přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
- USA: Počátkem týdne americké akcie silně rostly díky levnějším technologickým titulů po předchozím výprodeji. Index Dow Jones poprvé uzavřel nad hranicí 50 000 bodů a globální index MSCI dosáhl nového maxima. Optimismus však dlouho nevydržel – obavy z dopadu umělé inteligence na zisky firem a vysokých investičních výdajů do AI technologií vedly k opětovnému výprodeji technologického sektoru. Ve čtvrtek Nasdaq propadl o více než 2 % a širší S&P 500 odepsal přes 1,5 %; investoři se zbavovali titulů ohrožených (zejména softwarových firem) a přesouvali se do defenzivních odvětví. V závěru týdne trhy zareagovaly na příznivá inflační data jen mírným růstem – S&P 500 v pátek posílil o zanedbatelných 0,05 %, zatímco Nasdaq dále nepatrně oslabil o 0,22 %. Hlavní indexy tak celkově zaznamenaly největší týdenní ztráty od loňského listopadu (S&P 500 –1,39 %, Nasdaq –2,1 %, Dow –1,23 %). Z trhu je cítit nervozita – investoři rychle vybírají zisky při sebemenším náznaku růstu cen technologických akcií, které zůstávají „kotvou trhu“ bránící výraznějšímu oživení. Na konci týdne uzavřel Dow Jones na 49 501 bodech, S&P 500 na 6 836 bodech a Nasdaq na 22 547 bodech.
- Evropa: Evropské akcie si vedly relativně lépe – panevropský index STOXX 600 zakončil týden s nepatrným ziskem +0,09 %, přestože v pátek mírně oslabil o 0,13 %. Během týdne evropské trhy taktéž ovlivňovala nervozita kolem AI: investoři zvažovali riziko, že nové AI nástroje naruší tradiční byznys modely, a reagovali na zprávy, že velké technologické firmy plánují výrazně zvýšit kapitálové výdaje na vývoj AI. Negativně působilo i zklamání z hospodářských výsledků amerického Cisca, které reportovalo nižší marže a přiživilo tím výprodej v technologickém segmentu. Na evropském trhu se výprodej soustředil nejen na technologie, ale i na logistiku, pojišťovnictví, správce indexů či softwarové firmy. Paradoxně nejvíce v týdnu ztrácely banky – jejich index propadl o 5,4 %, nejvíce za posledních 10 měsíců, přičemž finančně orientovaný italský index FTSE MIB spadl v pátek o 1,7 %. Část poklesů bankovních titulů může souviset i s výběrem zisků po silném růstu v předešlých týdnech. Na druhé straně některé sektory zaznamenaly výrazné zisky: například obranný průmysl posílil o 3,3 % v reakci na rostoucí výdaje na obranu v Evropě, přičemž akcie francouzské zbrojovky Safran vyskočily o 8,3 % na historické maximum díky optimistickému výhledu tržeb a zisků. Dařilo se také technologickým titulům v Evropě, které v pátek posílily o 1,7 % po předchozích propadech. Celkově evropské akcie během týdne několikrát atakovaly rekordní hodnoty díky lepšící se firemní výsledkové sezóně a pokračujícím přílivům kapitálu do evropských fondů – evropské akciové fondy zaznamenaly v aktuálním týdnu největší příliv peněz minimálně od roku 2022 (17,5 miliardy USD), což odráží přesun investorů z drahých amerických trhů do relativně levnější Evropy.
- Asie: Na asijských trzích dominovaly události v Japonsku, kde vládnoucí strana LDP pod vedením premiérky Sanae Takaichi drtivě vyhrála mimořádné volby. Japonský index Nikkei 225 reagoval na začátku týdne prudkým růstem (+3,9 % v pondělí) a vystoupal na nové historické maximum, neboť investoři uvítali premiérčiny slibované daňové škrty a zvýšení vojenských výdajů na posílení obrany proti Číně. Japonské akcie těžily také z příslibu expanzivní fiskální politiky, který vnímali investoři jako zodpovědný a proaktivní stimul ekonomiky. V regionu však vedle Japonska panovala smíšená nálada. Již na konci předchozího týdne postihl širší asijský trh výprodej technologických akcií v návaznosti na propady na Wall Street: například jihokorejský index KOSPI klesl minulý týden o 2,6 %, čímž přerušil šestitýdenní růstovou sérii, a tento týden zůstával pod tlakem kvůli vybírání zisků u čipových firem Samsung a SK Hynix. Investoři v Asii zdůrazňovali, že spíše než o kolaps technologického sektoru jde o realizaci zisků a snižování rizika po předchozí rally, zatímco dlouhodobé vyhlídky AI technologií zůstávají příznivé. Některé rozvíjející se trhy regionu čelily vlastním problémům: indonéský index Jakarta Composite se v polovině týdne propadl o 5 % a prodloužil sedmitýdenní sérii poklesů. Příčinou byl downgrade úvěrového výhledu Indonésie od agentury Moody’s a odliv kapitálu kvůli rostoucím obavám z rozpočtového schodku a narušení nezávislosti centrální banky pod novou vládou prezidenta Prabowa Subianta. Naproti tomu čínské akcie se obchodovaly bez výraznějších změn; trhy v Číně, Hongkongu a na Tchaj-wanu byly zároveň v závěru týdne klidné před blížícími se oslavami lunárního Nového roku. Mnoho asijských burz se chystá na sváteční uzavření – rok ohnivého koně (který začíná 17. února) je podle tradice spojen s energií i zvýšenou volatilitou.
Makroekonomické události
- USA: Nová data potvrdila pokračující zmírňování inflace. Index spotřebitelských cen (CPI) za leden vzrostl o 0,2 % (meziměsíčně), což bylo méně, než analytici očekávali. Meziroční jádrová inflace zpomalila na 2,5 %, nejnižší tempo za téměř pět let. Zpomalení cenového růstu bylo dáno zlevněním pohonných hmot a mírnějším růstem nájmů. Bílý dům uvítal tato čísla a prohlásil, že americká ekonomika má našlápnuto k dalšímu růstu, pokud Fed konečně přistoupí k dlouho odkládanému snižování sazeb. Navzdory příznivé inflaci však domácnosti nadále pociťují rostoucí náklady u některých služeb (např. rekreace, osobní péče či zdravotnictví), a Fed tak zatím nemá důvod spěchat s dalším uvolňováním měnové politiky. Trh práce totiž zůstává relativně napjatý – lednová zpráva o zaměstnanosti překvapila robustním přírůstkem nových míst a míra nezaměstnanosti klesla na 4,3 %. Tato překvapivě silná data přiměla investory snížit sázky na brzké snižování sazeb Fedu, byť po zveřejnění nižší inflace znovu mírně vzrostla pravděpodobnost prvního snížení úroků už v červnu (trh nyní této možnosti přisuzuje ~52% šanci). Celkově ekonomika USA vykazuje smíšený obrázek: spotřebitelské výdaje zůstaly koncem roku silné a HDP za 4. čtvrtletí překonal očekávání, avšak přetrvávají inflační tlaky a objevují se náznaky ochlazení trhu práce (např. nárůst týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti či pokles počtu volných pracovních míst na nejnižší úroveň za 5 let). Fed tak zatím vyčkává – v lednu ponechal sazby beze změny a signalizoval, že bude do jara vyhodnocovat další data.
- Evropa: Inflace v eurozóně na začátku roku výrazně polevuje. V lednu klesla meziročně na 1,7 %, nejnižší úroveň od září 2024. Jádrová inflace (očištěná o energie a potraviny) nečekaně poklesla z 2,3 % na 2,2 %, což signalizuje pokračující zmírňování cenových tlaků i v segmentu služeb. Data tak podporují konsenzus, že eurozóna vstoupila do období „měkké“ inflace – většina ekonomů předpokládá, že inflace zůstane zhruba rok pod cílem ECB a teprve od roku 2028 se postupně vrátí k 2% hladině. Evropská centrální banka na zasedání 5.2. podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny a signalizovala záměr neměnit je po zbytek roku, neboť inflace sice klesá pod cíl, ale stále není dostatečně „pod kontrolou“, a ekonomika eurozóny vykazuje jen mírný růst. Zpomalení růstu cen způsobuje zejména pokles cen energií; inflace se tak po inflační vlně v letech 2021–2023 (vyvolané postcovidovým oživením a cenovým šokem z ruské invaze na Ukrajinu) ustálila kolem 2 % již více než rok. Ekonomický růst v eurozóně zůstává mírný – ve 4. čtvrtletí 2025 HDP vzrostl o 0,3 % a podobné tempo se čeká i v prvních měsících 2026. Čelí však protivětrům v podobě oslabení zahraniční poptávky: lednová data ukázala, že obchodní přebytky EU se dál zmenšují. Důvodem jsou jednak americká cla, která snižují evropský vývoz do USA, a jednak rostoucí dovoz levných čínských výrobků, jenž vytlačuje domácí produkci z trhu. Naopak pozitivní zprávou je nečekaně lepší průběh výsledkové sezóny evropských firem – podle dat LSEG se odhaduje, že zisky evropských společností v 4. čtvrtletí meziročně poklesnou jen o 1,1 %, zatímco ještě na začátku roku se čekal propad o 4 %. Stále to bude nejhorší výsledek za posledních sedm kvartálů, firmy se totiž potýkají s dodatečnými náklady v důsledku amerických cel a dražších úvěrů. Celkově však makroprostředí v Evropě svědčí stabilitě: ECB dokonce otevřeně zvažuje, zda jejím dalším krokem bude snížení či zvýšení sazeb – někteří čelní představitelé banky připouštějí obě možnosti s ohledem na velmi slabou inflaci.
- Asie: Japonská ekonomika se patrně vrátila k růstu. Podle průzkumu agentury Reuters se očekává, že HDP Japonska ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostl (annualizovaně) o +1,6 % po poklesu o 2,3 % ve třetím kvartálu. Za oživením stojí zejména opětovné zvýšení firemních investic (+0,8 % q/q) a překvapivě odolná spotřeba domácností. Potvrzuje se tak trend pozvolného zotavování japonské ekonomiky, přestože spotřebitelská inflace se stále drží mírně nad 2% cílem BoJ a reálné příjmy obyvatelstva stagnují. Ve 4. čtvrtletí japonský export přidal k růstu HDP jen +0,1 p.b., když se negativní dopad amerických cel ukázal být mírnější, než se zpočátku obávalo (ve 3Q clo ubralo HDP –0,2 p.b.). Bank of Japan v prosinci dokonce navázala na své překvapivé otočení a zvýšila základní sazbu – šlo o reakci na fakt, že inflace vytrvala nad cílem a že zahraniční šoky (clo USA) nezasáhly ekonomiku tak silně. Japonská centrální banka zároveň zlepšila prognózy růstu i inflace. Začátkem roku již trh spekuluje, že BoJ by mohla pokračovat v postupné normalizaci své měnové politiky pod vedením nového guvernéra, který nastoupí po vypršení mandátu Haruhika Kurody. V Číně nová makrodata na týdenní bázi zveřejněna nebyla, avšak tamní ekonomika se připravuje na oslavy Nového roku – analytici očekávají silný růst cestovního ruchu a spotřeby během svátků. V Indii míra inflace v lednu mírně vzrostla (na ~4,8 %), což podpořilo argumenty pro to, aby indická centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. V jihovýchodní Asii byly sledovány politicko-ekonomické rizikové faktory: vedle zmíněné Indonésie také Thajsko – to o víkendu čekaly parlamentní volby, jejichž výsledek může ovlivnit tamní reformy a investiční klima.
Centrální banky a geopolitika
- USA: Měnová politika USA zůstává v přechodové fázi. Fed po prosincovém snížení sazeb letos v lednu sazby nezměnil a vyčkává, kam se stočí inflace a trh práce. Trhy jsou aktuálně přesvědčeny, že k prvnímu snížení úrokových sazeb dojde v červnu, ale poslední silná data z trhu práce tento výhled zpochybňují. Významným faktorem nejistoty je nadcházející výměna vedení Fedu: prezident Donald Trump se rozhodl nenominovat znovu Jeroma Powella a jeho favoritem na nového šéfa Fedu je Kevin Warsh, někdejší centrální bankéř považovaný za měnového jestřába. Trhy se obávají, že pod Warshovým vedením by Fed mohl agresivně zmenšovat svoji bilanci a ubírat likviditu, což by znamenalo protivítr pro riziková aktiva včetně kryptoměn. Právě zprávy o Warshově nominaci přispěly k lednovému propadu bitcoinu a dalších spekulativních investic. Na poli geopolitiky se pozornost soustředí na obchodní vztahy s Čínou a domácí politickou situaci. Trumpova administrativa koncem minulého roku zavedla nová cla na čínský dovoz a pohrozila omezením exportu strategického softwaru do Číny, což v říjnu 2025 vyvolalo výraznou nervozitu na trzích. Tato obnovená obchodní válka přispěla k oslabení globálního ekonomického sentimentu a odlivu investic z rozvíjejících se trhů. Čína reaguje snižováním své finanční expozice vůči USA – podle médií čínské regulační úřady nařídily bankám omezit držbu amerických státních dluhopisů. Na vnitropolitické scéně USA došlo začátkem února k dočasnému uzavření federálních úřadů, které trvalo tři dny a zpozdilo publikaci některých makrodat. Kongres však rychle schválil provizorní rozpočet a provoz vlády byl obnoven. Tento incident nicméně zvýšil politické napětí – prezident Trump i opoziční Kongres se již připravují na souboj v polovině funkčního období (listopadové volby do Kongresu), což může zvyšovat volatilitu trhů.
- Evropa: Evropští centrální bankéři se v uplynulém týdnu soustředili spíše na dlouhodobější strategické kroky než na změny sazeb. ECB na bezpečnostní konferenci v Mnichově oznámila významný geopoliticky motivovaný krok – rozšíření přístupu k eurovým likviditním linkám (EUREP) pro prakticky všechny zahraniční centrální banky. Nově si tak budou moci centrální banky mimo eurozónu v době finanční tísně vypůjčit eura oproti vysoce kvalitnímu kolaterálu denominovanému v EUR. Tento krok má posílit mezinárodní roli eura a pomoci Evropě získat „obchodní a politické přátele“ v době geopolitického napětí. Šéfka ECB Christine Lagardeová hovoří o „globálním momentu eura“ – využívá situace, kdy nepředvídatelná hospodářská politika USA (včetně nečekaných výroků a kroků prezidenta Trumpa) nahlodává důvěru v dominanci dolaru, a snaží se nabídnout euro jako alternativní kotvu. Z hlediska měnové politiky zůstává ECB opatrná: jak již bylo zmíněno, lednové zasedání ponechalo sazby, přičemž Rada guvernérů je v názoru na další směr nejednotná. Někteří představitelé ECB dokonce varují, že příliš nízká inflace by se mohla stát novým problémem, pokud by index cen setrval výrazně pod 2 %. Bank of England minulý týden těsně odolala tlaku na snížení sazeb – Výbor pro měnovou politiku hlasoval v poměru 5:4 pro ponechání sazby na 5,25 %, přičemž čtyři členové už chtěli sazbu snížit. Libra v reakci na tuto těsnou shodu oslabila, neboť trh začíná počítat s tím, že britské sazby už dosáhly vrcholu a v příštích měsících může BoE zahájit cyklus snižování. K politicky citlivým tématům v Evropě patří i transatlantické vztahy – EU a USA mají rozepře kvůli vzájemným clům a dotacím. V Mnichově se však představitelé EU, USA i Číny sešli na výroční Mnichovské bezpečnostní konferenci, která proběhla od čtvrtka do soboty. Diskutovalo se tam o řadě žhavých geopolitických otázek včetně Íránu, války na Ukrajině a budoucnosti NATO. Právě v Mnichově šéfka ECB Lagardeová představila zmíněnou iniciativu posílení mezinárodní role eura; na okraj konference proběhla také jednání o obchodních závislostech a odolnosti dodavatelských řetězců. Pokud jde o geopolitická rizika, Evropa nadále čelí důsledkům války na Ukrajině – konflikt se protahuje, ale tento týden přišla určitá naděje na diplomatický posun. Rusko oznámilo, že mírové rozhovory s Ukrajinou budou příští týden obnoveny. Zároveň však pokračují boje: izraelské letectvo bombardovalo cíle v Pásmu Gazy v odvetě za údajné porušení příměří Hamasem; také na Ukrajině docházelo k dalším útokům, například klíčový ruský přístav Taman byl zasažen ukrajinským dronem. EU se snaží posilovat svou obrannou politiku – evropské vlády zvyšují výdaje na zbrojení a intenzivně se diskutuje o budoucí podobě evropské bezpečnostní architektury (v Mnichově rezonovala otázka role NATO a snahy Evropy o větší strategickou autonomii).
- Asie: V Asii se odehrála významná politická změna v Japonsku – premiérka Sanae Takaichi si v předčasných volbách zajistila historicky silný mandát. Její koalice získala ústavní většinu, což Takaichi umožní prosadit slíbené snížení daně z potravin a výrazné zvýšení výdajů na obranu v reakci na vojenský tlak Číny. Finanční trhy tento výsledek přivítaly – japonské akcie a zejména banky rostly s důvěrou, že Takaichi bude prosazovat „zodpovědnou a proaktivní“ fiskální politiku bez nadměrného zadlužování. Zároveň investoři spekulují, jak nový politický kurz ovlivní Bank of Japan – Takaichi se netají tím, že chce hospodářský růst podpořit i uvolněnější měnovou politikou, což by mohlo vyvíjet tlak na BoJ, aby po sérii zvýšení sazeb přistoupila opět k podpoře růstu. V širším regionu pokračují politické a bezpečnostní otřesy: v Thajsku proběhly v neděli parlamentní volby (druhé od roku 2024), jež opět přinesly napětí mezi prodemokratickými stranami a konzervativním vojenským establišmentem – předběžné výsledky naznačují těsný souboj a možná zdlouhavá povolební jednání o vládě. Indonésie čelí zhoršení důvěry investorů kvůli obavám z kroků nové vlády – prezident Prabowo Subianto údajně zvažuje změny zákona o centrální bance, což vedlo MSCI dokonce k varování, že by indonéské akcie mohly být přeřazeny z indexů. Ratingová agentura Moody’s proto snížila Indonésii výhled ratingu ze stabilního na negativní. V Číně mezitím nadále rostou geopolitické třenice se Západem – na Mnichovské konferenci označila tchajwanská delegace Čínu za nejvážnější hrozbu pro bezpečnost v Indo-Pacifiku, což čínští představitelé ostře odmítli. Pokračuje také patová situace kolem čínského disidenta mediálního magnáta Jimmy Laiho, kde Peking brání jakékoli zahraniční intervenci. Celkově v Asii panuje zvýšené geopolitické napětí, které však zatím nemá zásadní vliv na ekonomické fundamenty regionu.
Komodity a kryptoměny
- Ropa: Ceny ropy v uplynulém týdnu výrazně kolísaly. Zpočátku převážily obavy z převisu nabídky – trh zaregistroval signály, že aliance OPEC+ by mohla už od dubna obnovit zvyšování těžby, aby pokryla očekávanou vyšší letní poptávku po pohonných hmotách. Zároveň se zmírnilo geopolitické riziko na Středním východě: Írán a USA souhlasily s obnovením jednání v Ománu, čímž klesly obavy z výpadků íránské ropy na trhu. Americká vláda však pro jistotu varovala lodě plující pod vlajkou USA v Perském zálivu, aby se držely co nejdál od íránských vod, což připomnělo, že situace v Hormuzském průlivu je nadále citlivá. V polovině týdne převažovaly negativní zprávy a ropa prudce zlevnila – ve čtvrtek spadly ceny o téměř 3 %. K poklesu přispěly rovněž signály slabší poptávky (např. vyšší americké zásoby paliv po mírné zimě) a dočasné uklidnění situace kolem konfliktu Izrael–Hamas. V samotném závěru týdne se ale trend otočil – páteční zpráva o zpomalující inflaci v USA podpořila apetit investorů k riziku a oslabila dolar, což mírně zvedlo ceny ropy. Brent v pátek uzavřel na 67,75 USD (+0,3 %) a WTI na 62,89 USD (+0,1 %). Celý týden však ropa zakončila ve ztrátě (WTI –1 %, Brent –0,5 % týdně). Analytici upozorňují, že trh s ropou je nyní rozpolcen: na jedné straně vyhlídky nižších sazeb v USA a lepší ekonomiky lákají kupce, na druhé straně ale hrozí přetlak nabídky kvůli vyšším dodávkám z OPEC+ a z USA. Vliv mohou mít i nadcházející mírové rozhovory o Ukrajině a další vývoj sankcí – USA naznačují ochotu zmírnit sankce vůči Venezuele, což by rovněž zvýšilo globální nabídku ropy.
- Zlato a stříbro: Na trzích drahých kovů pokračovala mimořádná volatilita. Zlato se po rekordním nárůstu na konci ledna (kdy se vyšplhalo až k historickým 5 100 USD za unci) minulý týden dostalo pod prodejní tlak v rámci širšího výprodeje rizikových aktiv. V polovině týdne spadla cena spotového zlata na 4 934 USD. Podobně stříbro zažilo prudké výkyvy – po lednovém vzestupu nad 120 USD za unci následoval korekční propad. Ve čtvrtek 5. února se stříbro intradenně propadlo až o 18 % na cenu 72,21 USD za unci. Důvodem byl nucený výprodej ze strany spekulantů využívajících vysokou páku – drahé kovy v lednu přitahovaly značné spekulativní toky a nyní probíhají jejich náhlé odlivy. Páteční uklidnění trhů však oběma kovům přineslo silný odraz vzhůru: investoři opět nakupovali zlato a stříbro jako pojistku proti nejistotě. V aktuálním týdnu zlato kolísalo kolem hladiny 5 000 USD s tendencí mírně klesat, zatímco stříbro se stabilizovalo v pásmu 75–85 USD. Drahé kovy tak sice ustoupily ze svých maxim, ale nadále registrují čisté přílivy investic – zlaté a stříbrné fondy zaznamenaly za posledních 14 týdnů příliv kapitálu. To naznačuje, že investoři stále hledají bezpečné útočiště i zajištění proti možnému propadu akcií či kryptoměn.
- Ostatní komodity: Na trhu průmyslových kovů panovala smíšená nálada. Cenám mědi a dalších kovů pomohly zprávy o plánovaných fiskálních stimulech v Číně a očekávání oživení poptávky po Novém roce. Nicméně obavy z globálního zpomalení a sílícího dolaru v první polovině týdne kovy mírně oslabovaly. Zemní plyn v Evropě zůstává relativně levný; mírná zima a rekordní dovoz LNG udržují ceny plynu pod úrovní 50 EUR/MWh. Evropské zásobníky jsou přibližně z 44 % plné (k 26. lednu), což je sice méně než před měsícem, ale trh nejeví známky paniky – plyn se stále obchoduje bez výraznější rizikové prémie díky pohodlné nabídce. V USA naopak ke konci týdne ceny zemního plynu mírně vzrostly, protože předpověď počátkem února varovala před návratem chladného počasí po předchozí teplé fázi zimy. Na trhu zemědělských plodin nebyly v daném týdnu hlášeny žádné mimořádné výkyvy – ceny obilovin i olejnin se pohybovaly v užších pásmech, když proti sobě působí příznivé vyhlídky úrody v Jižní Americe a nejistota kolem exportu z černomořského regionu.
- Kryptoměny: Kryptotrhy zažily velmi bouřlivé období s prudkými propady i následnými odrazy. Od začátku roku tak již ztrácel zhruba 28 % své hodnoty a celý trh kryptoměn od říjnového vrcholu umazal přibližně 2 biliony dolarů své kapitalizace. Příčinou byl obecný úprk od rizikových aktiv v prostředí obav z jestřábího Fedu (nominace Kevina Warshe posílila očekávání přísnější politiky a redukce likvidity) a také zvýšená volatilita na trzích drahých kovů a technologií. V pátek 6. února však přišel obrat: bitcoin díky uklidnění situace a rally technologických akcií vyskočil zpět nad 70 000 USD. Ani následné dny ale nepřinesly klid – investoři zůstávají nervózní a opce naznačují sázky na další pokles bitcoinu v nejbližších týdnech (značný objem prodejních opcí s expirací 27. února je soustředěn na strike cenách 50–60 tisíc USD). Ethereum kopírovalo vývoj bitcoinu: v prvním únorovém týdnu kleslo k 1 750 USD (10měsíční minimum) a poté se zotavilo nad 2 000 USD. Kryptoměnový sektor navíc čelí specifickým problémům. V polovině týdne vyvolala rozruch zpráva, že americký krypto-finanční dům BlockFills pozastavil výběry klientských vkladů kvůli nedostatku likvidity. To znovu oživilo obavy z dominového efektu a platební neschopnosti některých kryptohráčů. Regulační nejistoty také přetrvávají – v USA se stále nedaří schválit komplexní zákon (Clarity Act) upravující pravidla pro digitální aktiva, protože panují spory mezi tradičními bankami a kryptofirmami např. ohledně regulace stablecoinů. Do výsledkové sezóny promluvily i firmy z oblasti kryptoměn: největší americká burza Coinbase překvapivě vykázala ve 4. kvartále ztrátu 557 milionů USD – první kvartální ztrátu od roku 2023. Důvodem byl 45% propad objemu obchodů oproti předchozímu roku, neboť investoři v závěru 2025 masivně vybírali peníze z kryptoměnových trhů (jen z bitcoinových ETF fondů odteklo v listopadu 7 mld. USD, v prosinci 2 mld. a v lednu 3 mld.). Coinbase poukázala, že nová cla USA na Čínu a hrozby technologických sankcí na podzim utnuly nadějnou krypto-rally – Bitcoin se od rekordního říjnového maxima prakticky rozpůlil. Firma však zároveň zdůraznila, že diverzifikace jejích příjmů pomohla zmírnit dopad propadu obchodních poplatků – tržby Coinbase ze stablecoinů a služeb vzrostly v Q4 o 13,5 % (na 727 mil. USD) a tvořily již nezanedbatelnou část byznysu. Celkově kryptoměny zůstávají pod tlakem, sentiment je zranitelný a investoři přehodnocují.
Firemní zprávy a výsledky
- USA: V USA pokračovala výsledková sezóna, která odhalila několik významných trendů. Technologické giganty sice vykázaly solidní zisky za minulý kvartál, ale investory znepokojily jejich plány masivně investovat do AI. Amazon šokoval trhy oznámením, že v roce 2026 hodlá vynaložit na investice 200 miliard USD (vs. očekávaných 145 mld.), a Alphabet představil kapitálový rozpočet až 185 miliard USD, o 55 % vyšší, než odhady. Tyto zprávy přiživily výprodej v tech sektoru, neboť vyvolaly obavy ze závodu ve výdajích, který může stlačit marže a výnosnost kapitálu. Akcie Amazonu během týdne klesly a Google rovněž oslaboval. Rivian, americký výrobce elektromobilů, vyskočil o 15 % poté, co oznámil brzké uvedení cenově dostupného SUV modelu a zvýšil díky tomu výhled dodávek pro letošní rok. Naopak Pinterest, provozovatel sociální sítě, propadl na burze na nejnižší úroveň za šest let – vedení firmy varovalo, že marketingové výdaje klíčových inzerentů poklesly vlivem nových celních tarifů, což zasáhlo jeho příjmy z reklamy. Slabší výhled budoucích tržeb poslal akcie Pinterestu dolů. V bankovním sektoru zaujala zpráva Bank of New York Mellon, že její klienti aktuálně zajišťují dolarové riziko nejvíce od roku 2023 – investoři se tedy před volatilitou kurzu USD chrání například nákupy opcí. K výraznému pohybu došlo také u akcií kryptoburzy Coinbase – nejprve firma reportovala překvapivou ztrátu za 4Q, protože nízká volatilita a propad objemů obchodů omezily její příjmy, poté však akcie mírně posílily díky nárůstu tržeb z jiných zdrojů (úroky ze stablecoinů, předplatné služeb) a ujištění vedení, že firma dokáže přežít i vleklou „krypto-zimu“. Z dalších firem stojí za zmínku výrobce čipů Applied Materials – jeho akcie posílily po oznámení optimistického výhledu zisků na příští kvartál navzdory vysokým nákladům na AI (jedna z mála tech firem, která investory potěšila). Celkově investoři v USA sledují, že většina firem zatím překonává snížená očekávání zisků (průměrný růst ziskovosti S&P 500 za 4Q dosáhl cca +11 % y/y), avšak výhledy na rok 2026 jsou opatrné kvůli možnému ekonomickému oslabení a nejistotě kolem AI.
- Evropa: V Evropě pokračovala výsledková sezóna bank a průmyslových podniků. Banky patřily v roce 2025 k nejvýkonnějším sektorům (evropský bankovní index posílil meziročně o 60 % díky vyšším úrokům a nízkým ztrátám z úvěrů). Dosavadní zveřejněné výsledky evropských bank potvrdily solidní zisky a štědrou dividendovou politiku – např. německá Deutsche Bank a francouzská BNP Paribas vykázaly silná čísla za 4Q a zvýšily své cíle rentability. Také britská Lloyds zvýšila svůj cíl návratnosti kapitálu. Tento týden však došlo na menší vystřízlivění: španělská BBVA při oznámení výsledků překvapila, když zvýšila tvorbu rezerv na špatné úvěry o 19 %. To signalizuje, že období minimálních ztrát z úvěrů končí a banky se připravují na možné zpomalení ekonomiky. Akcie BBVA na to reagovaly prudkým poklesem o 7 % a strhly s sebou i celý bankovní sektor. Investoři nyní u evropských bank kromě čísel sledují také náznaky, zda managementy plánují využít své kapitálové přebytky k akvizicím. Například Santander nedávno oznámil akvizici americké banky Webster Financial za 12,2 miliardy USD, což naznačuje chuť evropských bank expandovat na zámořských trzích. Mimo finanční sektor zaujaly výsledky francouzských firem: Safran (letecký a zbrojní koncern) predikoval silný růst tržeb i zisků v roce 2026 díky zvýšeným obranným zakázkám a jeho akcie vyskočily na rekord. Technologicko-konzultační společnost Capgemini překonala vlastní cíle tržeb pro rok 2025 a potěšila investory pozitivním výhledem na IT sektor. Naopak kosmetický gigant L’Oréal zklamal pomalejším růstem tržeb ve 4Q (hlavně v divizi luxusní kosmetiky a v Číně), což vedlo k poklesu jeho akcií o téměř 5 %. V automobilovém průmyslu se pozornost soustředila na Detroit Auto Show, kde evropské značky prezentovaly nové elektromobily určené pro americký trh – to je reakce na pobídky z amerického zákona o snižování inflace (IRA). Tesla zároveň v USA znovu snížila ceny svých vozů, což vyvolalo obavy z cenové války, jež by mohla zasáhnout i evropské výrobce (akcie VW a Stellantis proto během týdne mírně oslabily). V Británii se řeší potenciální odchod výrobce čipů Arm Ltd. z londýnské burzy – japonský vlastník SoftBank údajně zvažuje stažení Arm z Londýna a soustředění obchodování pouze na burze v USA, což by byla rána pro londýnský trh. Energetické firmy v Evropě nadále profitují z vysokých cen elektřiny – například Orsted a RWE signalizovaly meziroční nárůst zisků díky zajištěným cenám z předchozího roku, ač varují před kolísáním ziskovosti, pokud by ceny elektřiny klesaly.
- Asie: Největší ohlas vyvolaly výsledky japonské investiční skupiny SoftBank Group, která ve 4. čtvrtletí 2025 vykázala čistý zisk 248,6 miliardy jenů (1,62 mld. USD) po ztrátě 369 mld. JPY o rok dříve. Šlo už o čtvrtý ziskový kvartál SoftBank v řadě, a to především díky přecenění jejího podílu ve společnosti OpenAI – tvůrci populární AI platformy ChatGPT. SoftBank od léta masivně investuje do OpenAI (celkem již vsadila přes 30 miliard USD a drží v ní zhruba 11% podíl). Růst valuace OpenAI přinesl SoftBank v posledním kvartálu účetní zisk téměř 20 miliard USD. Masayoshi Son tak dělá ze SoftBank v podstatě veřejně obchodovanou proxy sázku na OpenAI – tento „all-in“ přístup vyvolává i obavy, zda není firma přespříliš exponovaná vůči jedinému aktivu. SoftBank rovněž pokračovala ve zvyšování finanční páky: navýšila objem úvěrů zajištěných akciemi své mobilní divize a britského výrobce čipů Arm, a vydala nové dluhopisy. Investoři tak u SoftBank sledují, zda jí sázka na AI neohrozí finanční stabilitu. Z dalších asijských firem stojí za zmínku jihokorejský koncern Samsung Electronics, který naznačil, že navzdory globální korekci poptávky po čipech nehodlá omezovat investice – spekuluje se, že Samsung využívá oslabení konkurence k posílení svého tržního podílu. Čínské technologické firmy (Alibaba, Tencent) zveřejní své výsledky až po Novém roce, nicméně již nyní čelí zpomalujícímu růstu domácí poptávky a přetrvávajícím regulatorním zásahům čínských úřadů (např. omezení herní doby pro mladistvé u Tencentu). Indické společnosti profitují z rychlého růstu domácí ekonomiky – například Reliance Industries hlásí rekordní tržby z petrochemie a telekomunikací, a Tata Motors zaznamenala robustní prodeje osobních aut. V Austrálii těžaři jako BHP a Rio Tinto těží z vysokých cen železné rudy, i když varují před možným poklesem poptávky z Číny ve druhé polovině roku.
Ostatní klíčové faktory
- USA: Americké trhy začínají kromě ekonomických dat a sazeb zohledňovat i politické rizikové faktory. Krátkodobě se projevil lednový shutdown vlády, který zpozdil důležitá data a zvýšil nervozitu ohledně fiskálních sporů v Kongresu. I když byl rozpočet rychle nouzově schválen, investoři bedlivě sledují jednání o dlouhodobějším zvýšení dluhového stropu, aby se předešlo další vládní krizi. Na obzoru jsou také volby do Kongresu 2026, které historicky často přinášejí tržní volatilitu. Analytici připomínají, že pokud se mění předseda Fed v roce voleb do Kongresu, trhy často čeká dvouciferný prudký propad– a přesně taková kombinace nás letos v USA čeká. Tato nejistota může tlumit ochotu investorů riskovat. Kromě politiky trhy citlivě vnímají i strukturální posuny v alokaci kapitálu – v uplynulém týdnu například poprvé po třech týdnech odtekly peníze z amerických akciových fondů (–1,42 miliardy USD), zatímco evropské a asijské fondy zaznamenaly enormní přílivy. To naznačuje, že globální investoři považují americké akcie za drahé a částečně přesouvají prostředky do jiných regionů, kde vidí větší růstový potenciál či nižší valuace. Stále také pokračuje rotace směrem k dluhopisům – globální dluhopisové fondy přilákaly za týden dalších ~21 miliard USD, což odráží preferenci bezpečnějších aktiv v prostředí nejistoty. Americký trh tak bude v nadcházejících týdnech balancovat nejen ekonomické zprávy, ale i politická jednání a kroky velkých investorů.
- Evropa: Jedním z netradičních, ale důležitých témat v Evropě byla tento týden platební infrastruktura a technologická suverenita. V rámci probíhajících Zimních olympijských her v Miláně a Cortině 2026 vyšlo najevo, že na oficiálních olympijských místech lze platit jen bezhotovostně a výhradně kartami Visa. Tato „Visa-only“ politika (důsledek sponzorské smlouvy MOV s Visou) poukázala na širší problém: Evropská unie si uvědomuje, jak dominují zahraniční poskytovatelé plateb (Visa, Mastercard) a jak ustupuje hotovost. Evropské regulační orgány proto zvažují kroky ke zvýšení nezávislosti – například podporu vzniku panevropského karetního systému či prosazování digitálního eura jako alternativy. Téma fintech a plateb se dostalo i na politickou úroveň, když evropský komisař pro finanční trh prohlásil, že „Olympiáda bez hotovosti“ je budíčkem pro Evropu, aby posílila vlastní platební kanály. Dalším klíčovým faktorem je energetická bezpečnost – i když ceny plynu i elektřiny v EU v zimě klesly na relativně snesitelné úrovně, EU nepolevuje v opatřeních pro příští topnou sezónu. Ministři energetiky se tento týden dohodli na společných nákupech plynu i pro zimu 2026/27 a Evropská komise oznámila plán rychlejšího vydávání povolenek na emise CO₂ pro výrobce elektřiny, aby podpořila investice do nízkoemisních zdrojů. V Británii domácí politiku ovlivnil skandál kolem premiéra Keira Starmera – po rezignaci dvou klíčových poradců čelí Starmer výzvám k odstoupení od skotské frakce. Tato vnitrostranická roztržka vyvolala krátkodobě nervozitu na britských trzích (libra i akcie klesly), neboť by mohla zkomplikovat Starmerovu vládní agendu. Válka na Ukrajině zůstává pro Evropu největším geopolitickým rizikem. V Mnichově ukrajinská delegace spolu s MMF oznámila, že uvolní podmínky čerpání nového úvěrového programu 8,2 miliardy USD, což pomůže Ukrajině financovat se navzdory složité situaci. Evropská komise rovněž předložila návrh na 10. balík sankcí proti Rusku, zaměřený tentokrát na technologie a „úniky“ sankcionovaného zboží přes třetí země.
- Asie: V Asii se investoři připravují na každoroční období klidu během Lunárního Nového roku. Většina burz v Číně, Jižní Koreji, Singapuru či Malajsii bude v příštím týdnu (od 16. února) uzavřena na několik dní. Rok 2026 je rokem ohnivého koně, který nastává jen jednou za 60 let a podle čínského zvěrokruhu kombinuje elementy ohně a koně – to je spojováno s prudkou energií a nepředvídatelností. Někteří asijští investoři tak z pověrčivosti očekávají ve „volatilním roce koně“ zvýšené výkyvy trhů a raději realizovali část zisků ještě před svátky. Například hongkongský index Hang Seng v posledních dnech oslabil, když místní obchodníci zavírali a zahraniční fondy vybíraly zisky z asijských akcií po jejich lednovém růstu. Za zmínku stojí také změny ratingů a výhledů v regionu: vedle zmíněného zhoršení výhledu Indonésie agentura Fitch Ratings během týdne potvrdila úvěrový rating Indie na BBB– se stabilním výhledem, což podpořilo indické dluhopisy. V Thajsku proběhla přírodní katastrofa – rozsáhlé povodně po tropické bouři způsobily škody na infrastruktuře, nicméně ekonomové odhadují dopad na thajský HDP jen v řádu několika setin procenta. V Austrálii se vláda zavázala investovat 2,7 miliardy AUD do urychlení výstavby loděnic pro jaderné ponorky v rámci paktu AUKUS – což zdůrazňuje rostoucí geostrategický význam Indo-Pacifiku a může přinést zakázky i evropským obranným firmám (jako Rolls-Royce, dodavatel reaktorů).