přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
USA: Americké akcie zahájily týden růstem díky vyřešení rozpočtové krize – Kongres schválil dočasné financování a skončila rekordní 43denní odstávka vlády. Hlavní indexy dosáhly téměř rekordních hodnot, ale ve druhé polovině týdne je srazila výprodejní vlna v technologickém sektoru kvůli obavám z vysokých valuací. Ve čtvrtek utrpěl Nasdaq největší pokles za poslední měsíc, než v pátek část ztrát smazal. S&P 500 nakonec uzavřel týden prakticky beze změny, Dow Jones mírně vzrostl a Nasdaq Composite nepatrně oslabil. Index Dow uzavřel v pátek na 47 147 bodech, S&P 500 na 6 734 a Nasdaq na 22 901 bodech.
Evropa: Evropské akcie se v první polovině týdne vyšplhaly na nová maxima – panevropský index STOXX 600 několikrát dosáhl rekordních hodnot díky očekávání snížení sazeb Fedu a konci nejdelšího shutdownu v USA. Za celý týden STOXX 600 posílil nejvíce od konce září. V pátek však evropské trhy oslabily (STOXX 600 −1 % za den) vinou “jestřábích” komentářů amerických centrálních bankéřů a obnoveného výprodeje technologických akcií. FTSE 100 v Londýně v průběhu týdne poprvé atakoval hranici 10 000 bodů, ale týden uzavřel poklesem o 1,1 % na cca 9 698 bodech. Pod tlakem byly zejména banky (Barclays, Lloyds, NatWest −3 % až −4 % v pátek) a technologický sektor, který klesl na sedmitýdenní minimum. I po páteční korekci si však hlavní evropské indexy udržely týdenní zisky.
Asie: Na asijských trzích panoval smíšený vývoj. Zpočátku týdne převládal optimismus – například Hang Seng v Hongkongu v pondělí posílil o 1,6 % v reakci na zprávy o brzkém znovuotevření americké vlády. Postupně ale náladu zhoršila slabá ekonomická data z Číny a globální výprodej technologických titulů. V pátek japonský Nikkei 225 propadl o 1,8 % a jihokorejský Kospi o 2,6 % po čtvrtečním výplachu na Wall Street, kde se investoři zbavovali předražených akcií v oboru AI. Čínské akcie zaznamenaly menší, ale citelné ztráty – index CSI 300 oslabil o 0,7 % – v reakci na obavy z útlumu domácí ekonomiky. Celkově tak většina asijských trhů týden uzavřela v červených číslech, navzdory počátečnímu růstu.
Makroekonomické události
USA: Po ukončení nejdelší vládní odstávky začaly postupně vycházet odložené ekonomické statistiky, ovšem investoři čelí tzv. “datové mlze” z přetrvávajícího výpadku informací. Kongresové rozpočtové úřady odhadují, že šestitýdenní paralyzování federálních úřadů sníží růst HDP ve 4. čtvrtletí asi o 1,5 procentního bodu. Během shutdownu nebyla zveřejněna klíčová data (např. zpráva o nezaměstnanosti, inflaci či maloobchodu), což zvyšuje nejistotu ohledně skutečného stavu ekonomiky. V průběhu týdne tak trh spoléhal spíše na dílčí ukazatele a soukromé průzkumy – např. spotřebitelská důvěra dle průzkumu University of Michigan klesla v listopadu blízko historického minima. Analytici nyní řeší, jak silně narušené vládní výdaje a chybějící data mohou zpozdit případné uvolnění měnové politiky Fedu.
Evropa: Nejnovější čísla potvrdila, že hospodářství eurozóny zatím odolává řadě šoků. HDP zemí eura ve třetím čtvrtletí nadále mírně rostl, byť jen velmi střídmým tempem. Potěšil zahraniční obchod – obchodní přebytek eurozóny v září výrazně vzrostl díky silným exportům do USA. To naznačuje, že evropské firmy stále těží z americké poptávky, navzdory oslabení jiných trhů. Inflace v eurozóně dál pozvolna klesá (pod 3 %), což vytváří prostor pro stabilitu úrokových sazeb. V Británii ovšem panují obavy z fiskální situace – tamní ministryně financí Rachel Reeves upustila od plánů zvýšit daně, což sice uleví domácnostem, ale vyvolalo to otázky ohledně udržitelnosti veřejných financí. Trh reagoval opatrně; britská ekonomika rostla ve 3. čtvrtletí jen nepatrně a Bank of England zatím vyčkává s dalšími kroky.
Asie: V Číně přišla série znepokojivých ukazatelů, které dokreslují slábnoucí domácí poptávku a dopady obchodní války s USA. Říjnová průmyslová produkce rostla jen o 4,9 % meziročně (nejpomaleji za posledních 14 měsíců) a maloobchodní tržby se zvýšily o pouhých 2,9 % – nejméně za více než rok. Zvláště alarmující je propad investic: fixní investice za leden až říjen klesly o 1,7 % oproti loňsku, což je rekordní pokles (čekal se přitom pokles jen 0,8 %). Údaje potvrzují, že čínská ekonomika ztrácí půdu pod nohama – exporty se v říjnu nečekaně zhroutily a realitní krize brzdí výdaje domácností. Naopak některé další asijské země si vedou lépe: Indie hlásí zrychlení průmyslové výroby a např. jihovýchodní Asie těží z přesunu části dodavatelských řetězců mimo Čínu. Japonsko ovšem pravděpodobně ve 3. čtvrtletí ekonomicky oslabilo – předběžné odhady naznačují pokles HDP vlivem slabého exportu a investic. Celkově makrodata v Asii malují smíšený obrázek: druhá největší světová ekonomika výrazně zpomaluje, zatímco jiné asijské trhy zatím vzdorují negativním trendům.
Centrální banky a geopolitika
USA: Federální rezervní systém na říjnovém zasedání poprvé po delší době snížil základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu (na rozpětí 3,75–4,00 %). V tomto týdnu však představitelé Fedu vyslali jasný signál, že s dalším uvolňováním politiky nehodlají spěchat. Šéf Fedu Jerome Powell varoval, že prosincové snížení sazeb „není jisté”, a několik regionálních prezidentů Fedu (např. Beth Hammacková z Clevelandu) zdůraznilo potřebu udržet restriktivní politiku, dokud inflace trvale neklesne k cíli. Tržní sázky na prosincové snížení sazeb proto prudce klesly – zatímco na počátku měsíce trh téměř s jistotou očekával pokles sazeb, nyní dává takovému kroku už jen ~40% šanci. Z politického hlediska USA zároveň řešily důsledky nedávného rozpočtového patu. Prezident Donald Trump podepsal zákon zajišťující financování federálních úřadů do 30. ledna, čímž odvrátil hrozbu dalšího shutdownu v nejbližších týdnech. Na mezinárodní scéně došlo k významnému průlomu v obchodních vztazích s Čínou – Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se koncem října dohodli na vzájemném snížení některých cel a pozastavení dalších restrikcí na období jednoho roku. Toto “příměří” v obchodní válce by mohlo zmírnit inflační tlaky z dovozů, ale experti varují, že strategická rivalita USA–Čína tím zdaleka nekončí.
Evropa: Evropské centrální banky v posledních týdnech ponechaly úrokové sazby beze změny. V geopolitické rovině Evropa nadále čelí dopadům války na Ukrajině. Intenzita bojů zůstává vysoká – Rusko v posledních dnech obnovilo masivní údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zatímco Ukrajina oplácí útoky na ruské ropné rafinerie a sklady pohonných hmot. Pokračující válka u východních hranic EU narušuje dodavatelské řetězce a tlačí vzhůru ceny klíčových komodit, jako je pšenice a kukuřice. Navzdory tomu si eurozóna udržuje mírný růst a evropské vlády pokračují v podpoře ekonomik i v pomoci Ukrajině. V Británii se pozornost soustředí na nadcházející rozpočet – vláda signalizovala ochotu utrácet na podporu růstu (viz zrušení plánů na zvýšení daní), což ale vyvolalo tlak na britské vládní dluhopisy a obavy ratingových agentur.
Asie: Čínská lidová banka (PBoC) v nejnovější čtvrtletní zprávě slíbila udržovat „přiměřeně uvolněnou” měnovou politiku na podporu ekonomiky, která čelí řadě rizik. PBoC uvedla, že ponechá dostatek likvidity v systému a případně sníží náklady úvěrů, aby povzbudila slabnoucí domácí poptávku. Čínská centrální banka zároveň už pátý měsíc v řadě nesáhla na základní úrokové sazby – letos v polovině roku sazby několikrát mírně snížila, ale od června je drží stabilní s ohledem na pokračující odliv kapitálu a tlak na kurz jüanu. Na širší asijsko-pacifické scéně panuje napětí kolem Tchaj-wanu. Bezpečnostní experti odhadují středně vysokou pravděpodobnost vyhrocení čínsko-tchajwanského konfliktu v roce 2025. Jakýkoli vojenský střet v Tchajwanském průlivu by měl katastrofální dopad na globální dodávky polovodičů a narušil světové trhy – investoři proto vývoj v regionu bedlivě sledují. Pokud jde o Blízký východ, říjnové příměří v konfliktu Izrael–Hamás zatím víceméně drží, což mírně snížilo akutní geopolitické riziko. Nicméně celková situace je křehká – Írán a Izrael zůstávají ve sporu a Hútíové v Jemenu v posledních dvou letech opakovaně útočili na tankery v Rudém moři, což nutilo lodě změnit trasy a prodražovalo přepravu ropy. Díky příměří v Gaze sice Hútíové dočasně pozastavili útoky, avšak rejdaři zůstávají obezřetní. V Asii tak geopolitická rizika pramení jak z vlastního regionu (Čína, Severní Korea), tak z globálních konfliktů, jež mohou ovlivnit ceny komodit a důvěru investorů.
Komodity a kryptoměny
Ropa: Ceny ropy zažily v tomto týdnu výraznou volatilitu a celkový pokles. V polovině týdne ropa prudce zlevnila poté, co OPEC ve své zprávě překvapivě předpověděl, že už v roce 2026 bude nabídka ropy dostatečná na pokrytí poptávky – dříve kartel varoval před budoucím nedostatkem. Ve středu klesla cena severomořského Brentu o skoro 4 % na ~62,7 USD a americká WTI se propadla pod 59 USD za barel. Podle analytiků zpráva OPEC naznačila možný přebytek ropy, což trh okamžitě započítal do cen. Navíc OPEC+ se tento měsíc dohodl, že v 1. čtvrtletí 2026 pozastaví zvyšování těžby (poté, co od srpna postupně rušil předchozí škrty). V kombinaci s údaji o rostoucích zásobách tak převládl dojem, že nabídka je dostatečná – někteří obchodníci dokonce hlásili problém udat své náklady ropy na trhu. Ke konci týdne se ceny částečně zotavily; WTI uzavírala v pátek kolem 60 USD a Brent kolem 63 USD za barel. K obratu pomohla i naděje, že obnovení americké vlády podpoří poptávku po palivech. Geopolitická rizika zůstávají ve hře, ale mírně polevila – příměří na Blízkém východě snížilo akutní obavy z výpadků dodávek ropy z Perského zálivu a útoky na tankery v Rudém moři dočasně ustaly. Na druhé straně Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve svém výhledu uvedla, že poptávka po ropě a plynu může navzdory klimatickým snahám dál růst až do roku 2050. Trh s ropou tak balancuje mezi krátkodobým převisem nabídky a nejistotou ohledně dlouhodobé poptávky a geopolitiky.
Zlato: Zlato se v posledních týdnech vyšplhalo na historická maxima, když investoři hledali bezpečný přístav v době ekonomické nejistoty. Po sérii růstů překonala cena zlata začátkem listopadu hranici 4 100 USD za unci a dosáhla rekordních ~4 190 USD. Tento prudký nárůst – zlato od začátku roku posílilo o více než 50 % – podpořily sázky na snižování úrokových sazeb Fedu a zvýšená poptávka po “bezpečných” aktivech kvůli geopolitickému napětí. V průběhu aktuálního týdne však zlato zaznamenalo korekci. V pátek klesla cena zlata o 2,5 % na zhruba 4 090 USD/oz. I přes tuto korekci zůstává zlato vysoko – jen od počátku října, kdy začala eskalovat krize kolem Tchaj-wanu a Středního východu, přidalo zlato přes 15 %. Výhled zlata bude záviset na dalším kurzu dolaru a krocích centrálních bank; pokud Fed skutečně odloží snižování sazeb, mohlo by zlato přechodně oslabit, ale trvající geopolitická rizika a “holubičí” obrat měnové politiky v pozdějším období by zlatu opět nahrávaly.
Ostatní komodity: Na trhu průmyslových kovů panoval smíšený trend. Měď, citlivá na čínskou poptávku, se obchodovala bez výraznějších změn – investoři vyčkávali na čínská data a případné stimulace. Pšenice a kukuřice zůstaly relativně stabilní, třebaže konflikt na Ukrajině nadále ohrožuje dodávky z této obilnice Evropy. Ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu a obtížná přeprava přes Černé moře udržují ceny obilovin výše, než by byly v době míru. Svět se však zatím dokázal částečně přizpůsobit – EU i USA zvýšily vlastní vývoz obilí a např. Afrika hledá nové dodavatele, takže nedochází k extrémním výkyvům cen jako loni. Plynový trh zůstává citlivý na zimu a případné výpadky LNG terminálů. Celkově byly ostatní komoditní trhy tento týden méně v centru pozornosti a nevykázaly tak dramatické pohyby jako ropa či drahé kovy.
Kryptoměny: Na kryptoměnovém trhu došlo k výraznému propadu cen. Bitcoin pokračoval v poklesu započatém začátkem měsíce – během týdne se jeho kurz propadl pod 96 000 USD, což je nejnižší úroveň za posledního půlroku. Od svého vrcholu z 7. října (~126 000 USD) ztratil Bitcoin již přes 24 % hodnoty a formálně tak vstoupil do medvědího trendu. Příčinou je celkové “risk-off” naladění investorů: slábnou naděje na rychlé snižování sazeb Fedu, což snižuje atraktivitu spekulativních aktiv. Výprodej technologických akcií tento týden navíc ukázal, že Bitcoin zatím nefunguje jako “bezpečný přístav” – naopak koreluje s rizikovými trhy. Podle analytiků došlo ke značným odlivům kapitálu z kryptofondů – jen ve čtvrtek investoři stáhli z Bitcoin ETF zhruba 870 milionů USD, což byl největší jednodenní odliv od srpna. On-chain data navíc svědčí o výběru zisků dlouhodobých držitelů: během posledních 30 dnů prodali dlouhodobí investoři přes 815 tisíc BTC, nejvíce od ledna 2024. Také druhá největší kryptoměna Ethereum oslabila – v pátek se krátce propadla na 10denní minimum (~3 175 USD). Kromě makroekonomických vlivů trh zasáhly i firemní zprávy: například spekulace o prodeji části bitcoinových rezerv společnosti MicroStrategy (což CEO Michael Saylor popřel) přispěly k nervozitě na trhu. Celková tržní kapitalizace kryptoměn se od říjnového maxima snížila o více než 1 bilion USD. Výhled kryptotrhů zůstává křehký – jejich další směr může ovlivnit jak postoj Fedu na prosincovém zasedání, tak případné regulační zásahy či technologické.
Firemní zprávy a výsledky
USA: V Americe se v tomto týdnu odehrálo několik významných firemních událostí. Největší domácí zaměstnavatel Walmart oznámil změnu na nejvyšším postu – dlouholetý generální ředitel Doug McMillon odejde k 31. lednu 2026 do důchodu a vedení firmy převezme dosavadní šéf divize Walmart US John Furner. Akcie Walmartu na zprávu reagovaly klidně, investoři vnímají pokračování interního manažerského stylu pozitivně. Rušno bylo v mediálním sektoru: akcie konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD) vyskočily téměř o 4 % poté, co se objevily zprávy, že o převzetí společnosti chystá nabídku hned několik konkurentů – zmíněny byly Paramount (se studii Skydance), Comcast i Netflix. WBD je majitelem studií Warner (HBO, CNN aj.) a případná akvizice by mohla přeskupit síly na poli streamovacích služeb. Samotný Netflix pak zaujal oznámením štěpení akcií v poměru 10:1 – cílem je zatraktivnit akcie pro menší investory poté, co jejich cena letos výrazně vzrostla. Rozdělené akcie Netflixu se začnou obchodovat od pondělí a v pátek kurz Netflixu klesl v očekávání tohoto technického kroku. V maloobchodě se dařilo společnosti DoorDash, jejíž akcie posílily díky oznámení partnerství s řetězcem Old Navy (DoorDash tak rozšíří rozvoz zboží i na oděvy). Naopak výrobce sportovního oblečení Nike utrpěl snížení ratingu svého dluhu od agentury Moody’s kvůli obavám z rostoucí konkurence a celních nákladů – kreditní známka Nike byla revidována směrem dolů a akcie na to reagovaly poklesem. Z hlediska hospodářských výsledků byl týden spíše poklidný – výsledková sezóna velkých technologických firem skončila na konci října a investoři vyhlížejí především nadcházející report giganta Nvidia (očekávaný 19. listopadu), od něhož analytici čekají další růst tržeb díky boomu AI.
Evropa: V Evropě rezonovaly zejména firemní výsledky a zprávy z luxusního zboží, energetiky a farmacie. Švýcarský konglomerát Richemont (majitel značek Cartier, Montblanc aj.) potěšil trhy robustním růstem tržeb – kvartální prodeje mu stouply výrazně nad očekávání analytiků, zejména díky oživení poptávky v Číně. Akcie Richemontu v reakci posílily a táhly vzhůru celý evropský sektor luxusního zboží. Pozitivním překvapením byly též zprávy z německé společnosti Siemens Energy – tato odštěpená divize Siemensu, potýkající se dosud s problémy ve větrné energetice, oznámila plán vyplatit poprvé po čtyřech letech dividendu a vylepšila svůj střednědobý výhled. Investoři reagovali nadšeně a akcie Siemens Energy vyskočily. Smíšené reakce vyvolala výsledková sezóna skandinávských firem: švédský výrobce tepelných čerpadel Nibe zklamal investory horšími čísly za 3. čtvrtletí – jeho akcie se v pátek propadly o téměř 13 %. Dánská biotechnologická firma Bavarian Nordic zase snížila odhad tržeb na letošní rok a oznámila rezignaci svého předsedy představenstva, což vyústilo v pokles akcií. Ve Velké Británii pokračuje sága kolem banky Metro Bank, která počátkem listopadu získala záchranný kapitál od investorů – tento týden probíhala restrukturalizace jejích dluhopisů. Naopak pozitivní firemní zprávou z UK bylo uvedení nového elektromobilu Mini Cooper (vyráběného v Číně) na evropský trh, což přineslo publicitu konsorciu BMW–Great Wall. Celkově evropské firemní dění ukázalo kontrast mezi silnou poptávkou po luxusu a obtížemi v průmyslových a zdravotnických odvětvích.
Asie: V Asii byla středem pozornosti především Čína a její korporátní sektor zmítaný realitní krizí i spotřebitelskými trendy. Největší čínský developer Country Garden představil detailní plán restrukturalizace svého zahraničního dluhu – firma, která koncem roku 2023 defaultovala na eurových a dolarových dluhopisech, si získala souhlas věřitelů s odpisem cca 80 % z $14,1 miliardy dluhu. Nyní Country Garden žádá akcionáře o schválení vydání až $13 miliard v povinně konvertibilních dluhopisech a nových akciích, což by firmě umořilo zhruba $11 miliard závazků. Pokud akcionáři začátkem prosince plán schválí, věřitelé získají až 35% podíl ve společnosti a podíly stávajících akcionářů se významně zředí. Akcie Country Garden v reakci na pokrok restrukturalizace mírně posílily (v kontrastu s poklesem sektoru). Tento případ ilustruje pokračující dluhovou krizi čínských developerů – řada dalších (včetně giganta Evergrande) je v likvidaci či čeká na soudní řešení. Dalším velkým tématem byl v Číně každoroční nákupní svátek Singles’ Day (11. 11.). Letošní festival nákupů byl nejdelší v historii – akce a slevy probíhaly na e-commerce platformách od začátku října více než měsíc. Podle odhadů firmy Syntun dosáhl souhrnný obrat napříč platformami rekordních 1,70 bilionu jüanů (cca $240 miliard), což je o 18 % více než loni. Přesto byla nálada spíše vlažná – čínští spotřebitelé jsou opatrnější kvůli stagnujícím příjmům a realitní nejistotě. Hlavní hráči neposkytli detailní čísla: Alibaba již několik let neoznamuje celkový objem prodejů, pouze uvedla, že desítky značek překročily tržby 100 miliónů CNY během první hodiny akce. Konkurenční JD.com oznámil dosažení “nového rekordu” – počet objednávek u něj stoupl o 60 % a počet nakupujících o 40 % oproti loňsku. Obě platformy se zaměřily na udržení loajality nejbonitnějších zákazníků: Alibaba nabídla svým prémiovým členům (88VIP) speciální kupóny v hodnotě 50 miliard CNY, aby je motivovala k větším útratám. Výsledky Singles’ Day potvrdily, že online trh v Číně již zdaleka neroste tak závratně jako dříve – prodeje sice dál trhají rekordy, ale jen za cenu masivních slev a prodloužení akce. Další významnou zprávou z asijského korporátního světa byl krok japonského investičního giganta SoftBank Group. Podle médií SoftBank prodala celý svůj zbývající podíl v americkém výrobci čipů Nvidia poté, co na něm v letošním roce dosáhla enormního zisku. Tento prodej (SoftBank původně získala akcie Nvidie prostřednictvím loňského IPO své dceřiné firmy Arm) znejistěl investory v technologickém sektoru – odchod jednoho z největších podporovatelů AI firem byl vnímán jako signál, že valuace možná dosáhly vrcholu. Akcie Nvidie i dalších čipových firem po zprávě klesly. SoftBank se nyní soustředí na domácí projekty a nové investice, zatímco z Nvidie po letech zcela vystoupila. Celkově v Asii firemním zprávám dominovala restrukturalizace dluhů a opatrné spotřebitelské výdaje, odrážející širší ekonomické výzvy regionu.
Ostatní klíčové faktory
USA: Investoři v USA se ke konci roku potýkají s několika širšími faktory, které ovlivňují tržní sentiment. Za prvé, zmíněný výpadek ekonomických dat po vládním shutdownu komplikuje odhady vývoje ekonomiky a inflace, což zvyšuje nervozitu – existují obavy, že “informační mlha” přiměje Fed k opatrnosti a oddálí snižování sazeb. Za druhé, valuace akcií technologických firem dosáhly extrémně vysokých úrovní díky letošnímu boomu umělé inteligence. Někteří analytici varují před bublinou na trhu AI – investoři sice nadšeně nakupovali akcie jako Nvidia, ale začínají si klást otázku, kdy se enormní investice do AI začnou reálně vracet. Tento týden jsme viděli první náznak vybírání zisků: “Nasdaq byl kanárkem v dole” a jeho propad o 4 % od říjnového maxima signalizuje, že část trhu již realizuje zisky ze spekulativního růstu. Třetím faktorem je kolísavost dluhopisového trhu. Vyšší výnosy zvyšují náklady financování pro firmy i vládu a odčerpávají likviditu z akcií. Přesto americký trh zůstává relativně odolný a mnozí investoři stále “kupují na poklesech”, což zabránilo hlubšímu propadu.
Evropa: Na evropské trhy působí podobné faktory jako v USA, byť v poněkud jiné podobě. Sentiment investorů v Evropě je momentálně lepší než v Americe – evropské akciové indexy letos dosahovaly rekordů díky atraktivnějším valuacím a menší koncentraci v drahých technologických titulech. Nicméně v pozadí číhají rizika: pokračující vysoké úroky a “utahování opasků” centrálních bank mohou v Evropě naplno odhalit slabiny zadlužených států či firem. Itálie se dostala do hledáčku investorů kvůli plánovanému navýšení rozpočtového deficitu – výnosy italských dluhopisů se pohybují nad 4,5 % a rozšiřují se rizikové prémie, což zvyšuje tlak na vládu v Římě. Velká Británie zase čelí fiskálním dilematům: zrušení plánů na zvýšení daní vyvolalo otázky, jak chce kabinet financovat veřejné výdaje – britské dluhopisové výnosy (gilts) v reakci vyskočily a libra oslabila. Pro akcie to znamená dražší kapitál a slabší spotřebitelskou poptávku. Dalším faktorem je cena energií: evropské zásobníky plynu jsou sice plné, ale jakýkoli chladnější výkyv nebo geopolitický incident by mohl ceny plynu opět vystřelit vzhůru. Firmy i domácnosti jsou tak stále ve střehu a udržují spotřebu energie nižší. Na obzoru je také riziko deflace v některých zemích – například ve Španělsku či Švédsku růst cen výrazně zpomalil. Příliš nízká inflace by ztížila splácení dluhů a mohla by signalizovat slábnoucí poptávku. Politická rizika v Evropě zahrnují i možné přešlapy v regulační oblasti – tento týden se například mluvilo o přísnějších regulacích pro technologické giganty a o zavádění digitálního eura, což může ovlivnit bankovní sektor. V neposlední řadě je tu válka na Ukrajině a sekundárně nestabilita na Blízkém východě – tyto konflikty by při eskalaci mohly Evropu zasáhnout jak ekonomicky (ceny surovin), tak bezpečnostně (nová migrační vlna). Zatím Evropa těží z relativního klidu, avšak investoři pozorně sledují vývoj a jsou připraveni reagovat na změny sentimentu rychlým stahováním kapitálu z rizikových aktiv.
Asie: V Asii je v současnosti klíčovým rizikovým faktorem čínská ekonomika. Její zpomalování se projevuje nejen v makrodatech, ale i v důvěře investorů – například odliv zahraničního kapitálu z asijských akcií nabral v listopadu na síle, za první polovinu měsíce odešlo z hlavních asijských burz (mimo Japonsko) přes $10 miliard, zejména z Jižní Koreje a Tchaj-wanu. Zahraniční investoři tak “hlasují nohama” kvůli obavám z pokračujícího poklesu poptávky v Číně a geopolitických rizik v regionu. Dluhová krize developerů v Číně je dalším znepokojivým faktorem – hrozí dominový efekt, kdy problémy realitního sektoru dopadnou na banky a regionální vlády. Ceny nových bytů v Číně klesají nejrychleji za poslední rok, což eroduje bohatství domácností a jejich ochotu utrácet. Čínská vláda sice zavádí podpůrná opatření (snižuje požadavky na hypotéky, uvolňuje úvěry), ale zatím to trend nezvrátilo. Japonsko řeší jiný problém – po letech nízké inflace se ceny v Japonsku začaly zvedat (jádrová inflace v říjnu zřejmě zrychlila druhý měsíc v řadě), což vyvolává tlak na změnu politiky BoJ. Japonská centrální banka ale váhá – jakékoli utažení by mohlo ohrozit křehké oživení a odpálit náklady obsluhy obřího státního dluhu. Investoři sledují i situaci v emerging markets Asie – například Pákistán a Bangladéš čelí měnovým krizím a musely žádat o pomoc MMF, což může mít dopad na asijské banky a obchodní partnery. V geopolitické rovině je velkou neznámou další vývoj vztahů Čína–USA. Listopadové summity APEC a ASEAN přinesly určité zklidnění – Čína slíbila otevřít některá odvětví a USA dočasně pozastavily uvalení nových cel. Pokud by však došlo k opětovnému vyostření, Asie by byla první na ráně. Dalším faktorem je cena potravin – mnoho asijských ekonomik dováží obilí a olejniny, takže prodloužení války na Ukrajině či restrikce exportu z Ruska a Indie by mohly vyvolat potravinovou inflaci a sociální napětí. V souhrnu se asijské trhy nacházejí ve složité situaci: Čelí jak interním strukturálním problémům, tak externím šokům. Investoři proto v regionu postupují opatrně a vnímají Asii spíše jako zdroj možných rizik než výkonnostní tahoun globálních trhů pro nadcházející období.