Přehled finančních trhů 2.2.2026 – 8.2.2026

přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.

Akciové trhy

USA

Historický milník a týdenní bilance: Dow Jones v pátek skokově posílil o 2,5 % (+1 206 bodů) a uzavřel na rekordních 50 115,67 bodu. Za celý týden si Dow připsal cca +2,5 %, zatímco širší S&P 500 zůstal téměř beze změny (−0,1 %) a Nasdaq Composite kvůli dřívějším propadům ztratil asi 1,8 %.
Výprodej technologických akcií: V první polovině týdne utrpěl technologický sektor výrazné ztráty. Investoři se zbavovali akcií softwarových a růstových firem kvůli obavám z nákladů na AI a možného narušení trhu novými AI produkty. Například zveřejnění nových volně dostupných AI nástrojů od startupu Anthropic vyvolalo strach, že by mohly nahradit některé současné služby, což tvrdě zasáhlo akcie softwarových společností. Znepokojení způsobila i zpráva, že několik technologických gigantů chystá mimořádné investice do AI – Amazon ve čtvrtek oznámil plán zvýšit kapitálové výdaje v roce 2026 o 50 % (na 200 miliard USD), což investory vyděsilo a poslalo akcie Amazonu dolů o ~5,6 %. Podobně akcie dalších firem oslabovaly kvůli obavám, že AI nástroje mohou přetáhnout zákazníky zavedeným hráčům.
Páteční obrat a rally: Ke konci týdne se trh stabilizoval a investoři začali výprodej vyhodnocovat jako přehnaný. V pátek došlo k prudkému obratu – S&P 500 vyskočil o ~2 % (nejlepší den od loňského května) a Nasdaq přidal 2,2 %. Rally vedly polovodičové firmy: index filadelfských polovodičů posílil o +5,7 %, akcie výrobců čipů jako Nvidia (+7,9 %) a Broadcom (+7,1 %) umazaly předchozí ztráty. Investoři nakupovali i průmyslové a finanční tituly; Dow Jones díky tomu překonal rekordní hranici. Podle analytiků se trh jednoduše přeprodal a technické úrovně (např. 100denní průměr indexu) zafungovaly jako podpory. K oživení přispělo i uklidnění paniky kolem AI – investoři přehodnotili, že nástup AI konkurence nebude okamžitý, což přineslo „chladnější hlavy“ na trh.

Evropa

Výkon evropských indexů: Evropské akcie následovaly globální trend – v úvodu týdne oslabovaly, ke konci zpevnily. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o +0,9 %, ale za týden celkově mírně klesl. Německý DAX, francouzský CAC 40 i britský FTSE 100 zaznamenaly podobný scénář: pokles v polovině týdne a následný vzestup. Týdenní změny byly relativně malé, jelikož evropský trh balancoval pozitivní vlivy (např. pokles inflace) proti negativním (propad Wall Street a technologie).
Vliv amerického tech výprodeje: Nervozita z amerického technologického sektoru dolehla i na Evropu. Zprávy o enormních AI výdajích amerických firem a propadu Nasdaq vedly investory k výprodeji i v evropském technologickém sektoru. Evropský technologický index zaznamenal během týdne citelný pokles. Nedařilo se ani sektorům citlivým na růst (např. spotřebitelské služby), protože globální sentiment byl opatrný.
Konec týdne a stabilizace: Koncem týdne se evropské trhy zotavily společně s Wall Street. Nad očekávání dobré firemní výsledky některých evropských společností a uklidnění situace kolem AI pomohly zlepšit náladu. Celkově však evropské indexy týden uzavřely mírně pod úrovněmi z předchozího pátku, jelikož středeční výprodej zcela nevykompenzovaly. Investoři nyní vyčkávají na další makrodata a zasedání centrálních bank, které by mohly další směřování trhů ovlivnit.
Regionální zvláštnosti: Britský FTSE se držel relativně lépe díky silným energetickým titulům a německý DAX těžil z překvapivě dobrých průmyslových dat (prosincová průmyslová výroba mírně překonala očekávání). Tyto faktory pomohly zmírnit dopad globálních výprodejů na evropské burzy.

Asie

Volatilita v Asii: Asijské akciové trhy zažily prudké výkyvy. Zpočátku následovaly americký propad – obavy z drahých investic do AI a možného hospodářského zpomalení vyvolaly výprodeje napříč regionem. Jižní Korea byla zasažena obzvlášť silně: v Soulu index KOSPI v jednu chvíli padal o 5 %, což dokonce spustilo dočasné pozastavení obchodování. Tento „mini-krach“ byl nejvýraznějším propadem na korejském trhu za poslední roky a odrážel paniku kolem technologických akcií.
Japonsko – klid před volbami: Japonský trh si vedl relativně lépe. Nikkei 225 dokonce za týden mírně posílil. Investoři v Japonsku byli opatrní před parlamentními volbami, ale jistá politická kontinuita (premiérka Sanae Takaichiová usilovala o posílení většiny) trh uklidňovala. Tokijská burza tak dokázala absorbovat globální otřesy lépe; sektor elektroniky však i zde čelil tlaku. Páteční globální rally pak pomohla i Nikkei.
Čína a další trhy: Čínské akcie se pohybovaly smíšeně. Kontinentální index Shanghai Composite zaznamenal mírný pokles, zatímco Hongkongský Hang Seng klesl výrazněji pod tíhou výprodejů technologických firem a obav z regulatorních zásahů. V Číně přitom začaly přípravy na oslavy nového lunárního roku, což snížilo objemy obchodů. Jinde v Asii došlo ke konci týdne k částečné stabilizaci – například indický Sensex i australský ASX zakončily týden blízko svých předchozích hodnot poté, co se odrazily z mid-week minim.

Makroekonomické události

USA

Zpoždění makrodat kvůli shutdownu: Trh postrádal obvyklá data z trhu práce, jelikož pravidelná zpráva o tvorbě pracovních míst nevyšla v pátek včas kvůli výpadku vládních statistik. Důvodem byl opětovný paralyzující rozpočtový spor v USA, který vedl k dočasnému uzavření vládních úřadů. Absence klíčového reportu zvýšila nejistotu a nervozitu na trzích.
Nárůst propouštění: Alternativní ukazatele naznačují zhoršení situace na trhu práce. Podle zprávy společnosti Challenger, Gray & Christmas vzrostl počet ohlášených výpovědí v lednu na nejvyšší hodnotu za posledních 17 let. Firmy masivně propouštějí, což podtrhuje obavy ze slábnoucí ekonomiky. Tato vlna propouštění je dalším signálem ochlazení po trhu práce, který byl ještě donedávna přehřátý.
Spotřebitelská důvěra se zlepšila: Paradoxně přišla i pozitivní zpráva – spotřebitelská nálada v USA se počátkem února zvedla na šestiměsíční maximum. Index důvěry Michiganské univerzity stoupl na 57,3 bodu navzdory očekávání poklesu. Nárůst optimismu však táhly hlavně domácnosti s vyššími příjmy a investicemi na burze, zatímco nižší příjmové skupiny zůstávají skeptické. „Důvěra bohatších investorů vyskočila, ale nálada většiny spotřebitelů bez akcií zůstává bídná,“ uvedli autoři průzkumu. Přetrvává totiž široce rozšířená obava z hospodářské recese a ztráty zaměstnání. Na druhou stranu spotřebitelé věří v ústup inflace v nadcházejícím roce – inflační očekávání na 12 měsíců klesla na 3,5 %, nejníže za 13 měsíců.
Další makrodata: Týden přinesl smíšené makroekonomické údaje. Index ISM ve výrobě v lednu naznačil pokračující mírnou kontrakci průmyslu (tlak vysokých sazeb a slabší poptávky). Naproti tomu ISM ve službách překvapivě zůstal nad 50 body, což ukazuje na odolnost sektoru služeb. Počet volných pracovních míst v prosinci klesl na pětileté minimum – na 0,87 volného místa na 1 nezaměstnaného – což indikuje, že trh práce ochlazuje i z pohledu poptávky firem.

Evropa

Pokles inflace v eurozóně: V lednu došlo k výraznému zmírnění inflace v eurozóně. Meziroční inflace klesla na 1,7 %, nejnižší úroveň od září 2024. Nižší ceny energií a potravin vedly ke zmírnění cenového růstu. Ještě podstatnější je, že i jádrová inflace (bez energií a potravin) nečekaně klesla z 2,3 % na 2,2 %. Tato data potvrzují nástup období slabé inflace a hospodářského útlumu, které by dle ekonomů mohlo trvat celý rok. Evropská centrální banka proto ponechala sazby beze změny na svém zasedání a podle tržních očekávání je může držet stabilní po celý rok 2026. ECB dokonce projekčně počítá s mírným podstřelením inflačního cíle (2 %) letos i příští rok. Někteří analytici spekulují, že pokud by euro dále posilovalo a inflace zůstala pod cílem, mohla by ECB zvážit i snížení sazeb – současné posilování eura je částečně důsledkem nevyzpytatelné politiky USA a obav o nezávislost Fedu.
Británie – nejistota a zásah BoE: Spojené království nadále bojuje s nejvyšší inflací mezi vyspělými zeměmi a slabým růstem. Bank of England tento týden ponechala základní sazbu na 3,75 %, ovšem rozhodnutí padlo velmi těsně poměrem 5:4. Čtyři členové rady hlasovali pro další snížení, což signalizuje blížící se uvolnění měnové politiky. Guvernér Andrew Bailey uvedl, že pokud očekávaný prudký pokles inflace do dubna skutečně nastane a udrží se, bude prostor pro snižování sazeb během roku. BoE výrazně zhoršila výhled ekonomiky – pro rok 2026 čeká růst jen 0,9 % a vyšší nezaměstnanost. Britská ekonomika se totiž nadále potýká s následky Brexitu, pandemie a energetické krize, a proto BoE postupuje opatrně. Britský rozpočet na konci 2025 obsahoval opatření tlumící inflaci (např. cenové stropy energií), což pomůže inflaci dostat k 2 % už na jaře.
Další evropská data: Německo hlásilo smíšená čísla – průmyslová výroba v prosinci mírně vzrostla nad odhady, zatímco exporty lehce poklesly. Francie a Španělsko zveřejnily předběžný HDP za Q4 2025 – růst byl okolo 0 %, což naznačuje stagnaci. Ve Velké Británii nadále klesají ceny nemovitostí pod tlakem vysokých hypotéčních sazeb. Celkově makroprostředí v Evropě podporuje názor, že vrchol úrokových sazeb je za námi a nyní se čeká na obrat hospodářského cyklu.

Asie

Čína: Z druhé největší ekonomiky světa přišla tento týden omezená makrodata, neboť země se připravuje na lunární nový rok. Index nákupních manažerů (PMI) ve výrobě za leden mírně klesl pod 50 bodů, zatímco PMI ve službách zůstal v expanzi. To ukazuje na smíšené oživení čínské ekonomiky – průmysl brzdí slabší exporty a doznívající covidová omezení, ale služby táhne domácí spotřeba. Čínská vláda naznačila ochotu podpořit ekonomiku dodatečnými stimuly, pokud by zpomalení přetrvávalo. Inflace v Číně zůstává nízká (~1 %), což PBoC umožňuje pokračovat v uvolněné měnové politice.
Japonsko: Kromě zmíněných voleb byla pozornost na jen a centrální banku. Jen během týdne oslabil, což je nejníže za poslední půlrok. Důvodem jsou očekávání, že nový politický mandát vlády Takaichiové zajistí pokračování ultrauvolněné politiky BoJ. Investoři spekulují, že Bank of Japan zatím nebude výrazně měnit nastavení výnosové křivky ani sazeb. Oslabení jenu potěšilo japonské exportéry, jejichž akcie rostly. Z makrodat Japonsko zveřejnilo lepší míru nezaměstnanosti a mírný nárůst mezd, což podporuje opatrný optimismus, že domácí poptávka se udrží.
Indie a další asijské ekonomiky: Indická ekonomika pokračuje v robustním růstu a tento týden zaujala zpráva, že Indie přehodnocuje své energetické partnery. Indické rafinérie výrazně omezily nákupy ruské ropy ve snaze vyhovět podmínkám připravované obchodní dohody s USA. Tento geopolitický posun může ovlivnit toky komodit. Jihovýchodní Asie: Thajsko a Indonésie reportovaly solidní údaje o exportu, zatímco Austrálie zvýšila minimální mzdu v reakci na inflaci. Celkově asijské rozvíjející se trhy čelí výzvě zpomalující Číny, ale zatím se jim daří udržet růst díky domácí poptávce a diverzifikaci obchodních vztahů.

Centrální banky a geopolitika

USA

Fed vyčkává, ale řeší dilema: Fed sice na konci ledna ponechal sazby beze změny, avšak v pozadí sílí hlasy volající po uvolnění politiky. Sanfranciská šéfka Fedu Mary Daly v komentáři uvedla, že trh práce je v „prekérní“ situaci a Fed možná měl už minulý týden sazby snížit. Podle Dalyové by mohlo být potřeba jedno až dvě snížení úroků letos, jelikož inflace sice klesá, ale nadále překračuje 2 % a pracovní trh vykazuje známky ztráty momentum. Tržní sázení na snížení sazeb se posunulo – Fed Funds futures již dávají ~22 % šanci, že Fed sníží sazby do března, zatímco před týdnem to bylo jen ~9 %. Většina trhu však čeká první snížení spíše v polovině roku.
Politický tlak na Fed: Nezvyklou pozornost získal spor mezi Senátorkou Elizabeth Warrenovou a prezidentem Donaldem Trumpem ohledně nezávislosti Fedu. Warrenová veřejně tlačí na Trumpovu administrativu kvůli zprávám, že Ministerstvo spravedlnosti vyšetřovalo předsedu Fedu Powella. Tyto zásahy politiků do činnosti centrální banky vyvolávají nervozitu – i na devizovém trhu. Euro v poslední době posiluje částečně i proto, že investoři vnímají politiku Trumpa jako nevyzpytatelnou a nezávislost Fedu jako potenciálně ohroženou. Zároveň probíhá v USA debata o jmenování nových guvernérů Fedu, což může směřování měnové politiky ovlivnit.
Geopolitická jednání USA: Důležitým pozitivním impulzem byla zpráva o obnovení nepřímých jednání mezi USA a Íránem o jaderném programu. V Ománu proběhla schůzka diplomatů za zprostředkování ománského sultána. Cílem je obnovit dohodu, která by omezila íránský jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Toto jednání má velký význam pro trhy, neboť může zmírnit napětí na Blízkém východě. Naproti tomu vztahy USA–Čína zůstaly tento týden v útlumu; neproběhly žádné klíčové schůzky a stále panuje obchodní nejistota (tarify zavedené Trumpem stále platí a přispívají k vyšší inflaci v USA).

Evropa

ECB vyčkává: Evropská centrální banka na svém zasedání 5. února ponechala základní refinanční sazbu na 2 % a depozitní na 1,5 %. Rozhodnutí bylo očekávané vzhledem k poklesu inflace. Prezidentka ECB Christine Lagardeová v doprovodném komentáři zdůraznila, že ekonomika eurozóny vstoupila do slabší fáze a inflace se pravděpodobně bude po nějakou dobu pohybovat kolem 2 % či níže. Trhy nyní předpokládají stabilitu sazeb ECB po celý rok 2026. Nicméně uvnitř ECB probíhá debata – někteří bankéři varují, že příliš silné euro a podstřelená inflace by mohly vyžadovat snížení sazeb, zatímco jiní upozorňují na stále vysokou jádrovou inflaci (~2,2 %) a nechtějí uvolnění uspěchat. Prozatím ECB zaujímá postoj analyzovat.
Bank of England a britská politika: BoE těsně nehlasovala pro snížení sazeb, ale výhled naznačuje možné uvolnění. Zajímavostí je, že současná britská vláda v listopadu podpořila boj s inflací fiskálními kroky, což BoE pomohlo. Politicky Británie řeší i post-brexitové obchodní vztahy – tento týden se hovořilo o možnosti uvolnění vízového režimu s EU pro finanční sektor. V EU jako celku proběhlo několik ministerských setkání ohledně rozpočtových pravidel; zatím však nedošlo ke shodě na reformě Paktu stability.
Geopolitika v Evropě: Na evropské scéně nadále dominuje válka na Ukrajině. Ačkoli frontové linie v posledních týdnech stagnují, tento týden Ukrajina uvalila sankce na zahraniční firmy dodávající komponenty do ruských raket. Jde o součást snahy omezit ruský válečný průmysl. Mezitím diplomaté EU jednali o 12. balíku sankcí proti Rusku, zaměřeném mj. na dovoz diamantů a dohled nad obcházením sankcí. Vnitroevropská politika: v Polsku nově zvolená vláda signalizovala těsnější spolupráci s EU, což trhy v regionu uvítaly. Na Blízkém východě panuje obava z eskalace konfliktů – Izrael a palestinská území zažily v lednu napětí a EU vyzvala ke zdrženlivosti. Tyto geopolitické faktory zatím na evropské trhy dopadaly spíše okrajově, hlavní fokus zůstává na inflačním výhledu a politice centrálních bank.

Asie

Japonsko – politická i měnová stabilita: Japonské volby potvrdily vládnoucí koalici premiérky Sanae Takaichiové, která získala mírně silnější většinu. Tento výsledek naznačuje pokračování hospodářské politiky Abenomics 2.0, kterou Takaichiová převzala – kombinaci fiskálních stimulů a ultra nízkých sazeb. Jen však v očekávání voleb oslabil a Bank of Japan čelí rostoucímu tlaku přehodnotit politiku kontroly výnosové křivky. Zatím BoJ žádné změny neoznámila; trhy ale sledují možnost, že po dubnovém obsazení vedení BoJ může dojít k jemným úpravám politiky. Geopoliticky Japonsko posiluje obrannou spolupráci se Západem – tento týden proběhla společná cvičení námořnictva s USA v Jihočínském moři, jako reakce na asertivitu Číny v regionu.
Čína – zahraniční vztahy: V Číně se geopolitická pozornost soustředila na vztahy se Spojenými státy. Po předchozích napjatých událostech byl tento týden relativně klidný. USA a Čína neoznámily žádné nové obchodní tarify ani průlomy. Čína však kritizovala probíhající jednání mezi USA a Tchaj-wanem o dodávkách zbraní. V regionu Asie-Pacifik se rovněž řešila Jihočínská moře – ASEAN jednal o kodexu chování s Čínou, ale zatím bez dohody. Austrálie a EU finalizovaly text své obchodní dohody, což je geopoliticky významné.
Indický subkontinent: Jak zmíněno, Indie signalizuje změnu v energetické diplomacii – výrazně omezuje dovoz ruské ropy a snaží se posílit vazby s USA a Blízkým východem. Důvodem je snaha získat výhodné obchodní dohody a vyhnout se sekundárním sankcím. Indie tak balancuje mezi tradičním partnerstvím s Ruskem a novým směřováním k Západu. V Pákistánu pokračuje politická krize a hrozí odklad voleb, což znepokojuje investory na tamním trhu. Celkově geopolitická rizika v Asii zůstala v daném týdnu v pozadí, hlavní dopad na trhy měl spíše globální sentiment.

Komodity a kryptoměny

Ropa (ropa Brent, WTI)

Ceny a závěr týdne: Ceny ropy v průběhu týdne kolísaly, ale nakonec mírně vzrostly. Severomořská ropa Brent uzavřela v pátek kolem 68,05 USD za barel a americká WTI kolem 63,55 USD. Oba hlavní benchmarky tak přidaly zhruba +1 % oproti počátku týdne.
Geopolitické vlivy – Blízký východ: Začátkem týdne ropa zdražovala kvůli obavám z možného rozšíření konfliktů na Blízkém východě, které by ohrozily dodávky. Spekulovalo se o rostoucím napětí mezi USA/Izraelem a Íránem a možném narušení těžby v regionu. Tyto obavy investory vedly k nákupům ropy jako zajištění. Ke konci týdne se však situace otočila – zprávy o pokroku v jednáních USA–Írán trh uklidnily a růst cen zbrzdily. Íránský ministr zahraničí označil rozhovory za nadějné, což trh interpretuje tak, že by mohlo dojít k obnovení jaderné dohody a případně uvolnění íránské ropy na trh. To by ve střednědobém horizontu zvýšilo nabídku a tlačilo ceny dolů.
Poptávka a další faktory: Na poptávkové straně přetrvávají obavy z globálního zpomalení, které by tlumilo spotřebu paliv. Naproti tomu naděje na oživení poptávky v Číně drží býčí sentiment. Cenu WTI mírně ovlivnily i zásoby v USA – týdenní data EIA ukázala nečekaný pokles zásob ropy, což podporuje cenu. Celkově byla však volatilita ropy nižší než např. u zlata či krypta v tomto týdnu.

Zlato a drahé kovy

Divoký týden pro zlato: Zlato po nedávném raketovém růstu zažilo tento týden vysokou volatilitu. Uprostřed týdne došlo k prudké korekci – cena zlata se propadla z úrovní kolem 5 100 USD až pod 4 800 USD/unci, což byl největší denní pokles za několik desetiletí. Tento výprodej následoval po “úžasné rally”. Kritici upozorňovali, že tak strmý růst je neudržitelný. Ve druhé polovině týdne se však zlato stabilizovalo a část ztrát smazalo díky obnovenému zájmu investorů hledajících bezpečí. V pátek spotová cena zlata stoupla o ~3,9 % na cca 4 957 USD za unci, zatímco americké zlaté futures uzavřely kolem 4 958 USD. Zlato tedy týden končilo těsně pod psychologickou hranicí 5 000 USD.
Faktory ovlivňující zlato: Počáteční výprodej zlata byl způsoben výběrem zisků a růstem reálných výnosů dluhopisů. Navíc rapidní růst cen z konce ledna byl označen za spekulativní bublinu. V závěru týdne se však obnovila poptávka po zlatě díky kombinaci faktorů: mírně oslabený americký dolar, obavy z geopolitiky a investoři využili nižších cen k nákupům. Mnozí stále považují zlato za pojistku proti nejistotě: přetrvává nejistota z vysokých vládních dluhů a politických otřesů. Někteří analytici míní, že dokud reálné úrokové sazby zůstanou relativně nízko a budou hrozit recese či finanční nestability, zlato si udrží podporu.
Stříbro a další kovy: Stříbro kopírovalo zlato, ale s ještě větší volatilitou. Stříbro tak i přes dramatické výkyvy zakončilo týden jen nepatrně pod úrovní pondělí. V kontextu posledních měsíců ale i stříbro prošlo obřím růstem. Platina a palladium: Tyto kovy zůstaly v klidu, bez větších pohybů, jelikož investoři sledovali hlavně zlato/stříbro.
Průmyslové kovy: Měď a ostatní základní kovy reagovaly spíše na makrodata z Číny. Cena mědi se držela, bez velkého týdenního pohybu. Útlum čínského průmyslu způsobil mírný pokles cen na začátku týdne, ale naděje na stimul ze strany čínské vlády je opět zvedla. Hliník a nikl mírně oslabily kvůli obavám z globální poptávky. Zemní plyn v USA pokračoval v poklesu, neboť mírná zima v Severní Americe snižuje poptávku a zásobníky jsou relativně plné.

Kryptoměny

Kryptotrhy v propadu a oživení: Kryptoměny zažily turbulentní týden s výrazným propadem a následným odrazem. Od začátku týdne pokračoval výprodej napříč trhem – ten byl vyvrcholením delšího poklesu trvajícího od října, během nějž se celková tržní kapitalizace krypta propadla o 2 biliony USD. Ve čtvrtek přišla kapitulační vlna: Bitcoin se propadl pod hranici 70 000 USD a krátce se obchodoval až u 60 000 USD, tedy více než 50 % pod svým rekordním maximem z října. Řada dalších kryptoměn na tom byla podobně – trh se obával kombinace regulatorních zásahů, odlivu likvidity a obecného odklonu investorů od rizikových aktiv.
Páteční obrat: V pátek ale kryptoměny předvedly mohutný odraz vzhůru. Bitcoin během dne posílil zpět na zhruba 70 000 USD a podobně Ethereum vyskočilo k 2 100 USD. Tento obrat do značné míry kopíroval zlepšení sentimentu na akciových trzích a odeznění nucených výprodejů. Podle analytiků se ukázalo, že když se bitcoin odrazí, nedochází k takovým margin callům a likvidacím, což zbrzdilo další pád. Nicméně experti varují, že není jisté, zda rally vydrží – důvěra investorů byla otřesena a bitcoin jako uchovatel hodnoty dostal trhliny. Někteří poukazují na historické vzorce: po propadech bitcoinu o 50+ % následoval často růst v horizontu 1–3 měsíců, ale záruka to není.
Související dění: Strmý pád a vzestup krypta ovlivnil i tradiční trhy. Akcie společností spojených s kryptoměnami se propadly v první polovině týdne a naopak v pátek explozivně vyrostly. Například Coinbase či MicroStrategy zaznamenaly enormní zisky, když se bitcoin stabilizoval. Regulatorní fronta: V USA pokračuje vyšetřování několika krypto firem Komisí pro cenné papíry, ale tento týden nepřinesl zásadní posun. Evropská unie oznámila, že hodlá zrychlit implementaci regulace MiCA po nedávných výkyvech. Celkově tak kryptoměny zůstávají rizikovou třídou aktiv s nevyzpytatelným chováním, které ale nadále ovlivňuje širší finanční trhy – což se projevilo právě korelacemi i v tomto týdnu.

Firemní zprávy a výsledky

USA

Technologičtí giganti – smíšené výsledky: V USA pokračovala výsledková sezóna za 4. čtvrtletí 2025, zejména u velkých technologických firem: Amazon kromě hospodářských výsledků (které víceméně splnily odhady) šokoval investory plánem dramaticky zvýšit kapitálové výdaje. Generální ředitel Andy Jassy oznámil, že Amazon v roce 2026 vynaloží asi 200 miliard USD na investice do „přelomových příležitostí jako AI, čipy, robotika a satelity“. Tato zpráva zastínila jinak solidní čtvrtletní tržby a zisk; investoři se obávají, zda tak obří investice přinesou odpovídající zisky. Akcie Amazonu proto během týdne klesly cca o 12 % a přispěly k propadu Nasdaq. (Pozitivně bylo vnímáno, že cloudová divize AWS nadále roste, ale výdaje na AI vyvolávají otázky.) Apple reportoval rekordní výsledky za Q1 FY2026 (období říjen–prosinec 2025). Tržby dosáhly 143,8 mld. USD (+16 % r/r) a čistý zisk 42,1 mld. USD. Tahounem byl silný prodej iPhonů 17 a růst služeb. Zisk i tržby překonaly očekávání analytiků a akcie Apple v reakci mírně posílily. Apple tak ukázal odolnost i v náročném prostředí a pomohl částečně uklidnit trh po výprodejích jiných techů. Mateřská firma Googlu zveřejnila výsledky těsně nad odhady, ale investory znepokojil prudký růst nákladů. Alphabet podobně jako Amazon oznámil vyšší kapitálové investice do AI infrastruktury. Akcie Alphabetu proto během týdne kolísaly – po výsledcích nejprve klesly, pak je páteční rally vynesla zpět. Microsoft již reportoval dříve (na konci ledna) – zaznamenal zpomalení růstu cloudových služeb Azure a upozornil na pomalejší tempo najímání. Tato zpráva přispěla k počátečnímu tech výprodeji v týdnu, byť dlouhodobě firma těží z AI trendu. Tesla zveřejnila 28. 1. výsledky: poprvé v historii jí v roce 2025 klesly meziročně tržby, a to v důsledku cenových slev na vozy a konkurenčního tlaku. Za Q4 2025 Tesla překonala mírně odhady zisku (EPS $0.50 vs odhad $0.45), což akciím krátkodobě pomohlo. Nicméně celoroční zisk Tesly klesl o 46 %, což vyvolalo debatu o udržitelnosti jejího byznys modelu při snižování marží. Akcie Tesly v týdnu ztratily část hodnoty, zvláště po zprávách o problémech EV trhu. Ostatní automobilky v USA: Ford a GM varovaly, že ruší část plánů v oblasti elektromobility kvůli slabší poptávce a nejistým dotacím. Společnost Block, Inc. (dříve Square) propustí až 10 % zaměstnanců v rámci snižování nákladů. Tuto informaci přinesla agentura Bloomberg a zdůvodňuje ji snahou Jacka Dorseyho (CEO) zvýšit efektivitu v době, kdy objemy plateb stagnují a cena bitcoinu kolísá. Akcie Block na to reagovaly růstem. V mediálním odvětví se projevují dopady slabého reklamního trhu – vydavatelství Washington Post oznámilo hromadné propouštění a rezignaci svého výkonného ředitele Williama Lewise. To signalizuje obtíže i pro další tradiční média. V oblasti M&A byla pozornost na potenciální akvizici: objevily se spekulace, že Microsoft zvažuje investici do britské telekomunikační firmy Vodafone, což by mohlo znamenat diverzifikaci mimo core business.

Evropa

Největší zprávou v Evropě byla šokující oznámení koncernu Stellantis (vlastník značek Peugeot, Fiat, Chrysler, Jeep aj.). Firma v pátek odhalila, že v důsledku změny strategie v elektromobilech bude nucena odepsat 22,2 miliardy eur hodnoty aktiv, což povede za 2. pololetí 2025 k účetní ztrátě ~19–21 mld. €. Stellantis zároveň zrušil výplatu dividendy za uplynulý rok. Důvodem obřího odpisu je rozhodnutí ustoupit od agresivních plánů elektromobility – nové vedení (CEO Antonio Filosa) uznalo, že předchozí cíle byly „přehnaně optimistické“. Koncern vsadil na opatrnější přístup: v USA bude nadále silně podporovat modely s tradičními motory (Jeep, RAM), protože tam je poptávka po EV slabá (jen 7,7 % nových aut) a vláda Trumpa omezila dotace na EV. Tato zpráva otřásla evropskými trhy – akcie Stellantis se v Miláně propadly až o 30 % na nejnižší úroveň od vzniku firmy v 2021. Tržní hodnota koncernu se smrskla natolik, že odpis 22 mld. € převyšuje celou kapitalizaci firmy. Negativní efekt se přelil i do dalších automobilek: akcie Volkswagenu a BMW klesly o 5–8 %, protože investoři se obávají podobných problémů (nižší než očekávaná poptávka po EV, silná konkurence z Číny). Již dříve oznámily Ford a GM velké odpisy spojené s ústupem od EV projektů v USA – automobilový průmysl tak čelí největší výzvě za století, kdy musí balancovat mezi investicemi do EV a udržením zisků u spalovacích aut. Ropné společnosti v Evropě těžily z mírného růstu cen ropy. BP a Shell zaznamenaly nárůst akcií o 3–4 %. Shell navíc ohlásil dokončení rozsáhlého zpětného odkupu akcií. Norský Equinor oznámil objevy nových ložisek plynu v Severním moři. Konsorcium ACC (Automotive Cells Company), podporované Stellantisem, údajně zrušilo plány na stavbu gigatováren baterií v Itálii a Německu kvůli přehodnocení poptávky. To vyvolává otázky nad budoucností evropské bateriové soběstačnosti. Ve finančním sektoru zaujaly výsledky Société Générale, která sice vykázala pokles zisku kvůli jednorázovým nákladům (odstupné související s odchodem CEO a restrukturalizací investiční banky), ale očištěný zisk překonal očekávání. Akcie SocGen reagovaly růstem. UBS čelí reputačnímu problému – uniklé dokumenty ukázaly, že švýcarská banka léta spravovala účty Ghislaine Maxwellové (spojené s kauzou Epstein), což vyvolalo etické otázky, ale finanční dopad je zanedbatelný. Glencore & Rio Tinto: Dlouho diskutovaná fúze těžebních gigantů se opět neuskuteční – jednání Glencore s Rio Tintem opět ztroskotala a Glencore se místo toho zaměří na prodej méně perspektivních aktiv. Stellantis kromě odpisu představila i nový strategický plán „Back to Basics“, kde klade důraz na ziskovost před objemem prodejů. LVMH varoval, že růst tržeb v luxusním segmentu se po boomu v min. letech normalizuje. V Británii se řeší potíže maloobchodního řetězce Wilko, který čelí insolvenci – britská vláda vyloučila státní záchranu, což může znamenat ztrátu tisíců pracovních míst.

Asie

Samsung Electronics, korejský technologický gigant, zveřejnil rekordní hospodářské výsledky. Za Q4 2025 Samsung dosáhl rekordního provozního zisku ~20 bilionů KRW, což je trojnásobek proti předchozímu roku. Hnacím motorem byl boom poptávky po čipech pro AI – Samsungův polovodičový segment profitoval z toho, jak datová centra skupují paměti a procesory pro AI aplikace. Akcie Samsungu na výsledky reagovaly prudkým růstem: posílily o 11 %, což byl největší denní nárůst od roku 2008. Tento skok pomohl vytáhnout korejský index nahoru koncem předchozího týdne, i když jak zmíněno, následné globální turbulence část zisků smazaly. V Hongkongu reportovaly kvartální výsledky čínské tech firmy Alibaba a Tencent. Alibaba zaznamenala mírný růst tržeb +5 % r/r, její cloudová divize se blíží ziskovosti. Investory však víc zajímalo plánované rozdělení Alibaby na šest divizí – vedení potvrdilo, že restrukturalizace pokračuje a některé části (např. fintech Ant Group) se připravují na možné IPO. Tencent vykázal zpomalení růstu herního segmentu, ale silný růst cloudových služeb. Celkově výsledky velkých čínských techů nebyly špatné, avšak stínem je regulatorní prostředí: v USA se stále zvažuje omezení investic do některých čínských firem v AI oblasti. Akcie Alibaby i Tencentu v týdnu klesly, částečně vlivem globálního sentimentu. Taiwanský TSMC uvedl, že tržby v lednu klesly ~10 % r/r, avšak výhled na druhé pololetí 2026 zlepšil díky očekávané poptávce po 3nm čipech. Foxconn oznámil plán investovat do nových továren v Indii, což reflektuje trend diverzifikace dodavatelských řetězců mimo Čínu. Toyota v Japonsku zveřejnila, že globální prodeje aut za 2025 dosáhly rekordu 10,5 mil. vozů; firma těží z poptávky po hybridech a zatím pomalejšího nástupu EV. Na burze v Hongkongu proběhlo IPO čínské společnosti Megafeed (startup v oblasti AI), ovšem akcie po vstupu klesly pod upisovací cenu – naznačuje to opatrnost investorů vůči novým tech firmám. V Indii se chystá IPO národního podniku LIC (Life Insurance Corp) poté, co vláda snížila daň z kapitálových zisků pro podporu trhu. Jinde v regionu, například v Indonésii, pokračuje boom digitálních platforem – GoTo vykázal meziroční nárůst tržeb o 30 % a zúžení ztráty, což poslalo jeho akcie nahoru.

Ostatní klíčové faktory

AI mánie a její dvojsečnost: Jedním z ústředních témat napříč trhy byla umělá inteligence. Na jedné straně firmy masivně investují do AI (viz Amazon, Alphabet) a investoři vnímají AI jako motor budoucího růstu. Na druhé straně tento týden ukázal odvrácenou tvář AI mánie – obavy, že AI nástroje mohou narušit zavedené business modely, vedly k panickému výprodeji tech akcií. AI tak současně způsobuje růstové vize i tržní strach. Vývoj AI sektoru a zprávy o nových objevech či regulacích (v EU se chystá AI Act) budou dál vyvolávat velké pohyby napříč trhy.
Vlna propouštění a mzdové tlaky: Napříč sektory pokračuje trend snižování stavů. Tento týden oznámily propouštění nejen technologické firmy, ale i tradiční odvětví – např. některé evropské banky tlumí pobočkové sítě. Míra propouštění v USA je na 17letém maximu a podobné je to i v Evropě (zejm. v retailu a průmyslu). Na jednu stranu to uvolňuje mzdové tlaky (pomáhá v boji s inflací), na stranu druhou to zvyšuje riziko oslabení spotřebitelské poptávky a sociálního napětí. Investoři v této souvislosti sledují, zda centrální banky změní kurz – vidina uvolnění politiky (nižší sazby kvůli obavám z nezaměstnanosti) už teď ovlivňuje očekávání trhů.
Politická nejistota a vládní finance: Týden připomenul i rizika spojená s politikou. Americký rozpočtový pat vedl k dočasnému omezení vládních statistik, což narušilo tok informací na trzích. I když byl shutdown krátký, upozornil na chronické problémy s dluhovým stropem a deficitem USA. Globální zadlužení zůstává v popředí zájmu – investoři kupovali zlato i kvůli obavám z obřích vládních dluhů po celém světě. V Evropě je nejistota kolem fiskálních pravidel EU. Tyto fiskální a politické faktory mohou ovlivňovat úrokové sazby i důvěru investorů do budoucna.
Komoditní přesuny a obchodní bloky: Stále patrnější jsou posuny v globálním obchodu vlivem geopolitiky. Indie omezuje ruskou ropu a sbližuje se s USA, Čína si zajišťuje dodávky energie z Blízkého východu, Evropa diverzifikovala dodavatele plynu. Tyto změny ovlivňují ceny energií a směnné relace zemí. Vznikají tak nová spojenectví: např. Indie a Malajsie tento týden obnovily závazky k posílení vzájemného obchodu, což je součást širšího trendu vytváření regionálních bloků. Investoři budou sledovat, zda se světová ekonomika více rozdělí na několik sfér, což by mělo dopady na dodavatelské řetězce a inflaci.
Tržní sentiment a volatilita: Tento týden také vynikl skokem indexu volatility VIX na nejvyšší hodnoty od podzimu 2025, a obdobně v Evropě index VSTOXX vyskočil během středečního propadu. Páteční zklidnění ale ukázalo, že sentiment je velmi křehký. Investoři jsou rozpolceni mezi obavou z recese a nadějí, že centrální banky už brzy sníží sazby. Tento efekt (špatná data = blíže klesajícím sazbám) byl patrný například u zpráv o propouštění – trh z části propady smazal v očekávání měnového uvolnění. Klíčové bude, jaká data přinese nadcházející týden (zejména náhradní termín zveřejnění amerických payrolls) a zda potvrdí slábnutí ekonomiky, nebo naopak odolnost. Trhy tak vstupují do dalšího období s opatrným optimismem, ale i se značnými riziky na obzoru.