místa i vliv politiky (např. Trumpova cla a obecně napjaté vztahy s USA). Jinde v Asii byl makro obraz stabilní: Japonsko zveřejnilo relativně solidní data o domácí poptávce, nicméně očekávání jsou nyní ovlivněna politickou změnou (možné vyšší fiskální výdaje a pokračování nízkých sazeb). Indie ponechala počátkem října úrokové sazby beze změny na 5,50 % a tamní centrální banka signalizovala opatrnost vzhledem k globální nejistotě. Celkově asijské ekonomiky nadále čelí kombinaci slabšího čínského růstu a globálních rizik (obchodní třenice, dražší energie), i když domácí poptávka v Indii či jihovýchodní Asii zůstává relativně odolná.
Centrální banky a geopolitika
- USA: Zápis z jednání Fedu (FOMC) zveřejněný 8. října potvrdil, že centrální bankéři jsou nakloněni dalšímu snižování úrokových sazeb, pokud bude ekonomické zpomalení pokračovat. Fed v září snížil sazby poprvé v roce 2025 a minuty FOMC ukázaly, že všichni členové hlasovali pro snížení o 0,25 p.b., ačkoli někteří uvažovali i o ponechání beze změny kvůli stále zvýšené inflaci. Celkově však převládl názor, že ochlazující trh práce a finanční nejistoty ospravedlňují další uvolnění – trhy tak nadále počítají se dvěma dalšími sníženími sazeb do konce roku. Na geopolitické scéně dominovala patová situace kolem rozpočtu USA – vláda zůstala po celý týden v částečné odstávce (bez financí od 1. října) a republikáni ani demokraté nenašli shodu na její obnovení. Federální úřady byly tedy dál zavřené, což má nejen ekonomické dopady, ale i politické – šlo o jeden z nejdelších shutdownů v posledních letech. Kromě toho eskalovaly obchodní třenice s Čínou: po zprávách, že Čína omezuje vývoz klíčových vzácných minerálů, prezident Trump v pátek oznámil záměr zvýšit cla na čínské zboží na 100 % a zavést restrikce na export amerického software do Číny. Tyto kroky (odveta za čínské omezení exportu rare earths) přiživily obavy z nové fáze obchodní války a ihned po oznámení vyvolaly paniku na trzích. Americká diplomacie přitom paralelně slavila jistý úspěch na Blízkém východě: USA zprostředkovaly dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamasem v Gaze, jež zahrnuje zastavení bojů a výměnu zajatců. Tento průlomový mírový plán prezidenta Trumpa signalizoval skončení války v Gaze po týdnech konfliktu a mohl by mít širší stabilizační dopady v regionu. Washington také oznámil nové sankce vůči subjektům (včetně čínské rafinerie), které pomáhaly obcházet embargo na íránskou ropu. Celkově se tak geopolitická rizika mísila – na jedné straně uvolnění napětí na Blízkém východě, na druhé straně opětovné vyhrocení USA-Čína obchodní války.
- Evropa: V Evropě se geopolitická pozornost soustředila na Francii, kde probíhala politická krize. Premiér Sébastien Lecornu nečekaně rezignoval hned v pondělí 6. října (jen několik hodin po jmenování vlády), což vedlo k pádu právě ustanoveného kabinetu. Tento bezprecedentní krok uvrhl druhou největší ekonomiku eurozóny do politické nejistoty – opozice hovořila o paralýze vlády a zemi hrozilo překročení rozpočtového termínu. Trhy reagovaly na francouzský chaos výprodejem akcií a růstem výnosů státních dluhopisů; některé ratingové agentury varovaly před možným zhoršením hodnocení Francie. Situace se začala vyjasňovat až na konci týdne: v pátek prezident Macron překvapivě opět jmenoval Lecorna premiérem, čtyři dny po jeho demisi, aby rychle sestavil vládu do pondělní uzávěrky rozpočtu. Tento obrat trochu uklidnil obavy, ale francouzská politická scéna zůstává napjatá (Lecornu čelí odporu i ve vlastní straně a musí stihnout předložit rozpočet). V širším evropském kontextu se řešily také centrální banky: ECB sice má zasedání až koncem měsíce, ale mezitím sílil tlak na uklidnění dluhopisových trhů – přední investoři v otevřených dopisech vyzvali Bank of England i ECB k opatrnosti při utahování politiky, například k pozastavení prodeje dluhopisů, aby nezpůsobily další turbulence. V Británii Bank of England vstoupila do tzv. předvolebního období před listopadovým jednáním a spekuluje se, že by mohla vzhledem k horším datům také sazby snížit. Z geopolitických událostí stojí za zmínku, že v Ukrajině ustrnuly mírové rozhovory – podle zpráv OSN nepřineslo jednání v Turecku žádný posun, což znamená, že konflikt na východě Evropy nadále pokračuje bez vyhlídky brzkého ukončení (i když v daném týdnu nedošlo k žádné vyhrocené ofenzívě). Celkově se evropská geopolitika točila hlavně kolem vnitřních politických otřesů a jejich ekonomických dopadů, zatímco centrální bankéři bedlivě sledovali narůstající nejistoty před svými podzimními rozhodnutími.
- Asie: V Asii došlo k významné politické změně v Japonsku – vládnoucí Liberálnědemokratická strana zvolila 6. října do svého čela ministryni Sanae Takaichi, která se má stát historicky první ženskou premiérkou země. Takaichi je známá jako fiskální holubice a kritička rychlého zvyšování sazeb BoJ, což vyvolalo očekávání, že japonská centrální banka už letos sazby nezvýší. Tato politická rošáda značně oslabila japonský jen – ten se počátkem týdne propadl až na 150 ¥/USD (nejníže za mnoho let). Ke konci týdne sice jen mírně zpevnil po globálním úprku do bezpečí, ale celkově japonská měna za týden oslabovala kvůli sázkám, že Takaichi přinese volnější politiku. Japonské ministerstvo financí dokonce muselo verbálně intervenovat a varovat před „nadměrnými výkyvy kurzu“. Další významnou geopolitickou událostí v Asii byl obchodní spor USA–Čína: Čína na začátku měsíce oznámila exportní omezení na vzácné zeminy (strategické kovy klíčové pro výrobu čipů), což byla odpověď na dřívější americké restrikce. Tento krok vyvolal silnou reakci USA. Napětí mezi Pekingem a Washingtonem tak opět vzrostlo. Kromě toho se v regionu řešily i diplomatické vztahy: například Indie a USA oznámily pokrok v jednáních o obchodní dohodě a zrušení některých amerických cel na indické zboží. To by mohlo posílit strategické partnerství obou zemí tváří v tvář rostoucímu vlivu Číny. Také Střední východ měl v Asii dopad – příměří v Gaze (vyjednané USA) přivítaly i asijské země, neboť snížilo riziko eskalace konfliktu a případné narušení dodávek ropy. Celkově byly tedy asijské centrální banky a vlády minulý týden konfrontovány s významnými politickými posuny (Japonsko), měnovými výzvami (oslabený jen) a dopady velmocenských sporů (obchodní válka, sankce).
Komodity a kryptoměny
- Ropa: Ceny ropy zaznamenaly výrazné výkyvy. Zpočátku týdne ropa mírně zdražila poté, co aliance OPEC+ ohlásila pro listopad navýšení těžby menší, než trh čekal – to zmírnilo obavy z nadbytku nabídky a Brent v úterý vystoupal k $68 za barel. Ve středu ceny ještě posílily (~+1 %), když investoři reagovali na zprávy o zastavení mírových rozhovorů na Ukrajině, což znamená pokračování sankcí proti druhému největšímu světovému exportérovi ropy (Rusku). Avšak ve čtvrtek přišel obrat: Izrael a Hamas podepsali příměří s výhledem ukončení bojů v Gaze. Toto snížení geopolitického rizika na Blízkém východě vedlo k poklesu tzv. rizikové prémie – Brent ve čtvrtek zlevnil o 1,6 % na $65,22 a americká WTI spadla na $61,51. Analytici označili dohodu v Gaze za významný průlom, který by mohl stabilizovat region a postupně snížit hrozby pro dodávky ropy. V pátek pak ropa utrpěla další ránu po eskalaci obchodní války USA–Čína – Trumpovy hrozby cel a obavy z útlumu globální poptávky srazily Brent o více než $2 (přes 3 %) na pětiměsíční minima kolem $62–63. Celkově tak ropa za týden oslabila; investory uklidnilo zmírnění konfliktu na Středním východě, ale vystrašily je obchodní a ekonomické nejistoty.
- Zlato a drahé kovy: Zlato pokračovalo v mimořádné rally a dosáhlo historických milníků. Již v úterý cena zlata poprvé překročila hranici $4 000 za trojskou unci – investoři se houfně uchylovali k tomuto bezpečnému aktivu kvůli nejistotě kolem americké vládní odstávky, politických turbulencí v Evropě i očekávanému snížení sazeb Fedu. Ve středu pak zlato dál posilovalo na nové rekordy; podle MMF poptávka po zlatě „prudce roste“ a ilustruje výjimečně vysokou míru globální nejistoty. Šéfka MMF Georgievová upozornila, že zlato láme rekordy právě vlivem přetrvávajícího shutdownu v USA a očekávání brzkého uvolnění měnové politiky. V závěru týdne, po eskalaci obchodního sporu USA–Čína, se zlato opět ukázalo jako „bezpečný přístav“ – investoři přesouvali peníze z akcií do drahých kovů, takže spotová cena zlata se udržela nad magickou hranicí $4 000. Za týden zlato přidalo zhruba +3 % a potvrdilo svou roli pojistky proti geopolitickému napětí i inflaci. Stříbro a další drahé kovy z růstu zlata také profitovaly – stříbro se vyšplhalo na nejvyšší hodnoty za poslední dekádu a například platina zaznamenala zisky v řádu jednotek procent.
- Kryptoměny: Na kryptoměnovém trhu panovala v první polovině týdne euforie, když Bitcoin vystřelil na nové historické maximum. V pondělí prolomila cena bitcoinu hranici $125 000, což je dosud nejvyšší zaznamenaná úroveň. K růstu přispěl obecný investorský apetit po technologických aktivech i očekávání, že regulace kryptoměn v USA získají jasnější obrysy. Bitcoin tak během necelých dvou týdnů posílil o více než 20 %. Avšak koncem týdne přišel zvrat – globální výprodej rizikových aktiv v pátek dolehl i na kryptoměny. Bitcoin v reakci na Trumpovo oznámení cel a s tím související pokles akcií krátce propadl o několik procent z rekordních úrovní, neboť investoři vybírali zisky a přesouvali prostředky do méně volatilních aktiv. V sektoru také pokračovaly zásadní zprávy: například americká Komise pro cenné papíry (SEC) se přiblížila rozhodnutí o ETF na bitcoin a Evropská unie zvažovala další regulace stablecoinů. Celkově tento týden potvrdil, že kryptoměny zůstávají vysoce volatilní třídou aktiv, která může rychle růst při optimismu, ale je citlivá na globální šoky.
Firemní zprávy a výsledky
- USA: Hned na úvod týdne zaujala zpráva ze sektoru čipů – společnost AMD oznámila mnohaletou dohodu s firmou OpenAI o dodávkách čipů pro umělou inteligenci v hodnotě několika miliard dolarů. Tato zpráva vystřelila akcie AMD o +25 % na nejvyšší úroveň od roku 2021 a podpořila obecné nadšení pro AI segment napříč trhem. V automobilovém průmyslu přišel další výrazný krok: Tesla nečekaně představila cenově dostupnější verze svých elektromobilů Model 3 a Model Y s cílem oživit poptávku a získat zpět tržní podíl. Investoři to však přijali vlažně – obávají se tlaku na marže – a akcie Tesla v úterý klesly o 4,4 %. V závěru týdne pak technologické tituly v USA obecně zasáhl výprodej kvůli eskalaci obchodní války (např. akcie Apple, Nvidia či Microsoft ztratily v pátek přes 3 %). Čínské společnosti kótované v USA jako Alibaba a JD.com se rovněž propadly (−6 % až −8 % v pátek) kvůli obavám z dopadů cel. Začínající výsledková sezóna v USA teprve nabírá obrátky – investoři vyhlížejí reporty velkých bank v příštím týdnu (JPMorgan, Goldman Sachs aj.), které by mohly naznačit zdraví ekonomiky. Již v tomto týdnu však několik firem varovalo před výsledky: například menší investiční fond Point Bonita spravovaný Jefferies čelil masivním odkupům, což přimělo banku Morgan Stanley stáhnout z něj svou investici. Tato epizoda naznačila jisté napětí na finančních trzích a obavy z možných problémů v některých fondech. Celkově americký korporátní sektor zažil týden velkých oznámení (AI partnerství AMD) i obav (důsledky cel a slabší poptávka), přičemž investoři se připravují na nadcházející výsledky za 3. kvartál.
- Evropa: V Evropě dominovaly firemním zprávám automobilky a průmysl. Volkswagen oznámil, že ve 3. čtvrtletí zvýšil globální prodeje o 1 %, hlavně díky silné poptávce po nových modelech v západní Evropě a rostoucímu odbytu elektromobilů. To je pro VW pozitivní obrat po předchozím poklesu, a akcie firmy na zprávu reagovaly mírným růstem. Naopak BMW investory zklamalo – německý výrobce luxusních aut snížil prognózu zisku pro rok 2025, a to kvůli nečekaným nákladům spojeným s americkými a německými cly (zpoždění vrácení cel) a přetrvávající slabé poptávce v Číně. BMW nově čeká mírný pokles zisku místo původně plánované stagnace a také omezilo výhled volného cash flow. Tato zpráva srazila akcie BMW ve středu až o 7 % a strhla dolů i konkurenci – např. akcie Mercedes-Benz ztratily ~3,5 %, neboť i Mercedes přiznal pokles prodejů v Číně a dopady cel. V Británii stojí za zmínku vývoj kolem Jaguar Land Rover (JLR): firmu postihl rozsáhlý kybernetický útok, který si vyžádal vícetýdenní odstávku výroby. Tento týden JLR uvedla, že obnova provozu po útoku trvá již 4. týden a britská vláda zvažuje pomoc subdodavatelům postiženým výpadkem. Akcie mateřské společnosti Tata Motors nicméně reagovaly neutrálně, investoři věří v pojistné plnění. Evropský technologický sektor zaznamenal úspěch v Nizozemsku – výrobce polovodičových strojů ASML obdržel od Číny výjimku z exportních omezení, což by mohlo podpořit jeho tržby (tato zpráva však přišla neoficiálně a nepotvrzeně). Celkově evropské firemní dění odráželo globální trendy: automobilky řeší cla a Čínu, zatímco některé průmyslové firmy (např. chemický BASF) varovaly, že vysoké ceny energií v EU nadále snižují konkurenceschopnost.
- Asie: V Asii poutal pozornost zejména sektor elektromobilů a technologií. Čínská automobilka BYD pokračovala v expanzi – podle zpráv BYD opět předstihla Teslu v prodejích elektromobilů v Evropě během letošního roku. Evropský trh EV tak stále více ovládají čínské značky a BYD zároveň oznámila, že vývoz bude tvořit přes 20 % jejích prodejů v roce 2025, což potvrzuje její globální ambice. Zajímavou zprávou bylo, že legendární investor Warren Buffett (Berkshire Hathaway) definitivně odprodal zbytek svého podílu v BYD. Buffett přitom držel akcie BYD 15 let a postupně je od roku 2022 rozprodával – jeho úplný exit je tak vnímán jako významný milník a někteří to interpretují jako signál k zajištění zisků po obrovském růstu hodnoty BYD. Akcie BYD na burze v Hongkongu v reakci kolísaly, ale týden zakončily mírně v plusu. Dále Japonsko hlásí zajímavosti v technologickém sektoru: např. investiční gigant SoftBank Group prudce posílil (+8 % za týden) díky plánům uvést na trh další společnost z portfolia (po úspěšném IPO Arm). V Indii reportovala silná čísla například Tata Consultancy (IT sektor), která těží z poptávky po digitálních službách globálně. Také čínský technologický sektor měl důležitá data – e-commerce obr Alibaba oznámil, že během svátečního týdne zaznamenal rekordní tržby v turistických službách, což naznačuje návrat ke spotřebě zážitků. Nicméně akcie Alibaby byly přesto staženy dolů celkovým tržním sentimentem. Celkově asijské firemní zprávy odrážely dva světy: na jedné straně robustní růst v technologiích a EV, na druhé straně zůstává přítomna opatrnost zahraničních investorů a citlivost na geopolitiku.
Ostatní klíčové faktory
- Tržní sentiment a valuace: Strmý růst akcií letos vyvolává debaty o možném přehřátí trhů. V uplynulém týdnu na to upozornil jak MMF, tak významné osobnosti z oboru. Šéfka MMF Georgievová varovala, že finanční trhy jsou oceněny velmi vysoko a případná náhlá korekce by mohla ohrozit světovou ekonomiku. Podobně CEO JPMorgan Jamie Dimon v rozhovoru zmínil zvýšené riziko výrazné korekce akcií v horizontu 6–24 měsíců (přirovnal situaci k varování Alana Greenspana z roku 1996 před „iracionálním exuberantním“ trhem). Tato varování přicházejí v době, kdy indexy S&P 500 a Nasdaq stále balancují na rekordech a valuace technologických gigantů dosahují úrovní připomínajících dot-com éru – například průměrný forward P/E indexu S&P 500 stoupl na ~23, nejvýše za 5 let a nad desetiletý průměr 18,7. Sedm největších tech titulů („Magnificent Seven“) tvoří lví podíl letošního růstu indexu, což vyvolává obavy z přílišné koncentrace. Na trhu opcí je navíc patrná zvýšená spekulativní aktivita na růst těchto akcií. Někteří investoři proto vidí paralely s rokem 1999. Goldman Sachs však oponuje, že současný růst je tažen reálným růstem zisků díky AI a ne jen iracionální spekulací – firmy jako Nvidia či Microsoft mají skutečné zisky a nejsou to prázdné bubliny. Zatímco institucionální investoři jsou stále opatrní a drží více hotovosti a dluhopisů, trh zatím nevykazuje euforii retailu jako v minulých bublinách. Nicméně diskuze o „bublině AI“ tento týden zesílily a některá manažerská esa radí „mít se na pozoru před samolibostí“ trhu. Celkový sentiment tedy mírně ochladl – páteční výprodej byl připomínkou, že trhy mohou rychle ztratit půdu pod nohama, pokud dojde k proražení důvěry.
- Dluhopisové a měnové trhy: Výnosy dluhopisů měly tento týden smíšený vývoj. Zpočátku americké Treasury výnosy dále rostly na několikaletá maxima – 10letý výnos se pohyboval nad 5 %, neboť absence vládních dat (kvůli shutdownu) a silné akcie odrazovaly od dluhopisů. V polovině týdne ale nastal zlom: s příchodem geopolitických nejistot a při náznacích zpomalování ekonomiky se investoři vrátili k bezpečným dluhopisům. V pátek výnos 10letého bondu USA klesl o ~9 bazických bodů na nejnižší úroveň za poslední měsíc, neboť obchodní napětí a pokračující odstávka vlády zvýšily poptávku po jistotě amerických dluhopisů. Podobně německý 10letý výnos spadl z maxim nad 3 % zpět k 2,8 %, částečně i díky očekávání, že ECB může reagovat na slabá data umírněněji. Euro na forexu oslabilo vinou francouzské krize – z pondělních ~$1,17 kleslo až k $1,15. Japonský jen byl pod tlakem domácí politiky a atakoval hranici 150 ¥/$; japonská vláda sice hrozila intervencí, ale jen i tak zakončil týden výrazně slabší a ztratil ~1 % vůči dolaru. Naopak dolarový index (DXY) si připsal největší týdenní zisk od září 2024 – během týdne vystoupal nad hodnotu 99. Teprve v pátek po Trumpových výrocích dolar část zisků odevzdal (investoři se obávali, že obchodní válka může nakonec dolehnout i na USA). Celkově tedy platilo, že bezpečná aktiva (státní dluhopisy, zlato, frank) tento týden posílila, zatímco rizikovější měny a podnikové dluhopisy byly pod tlakem. VIX – index volatility – na konci týdne vyskočil nad hodnotu 20 poprvé od léta, což značí nárůst tržních obav.
- Globální výhled a rizika: Na výročním zasedání MMF a Světové banky ve Washingtonu tento týden zaznělo motto „lepší než strach, ale horší než potřeba“, kterým Kristalina Georgievová popsala stav světové ekonomiky. MMF lehce zhoršil odhad růstu globální ekonomiky na rok 2025 na ~3 % (z 3,2 % dříve) s tím, že rizika jsou vychýlena směrem dolů. Klíčovými hrozbami jsou podle MMF obchodní protekcionismus, vysoké zadlužení států (globální veřejný dluh přesáhne 100 % HDP do roku 2029) a možnost prasknutí tržních bublin (zejména kolem AI). MMF ocenil odolnost mnoha ekonomik (USA se vyhnuly recesi, rozvíjející se trhy lépe zvládají šoky díky lepším politikám), ale varoval, že nejistota je novým normálem a vlády by neměly usínat na vavřínech. V kontextu klimatických rizik se řešila také extrémní vedra a neúroda – ceny některých zemědělských komodit (např. rýže či kakaa) rostly na mnohaletá maxima, což může zvyšovat inflaci v rozvojových zemích. Energetické trhy zůstávají nervózní; i když ropa dočasně zlevnila díky příměří v Gaze, napětí kolem Íránu a Ruska může kdykoli vyvolat nové šoky. Z geopolitických rizik mimo již diskutované stojí za zmínku také vnitropolitické krize: například odvolání prezidenta v Peru během týdne ukázalo trvající politickou nestabilitu v některých regionech. Pro finanční trhy bude klíčové, zda se podaří v USA rychle ukončit vládní shutdown (aby opět proudila makrodata) a jak se vyvine obchodní přestřelka s Čínou. Aktuální týden tak uzavřel v poněkud nervózní náladě – investoři budou v nadcházejících dnech velmi pozorně sledovat firemní výsledky a politická jednání, aby vyhodnotili, zda nedojde k výraznějšímu obratu trendů na trzích.