přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
USA
Uplynulý týden na Wall Street byl volatilní: klíčové indexy nakonec zaznamenaly celkový pokles oproti předchozímu pátku. Technologický Nasdaq Composite utrpěl největší týdenní propad od počátku jara, neboť investoři přehodnocovali vysoké valuace akcií spojených s AI po měsících strmého růstu. V pátek se však situace částečně zlepšila – S&P 500 i Dow Jones Industrial Average smazaly ztráty a uzavřely v mírném plusu poté, co prosákly zprávy o možném průlomu v rozpočtové krizi USA. Index Dow uzavřel týden na hodnotě 46 987 bodů, S&P 500 na 6 728 bodech a Nasdaq na 23 005 bodech. Důvěru trhů však stále brzdila nejistota kolem rekordně dlouhého uzavření federální vlády a obavy z nadhodnocených technologických titulů, které v posledních měsících táhly býčí rally.
Evropa
Evropské akciové trhy se nesly v negativním tónu a týden uzavřely ztrátou. Již v úterý klesl panevropský index STOXX Europe 600 na dvoutýdenní minimum vlivem globální averze k riziku. Euforie z předchozího technologického rally vyprchala a velké banky z Wall Street varovaly, že akciové trhy mohou korigovat o 10–15 % – to posílilo opatrnost investorů. Na sentimentu se podepsaly i americké problémy: nejistota kolem tamní vládní uzávěry a nedostatku makrodat zhoršila výhled, což se přeneslo i do Evropy. Většina západoevropských burz oslabila, výjimkou byl britský FTSE 100. Index volatility Eurozóny v úterý vyskočil na nejvyšší úroveň od 17. října, což podtrhuje nervozitu na trzích.
Asie
Také asijské akciové trhy zaznamenaly výprodeje, zejména kvůli pokračujícímu výprodeji technologických titulů z USA. Japonský index Nikkei 225 po dosažení rekordních hodnot přes 50 000 bodů přešel do korekce – v pátek odepsal 1,6 %, intradenně až přes 2 %, když investoři vybírali zisky z předchozího růstu. Jihokorejský index KOSPI rovněž prudce klesl, tažen dolů výprodejem akcií z oblasti umělé inteligence a polovodičů. Naopak čínské akcie se držely relativně stabilně – podpořila je naděje na obchodní příměří mezi USA a Čínou a také očekávání nových stimulů ze strany vlády, přestože nová data ukázala slabší čínský export. Celkově však MSCI Asia Pacific Index uzavřel týden se ztrátou v důsledku opatrnosti investorů a realizace zisků po předchozí rally.
Makroekonomické události
Vývoj indexu spotřebitelské důvěry University of Michigan k listopadu 2025. Pokles sentimentu na hodnoty srovnatelné s krizovými obdobími odráží rostoucí obavy amerických domácností.
USA
Hlavní makroekonomické statistiky v USA byly poznamenány částečným uzavřením federálních úřadů, které vstoupilo do svého pátého týdne. V důsledku toho nebyla zveřejněna některá klíčová data (například říjnová vládní statistika zaměstnanosti). Pozornost se proto soustředila na alternativní ukazatele: index spotřebitelské důvěry University of Michigan v listopadu nečekaně propadl na nejnižší úroveň za tři a půl roku. Respondenti hlásili nejpesimističtější hodnocení současných podmínek v celé historii průzkumu, což značí sílící obavy z ekonomické situace. Zároveň inflační očekávání v horizontu 5–10 let mírně klesla na 3,6 %, ale zůstávají zvýšená. Na trhu práce přišel částečný optimismus z privátní sféry – report ADP naznačil solidní tvorbu pracovních míst v soukromém sektoru (vyšší, než se čekalo), což spolu s lepšími firemními výsledky podpořilo akciové trhy v polovině týdne. Celkově však makroskopický obrázek USA tlumí nejistota – jak kvůli absenci oficiálních dat, tak vlivem vleklé rozpočtové krize.
Evropa
V eurozóně vyzněla čerstvá data překvapivě příznivě. Podle průzkumů nákupních manažerů ekonomická aktivita v říjnu zrychlila nejvíce za více než dva roky – kompozitní index PMI se dostal na nejvyšší úroveň od května 2023. To signalizuje prolomení dosavadního útlumu, tažené oživením poptávky ve službách a zlepšením podmínek na trhu. Také tvrdá data potvrdila odolnost hospodářství: HDP eurozóny za 3. čtvrtletí vzrostlo o 0,2 % (q/q), čímž překonalo odhady díky silnému růstu ve Francii a Španělsku. Naproti tomu Německo a Itálie stagnovaly – německá průmyslová výroba zůstává problémem regionu, i když některé předstihové indikátory (např. index Ifo) již naznačují mírné zlepšení výhledu. Inflace v eurozóně se nadále pohybuje mírně nad 2 % a trhy počítají s tím, že ECB ponechá sazby beze změny, dokud bude růst vykazovat tuto postupnou akceleraci a trh práce zůstane silný (nezaměstnanost v září setrvala u rekordních 6,3 %).
Asie
V Číně přišla smíšená makrodata, avšak náznaky zlepšení jsou patrné. Spotřebitelské ceny se v říjnu po období mírné deflace vrátily k meziročnímu růstu, konkrétně +0,2 %. Také pokles cen na úrovni výrobců se zmírnil – index cen průmyslových výrobců (PPI) klesl o 2,1 % y/y, což je menší propad než v předchozích měsících. Tento vývoj naznačuje, že rozsáhlé vládní zásahy proti nadměrné nabídce a cenovým válkám začínají nést ovoce. Analytici však varují, že deflační tlaky v čínské ekonomice nejsou zažehnány a domácí poptávka zůstává slabá, což může vyžádat další stimuly ze strany vlády. Naopak nepříznivou zprávou byly předběžné obchodní údaje: exporty v říjnu zpomalily (i vlivem front-loadingu před americkými tarify), což podtrhuje nejistotu v globálním obchodě. V Japonsku se mezitím zvyšuje tlak na růst mezd – největší odborová centrála avizovala, že bude pro rok 2026 žádat zvýšení platů o 5 % či více, a to již čtvrtým rokem v řadě. Tento mzdový vývoj spolu s mírnou revizí růstových prognóz nahoru posiluje argumenty pro ukončení ultra-uvolněné politiky BoJ.
Centrální banky a geopolitika
USA
Americký Federální rezervní systém (Fed) na konci října opět snížil úrokové sazby, avšak naznačil, že by mohlo jít prozatím o poslední krok uvolnění. Šéf Fedu Jerome Powell signalizoval obavy, zda je pokles inflace dostatečně ukotven, což přibrzdilo dřívější očekávání dalšího cutu v prosinci – pravděpodobnost prosincového snížení sazeb klesla na ~70 % z více než 90 % před týdnem. Vlivem federálního shutdownu ovšem Fed i trhy „letí naslepo“ bez čerstvých dat, což vnáší do měnové politiky nejistotu. Politická scéna nicméně koncem týdne nabídla paprsek naděje: demokraté v Kongresu předložili návrh dohody k ukončení rozpočtové krize, což trhy přivítaly. K zásadnímu geopolitickému průlomu došlo mezi USA a Čínou – prezident Donald Trump a Si Ťin-pching se dohodli na ročním obchodním příměří. Čína souhlasila s okamžitým pozastavením nedávno zavedených kontrol vývozu strategických surovin (vzácných kovů, bateriových materiálů apod.) až do listopadu 2026. Tento ústupek Pekingu (doprovázený i zmrazením amerických cel na rok) byl klíčovým krokem ke zmírnění obchodního napětí a odvrácení další eskalace obchodní války.
Evropa
Ve Velké Británii zůstala v centru pozornosti Bank of England. Na svém zasedání 5. listopadu ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,0 %, ovšem rozhodnutí padlo nejtěsnější možnou většinou 5 ku 4. Čtyři členové Výboru pro měnovou politiku – včetně dvou viceguvernérů – hlasovali pro snížení sazby na 3,75 %. Guvernér Andrew Bailey svůj hlas pro ponechání zdůvodnil potřebou ujistit se o udržitelnosti poklesu inflace, než BoE přistoupí ke cutu. Britská inflace sice v září překvapivě zpomalila na 3,8 %, ale jádrové cenové tlaky a růst mezd zůstávají zvýšené. Výsledek jednání – pět ku čtyřem – tak odhaluje, že BoE je již velmi blízko obratu politiky směrem dolů, pravděpodobně na začátku příštího roku. Také jinde v Evropě se měnová politika stabilizuje: švédská Riksbank ponechala sazbu na 1,75 % a naznačila dosažení vrcholu cyklu. Evropská centrální banka v uplynulém týdnu nezasedala, ovšem po lepších makrodatech rostou spekulace, že by mohla odložit jakékoli snižování sazeb – hospodářství eurozóny se ukazuje být odolnější, než se čekalo. V geopolitické rovině nadále dominují dozvuky konfliktů: válka na Ukrajině pokračuje a Rusko v tomto týdnu podniklo doposud nejmasivnější vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Údery na rozvodny u jaderných elektráren a plynárenská zařízení vyvolaly obavy o energetickou bezpečnost Evropy před zimou, což však prozatím nevedlo k panice na trzích díky vysokým zásobám plynu v EU.
Asie
Japonská centrální banka učinila významný posun v komunikaci. Na svém zasedání 31. října sice ještě ponechala úroky na –0,1 % (krátkodobé) a ~0 % (10leté výnosy), ovšem guvernér Kazuo Ueda překvapil neobvykle jestřábím tónem. Ueda uvedl, že pravděpodobnost naplnění prognóz BoJ (zejména ohledně růstu mezd a inflace) se zvýšila – rétorika, kterou v minulosti používal jako předzvěst brzkého utažení politiky. Naznačil tak možné zvýšení sazeb již v prosinci nebo v lednu. Dva členové bankovní rady dokonce hlasovali pro okamžité zvýšení sazby na 0,75 %. Faktorů je několik: Ueda zdůraznil „počáteční mzdovou dynamiku“ jako klíčový spouštěč – prvotní signály z podniků ukazují na další robustní růst platů v příštím roce. Svou roli ale hraje i oslabený jen: japonská měna se pohybuje blízko 35letých minim a další propad by mohl BoJ přimět jednat dříve. V Číně žádné zásadní rozhodnutí centrální banky neproběhlo, avšak v politické rovině došlo – jak zmíněno – k obratu v obchodních vztazích s USA. Peking odvolal hrozící restrikce na vývoz vzácných minerálů, což zmírní rizika pro globální průmysl a je projevem ochoty čínské vlády stabilizovat ekonomické vztahy. V regionu Středního východu panoval relativní klid díky příměří mezi Izraelem a Hamásem z října 2025, což pomohlo udržet ceny ropy na uzdě.
Komodity a kryptoměny
Ropa a energie
Cena ropy se v první listopadové dekádě stabilizovala kolem 60–65 USD za barel (Brent). Klíčovým faktorem byl výsledek jednání aliance OPEC+: Producenti 2. listopadu odsouhlasili pro prosinec jen symbolické navýšení těžebního cíle o 137 tis. barelů denně a zároveň se dohodli, že v 1. čtvrtletí 2026 žádné další zvýšení produkce neprovedou. Tento „pauza režim“ odráží obavy kartelu z možného přebytku ropy na trhu v příštím roce – předchozí zvyšování produkce už totiž vedlo k nahromadění zásob a stáhlo cenu Brentu v říjnu až k pětiměsíčnímu minimu ~$60. Nyní však ceny opět mírně oživily nad $65, i díky novým sankcím Západu vůči ruským ropným gigantům (Rosněfť, Lukoil), které by mohly brzdit ruskou těžbu. OPEC+ tak balancuje mezi snahou navrátit tržní podíl a potřebou předcházet přesycení trhu – rozhodnutí o přerušení růstu kvót v lednu–březnu 2026 vyslalo signál, že kartel je připraven aktivně „řídit trh“ a bránit poklesu cen.
Na trhu zemního plynu v Evropě panoval relativní klid. Navzdory ruským útokům na ukrajinskou energetickou síť zůstaly velkoobchodní ceny plynu v EU stabilizované, díky plným zásobníkům a slabší poptávce. V USA se však diskutovalo omezení leteckého provozu kvůli shutdownu (výpadek inspektorů FFA), což by mohlo dočasně snížit spotřebu leteckého paliva. Celkově energetické komodity těžily i z dočasného uklidnění geopolitických rizik – příměří na Blízkém východě a obchodní dohoda USA-Čína snížily riziko výpadků dodávek, takže trh nevykázal výraznější cenové šoky.
Kovy
Zlato pokračovalo ve výběru zisků po svém zářijovém rekordu. Cena spotového zlata klesla během týdne zpět pod hranici $4 000 za unci, až na cca $3 941 v úterý, což bylo o 1,5 % méně než den předtím. Důvodem byl především posilující americký dolar, který se vyšplhal na nejvyšší úroveň za poslední tři měsíce a zdražil tak zlato pro držitele jiných měn. Svou roli sehrál i posun očekávání u Fedu – po jestřábích komentářích k prosinci investoři snížili sázky na další pokles sazeb, což oslabilo atraktivitu drahých kovů coby alternativy k výnosnějším dolarovým aktivům. Zlato, které si od začátku roku připsalo už ~53 %, se tak stáhlo asi o 9 % z rekordního maxima dosaženého 20. října. Analytici to hodnotí jako zdravou korekci přehřátého trhu – část geopolitické prémie byla umazána, ale kov nadále zohledňuje rizika (stále vysoká inflace, možná stagflace, politická nejistota). Také stříbro (cca $47/oz) a platina oslabily o 1–2 % a průmyslově vzácný palladium dokonce přes 3 %.
Naopak průmyslové kovy byly pod tlakem primárně kvůli obavám ze slabé poptávky v Číně. Měď během týdne zlevňovala, což se odrazilo i na evropských burzách – index základních zdrojů SXPP klesl o 2 % právě v reakci na slabé ceny mědi. Investoři znejistěli zprávami o poklesu čínského exportu a váhají, zda rozsah čínských stimulů bude stačit k oživení stavebnictví a výroby, klíčových sektorů pro kovy. Cenu mědi také ovlivnilo uklidnění paniky kolem vzácných kovů: Čína oznámila zmírnění svých vývozních restrikcí, což vyvolalo očekávání, že globální nabídka například galia, germania či vzácných zemin nebude nakonec tak omezená. Celkově se segment kovů konsolidoval – investoři vyčkávají na jasnější signály z Číny a na potvrzení obratu měnové politiky velkých centrálních bank.
Kryptoměny
Na kryptoměnovém trhu se odehrál divoký týden plný zvratů. Vlajková loď Bitcoin nejprve prudce oslabila – z úrovní nad $110 000 na začátku týdne se během středy propadl až pod hranici $100 000. Tento strmý pokles (přes 9 % pod historickým maximem z října) byl připisován vybírání zisků a zejména novému jestřábímu tónu Fedu, který minulý týden překvapil trhy a poslal výnosy i dolar vzhůru. V druhé polovině týdne se ale nálada otočila: kolem pátku došlo k prudkému short-coveringu, když spekulanti uzavírali své krátké pozice. Bitcoin díky tomu znovu posílil nad psychologickou hladinu $100 000 a vrátil se k $103 000, což znamenalo zhruba 2% růst za 24 hodin. Stále však BTC uzavřel týden se ztrátou oproti předchozímu maximu. Jistou vzpruhou pro kryptoměny byla makrodata z USA – prudký propad spotřebitelské důvěry totiž oživil sázky na prosincové snížení sazeb Fedu, což by opět zvýšilo atraktivitu rizikových aktiv včetně krypta. Kromě Bitcoinu zaznamenaly ještě volatilnější výkyvy altcoiny. Tyto pohyby však převážně smazaly předchozí propady – trh tak týden končil s mírnými zisky, ale celkový sentiment zůstává opatrný.
Ostatní klíčové faktory
USA
Nejdelší uzavření federální vlády v historii USA mělo stále rozsáhlé dopady. Kromě pozastavení ekonomických statistik vedlo například k paralýze části letecké dopravy – kvůli nedostatku řídících letového provozu úřady varovaly před omezením až 20 % vnitrostátních letů. Také stovky dalších federálních programů a úřadů fungovaly v nouzovém režimu, což zvýšilo politickou nejistotu mezi investory. Přesto probleskly i pozitivní zprávy: jak zmíněno, na konci týdne se rýsovala dohoda v Kongresu, která by mohla shutdown ukončit. Dalším faktorem v USA byl pokračující boj proti vysokým cenám léčiv – vláda Donalda Trumpa se dohodla s farmaceutickými firmami na dramatickém snížení cen léků pro obezitu v programu Medicare/Medicaid. Léky jako Novo Nordisk Wegovy nebo Lilly Zepbound budou pro pacienty v vládních programech nově stát jen $149–350 měsíčně místo dosavadních $500–1000. Tento krok sice krátkodobě srazil akcie farmaceutů, ale dlouhodobě by mohl podpořit spotřebu a zmírnit inflační tlaky ve zdravotní péči.
Evropa
V Evropské unii se debatovala významná regulace technologie. Podle informací FT zvažují unijní orgány odklad či zmírnění některých částí připravovaného Aktu o umělé inteligenci (AI Act). Důvodem jsou obavy, aby přísná pravidla nebrzdila inovace evropských firem v oblasti AI a neoslabovala jejich konkurenceschopnost vůči USA a Číně. Tato diskuse ilustruje širší trend: EU balancuje mezi rolí průkopníka v regulaci digitálních odvětví a nutností podporovat růst strategických technologií. Z politických faktorů pak pokračovala válka na Ukrajině, která se v listopadu opět vyostřila ruskými údery na civilní cíle. Ukrajinský prezident Zelenskyj vyzval k zpřísnění sankcí na ruský energetický sektor jako odvetu za útoky na infrastrukturu. Pro Evropu to znamená další tlak na definitivní odstřižení se od ruských energií – tento cíl už byl z velké části naplněn, nicméně nové sankce mohou ještě ovlivnit některé podniky. V Británii se vedle měnové politiky pozornost soustředí i na přípravu státního rozpočtu nové labouristické vlády; trhy reagovaly poklesem výnosů britských dluhopisů v očekávání fiskálních reforem na podporu růstu.
Asie
V Japonsku došlo ke změně politického vedení – nová premiérka Sanae Takaichi nastoupila s odlišným ekonomickým kurzem. Signalizovala uvolnění přísných fiskálních cílů, což naznačuje expanzivnější rozpočtovou politiku a ochotu použít vládní výdaje k podpoře ekonomiky. Tento posun k tzv. looser fiscal policy by měl doplnit snahy BoJ o dosažení udržitelné 2% inflace. Zároveň zahraniční pozorovatelé apelovali, aby Japonsko umožnilo BoJ zvýšit sazby a tím zastavilo oslabování jenu. Nová vláda tedy stojí před dilematem, jak sladit rozpočtovou stimulaci s postupným ukončením monetárních stimulů.
Čína se v geopolitické rovině snažila zmírnit napětí: kromě obchodní dohody s USA také například začala jednat s Evropou ohledně sporu kolem firmy Nexperia (nizozemská společnost s čínským vlastníkem), čímž projevila snahu udržet investiční vazby. V jihovýchodní Asii pak stojí za zmínku krok Indonésie, jejíž vláda předložila návrh zákona na redenominaci rupie (škrt tří nul na bankovkách). Tento technický krok má zjednodušit transakce a zvýšit prestiž indonéské měny, přičemž centrální banka Jakarta ujišťuje, že nepůjde o měnovou reformu ovlivňující kupní sílu. Všechny tyto faktory doplňují komplexní obrázek asijského ekonomického prostředí, které prochází významnými proměnami jak v politice, tak v regulaci.
Shrnutí: První listopadový týden roku 2025 přinesl na finančních trzích řadu zásadních událostí. Akcie v USA a Evropě čelily výběru zisků po předchozí rally, přičemž sentiment tlumila nejistota kolem amerického shutdownu a debat o vysokých valuacích technologických firem. Makrodata nabídla smíšený obraz – v Evropě překvapila pozitivně, zatímco v USA kvůli vládnímu patu do popředí vystoupily alternativní ukazatele svědčící o zhoršení spotřebitelské nálady. Centrální banky signalizovaly obrat: BoE byla krůček od snížení sazeb, naopak BoJ naznačila možné zvýšení. Geopolitickým zlomem byla dohoda USA-Čína zmírňující obchodní restrikce, což odvrátilo jednu z hrozeb visících nad trhy. Komoditní trhy reagovaly na kombinaci těchto vlivů – ropa se držela níže díky obavám z přesycení a klidu na Blízkém východě, zlato ztratilo část bezpečného přístavu kvůli silnému dolaru, zatímco Bitcoin zažil horskou dráhu s výsledným lehkým ziskem nad 100 tis. USD. V sektoru firem zaznamenaly pozornost extrémní výkyvy – od propadu Telefóniky po osekání dividendy přes schválení rekordní odměny pro Elona Muska až po průlomové dohody o cenách léků v USA. Tyto události rámují týden, v němž se na trzích mísil opatrný optimismus s přetrvávající nervozitou.