přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
- USA: Americké akciové indexy za uplynulý týden výrazně oslabily (S&P 500 –1,9 %, Nasdaq –2,7 %) vlivem obav z vysokých valuací technologických akcií a pokračujícího výprodeje titulů spojených s umělou inteligencí. Benchmark S&P 500 v pondělí prolomil 50denní klouzavý průměr poprvé od dubna, což signalizovalo ztrátu pozitivního momenta na trhu. Hlavním tahákem týdne byly výsledky Nvidia – čipový gigant zveřejnil hospodářské výsledky a optimistický výhled, avšak ani to nezabránilo pokračující korekci „AI“ akcií (akcie Nvidia ve čtvrtek klesly o 3,2 % navzdory rekordním tržbám). Až páteční nárůst sázek na prosincové snížení sazeb Fedu přinesl trhům silný odraz; Dow Jones tak zakončil týden poblíž 46 245 bodů, S&P 500 na ~6 603 a Nasdaq na ~22 273.
- Evropa: Evropské akcie rovněž ztratily – panevropský index STOXX 600 odepsal přibližně 1 % za týden. Region zasáhly obdobné obavy z přehřátých valuací technologických titulů a oslabený globální sentiment. Investoři navíc vyhlížejí klíčové domácí události – ve Spojeném království například panuje nervozita před zveřejněním rozpočtu na rok 2026, který zřejmě zvýší bankovní odvod a další daně. Geopolitické zprávy pak zasáhly zejména obranný sektor: akcie zbrojařů oslabily po náznacích pokroku v jednáních o ukončení války na Ukrajině, což snížilo poptávku po defenzivních titulech.
- Asie: Asijské akciové trhy v uplynulém týdnu výrazně oslabily, hlavní indexy odepsaly kolem 3–5 % (například hongkongský Hang Seng –5 %, japonský Nikkei –2,4 % na 48 626 bodů). Region následoval globální výprodej technologických akcií v reakci na obavy z nadhodnocení titulů spojených s AI. Sentiment dále zhoršilo zvýšené geopolitické napětí – Čína vydala varování před cestami do Japonska a zakázala dovoz japonských mořských plodů poté, co japonská premiérka prohlásila, že případný čínský útok na Tchaj-wan by byl důvodem k vojenské reakci Japonska po boku spojenců. V Japonsku navíc vláda schválila největší stimulační balík od pandemie, financovaný zvýšenou emisí státních dluhopisů, což vyvolalo obavy investorů na tamním dluhopisovém trhu.
Makroekonomické události
- USA: Spojené státy konečně zveřejnily zpožděnou zprávu o zaměstnanosti za září, která ukázala překvapivě silný nárůst počtu nových pracovních míst a stabilní míru nezaměstnanosti (ta pouze nepatrně vzrostla). Současně však došlo k výrazným revizím směrem dolů u údajů za předchozí měsíce – např. srpen nově vykázal úbytek 4 000 míst. Říjnová makrodata byla narušena rekordně dlouhým rozpočtovým patem: statistický úřad zrušil publikaci říjnové inflace (CPI) a kompletní říjnový report z trhu práce nebude vydán vůbec (počet nově vytvořených míst za říjen bude zveřejněn až společně s listopadovými daty v prosinci). Spotřebitelská důvěra podle finálního průzkumu University of Michigan v listopadu dále klesla na 51 bodů (z říjnových 53,6), což značí pokles nálady amerických domácností.
- Evropa: V Evropě zůstává makroekonomický vývoj smíšený. V Německu se po měsících poklesů mírně zvýšila výrobní inflace (PPI), zatímco předběžný kompozitní index nákupních manažerů (PMI) za listopad pro eurozónu zůstal téměř beze změny – sektor služeb nepatrně rostl, ale výroba dále klesla. Ve Spojeném království inflace v říjnu poprvé po pěti měsících poklesla na 3,6 %, čímž se zvýšila pravděpodobnost brzkého snížení sazeb Bank of England. Trh nyní odhaduje zhruba 85% šanci, že britská centrální banka sníží základní sazbu již v prosinci díky signálům, že inflace už dosáhla vrcholu.
- Asie: V Číně se po období poklesu cen v říjnu vrátila meziroční inflace zpět nad nulu a tempo poklesu cen výrobců (PPI) se zmírnilo, což podporuje naděje, že druhá největší ekonomika světa se postupně odrazí od hrozby deflace. Naproti tomu Japonsko čelí přetrvávajícím inflačním tlakům – jádrová inflace tam v říjnu zrychlila na 3,0 % (z 2,9 % v září) a už sedmý měsíc v řadě tak převyšuje 2% cíl centrální banky. Tyto údaje komplikují pozici Bank of Japan, která zatím signalizuje ochotu zachovat ultra-uvolněnou měnovou politiku navzdory růstu cen.
Centrální banky a geopolitika
- USA: Americká centrální banka (Fed) nadále zvažuje další postup bez plnohodnotných dat – výpadek statistik během shutdownu připodobnil šéf Fedu Powell k „řízení v mlze“. Přesto někteří představitelé Fedu vyslali překvapivě holubičí signály: prezident newyorského Fedu John Williams prohlásil, že by mohl podpořit snížení úrokových sazeb „v blízké době“. Tato slova výrazně zvýšila tržní sázky na prosincové uvolnění politiky – pravděpodobnost dalšího snížení sazeb stoupla z ~39 % na ~73 %. Ne všichni však s uvolněním souhlasí: například šéfka dallaského Fedu Lorie Logan volá po ponechání sazeb beze změny, dokud se plně neprojeví dosavadní zpřísnění. Do měnové politiky vstupuje i politický faktor – prezident Trump, který dlouho zlehčoval inflaci, nyní kvůli drahotě obrátil a zrušil cla na dovoz potravin, čímž nepřímo tlačí na Fed ke snižování sazeb. V geopolitické rovině přinesl posun zpráva z Ukrajiny: prezident Zelenskyj souhlasil s účastí na americkém mírovém plánu, který by v případě dohody umožnil Rusku zvýšit export paliv. Tato iniciativa USA pro ukončení války přispěla ke snížení rizikové prémie na trzích, zejména u cen ropy.
- Evropa: Evropská centrální banka (ECB) po říjnovém ponechání sazeb vyčkává – podle průzkumu Reuters většina ekonomů očekává, že ECB udrží depozitní sazbu na stávajících 2 % nejen v prosinci, ale pravděpodobně po celý rok 2026. Bank of England mezitím otevřela dveře k poklesu svých sazeb, pokud listopadový rozpočet zmírní cenové tlaky (guvernérka signalizovala, že inflace už patrně dosáhla vrcholu). V geopolitice dominovaly snahy o mír na Ukrajině – zprávy o možném posunu v mírových jednáních oslabily akcie evropských zbrojovek a celkově snížily averzi vůči riziku na trzích. Naproti tomu napětí na Blízkém východě mírně polevilo, což se projevilo poklesem cen ropy a posílením eura vůči dolaru v závěru týdne.
- Asie: Čínská centrální banka (PBoC) ponechala i v listopadu beze změny hlavní úvěrové sazby – základní roční úroková sazba LPR zůstává šestý měsíc v řadě na 3,0 %. Peking tak pokračuje v opatrném přístupu, byť zpomalující ekonomika volá po dalších stimulech. V Japonsku se dostal pod tlak jen; tamní ministerstvo financí muselo zesílit slovní intervence na podporu měny, protože yen oslabil vlivem rozdílné politiky Fedu a BoJ. Bank of Japan navzdory inflaci nad cílem zatím signalizuje setrvání u ultra-volné politiky a trhy očekávají, že úrokové sazby v Japonsku zůstanou do konce roku beze změny. V Asii také vzrostlo geopolitické napětí kolem Tchaj-wanu: japonská premiérka naznačila, že Japonsko by v případě čínského útoku na Tchaj-wan vojensky podpořilo své spojence, načež Peking varoval své občany před cestami do Japonska a zakázal dovoz japonských mořských plodů. Tyto kroky dále zkomplikovaly vztahy Číny a Japonska a vyvolaly obavy investorů v regionu.
Komodity a kryptoměny
- Ropa: Ceny ropy pokračovaly v poklesu – americká lehká WTI klesla ke $58 za barel (nejníže za poslední měsíc), Brent k $62. K tomu přispělo zmírnění geopolitického napětí: zprávy o pokroku mírových jednání pro Ukrajinu (za zprostředkování USA) naznačují možnost zvýšení exportu ruských paliv v případě dohody. Navíc vysoké zásoby v USA a přetrvávající obavy z přesycení trhu tlačí ceny dolů. Ropa tak za týden zlevnila zhruba o 3,5 % a od začátku roku zůstává ~19 % v mínusu.
- Zemní plyn: Ceny zemního plynu se tento týden výrazně neměnily (mírný nárůst o ~0,5 %) po silném růstu v říjnu. Trh s plynem zůstává relativně napjatý – oproti počátku roku jsou ceny o více než čtvrtinu výše, což odráží očekávání zimní poptávky a opatrnost ohledně dodávek v případě geopolitických výpadků.
- Drahé kovy: Zlato se drželo téměř beze změny kolem $4 065 za unci. Pozdně týdenní nárůst očekávání poklesu úrokových sazeb v USA sice podpořil cenu zlata, avšak slabší fyzická poptávka v Asii a silnější dolar jeho růst brzdily. Cena stříbra rovněž kolísala jen nevýrazně. Oba drahé kovy tak zůstávají poblíž svých několikaletých maxim – zlato je od začátku roku výše o ~55 %, stříbro dokonce o ~74 %.
- Kryptoměny: Trh digitálních měn utrpěl při výprodeji rizikových aktiv: bitcoin se propadl na několikaměsíční minimum kolem $80 600 (nejnižší úroveň od dubna). V průběhu pátku pak největší kryptoměna část ztrát smazala a obchodovala se kolem $84 500, celkově však za týden klesla o více než 5 %. Investoři v obavách z rizika dočasně snižovali expozice v kryptoměnách, což kopírovalo poklesy na akciových trzích.
Firemní zprávy a výsledky
- USA: V USA vrcholila výsledková sezóna několika důležitými reporty. Polovodičový gigant Nvidia ve 3. čtvrtletí opět výrazně překonal očekávání a vykázal rekordní tržby s optimistickým výhledem, tažené silnou poptávkou po AI čipech. Jeho akcie však po počátečním růstu nakonec oslabily, neboť trh už tyto špičkové výsledky do značné míry započítal. Z velkých maloobchodníků potěšil Walmart, který zvýšil tržby o 5,8 % a podruhé v roce zlepšil odhad zisku pro letošní rok – akcie WMT na to reagovaly skokovým růstem o ~6 %. Naopak řetězec Target zaznamenal pokles tržeb o 1,6 % a již pátý kvartál v řadě mu klesly srovnatelné prodeje; firma sice mírně překonala ziskové odhady, ale snížila horní hranici celoročního výhledu a akcie po výsledcích oslabily o ~2 %. Investiční společnost Berkshire Hathaway odhalila novou pozici v Alphabet (Google) – nákup akcií za $4,3 miliardy poslal v pondělí akcie Alphabet o 3,1 % výše. Naopak Berkshire dále snížila svůj podíl v Apple, což přispělo k poklesu ceny akcií Apple o 1,8 %. Za zmínku stojí i historický milník ve farmacii: díky boomu léků na hubnutí se tržní hodnota společnosti Eli Lilly poprvé vyšplhala přes 1 bilion dolarů – Lilly se tak stala první farmaceutickou firmou v „klubu bilionových společností“.
- Evropa: V Evropě zaujaly zprávy z mediálního, finančního i průmyslového sektoru. Britská společnost Daily Mail & General Trust (DMGT) se dohodla na převzetí slavného deníku The Telegraph za 500 mil. £, což posílí vliv tohoto vydavatelství na domácí mediální scéně. Francouzský luxusní holding Kering plánuje založit investiční divizi s názvem „House of Dreams“ zaměřenou na akvizice nových módních značek, aby snížil závislost na své vlajkové značce Gucci. Pozitivní signály přišly z bankovnictví: největší evropská banka BNP Paribas zvyšuje cíl kapitálové přiměřenosti a obdržela souhlas ECB k zahájení zpětného odkupu akcií v objemu 1,15 mld. € (program startuje již koncem listopadu) – oznámení zvedlo akcie BNP o ~5 %. Německá energetická skupina Siemens Energy pak v rámci svého Capital Markets Day oznámila plán odkupu akcií až za 6 mld. € do roku 2028, spolu s vyššími investicemi do výroby, aby využila silné poptávky na energetickém trhu a obnovila důvěru investorů po nedávných problémech s větrnou divizí.
- Asie: V Číně pokračuje krize realitních developerů, ale probíhají kroky k jejímu řešení. Zadlužený developer Country Garden (kdysi největší v Číně) získal souhlas věřitelů s plánem restrukturalizace, který odepíše přibližně $14,1 miliardy offshore dluhu (asi 80 %). Firma plánuje vydat nové akcie a povinně konvertibilní dluhopisy až za $13 mld. výměnou za část dluhu, což výrazně zředí podíly stávajících akcionářů, ale nabídne věřitelům možnost zotavení. Akcie Country Garden po zprávě mírně posílily, trh to vnímá jako krok k stabilizaci těžce zasaženého sektoru nemovitostí. V technologickém odvětví zaujala zpráva, že internetový gigant Alibaba plánuje zásadně vylepšit svou hlavní e-commerce aplikaci o pokročilé AI funkce konkurující ChatGPT – tato oznámení vyhnala akcie Alibaba asi o 3,3 % vzhůru a potvrzují trend intenzivních investic do umělé inteligence mezi asijskými firmami.
Ostatní klíčové faktory
- USA: Ve Spojených státech dozníval dopad rekordně dlouhého výpadku financování vlády (government shutdown). Federální vláda byla částečně uzavřena po dobu 45 dnů (nejdéle v historii) a krize skončila teprve začátkem listopadu. Tento pat způsobil zpoždění řady ekonomických statistik a podle analytiků přispěl k dočasnému oslabení ekonomické aktivity ve 4. čtvrtletí (odhady počítají s mírným poklesem HDP, následovaným oživením počátkem roku 2026). Na finančních trzích se rovněž zvýšila volatilita: např. ve čtvrtek index S&P 500 během dne vystřídal největší rozsah hodnot od dubna, což odráží nervozitu investorů ohledně nejistého výhledu sazeb a valuací. Navzdory výkyvům však indexy zůstávají poblíž historických maxim a sentiment se v pátek zlepšil díky nadějím na zásah Fedu.
- Evropa: V Evropě se do popředí dostaly i sociální a politické aspekty. Po celé EU se chystají protesty pracovníků oděvního řetězce Zara na Black Friday (28. listopadu) s požadavkem obnovit podíl zaměstnanců na ziscích firmy. Odbory koordinují akce ve Španělsku, Francii, Německu, Itálii a dalších zemích a apelují na mateřskou společnost Inditex, která po pandemii zrušila dřívější program sdílení zisku se zaměstnanci. Tyto protesty odrážejí širší tlak evropské veřejnosti na férovější rozdělení zisků v době, kdy firmy hlásí silné post-pandemické výsledky a zaměstnanci čelí růstu životních nákladů. V politické rovině pak investoři sledovali přípravy britského rozpočtu – ministryně financí Rachel Reeves avizovala opatření ke snižování životních nákladů (např. možnou úpravu DPH na energie), což zvyšuje očekávání brzkého snížení sazeb BoE.
- Asie: V Číně panují vysoká očekávání ohledně dalších kroků vlády na podporu ekonomiky. Dosavadní stimuly zaměřené na nemovitostní sektor investory příliš nenadchly a trhy vyhlížejí spíše přímou podporu spotřeby, která by pomohla ukončit propad realitního trhu. Celkově zůstává sentiment v Asii opatrný – jen v první listopadové dekádě stáhli zahraniční investoři z asijských akciových trhů více než $10 miliard, neboť po předchozím růstu vybírali zisky v technologických titulech a obávali se nejistého makroekonomického výhledu regionu. Na mezinárodní scéně došlo ke snížení obchodního napětí: setkání lídrů USA a Číny na okraj summitu APEC signalizovalo ochotu odstranit některé překážky obchodu, což by mohlo podpořit asijské exportně orientované ekonomiky. Investoři v Asii tak budou v dalších týdnech sledovat, zda diplomatické uvolnění mezi velmocemi a případné čínské stimuly dokážou zlepšit vyhlídky regionálního růstu.