Přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
USA
Wall Street zažil turbulentní týden, který však nakonec skončil týdenním ziskem. V pondělí americké akcie prudce rostly poté, co prezident Trump zmírnil rétoriku vůči Číně – S&P 500 posílil o +1,6 % (nejlepší den od května), Dow Jones +1,3 % a Nasdaq +2,2 %. Trump na sociální síti ujistil, že „to s Čínou dopadne dobře“ a že USA chtějí Číně pomoci, ne uškodit. Předcházel tomu páteční výprodej (10. 10.), kdy Trump hrozil zvýšením cel a trhy utrpěly největší denní ztrátu od dubna. Ve středu a čtvrtek se pozornost obrátila na regionální banky – dvě menší banky (Zions a Western Alliance) odhalily problémy s úvěry (odpis $50 mil. u jedné, soud kvůli špatné půjčce $100 mil. u druhé), což vyvolalo obavy z širších úvěrových potíží po období vysokých sazeb. Bankovní akcie se propadly o více než 10 %, ale silné kvartální výsledky některých bank pomohly koncem týdne stabilizovat situaci. V pátek trh posílil cca o +0,5 % a uzavřel týden na vysokých hodnotách – S&P 500 uzavřel na 6 664 bodech, Dow Jones na 46 190 bodech a Nasdaq na 22 680 bodech. Tyto úrovně znamenaly týdenní zisk pro S&P 500 kolem +2 % a návrat blízko historických maxim indexu z předchozího týdne.
Evropa
Evropské akciové trhy kopírovaly globální volatilitu – začátkem týdne mírně rostly díky uklidnění obchodního sporu USA-Čína, ale páteční seance přinesla výrazný pokles kvůli obavám z amerických bank a úvěrového trhu. Panevropský index STOXX 600 v pátek oslabil téměř o 1 %, avšak celkově si za týden připsal mírný zisk +0,4 %. Z velkých indexů například německý DAX v pátek propadl o -1,8 % a londýnský FTSE 100 o -0,9 %. Nejvíce zasaženy byly banky – evropský bankovní index ztratil v pátek -2,5 % a z hodnot před týdnem ubral celkem 37 miliard € tržní kapitalizace. Akcie velkých bank jako Barclays, Deutsche Bank či Unicredit spadly o 3–6 %. Naopak určitou oporu trhům poskytly luxusní tituly: francouzský trh zaznamenal nejlepší týden od dubna díky růstu akcií LVMH (první nárůst tržeb letos) a firmy EssilorLuxottica (+13 % po představení chytrých brýlí s AI ve spolupráci s Meta). Přesto investoři celkově hledali bezpečí – zlato vystřelilo na nový rekord přes 4 378 $ za unci a evropské trhy vstřebávaly rizika drahých valuací technologických firem i pokračující obchodní nejistoty.
Asie
Také asijské akciové trhy byly ovlivněny globálními faktory. V první polovině týdne reagovaly na americko-čínské obchodní napětí – hongkongský index Hang Seng v pondělí ztratil -1,5 % a pevninský Shanghai Composite -0,2 %. Koncem týdne pak dorazily obavy z amerických bank: v pátek klesl japonský Nikkei 225 o -1,6 % a Hang Seng o -2 %, taženo výprodeji finančních titulů. Celkově za týden většina asijských indexů mírně oslabila. Některé pozitivní firemní zprávy pomohly zmírnit ztráty – např. výsledkový optimismus kolem TSMC a Samsungu podporoval technologický sektor.
Makroekonomické události
USA
Makroekonomický kalendář USA byl narušen probíhajícím shutdownem federální vlády – klíčová data (např. inflace CPI za září) byla odložena o týden. Absence oficiálních statistik zvýšila nejistotu na trzích a investoři se tak upínali spíše k jiným indikátorům. Podle průzkumů zůstává americká ekonomika relativně odolná: např. data chicagského Fedu naznačila, že maloobchodní tržby v září dál rostly. Spotřebitelská důvěra (měřená univerzitou Michigan) se držela stabilní, i když bez oficiálních dat o inflaci a trhu práce panovala opatrnost. Vlivem celních sporů však rostou inflační tlaky – odložená zářijová inflace se odhaduje na ~3,1 % meziročně (srpen 2,9 %), přičemž vyšší cla zvyšují ceny zboží jako oblečení, potraviny či hračky. Celkově se makro v USA neslo ve znamení čekání na vyřešení rozpočtové krize, aby mohla být obnovena publikace dat.
Evropa
V Evropě se pozornost soustředila na národní rozpočty a výhledy růstu. Itálie představila návrh rozpočtu na rok 2026 s výraznými daňovými škrty a zvýšením vládních výdajů – expanzivní fiskální politika má podpořit skomírající ekonomiku, vyvolává však obavy o dodržení rozpočtových pravidel EU. Německo a další jádrové ekonomiky nadále balancují na hraně technické recese; říjnové podnikatelské průzkumy (např. ZEW) ukázaly smíšený obraz, kdy sice mírně rostou budoucí očekávání, ale současná situace zůstává slabá (zejména v průmyslu). Eurozóna jako celek těžila z poklesu cen energií – inflace pokračovala v sestupu blízko 3 % (flash odhad za září byl ~3,3 % YoY) a trh očekává, že na říjnovém zasedání ECB již sazby zůstanou beze změny. Zajímavostí bylo dění ve Francii, kde vláda v rámci politického kompromisu odložila důchodovou reformu, aby prosadila přísný státní rozpočet. Premiér Sébastien Lecornu díky tomu přežil 2 hlasování o nedůvěře a uklidnil politickou situaci, což zlepšilo výhled reforem a trochu posílilo důvěru ve francouzskou ekonomiku.
Asie
Čínská ekonomika dále zpomaluje – HDP Číny za 3. čtvrtletí pravděpodobně vzrostl jen o ~4,8 % meziročně (vs. 5,2 % ve 2Q), což by bylo nejslabší tempo za poslední rok. Slábnoucí domácí poptávka, vleklý propad realitního sektoru a obchodní válka s USA podkopávají důvěru firem. Inflace v Číně se dokonce dostala do deflace – v září meziročně ceny mírně klesly, což spolu s poklesem cen výrobců signalizuje nedostatečnou poptávku. V reakci na to se očekává další stimul: PBoC (čínská centrální banka) by mohla ve 4Q snížit klíčovou úrokovou sazbu o 10 bps a vláda zvažuje tzv. mini-stimuly na podporu trhu bydlení. Důležitou událostí bylo také zahájení významného plenárního zasedání čínského vedení (15. pětiletý plán) 19. října – investoři čekají, jaké reformy či podpůrné kroky z něj vzejdou. V Japonsku mezitím zůstává inflace nad cílem BoJ a jen stabilnější díky poklesu amerických výnosů, nicméně Bank of Japan své nastavení (včetně kontroly výnosové křivky) v tomto týdnu neměnila. Ostatní asijské ekonomiky (Indie, Jihovýchodní Asie) hlásí solidní růst, byť exportéři v regionu pociťují dopady slabší čínské poptávky a obchodních sporů velmocí.
Centrální banky a geopolitika
USA
Žádné zasedání Fedu se tento týden nekonalo, ovšem projevy centrálních bankéřů odrážely zvýšenou opatrnost. Guvernér Fed Stephen Miran prohlásil, že eskalace obchodních tenzí s Čínou představuje hrozbu pro ekonomický výhled a „zdůrazňuje potřebu snížení sazeb“ – naznačil, že pokud by cla a nejistota brzdily ekonomiku, Fed je připraven uvolnit politiku. Trh již začal v očekávání roku 2026 zaceňovat sérii snižování sazeb, které by mohly dostat fed funds rate k ~3,5 % koncem příštího roku. Z geopolitických faktorů dominoval obchodní spor USA–Čína. V průběhu týdne došlo k dalšímu vyhrocení: Peking rozšířil kontroly vývozu vzácných kovů a obě strany uvalily dodatečné poplatky na lodní dopravu vzájemného zboží. Trump pohrozil od 1. listopadu zavedením 100 % cel na veškerý čínský import a omezeními exportu citlivého softwaru do Číny. Tyto výroky dočasně vyděsily trhy. Nicméně ke konci týdne se rétorika zmírnila – Trump v neděli prohlásil, že vysoká cla „nejsou dlouhodobě udržitelná“ a potvrdil plán setkat se s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na nadcházejícím summitu v Jižní Koreji. USA zároveň vzkázaly, že nechtějí konflikt dál eskalovat. Tato diplomatická snaha poněkud snížila napětí. Kromě Číny řešily USA i další geopolitická témata – prezident Trump a ruský prezident Putin se dohodli na uspořádání nového summitu o Ukrajině v následujících dvou týdnech. Washington také stupňuje tlak na partnery (Indii, Čínu), aby omezili nákup ruské ropy. V americké politice navíc pokračovaly spory v Kongresu ohledně rozpočtu, které udržují federální úřady v paralýze.
Evropa
V evropském kontextu bylo geopolitické klima překvapivě o něco pozitivnější. Válka na Ukrajině zaznamenala diplomatický posun – Rusko a USA (Trump) oznámili připravovaný summit v Budapešti k ukončení konfliktu. Také na Blízkém východě došlo k průlomu: bylo uzavřeno příměří v Gaze mezi Izraelem a Hamásem, což přineslo první klid zbraní po měsících bojů. Analytici hovoří o „jedinečné mírové dohodě za celou generaci“ a „neutralizaci Íránu“, která společně s pokrokem na Ukrajině odstranila bezprecedentní množství rizik z trhů. Tato uvolnění geopolitických tlaků přispěla k poklesu cen ropy a uklidnění investorů. Evropské státy nicméně pokračují v sankčním tlaku na Rusko – Británie tento týden zpřísnila sankce vůči ruskému ropnému sektoru, namířené na giganty Lukoil, Rosněfť a tzv. „stínovou flotilu“ tankerů obcházejících embargo. Z hlediska centrálních bank se v Evropě vyjádřil guvernér Bank of England Andrew Bailey na výročním zasedání MMF: varoval, že v propojeném finančním systému je „nutná transparentnost“ a odhalování rizik, připomínaje, že je povinností regulátorů „nadzvednout pokličku a podívat se, co se děje“. Šéfka ECB Christine Lagarde zdůraznila obavy z „napjatých valuací“ finančních trhů a vysokých vládních deficitů, které mohou vést k nečekané korekci trhů. Výše zmíněné snížení nejistot (Ukrajina, Blízký východ) však působí pro Evropu příznivě, stejně jako očekávaná stabilizace měnové politiky ECB.
Asie
V Asii se geopolitická a centrálně-bankovní témata točila zejména okolo Číny. Čínsko-americká obchodní válka se přiostřila – Peking kromě odvetných cel apeloval, že „nechce celní válku, ale nebojí se jí“. Současně čínská strana zatím nepřistoupila k dalším protiopatřením a obě velmoci naznačují vůli zchladit situaci diplomatickou cestou. Vztahy Číny a Evropy byly napjaté kvůli technologickým firmám: v Nizozemsku úřady zablokovaly aktivity čínské společnosti Nexperia (výrobce čipů) – nizozemský ministr hospodářství oznámil jednání s čínskou stranou o vyřešení tohoto sporu. Peking mezitím zasáhl proti rozvoji kryptoměn: podle médií čínské úřady přiměly domácí technologické giganty pozastavit plány na vydávání stablecoinů, čímž demonstrovaly svůj přísný postoj k digitálním aktivům. Japonská centrální banka (BoJ) tento týden výrazněji nezasahovala, ale neoficiálně se zvažuje možná úprava politiky do konce roku, pokud by yen opět oslabil – díky poklesu cen ropy a mírně nižším americkým výnosům však tlak na yen polevil. Indie a další asijské země se soustředily na zajištění energetických dodávek za nižší ceny a diverzifikaci obchodních vztahů, zvláště když USA i Evropa nabádají k omezení vazeb na Čínu (např. skrze iniciativy CPTPP a další regionální dohody). Celkově v Asii panovala kombinace obav z obchodních konfliktů a útlumu v Číně, vyvažovaná určitým geopolitickým uklidněním globálně (mírové snahy na Ukrajině a Blízkém východě).
Komodity a kryptoměny
USA
Ropa v průběhu týdne výrazně zlevnila, což má pro USA smíšené dopady. Cena americké ropy WTI klesla ke $58 za barel – nejníže za posledních 5 měsíců. Stojí za tím kombinace faktorů: eskalace obchodní války USA–Čína ohrožuje globální růst a snižuje poptávku po palivech, zároveň Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpovídá, že v roce 2026 dojde k přebytku nabídky ropy (růst těžby OPEC+ převýší poptávku). Ve Spojených státech navíc rostou zásoby surové ropy – minulý týden se zvýšily o +3,5 mil. barelů, více než se čekalo. Americká produkce dokonce dosáhla rekordních ~13,64 mil. barelů denně, což dále tlačí ceny dolů. Levnější energie sice pomáhají snížit inflaci u benzínu, ale negativně doléhají na akcie těžařů a mohou brzdit investice do ropného sektoru v USA. Zlato naopak v reakci na tržní nejistoty zdražovalo – v závěru týdne dosáhlo historického maxima kolem $4 380/unci (před korekcí v pátek). Investoři se uchylovali k tomuto bezpečnému přístavu zejména ve chvílích, kdy padaly bankovní akcie a hrozila eskalace rizik. Z kryptoměn přišel dramatický vývoj: v pátek 10. října došlo k největší likvidaci pozic v historii trhu – během 24 hodin byly nuceně uzavřeny spekulativní pozice za více než $19 miliard. Spustil to náhlý propad Bitcoinu, který se po Trumpově oznámení cel propadl z rekordních ~$126 000 na zhruba $104 800 (−14 %). Panický výprodej a nízká likvidita vedly i k flash crash na altcoinech. Objem obchodů ale zůstává vysoký a volatilita vyskočila na nejvyšší úroveň za poslední měsíce. Na derivátových trzích investoři masivně nakupovali ochranné put opce na Bitcoin i Ether, s cílem zajistit se proti dalšímu možnému propadu. Analytici uvádějí, že náhlý krach pročistil přebytečnou páku v systému, ale Bitcoin nyní bude čelit silným rezistencím a obnovení růstu na nové maximum může být obtížné.
Evropa
Evropské komoditní trhy těžily z poklesu cen energií a investoři zároveň sledovali drahé kovy. Brent ropa klesla pod $62 za barel (5měsíční minimum), což je pro Evropu – jako čistého dovozce energie – vítaná úleva. Levnější ropa snižuje náklady evropským dopravcům a průmyslu a pomáhá srazit inflaci (např. ceny pohonných hmot v EU pokračovaly v poklesu). K poklesu přispěla i relativní úleva v geopolitice (dočasný mír na Blízkém východě, vyhlídka summitu k Ukrajině). Mírnější rizika totiž snížila tzv. risk premium, které bylo v ceně ropy započteno. Na druhé straně však v Evropě klesaly také ceny plynu méně, než by odpovídalo ropě – začátek topné sezóny a opatrnost ohledně zásob udržují evropský zemní plyn relativně stabilní. Zlato zaznamenalo silný růst i mezi evropskými investory. Důvodem byl útěk do bezpečí v reakci na otřesy bank a obavy z úvěrové krize. V závěru týdne, když se situace na trzích částečně stabilizovala, cena zlata lehce korigovala, ale i tak uzavřela výrazně výš než na začátku období. Kryptoměny v Evropě přímo žádný specifický vývoj neoznámily, pohybovaly se v souladu s globálními trendy – propad a následný částečný odraz Bitcoinu se projevil i na evropských burzách. Regulátoři v EU nadále upozorňují investory na vysoká rizika krypto-aktiv, ale žádné nové opatření tento týden nepředstavili. V kontextu technologických firem se v EU řeší spíše regulace stablecoinů a digitálních měn centrálních bank, ovšem v tomto týdnu dominovaly jiné priority.
Asie
Pro asijské ekonomiky znamenal pokles cen ropy úlevu – například Indie či Japonsko jakožto velcí importéři uvítali Brent kolem $60, což pomůže snížit obchodní schodky a tlumit inflaci. Na propadu cen má ale podíl i slabá poptávka z Číny a obavy z globálního zpomalení, což pro region není zcela pozitivní signál. Čínská poptávka po komoditách stagnuje – pokračující deflace a krize na realitním trhu vedou k poklesu dovozu materiálů. To se odráží v cenách průmyslových kovů (železné rudy, mědi), které zůstaly pod tlakem. Zlato v Asii rovněž atakovalo rekordy, poptávka byla tažena zejména čínskými a indickými investory hledajícími jistotu uprostřed tržních výkyvů. Čínská centrální banka ostatně patří k velkým kupcům zlata letos, což podporuje jeho cenu (zlaté rezervy jako pojistka proti geopolitickým rizikům). Na poli kryptoměn došlo v Asii k zajímavému vývoji: podle zpráv Financial Times musely čínské technologické firmy (včetně gigantů jako Tencent) pozastavit plány na zavedení stablecoinů poté, co do procesu zasáhly čínské regulující orgány. Peking tak pokračuje v přísném postoji – kryptoměny jsou v Číně de facto zakázané a nyní brzdí i pokusy zavést stablecoiny kryté juanem soukromým sektorem. Jinde v Asii, například Japonsko, naopak vláda zvažuje uvolnění některých pravidel pro krypto-obchodování, aby udržela technologické inovace doma (tato debata však probíhá postupně a tento týden nepřinesla zásadní zlom). Celkově asijský komoditní a kryptoměnový sektor odráží dvojí tvář regionu – na jedné straně benefity z levnější energie, na druhé straně starosti kvůli slabé poptávce a regulatorním zásahům do rychle rostoucích odvětví (jako jsou digitální měny).
Firemní zprávy a výsledky
USA
V USA odstartovala výsledková sezóna za 3. kvartál 2025. Jako tradičně reportovaly nejdříve velké banky a průmyslové společnosti. JPMorgan Chase vykázal robustní zisk $14,4 mld (EPS $5,07) a ~9% meziroční růst tržeb, čímž překonal odhady. Šéf Jamie Dimon však na konferenčním hovoru varoval, že „když vidíte jednoho švába, pravděpodobně jich je víc“ – narážel na to, že izolované úvěrové problémy (jako u zmíněných menších bank) by mohly signalizovat širší potíže. Zatím ale ujišťoval, že banky mají dost kapitálu a nejde o systémovou nákazu. Dobře si vedly i další finanční domy: Wells Fargo a Morgan Stanley (oznámily vyšší příjmy z úroků než se čekalo díky vyšším sazbám), a regionální Truist či Fifth Third překvapily solidním růstem půjček. Mezi průmyslovými ikonami potěšil výsledky Johnson & Johnson, který zvýšil odhad tržeb díky silné poptávce po lécích a zdravotnických produktech (zejm. nový lék na rakovinu zaznamenal úspěch – dle komentářů v médiích). Aerolinka United Airlines také zveřejnila zisky nad očekávání, přestože varovala před mírným poklesem poptávky po létání koncem roku. Významnou korporátní událostí týdne bylo oznámení technologické společnosti Broadcom, že naváže spolupráci s firmou OpenAI (tvůrce ChatGPT) na vývoji specializovaných AI čipů – Broadcom dodá know-how k výrobě akcelerátorů navržených OpenAI. Tato zpráva katapultovala akcie Broadcom v pondělí o +9,9 % a podpořila celý polovodičový sektor (pozitivní sentiment pak umocnily i výsledky asijského TSMC). V automobilovém sektoru pokračovala stávka v závodech Boeing Defense (výroba stíhacích letounů stála), což působí ztráty firmě Boeing; pozitivní však bylo, že odbory a vedení souhlasily s obnovením jednání za asistence federálního mediátora od nadcházejícího týdne. Z dalších firemních zpráv: Fastenal (dodavatel spojovacích materiálů) zklamal slabším kvartálním ziskem a jeho akcie se v pondělí propadly o -7,5 % (nejhorší výkon v S&P 500 ten den). Celkově ale většina velkých amerických firem zatím hlásí lepší čísla, než se obávalo, a investoři budou v dalších týdnech sledovat zejména technologické giganty (Apple, Amazon apod.), které reportují koncem října.
Evropa
V Evropě se výsledková sezóna teprve rozbíhá, ale už několik významných společností překvapilo. LVMH, největší světový výrobce luxusního zboží, oznámil za 3Q první meziroční nárůst tržeb v tomto roce a překonal odhady analytiků. Tahounem byla zejména divize módy a koženého zboží, a také oživení poptávky v Číně po luxusu. Akcie LVMH díky tomu posílily a podpořily celý evropský luxusní sektor, který za týden patřil k nejvýkonnějším odvětvím. Výrazný růst zaznamenala i francouzsko-italská společnost EssilorLuxottica (výrobce brýlí Ray-Ban): její akcie vyskočily o +13 % poté, co firma představila nové chytré brýle ve spolupráci s Meta a oznámila optimistické výhledy kolem využití AI. V automotive sektoru potěšil německý Continental AG – předběžné tržby za 3Q (~5 mld €) mírně překonaly odhady, což spolu s probíhající restrukturalizací zvedlo akcie firmy o +11 %. Naopak zdravotnický a farmaceutický sektor zažil šok: dánský Novo Nordisk, výrobce populárního léku na hubnutí Wegovy, se propadl o -6 % poté, co americký prezident Trump prohlásil, že cena tohoto léku bude snížena a že jednání o úpravě cen budou rychlá. Investoři se lekli možného tlaku USA na regulaci cen léčiv, což zasáhlo i další farmaceutické tituly. Z finančního sektoru zaujala zpráva ze Španělska: bankovní skupina BBVA stáhla svou nepřátelskou nabídku na převzetí menší banky Sabadell v hodnotě 16,3 mld € poté, co nezískala podporu akcionářů Sabadellu. Neúspěch akvizice paradoxně BBVA pomohl – její akcie stouply o +6 % (investoři uvítali, že se vyhne drahé fúzi a raději firma zrychlí výplatu dividend). Sabadell naopak padl o -6,8 %. V Británii reportovaly některé banky náklady spojené s odpisy špatných úvěrů, což v kontextu globálních obav zhoršilo sentiment (Barclays navíc čelí poklesu investičního bankovnictví, výsledky oznámí příští týden). Evropské firmy budou ve větší míře reportovat až na konci října a začátkem listopadu – trhy se zaměří hlavně na banky (hlavně expozice na komerční nemovitosti a úvěry) a na energetické giganty (profitující z dřívější drahé ropy, avšak s výhledem zhoršení kvůli poklesu cen).
Asie
V Asii přinesly uplynulé dny výrazné firemní události, zejména v technologickém sektoru. TSMC, největší světový výrobce čipů, ohlásil za 3Q 2025 rekordní čistý zisk s meziročním skokem +39,1 %. Firma těží z boomu poptávky po výkonných čipech pro umělou inteligenci – vedení potvrdilo, že AI poptávka je ještě silnější, než čekali před 3 měsíci. TSMC dokonce zvýšil predikci tržeb na letošní rok (očekává ~+35 % v USD oproti +30 % dříve) a ponechal obří investiční rozpočet $40+ mld na rozšíření kapacit. Akcie TSMC i jeho zákazníků (Nvidia, AMD, Broadcom) na to reagovaly růstem. V konferenčním hovoru CEO C.C. Wei zmínil, že i pokud by Čína odpadla jako trh (kvůli restrikcím), AI megatrend zajistí silný růst. Z Jižní Koreje přišla zpráva od Samsung Electronics – firma indikovala, že očekává nejvyšší čtvrtletní zisk za poslední 3 roky díky oživení v odvětví čipů (zejména paměti) a poptávce tažené AI centry. To signalizuje obrat po dlouhém útlumu polovodičového cyklu. Zajímavostí je, že někteří členové zakladatelské rodiny Samsungu využili růstu akcií a oznámili prodej části svých podílů v hodnotě $1,2 mld (pravděpodobně k uhrazení dědické daně a diverzifikaci) – trh to přijal neutrálně. V Japonsku oznámila automobilka Toyota obnovení plné výroby po předchozích výpadcích v dodavatelském řetězci; investoři však řeší dopady možného zpomalení exportů do USA kvůli tamním stávkám a clu na auta, které Trump zvažuje. Z Indie stojí za zmínku bankovní sektor: dubajská bankovní skupina Emirates NBD kupuje majoritní podíl v indické bance RBL Bank, což je signál pokračujícího zahraničního zájmu o indický finanční trh. Celkově asijské firemní zprávy v tomto týdnu zdůraznily dominanci tématu AI v technologickém sektoru a postupné zotavování cyklických odvětví (čipy, automobily), a to navzdory makroekonomické nejistotě v regionu.
Ostatní klíčové faktory
USA
Nejdůležitějším mimotržním faktorem v USA byl pokračující shutdown federální vlády. K 1. říjnu nebylo schváleno financování řady federálních agencií, což vedlo k jejich uzavření – k 19. říjnu trval tento stav už třetím týdnem a patří k nejdelším v historii USA. Výpadek financí ochromil statistické úřady (jak zmíněno, odklad klíčových dat jako inflace CPI na 24. 10.) a začínal mít dopady na ekonomiku: řada federálních zaměstnanců byla doma bez výplaty, národní parky a další služby zavřené. Analytici zatím odhadovali, že krátkodobý dopad na růst HDP bude omezený (desetiny procenta), ale varovali, že delší paralýza může podkopat důvěru spotřebitelů i investorů. Rostl tlak byznysové komunity i veřejnosti na Kongres, aby rozpočtový pat ukončil – v Kongresu však panovaly spory nejen mezi stranami, ale i uvnitř republikánské většiny. Týden nepřinesl průlom a USA vstupují do dalšího týdne s nejistotou, kdy se federální vláda opět plně zprovozní. Investoři také sledovali vývoj okolo U.S. Steel, kde probíhají jednání o případné akvizici (ani tento týden nedošlo k dohodě s některým zájemcem). V oblasti pracovního trhu stojí za zmínku postupné řešení stávky UAW v amerických automobilkách – tento týden odbory rozšířily stávku do další továrny Stellantis, ale zároveň se objevily zprávy o pokroku v jednáních s Fordem (což trhy přijaly s úlevou).
Evropa
V Evropě hrály roli některé politické a strukturální faktory. Ve Francii uklidnilo situaci již zmíněné odložení penzijní reformy a přežití vlády premiéra Lecornu v hlasování o nedůvěře – to odvrátilo hrozbu předčasných voleb a posílilo stabilitu druhé největší ekonomiky eurozóny. Německo pokračovalo v debatě o stimulaci ekonomiky – kancléř Friedrich Merz představil návrh na vytvoření celoevropského kapitálového trhu (European Stock Market) jako způsob podpory investic, což podpořili i německý ministr financí a šéf Bundesbank. V praxi jde o návrhy na zlepšení financování inovativních firem a překonání roztříštěnosti evropských burz. V Itálii kromě rozpočtu rezonovaly obavy investorů z možného snížení ratingu – agentura Moody’s má příští měsíc přehodnotit rating Itálie, přičemž expanzivní rozpočet může zvyšovat riziko zhoršení. Tyto obavy se projevily nárůstem výnosů italských státních dluhopisů nad 5 % (spread vůči německým Bundům se rozšířil). Británie zaznamenala vlnu stávek v různých odvětvích (železniční doprava, zdravotnictví), avšak dopady na finanční trhy byly marginální. Bank of England se chystá na listopadové zasedání a vzhledem k poklesu inflace na ~4 % se očekává pauza v dalším zvyšování sazeb – libra zůstala relativně stabilní kolem 1,22 USD. Geopoliticky Evropa sledovala s úlevou zmíněné příměří na Blízkém východě a summit k Ukrajině; zároveň EU řešila své vztahy s Čínou – Evropská komise pokračuje ve vyšetřování čínských dotací elektromobilů, ale snížila tento týden napětí tím, že nabídla dialog místo unáhlených cel. V Bruselu také proběhl summit lídrů EU, kde se diskutovala migrace a rozšíření EU (to však nemá přímý dopad na finanční trhy, byť stabilita regionu je důležitá pro dlouhodobý sentiment).
Asie
V Asii mimo finanční a ekonomické zprávy zaujalo několik událostí. V Číně probíhá důležité uzavřené jednání Komunistické strany – 4. plenární zasedání 20. ÚV KS Číny (19.–23. října) má projednat směřování 15. pětiletého plánu a možné ekonomické reformy. Výstupy z tohoto jednání, které přijdou až po 19. říjnu, mohou ovlivnit politiku vůči soukromému sektoru, realitnímu trhu či regionálnímu dluhu. Investoři bedlivě sledují, zda Peking naznačí větší podporu ekonomiky nebo strukturální změny (např. v technologiích). Mezitím se z Číny objevují zprávy o potížích lokálních vlád – některé provincie údajně odkládají splátky dluhopisů a čekají na centrální pomoc, což je rizikový faktor do budoucna (tento týden však nedošlo k žádnému defaultu, spíše se jedná o latentní problém). Japonsko tento týden zasáhl silný tajfun na Okinawě, který způsobil škody v řádu stovek milionů dolarů – pojišťovny a zajišťovny vyhodnocují dopady, ale japonský akciový trh to výrazně nezasáhlo. Indie se soustředila na své sváteční období Diwali, které tradičně zvyšuje prodeje zlata a spotřebního zboží – rané indikace naznačují solidní poptávku spotřebitelů, což je dobrý signál pro indickou ekonomiku. V Austrálii a Oceánii žádné mimořádné ekonomické události nebyly, ale region těží z oživené poptávky po komoditách (např. vývoz australského lithia do USA vzrostl díky americkým továrnám na baterie). Zajímavostí na okraj je, že mezinárodní ratingová agentura S&P zveřejnila studii o klimatických rizicích, kde varuje, že asijské ekonomiky by mohly v dalších dekádách přijít o několik % HDP kvůli extrémním výkyvům počasí – toto upozornění souzní s debatami na nedávných jednáních MMF, kde centrální bankéři (např. Jihoafrické RB) zdůraznili, že klimatické riziko je makroekonomicky kritické. I když to není bezprostřední faktor tohoto týdne, dokresluje to posun v uvažování tvůrců politik v Asii směrem k dlouhodobé udržitelnosti a odolnosti ekonomik.