přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
- USA: Americké akciové trhy zažily volatilní týden s převahou technologických výsledků. S&P 500 celkově posílil o +0,3 %, zatímco Dow Jones oslabil o −0,4 % a Nasdaq Composite o −0,2 %. V pátek indexy výrazně klesly poté, co prezident Trump nominoval Kevina Warshe (vnímán jako jestřáb) na nového šéfa Fedu a vyšly vyšší inflační údaje – Dow −0,36 %, S&P 500 −0,43 %, Nasdaq −0,94 %. Investoři zůstávali ostražití i kvůli geopolitickým rizikům a hrozbě odstávky americké vlády. Indexy však zakončily páteční obchodování výše než na začátku týdne – Dow uzavřel na 48 892 bodech, S&P 500 na 6 939 a Nasdaq na 23 462. Z odvětví se dařilo zejména menším firmám – index Russell 2000 si za celý leden připsal přes +5 % (oproti +1,4 % u S&P).
- Evropa: Evropské akcie navázaly na globální optimismus a hlavní index STOXX 600 v pátek dosáhl ~611 bodů (+0,6 %) – znamenalo to již sedmý měsíc růstu v řadě. Investoři vstřebávali probíhající výsledkovou sezónu i zprávu o nominaci Kevina Warshe do čela Fedu. Banky vedly růst trhu – evropský bankovní index stoupl o +1,7 % poté, co např. španělská CaixaBank vyskočila o +6,7 % díky příslibu růstu úvěrových marží a zisků v dalších letech. Pozitivně překvapily i některé průmyslové firmy: švýcarský Swatch +13 % (oznámen 4,7% růst tržeb v 2. polovině roku) a německý Adidas +4 % (program odkupu akcií 1 mld. € a rekordní tržby za 2025). Naopak zklamání přinesly některé technologické a luxusní tituly – např. nizozemský Signify se propadl o −17 % na nejnižší úroveň od května kvůli slabším výsledkům.
- Asie: Asijské akciové trhy měly smíšený vývoj. Japonský Nikkei 225 po předchozím rekordu mírně korigoval a zaznamenal druhý týden poklesu (−1,7 % t/t) vlivem výběru zisků v technologických titulech. V pátek Nikkei odepsal −0,85 % na 52 923 bodů, přičemž na jeho poklesu se nejvíce podílel propad akcií výrobce čipového vybavení Advantest. Mezi zisky na tokijské burze vynikly Casio Computer (+14,8 % díky zprávě, že roční zisk by se mohl zdvojnásobit) a Fujitsu (+3,6 % po zvýšení výhledu čistého zisku). Čínské akcie zůstaly celkově bez větší změny – šanghajský index zakončil týden zhruba na stejné úrovni, neboť zpřísněný dohled regulátorů přibrzdil spekulativní obchodování po předchozím růstu. Hongkongský Hang Seng byl také nerozhodný; investory v regionu držely v nejistotě slabší hospodářské údaje z Číny a čekání na stimulační kroky pekingské vlády.
Makroekonomické události
- USA: Data na konci ledna potvrdila zpomalování americké ekonomiky z vysokého tempa předchozích čtvrtletí. Podle odhadů rostl HDP USA ve 4Q 2025 anualizovaným tempem okolo +2,6 % (po +3,1 % ve 3Q), což však překonalo očekávání analytiků. Spotřebitelská poptávka zůstala relativně robustní, ale vyšší dovoz a slabší firemní investice přispěly k umírněnějšímu růstu. Na inflační frontě vyšel index výrobních cen PPI za prosinec s meziměsíčním nárůstem +0,3 %, což bylo nad odhady a signalizuje to přetrvávající cenové tlaky. Trh práce však nadále vykazuje sílu – míra nezaměstnanosti v lednu opět mírně klesla, což posiluje očekávání, že Fed nebude spěchat se snižováním sazeb.
- Evropa: Eurozóna si na konci roku 2025 vedla překvapivě dobře – růst HDP ve 4Q podle všeho zůstal kolem +0,3 % q/q (podobně jako ve 3Q), tažen spotřebou domácností. Inflace se v průběhu podzimu stabilizovala poblíž 2% cíle ECB a rok 2025 uzavřela s meziroční hodnotou ~2,0 %. Začátek roku 2026 ale přinesl první náznaky opětovného zrychlení cen – předběžná data z Německa ukázala, že lednová inflace (HICP) tam nečekaně vzrostla na 2,1 % meziročně oproti 2,0 % v prosinci. To poukazuje na možnou novou vlnu cenových tlaků, byť jinde v Evropě inflace zůstává nízká. Ekonomický sentiment v EU zůstává opatrně optimistický; podnikatelské průzkumy naznačily pokračující (i když pomalejší) expanzi aktivity začátkem roku.
- Asie: Japonská ekonomika se potýká s přechodným oslabením inflace – jádrový index CPI v Tokiu v lednu vzrostl jen o +2,0 % (nejpomaleji za 15 měsíců) díky efektu loňské vysoké srovnávací základny a vládním subvencím na benzin. Nicméně ukazatel očištěný i o energie zůstává na +2,4 % a trvale přesahuje 2% inflační cíl. Centrální banka BOJ tak ve své nové prognóze potvrdila očekávání, že po dočasném poklesu inflace opět zrychlí – zejména pokud se podniky rozhodnou promítnout slabý jen do vyšších cen. Prosincové zvýšení sazeb v Japonsku na 0,75 % (nejvýše za 30 let) se tedy může brzy opakovat, možná již v dubnu. Čína čelí smíšeným makro signálům: průmyslová aktivita v lednu mírně klesla (oficiální PMI výrobního sektoru se snížil pod hranici 50 bodů), což naznačuje oslabování poptávky po silném závěru loňska. Na druhou stranu vláda podniká kroky ke stabilizaci klíčového realitního sektoru – nově slíbila zjednodušit regulační omezení a ceny nových domů v 100 městech v lednu mírně vzrostly o +0,18 % m/m (po 0,28 % v prosinci). Ceny starších bytů sice dál klesaly (−0,85 % m/m), ale trh očekává, že po novoročních svátcích poptávka opět ožije díky uvolnění politik a marketingovým akcím developerů. Čínská ekonomika tak vstupuje do roku 2026 se sníženým růstem (cíle pro letošek se odhadují kolem 4,5–5 %) a s potřebou další stimulace, aby se udržela dynamika z loňského roku.
Centrální banky a geopolitika
- USA: Fed na svém lednovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny (cílové rozpětí 3,50–3,75 %) v souladu s očekáváním. V doprovodném komentáři Fed zdůraznil stále vysokou inflaci a solidní růst ekonomiky, přičemž nenaznačil, kdy by mohlo dojít ke snížení sazeb. O pár dní později prezident Trump jmenoval Kevina Warshe (bývalého guvernéra Fedu) jako kandidáta na nového šéfa centrální banky po Jerome Powellovi, jehož mandát končí v květnu. Warsh je považován za kritika příliš uvolněné politiky a zastánce menší bilance Fedu, což trhy vnímají jako signál přísnějšího přístupu (dolar po zprávě výrazně posílil). Ve Washingtonu zároveň narůstalo napětí okolo rozpočtu – objevily se nové překážky v Senátu při schvalování financování federálních úřadů, což vyvolalo obavy z možného government shutdown (dočasného uzavření vládních úřadů). Na geopolitické scéně eskalovalo především napětí mezi USA a Íránem. Prezident Trump údajně zvažoval cílené vojenské údery proti Íránu v reakci na stagnující jaderná vyjednávání, což vyvolalo obavy z narušení dodávek ropy. Spojené státy v posledních týdnech posílily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě a aktuálně oznámily nové sankce namířené proti několika íránským činitelům a firmám. Íránský režim varoval, že případný útok by mohl přerůst v širší regionální konflikt. Ke konci týdne však obě strany signalizovaly ochotu jednat – Teherán prohlásil, že je připraven k „férovým“ rozhovorům s USA (ovšem bez omezení svých obranných kapacit) a Trump naznačil možnost diplomatického řešení výměnou za tvrdší podmínky nové dohody. Tyto ústupky dočasně zmírnily obavy trhů.
- Evropa: Evropská centrální banka v lednu nezasedala. Inflace v eurozóně je blízko cílové úrovně a ekonomika navzdory vnějším rizikům pokračuje v umírněném růstu, takže ECB podle svých vyjádření neplánuje v dohledné době další úpravy politiky. Na poli geopolitiky řešila Evropa neobvyklou epizodu s „koupí Grónska“ – americký prezident Trump počátkem týdne pohrozil uvalením cel na některé evropské země, pokud by USA nedostaly možnost odkoupit Grónsko. Tato kontroverzní výzva způsobila krátkodobé napětí mezi USA a EU; Trump však své hrozby rychle stáhl po intervenci partnerů v NATO a ujištění o pokračující spolupráci. Válka na Ukrajině pokračovala bez zásadního průlomu na bojišti. V diplomatické rovině se rýsovalo „chladné příměří“ – objevily se zprávy o plánovaných mírových rozhovorech za zprostředkování třetích stran, což mírně snížilo rizikovou averzi investorů. Spojené království mezitím podniklo významný krok směrem k Číně: premiér Keir Starmer během návštěvy Pekingu deklaroval „reset“ a prohloubení ekonomických vztahů s Čínou. Tento posun v britské politice však vyvolal varování z Washingtonu – prezident Trump označil sbližování Británie s Pekingem za nebezpečné a nabádal Londýn k opatrnosti. Celkově evropské trhy geopolitická rizika vnímaly, avšak díky stabilní monetární politice ECB a solidním firemním ziskům nedošlo k výraznějším otřesům.
- Asie: Japonská centrální banka po prosincovém zvýšení sazeb ponechala v lednu úrokovou sazbu beze změny (0,75 %). V novém výhledu však BOJ potvrdila jestřábí postoj – inflace podle ní zůstane v příštích měsících nad cílem, a pokud slabý jen nadále povede k dovozem taženému zdražování, je banka připravena znovu zasáhnout zvýšením sazeb. Japonský jen během ledna dále oslabil na historicky nejnižší hodnoty vůči euru i švýcarskému franku. Důvodem je očekávání předčasných voleb. Vyhlídky na zvýšené vládní výdaje vedou investory k sázení na slabší jen, růst akcií a pokles cen dluhopisů. Výnosy dlouhodobých japonských obligací tak vystoupaly na mnohaletá maxima. V Číně centrální banka pokračovala v podpoře likvidity a snižování nákladů firem – v lednu např. opět navýšila objem střednědobých úvěrů pro banky a signalizovala ochotu snížit některé úrokové sazby na podporu růstu. Vláda rovněž zmírnila regulační tlak na finanční trhy: Čínská komise pro cenné papíry avizovala přísnější dozor a zásahy proti excesivní spekulaci, protože hlavní akciový index CSI300 se přiblížil nejvyšším hodnotám za poslední dekádu. Tento dozor přispěl ke zklidnění trhů. Celkově byl v asijském regionu geopolitický vývoj relativně klidný. Pokračovaly mezinárodní snahy o snižování napětí na Korejském poloostrově a ve Východočínském moři, přičemž nedošlo k žádným výrazným incidentům ani eskalacím během sledovaného týdne. Na pozadí zůstává téma Tchaj-wanu, kde nově zvolená prozápadní vláda deklaruje posilování obrany a partnerství s USA – Čína to nadále sleduje s nevolí, avšak k žádným přímým konfrontacím v daném období nedošlo.
Komodity a kryptoměny
- Ropa: Ceny ropy se v průběhu týdne vyšplhaly na několikaměsíční maxima, tažené obavami z geopolitických konfliktů. Severomořská Brent dosáhla ve čtvrtek nejvyšší hodnoty od loňského léta (nad 70 $/barel) a týden uzavřela kolem 70,7 $/bbl. Americká lehká WTI končila zhruba na 65,2 $/bbl. Za leden tak ropa zaznamenala nejvyšší měsíční přírůstek od roku 2022 díky přetrvávajícím tenzím okolo Íránu. Ve druhé polovině týdne se však růst cen zastavil – přispěly k tomu náznaky možného uklidnění situace (signály ochoty k jednání USA-Írán) i vyhlídky na chladné příměří na Ukrajině. K tlaku na pokles přispělo také posílení dolaru po jestřábích zprávách z Fedu, což zdražilo ropu pro držitele jiných měn. Celkově Brent v pátek uzavřela na 70,69 $ (−0,03 %) a WTI na 65,21 $ (−0,3 %). Analytici očekávají, že v dalších měsících by se ceny mohly držet okolo 60–70 $/bbl – zvýšená produkce a obavy z přesycení trhu by měly vyvažovat geopolitická rizika.
- Drahé kovy: Zlato se zpočátku týdne vyhouplo na nové historické maximum díky silné poptávce investorů po bezpečných aktivech v nejisté globální situaci. V závěru týdne ovšem došlo k prudké korekci: zlato během pátku propadlo o více než 8 % (nejvýraznější jednodenní pokles za poslední roky) v reakci na skokové posílení dolaru po zprávách z Fedu. Cena zlata tak klesla zpět do blízkosti 4700 $/oz. Podobným vývojem prošlo i stříbro – v lednu vlivem spekulační vlny vystoupalo až nad 100 $ za unci, ale následně jeho cena ustoupila a stabilizovala se hluboko pod touto hladinou. Zásadní roli sehrály změny sentimentu: zpevnění americké měny a výprodeje na trzích ostatních komodit vedly obchodníky k realizaci zisků i u drahých kovů. Výhled zůstává nejistý – geopolitická rizika sice podporují zájem o zlato, avšak případné pokračující utahování měnové politiky a silnější dolar mohou naopak působit proti dalšímu růstu cen.
- Ostatní komodity: Na trhu průmyslových kovů panoval smíšený trend. Měď se držela poblíž nedávných maxim (podpořena sázkami na obnovu poptávky v Číně), ale ke konci týdne lehce zlevnila vlivem silnějšího dolaru. Hliník a železná ruda zaznamenaly jen malé cenové výkyvy – investoři vyčkávali na nové impulsy z Číny ohledně infrastruktury a stavebnictví. Zemní plyn v Evropě zůstal relativně stabilní; mírné zimní počasí a dostatečné zásoby pomáhají tlumit výkyvy navzdory napjaté situaci s dodávkami z Ruska. Naopak americký zemní plyn (Henry Hub) mírně zdražil, tažen vyšší poptávkou pro výrobu elektřiny během chladnějšího období v části USA. Zemědělské komodity (obilí, olejniny) reagovaly na globální dění jen omezeně – například pšenice mírně zlevnila díky příslibu dohody o koridoru z Ukrajiny, zatímco cena cukru stoupla vlivem horší sklizně v Indii.
- Kryptoměny: Na trhu kryptoměn pokračoval sestupný trend na Bitcoinu, kdy byla prolomena hranice 80 000 $ a během víkendu spadl až k úrovni ~78 100 $, což představuje nejnižší cenu od listopadu 2025. Oproti historickému maximu z října (přes 120 tis. $) tak již ztrácí zhruba jednu třetinu hodnoty. Investory znervóznila vyhlídka přísnější měnové politiky v USA – Warshova nominace do čela Fedu je vnímána jako hrozba omezení likvidity, která v minulých letech živila prudký růst cen kryptoměn. Warsh otevřeně volá po zmenšení bilance Fedu a ukončení éry levných peněz, což vyvolalo výprodeje rizikových aktiv (včetně bitcoinu). Druhá největší kryptoměna Ether odepsala během týdne přes −20 %, v sobotu se obchodovala kolem 2 390 $. Celý kryptoměnový trh se ocitl pod tlakem – investoři vybírají zisky a přesouvají prostředky spíše do tradičních aktiv (zlato, akcie), zvláště když kryptoměny v roce 2025 zaostaly za rally na jiných trzích. Navíc pokračuje série hackerských incidentů a regulatorních zásahů (během ledna proběhlo např. 16 velkých kryptohacků s úhrnnou škodou ~$86 mil.), což podkopává důvěru části investorů. Někteří analytici však vnímají současný pokles jako zdravou korekci a připomínají, že bitcoin i po propadu zůstává meziročně výše a fundamentalisté jej nadále drží jako dlouhodobou sázku.
Firemní zprávy a výsledky
- USA: V USA vrcholila výsledková sezóna velkých technologických firem, tzv. Magnificent Seven, a přinesla rozdílné reakce trhu. Microsoft sice vykázal solidní nárůst zisku (EPS +60 % r/r) a mírně nad očekávání rostoucí tržby cloudové divize Azure, ale investory zklamaly obří výdaje na AI – akcie Microsoftu reagovaly propadem o ≈10 % (tržní kapitalizace firmy se snížila o ~350 miliard $). Naopak Meta Platforms reportovala překvapivý nárůst tržeb o +24 % v posledním čtvrtletí díky efektivnějšímu cílení reklamy pomocí AI, což podpořilo optimistický výhled – akcie Meta vyskočily o +10 %. Apple oznámil rekordní výsledky za svůj fiskální kvartál – tržby ~143,8 miliardy $ (+16 % r/r) a čistý zisk 42,1 mld. $ překonaly očekávání analytiků. Hlavním tahounem byly rekordní prodeje iPhonů; akcie Apple po úvodním zaváhání nakonec uzavřely týden s mírným ziskem. Tesla zveřejnila smíšené výsledky – zisky za 4Q sice překonaly odhady, ale marže byly pod tlakem vyšších nákladů. Investory však potěšily strategické zprávy: Tesla plánuje zdvojnásobit investice do AI a autonomního řízení a navíc prosákly informace o možné fúzi se SpaceX Elona Muska (čímž by došlo ke konsolidaci Muskova impéria). Tyto zprávy pomohly akciím Tesly ke konci týdne posílit. V bankovním sektoru potěšila čísla Visa a Mastercard (nadále profitují z boomu spotřebních výdajů a cestování), zatímco výrobce elektromobilů Rivian zklamal nižším počtem dodaných vozů a jeho akcie pokračovaly v poklesu.
- Evropa: V Evropě již naplno probíhá sezóna firemních výsledků za 4. čtvrtletí 2025, která přinesla různé příběhy. Mezi pozitivní překvapení se zařadil švýcarský výrobce hodinek Swatch Group, jehož prodeje ve 2. polovině roku vzrostly o +4,7 % a překonaly odhady – akcie Swatch posílily o ~+13 %. Také německý Adidas potěšil investory: kromě rekordních tržeb oznámil program zpětného odkupu akcií v objemu 1 miliardy €, což vyvolalo růst akcií o ~+4 %. Ze sektorů vynikly banky – například CaixaBank ve Španělsku reportovala optimistický výhled růstu čistých úrokových výnosů a zisku, což katapultovalo její akcie o +6,7 %. Celkově evropské banky těžily z růstu úrokových sazeb a zatím zvládají zvýšit ziskovost. Negativně naopak překvapily některé průmyslové a technologické firmy. Nizozemský Signify (světový lídr v osvětlení) vykázal slabší roční výsledky – tržby i zisk zaostaly za očekáváním – a cena jeho akcií se propadla o −17 % na nejnižší úroveň od roku 2021. Energetické firmy v Evropě většinou potvrdily vysoké zisky díky drahým komoditám – např. Shell a BP naznačily pokračování silných dividend. V automobilovém sektoru se pozornost soustředila na Volkswagen, který odvolal svého šéfa softwarové divize kvůli zpoždění projektů, a na Stellantis, jenž jednal o budoucnosti svých britských závodů v souvislosti s brexitem (trhy reagovaly mírně pozitivně). Celkově se očekává, že zisky evropských firem za 4Q 2025 meziročně mírně klesnou (o ~−3,9 % podle analytiků), hlavně vlivem slabší poptávky v Číně a silnějšího eura.
- Asie: V Asii na sebe pozornost strhávaly zejména technologické a průmyslové firmy. Jihokorejský Samsung Electronics zveřejnil odhad hospodaření, který naznačil meziroční pokles zisku kvůli slabším cenám čipů – trh to však čekal a akcie Samsungu se držely stabilní. Japonské korporace nabídly několik pozitivních překvapení: elektronický koncern Casio Computer zvýšil prognózu ročního zisku (zmínil možnost zdvojnásobení čistého zisku díky úsporám a prodejům v Americe), na což akcie zareagovaly +14,8 %. Těžařsko-metalurgický obr Mitsui reportoval vyšší než očekávaný zisk z obchodování s komoditami, což podpořilo celý sektor trading houses. Na druhé straně, japonská softwarová společnost Nomura Research Institute zklamala výhledem a její akcie se propadly o −16 %. V Číně se v centru pozornosti ocitl přední výrobce elektromobilů BYD, jemuž podle zpráv již pátý měsíc v řadě klesají prodeje aut na domácím trhu. Firma BYD se snaží výpadek kompenzovat expanzí do zahraničí (např. agresivním vstupem na evropské a asijské trhy) – investoři ale situaci vnímají obezřetně a akcie BYD v Hongkongu během ledna ztratily část hodnoty. Na burzách jihovýchodní Asie vzbudil rozruch indonéský start-up GoTo, jehož akcie vyskočily po zprávě o ziskovosti klíčové divize přepravních služeb, a indický konglomerát Adani Group, který oznámil restrukturalizaci dluhu (akcie reagovaly růstem díky obnovené důvěře investorů).
Ostatní klíčové faktory
- Tržní sentiment a rizika: Navzdory epizodám volatility a geopolitickým hrozbám zůstával celkový investorský sentiment poměrně odolný. Mnoho investorů věří, že americká ekonomika je stále robustní a firemní zisky budou pokračovat v růstu – což pomohlo zmírnit dopad krátkodobých šoků. Toky peněz na trhy tomu odpovídají: například americké akciové fondy zaznamenaly čisté přílivy kapitálu před očekávanými výsledky velkých firem. Z významných rizik se nicméně vynořilo téma politické nejistoty v USA a také debaty o nezávislosti Fedu – ministerstvo spravedlnosti údajně vyšetřuje některé kroky Fedu a u Nejvyššího soudu probíhá spor o pravomoc prezidenta odvolat člena Rady guvernérů. Tyto neobvyklé okolnosti vrhají stín nejistoty na budoucí měnovou politiku USA, což trhy pozorně sledují.
- Měny a dluhopisy: Na devizových trzích došlo v daném týdnu k obratu trendu. Americký dolar po měsících oslabování zpevnil ze čtyřletých minim – index dolaru DXY poskočil o +0,6 % poté, co Fed potvrdil svůj jestřábí postoj a nominace Kevina Warshe posílila očekávání přísnější politiky. Euro vůči dolaru oslabilo a japonský jen pokračoval v oslabování na nejnižší úrovně za několik dekád. Britská libra mírně ztratila na hodnotě, což paradoxně pomohlo britskému indexu FTSE 100 – slabší libra zvýhodňuje exportně orientované firmy a FTSE tak uzavřel sedmý měsíc v růstu v řadě. Na dluhopisových trzích panovala zvýšená volatilita. Výnos 10letého amerického dluhopisu se po zasedání Fedu pohyboval kolem 4,25 %, přičemž investoři přehodnocovali výhled dalších sazeb. V Evropě zůstaly výnosy německých bondů relativně stabilní, ale dlouhodobé japonské výnosy vystoupaly na mnohaletá maxima kvůli obavám z fiskální expanze a možné politické nejistoty v Japonsku. Úvěrové spready podnikových dluhopisů se mírně rozšířily, zejména u high-yield segmentu v USA, což odráží zvýšenou averzi k riziku v důsledku nejistot okolo Fedu a makrodat.
Politika a ostatní: Ve sledovaném období proběhlo několik důležitých politických a ekonomických událostí mimo výše uvedené oblasti. Indie představila svůj federální rozpočet na fiskální rok 2026/27, který se snaží balancovat mezi podporou domácí výroby a udržením rozpočtové kázně. Indická vláda sice plánuje snížení některých daní a zvýšení výdajů na infrastrukturu, ale zároveň čelí tlaku na konsolidaci deficitu – trhy hodnotí rozpočet smíšeně, akciový index Sensex na oznámení reagoval poklesem kvůli absenci výraznějších stimulů. Rusko a OPEC+: Členské země OPEC+ podle zákulisních informací souhlasily s prodloužením současné pauzy v navyšování těžby ropy i na březen, což bylo formálně potvrzeno začátkem února. Tento krok má udržet ceny ropy stabilní, dokud trh nevyhodnotí dopady sankcí a světové poptávky. Globálně byly trhy ovlivněny také probíhajícím technologickým vývojem – pokračující AI boom nadále způsobuje přelévání kapitálu mezi sektory (např. investice do AI startupů a polovodičů zůstávají vysoké). Investoři však nyní požadují i hmatatelné výsledky těchto investic – jak ukázaly rozdílné reakce na výsledky Microsoftu a Mety, pouhé vize již k udržení vysokých valuací nestačí. Rok 2026 tak pro trhy začal v duchu pečlivého zvažování rizik a selektivního přístupu investorů, kteří odlišují „vítěze a poražené“ napříč sektory v době zvýšené nejistoty.