přehled nejdůležitějších témat z finančních trhů USA, EU a Asie.
Akciové trhy
- USA: Americké akcie v závěru týdne výrazně posílily a hlavní indexy uzavřely na rekordních hodnotách. Příznivá inflační data a silná výsledková sezóna vyhnaly S&P 500 i Nasdaq Composite na historická maxima – S&P 500 posílil na 6 791,69 bodu a Nasdaq na 23 204,87 bodu, zatímco Dow Jones uzavřel na 47 207,12. Indexy zaznamenaly největší týdenní zisky od srpna (S&P 500 +0,8 % za týden) díky uklidnění inflačních obav a očekávání blížícího se snížení úrokových sazeb Fedu. Trhy pozitivně reagovaly i na dosavadní průběh výsledkové sezóny, kde ~87 % firem překonalo zisky a ~83 % tržby.
- Evropa: Také evropské akciové trhy dosáhly nových rekordů. Panevropský index STOXX 600 v pátek vystoupal na historické maximum a uzavřel se ziskem +0,2 %, přičemž londýnský FTSE 100 taktéž zakončil na rekordní úrovni. V týdenní bilanci byl STOXX 600 v plusu, tažen spotřebitelskými a energetickými tituly. K optimizmu přispěla zpráva o nižší než očekávané inflaci v USA za září a naděje na zmírnění obchodních sporů s Čínou. Akcie těžily i ze série solidních evropských výsledků – např. švédský Lifco (+10 % po lepším zisku), obranný Saab (+6 % díky zvýšení výhledu) či britská banka NatWest (+4,9 % po růstu Q3 zisku).
- Asie: Na asijských trzích dominovalo Japonsko, kde index Nikkei 225 vystoupal na rekordních 49 316 bodů poté, co parlament poprvé v historii zvolil ženu premiérkou (Sanae Takaichi) s pro-tržním programem. Japonské akcie posílily o cca +1,5 % v očekávání stimulační politiky nové vlády a slabšího jenu, což podporuje exportéry. Čínské akcie zaznamenaly mírný růst díky náznakům uvolnění obchodního napětí s USA – Peking a Washington plánují vrcholnou schůzku, což trhy vnímaly pozitivně. Celkově asijsko-pacifický index MSCI posílil, tažen nejen Tokiem, ale i např. Tchaj-wanem, jehož burza dosáhla v říjnu historického maxima díky růstu technologických titulů.
Makroekonomické události
- USA: Inflace v USA vykázala v září mírnější nárůst, než se čekalo – index CPI meziročně vzrostl jen o cca 3,1 %, což zmírnilo obavy z inflačních tlaků. Tato „benigní“ inflace (zveřejněná se zpožděním kvůli rozpočtové krizi) utvrdila investory v očekávání, že Fed na nadcházejícím zasedání sníží úrokové sazby o 0,25 %. Makrodata jinak v důsledku částečného uzavření federálních úřadů (shutdown) většinou nevycházela. Navzdory tomu trh práce zůstává odolný – týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti klesl na 217 tis., nejníže za několik měsíců, což signalizuje pokračující sílu ekonomiky.
- Evropa: V Evropě dorazila smíšená data. Britský maloobchod překvapil v září lepšími tržbami, což naznačuje odolnost spotřebitelské poptávky. Naopak předběžný index podnikatelské aktivity v eurozóně (PMI) za říjen sice mírně vzrostl, ale stále ukazuje utlumený růst – investory však potěšilo, že dopadl nad odhady. Německo zveřejnilo slabší průmyslová data, což spolu s překvapivým snížením ratingu Francie (S&P snížila 18/10 rating na A+ kvůli vysokému dluhu a politické nejistotě) vyvolalo debatu o fiskální stabilitě regionu. Inflace v EU se mezitím drží na sestupné trajektorii, a analytici očekávají, že ECB na zasedání 30/10 ponechá sazby beze změny vzhledem k „ustálení“ inflace okolo cíle.
- Asie: Čínská ekonomika zpomalila – HDP Číny za 3. čtvrtletí vzrostl o 4,8 % meziročně, což je nejslabší tempo za poslední rok a pokles z 5,2 % ve Q2. Slabší růst odráží přetrvávající propad realitního sektoru a obchodní konflikty, takže Pekingu zůstává prostor pro další stimulaci ekonomiky. Přesto se zdá dosažení celoročního cíle ~5 % růstu reálné. Japonsko naopak řeší rostoucí inflaci – jádrový index CPI tam v září zrychlil na +2,9 % y/y, čímž již třetí rok v řadě převyšuje 2% cíl BoJ. To zesílilo spekulace, že Bank of Japan by mohla brzy přikročit k dalšímu zvýšení sazeb, třebaže patrně ne dříve než začátkem 2026 vzhledem k opatrnosti guvernéra Uedy. V Indii pak inflace zůstala relativně tlumená a tamní centrální banka signalizuje delší pauzu ve zvyšování sazeb (s cílem podpořit růst).
Centrální banky a geopolitika
- USA: Investoři upínají pozornost k Fedu, který má příští týden snížit úrokové sazby. Komentáře členů naznačují ochotu uvolnit politiku díky zkrocené inflaci a známkám zpomalování ekonomiky. Ve Washingtonu však panovala nejistota kvůli rozpočtové krizi – federální vláda byla po celý sledovaný týden částečně paralyzována (shutdown od 1. 10.), což omezilo publikaci dat a vytvářelo geopolitické napětí i na domácí půdě. Na závěr týdne se objevily naděje na průlom, když Sněmovna reprezentantů pokročila ve volbě nového předsedy, což by mohlo vést k rychlému ukončení shutdownu a schválení rozpočtového provizoria. V obchodní politice došlo k výraznému posunu: Bílý dům potvrdil, že prezident Trump se setká příští týden se svým čínským protějškem, aby zmírnili napětí před deadlinem plánovaných 100% cel na čínské zboží. Očekávání dohody zklidňuje trhy a vedlo i ke zmírnění rétoriky – Trump na sociálních sítích uvedl, že „nechce Číně ublížit“ a naznačil ochotu ke kompromisu.
- Evropa: Evropská centrální banka (ECB) tento týden nezasedala, ovšem trhy spekulují o dalším výhledu politiky. Hojně citované komentáře Christine Lagarde, že ECB je „v dobré pozici“ a nehodlá uspěchat změny sazeb, potvrzují konsenzus, že základní sazby (depozitní 2,00 %) zůstanou do konce roku beze změny. Bank of England se mezitím připravuje na listopadové jednání – inflace v UK klesla v září na 4,6 % a trh čeká, že BoE rovněž přeruší cyklus zvyšování. Geopoliticky Evropu ovlivnilo pokračující příměří na Blízkém východě (Izrael-Hamás), které přineslo jistou úlevu od rizika eskalace konfliktu a tlaků na ceny energií. V souvislosti s válkou na Ukrajině zavedly Západní země nové sankce: USA uvalily sankce na ruské ropné giganty Rosněfť a Lukoil, čímž ještě zpřísnily postihy ruského energetického sektoru. Tyto kroky sice dočasně zvedly ceny ropy, ale současně posílily důvěru, že evropská energetika nadále zvládá odstřižení od ruských zdrojů.
- Asie: Čína nechala svou měnovou politiku beze změny – v pondělí PBoC ponechala základní úrokové sazby (LPR) již pátý měsíc v řadě (1Y LPR na 3,0 %, 5Y na 3,5 %). Úřady tím projevily obezřetnost před klíčovým 4. plenárním zasedáním (20.–23. 10.), které stanovilo hospodářskou a sociální agendu Číny na dalších 5 let. Čínská strana současně opět zostřila exportní kontroly vzácných zemin a další tech-restrikce, což je odvetná karta v obchodní při s USA. Ta druhá strana – USA – pohrozila od 1. 11. masivním zvýšením cel (až 100 %) na dovoz z Číny, ale probíhající diplomacie (viz Trump–Xi summit) dává naději na prodloužení příměří v obchodní válce. Japonsko zažilo turbulentní politický vývoj: po rozpadu koalice a následných jednáních byla 21.10. premiérkou zvolena Sanae Takaichi. Trhy očekávají, že nová vláda zachová expanzivní fiskální politiku – což v kombinaci s přetrvávající ultra-uvolněnou měnovou politikou BoJ nadále oslabuje jen a podporuje japonský export. Z širšího pohledu region ovlivňuje i konflikt v Afghánistánu – Pákistán varoval před „otevřenou válkou“, pokud selžou mírová jednání s vládnoucím Talibanem, což zvyšuje geopolitickou nejistotu v Asii.
Komodity a kryptoměny
- Ropa: Ceny ropy byly tento týden volatilní. Na začátku týdne klesly na 5měsíční minima (WTI kolem 58–59 $/bbl) vlivem obav z nadbytečné nabídky – USA těží rekordní objemy a OPEC+ dál zvyšuje produkci. V polovině týdne se trend otočil: Brent se odrazil z 61 $/bbl výše a ve čtvrtek prudce vystřelil o +5 % poté, co USA uvalily sankce na ruské ropné firmy Rosněfť a Lukoil kvůli válce na Ukrajině. Tato sankční nejistota dočasně zvedla Brent až k 66 $/barel (WTI nad 62 $). Ke konci týdne ropa mírně korigovala a Brent uzavíral kolem 63 $/bbl, WTI u 61 $. Trh s ropou nyní balancuje mezi přebytkem zásob a geopolitickými riziky: příměří na Blízkém východě tlačí cenu dolů, zatímco možné omezení ruských dodávek naopak směrem nahoru.
- Drahé kovy: Zlato se dostalo na historická maxima, ale neudrželo je. V pondělí zlato vystoupalo až na 4 381 $/unci (rekord) díky kombinaci poptávky po bezpečných aktivech, sázkám na pokles sazeb a nákupům centrálních bank. Následně ale přišla korekce – v úterý cena prudce spadla o -5,5 % na zhruba 4 115 $/oz, což byl největší denní propad od roku 2020. Důvodem bylo vybírání zisků a zlepšená chuť investorů riskovat po zmírnění obchodních tenzí. I tak je zlato meziročně ~+60 % výše a analytici očekávají konsolidaci kolem 4 200 $/oz, než bude pokračovat případný další růst. Stříbro následovalo zlato: po dosažení 54 $/oz se propadlo o více než -7 % na ~48,5 $/oz. Také platina a palladium oslabily (~-6 %). Drahé kovy tak reagují citlivě na střídání strachu a optimismu na trzích – „gold je obchod strachu“, jak poznamenal jeden stratég.
- Průmyslové kovy a ostatní komodity: Měď a kovy citlivé na konjunkturu byly pod tlakem slabších čínských makrodat. Cena mědi se pohybovala v úzkém pásmu kolem 4 $/libru – investoři váží nižší čínský růst proti nadějím na stimuly. Zemní plyn v Evropě mírně zlevnil díky plným zásobníkům a rekordní výrobě větrné energie, a to navzdory začínající topné sezóně. Potravinářské komodity (obiloviny) mírně zdražily: např. pšenice a sója dosáhly měsíčních maxim, částečně vlivem rally ropy (podpora biopaliv). Naopak cukr a kakao po předchozích růstech lehce korigovaly, i tak se ale drží vysoko kvůli nepřízni počasí v klíčových produkčních oblastech.
- Kryptoměny: Bitcoin se obchodoval stabilně nad hranicí 110 000 $, v těsné blízkosti svých historických maxim. Na začátku měsíce vystřelil až na nový rekord kolem 125 000 $, od té doby však konsoliduje – tento týden kolísal v úzkém pásmu $110–114 tis. a čekal na další impuls. Trh kryptoměn těží z přílivu institucionální poptávky a příznivější regulace v USA pod Trumpovou administrativou. Bitcoin od začátku roku posílil o více než +30 % a stal se pro mnohé investory měřítkem výkonnosti („hurdle rate“ – pokud ho neporazíš, musíš ho koupit). Také ostatní coiny byly relativně silné: Ethereum se obchodovalo nad 4 000 $, XRP ~2,65 $ a tržní kapitalizace kryptotrhu atakovala 3 biliony $. Analytici nicméně varují před vysokou volatilitou – prudké výkyvy v říjnu připomněly, že po strmém růstu může následovat rychlá korekce. Celkově však kryptoměny v posledním týdnu spíše konsolidovaly zisky a vyčkávají na potenciální impulsy typu schválení ETF nebo makroekonomických zpráv.
Firemní zprávy a výsledky
- USA: Probíhající výsledková sezóna za Q3 přinesla několik výrazných překvapení. Tesla sice dosáhla rekordních tržeb $28,1 mld. (nad odhady), ale její zisk zaostal za očekáváním (EPS $0.50 vs. $0.55 odhad) kvůli vyšším nákladům a klesajícím příjmům z emisních kreditů. Akcie Tesly v reakci po zveřejnění výsledků oslabily o ~4 %. Naopak General Motors výrazně potěšil – nejenže překonal odhady (upravený EPS $2.80 vs. $2.31 oček.), ale díky snížení dopadu cel a menším ztrátám v divizi elektroaut zvýšil výhled zisku na celý rok. Akcie GM vyskočily o +15 % (nejlepší den za 6 let) a strhly vzhůru i Ford (+5 %) a další automobilky. Pozitivní překvapení přinesl také Ford, jenž ve čtvrtek reportoval lepší než očekávaný zisk – akcie Fordu reagovaly růstem cca +12 %. V technologickém sektoru zaujaly výsledky Intelu: díky razantním úsporám a novým investicím do výroby se mu podařilo překonat odhady zisku, což vedlo k růstu akcií o ~+8 % na 18měsíční maximum. Naopak IBM sice naplnilo kvartální plán tržeb i zisků, ale zpomalení růstu klíčové cloudové divize (14% vs 16% v Q2) investory znepokojilo – akcie IBM po oznámení klesly o -5 %. Mezi dalšími blue-chips potěšily např. Coca-Cola (vyšší prodeje díky zdražení, +3,3 % akcie) či letecká společnost American Airlines, jež zvýšila celoroční prognózu zisku díky levnějšímu palivu a silné poptávce (akcie +4 %). Na obzoru jsou pak výsledky technologických gigantů (“Magnificent 7”), které budou brzo zveřejněny– trh už netrpělivě čeká na čísla Googlu, Microsoftu, Amazonu či Applu.
- Evropa: V Evropě pokračovala výsledková sezóna s řadou překvapení, zejména v bankovním sektoru a průmyslu. Britská banka NatWest vykázala vyšší než očekávaný zisk za Q3 a zlepšila výhled na 2025 – její akcie posílily o +4,9 %. Barclays a Deutsche Bank také hlásily solidní výsledky tradingu, těžící z volatility na trzích. Ve Švédsku potěšila průmyslová skupina Lifco (zisk nad odhady, akcie +10 %) a výrobce nákladních aut Volvo zvýšil odbyt díky poptávce v Severní Americe. Saab, švédský výrobce zbraní, zvedl výhled růstu tržeb a jeho akcie vystřelily +6 %. Naopak francouzský Kering (majitel Gucci) zklamal – slabší prodeje v luxusním segmentu vedly HSBC ke snížení ratingu akcií a Kering se propadl. Nizozemský Signify (osvětlení) po nečekaném poklesu tržeb odepsal dokonce -9 %. Z energetik překvapil Shell, který předznamenal silné cash-flow a avizoval další zpětný odkup akcií. Evropské firmy obecně těžily z oslabujícího eura a zatím přibližně 2/3 z nich překonaly odhady zisků, což zlepšuje sentiment na kontinentech.
- Asie: V Asii byly v centru pozornosti zejména technologické a finanční společnosti. Samsung Electronics sdělil, že zisk z čipů se odrazil ode dna díky rostoucí poptávce po AI serverech – naznačil tak obrat po dlouhém propadu polovodičového cyklu. Alibaba a Tencent v Číně čelily zpomalující domácí poptávce, avšak vláda naznačila podporu spotřeby, což uklidnilo investory (výsledky teprve přijdou v listopadu). SoftBank v Japonsku upoutal titulky zprávou (deník The Information), že schválil zbývajících 22,5 mld. $ investice do OpenAI jako součást obří $40 mld. financovacího kola. Tato spekulace posílila sentiment ohledně japonského závazku k AI odvětví. Toyota varovala, že kvůli slabému jenu čeká silnější druhou půlku roku a možná zvýší celoroční cíl; zároveň ale řeší problémy v dodavatelských řetězcích. V indickém sektoru IT potěšila Infosys, která oznámila překvapivě velký share buyback a optimistický výhled poptávky v USA. Celkově asijské firmy vykazují smíšený obraz – exportéři těží ze slabých měn (jen, jüan), ale domácí služby a retail trpí slabší poptávkou.
Ostatní klíčové faktory
- USA: Nad trhy se vznášela hrozba politické nejistoty kvůli rekordně dlouhému shutdownu federální vlády. Rozpočtová paralýza (trvající už 4. týden) zpomalila ekonomiku o ~0,1 % HDP týdně a ohrožovala rating USA, pokud by pokračovala. Trhy však s úlevou kvitovaly signály, že by situace mohla být vyřešena začátkem listopadu. K dalším rizikům patřilo možné narušení trhu státních dluhopisů – ministerstvo financí varovalo, že bez navýšení dluhového stropu (který se blížil po výpadku financování) by USA mohly do prosince čelit problémům s výplatou obligací. Pozitivní zprávou bylo alespoň schválení dočasného financování FAA (leteckých kontrol) a FDA (léčiva), což odvrátilo okamžité dopady na klíčové služby. K ostatním faktorům patřila pokračující AI mánie na trzích – investoři se přeli, zda nejde o bublinu. Bank of America zvýšila cílovou cenu zlata na $5 000 (2028) s odkazem na „strukturální změnu poptávky investorů i centrálních bank“. Americká média také široce probírala fenomén „Magnificent 7“ (Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Nvidia, Tesla, Meta), kteří táhnou indexy – jejich vysoké valuace ale vzbuzují otázky udržitelnosti růstu.
- Evropa: V EU nadále rezonovala fiskální politika a obavy z udržitelnosti dluhů. Francie kromě již zmíněného snížení ratingu obdržela varování od Moody’s (zhoršen výhled na negativní), což vyvíjí tlak na vládu k úsporám. Itálie představila rozpočet na 2026 s deficitem 3,7 % HDP, mírně nad očekávání, což dočasně oslabilo euro a zvedlo italské výnosy. EU se zabývala i migrační krizí – země V4 pohrozily vetem unijní azylové reformy, což může ohrozit kohezní politiku a eurofondy. Energetická krize ustoupila do pozadí: zásobníky plynu jsou plné a ceny elektřiny klesly, což podporuje evropský průmysl. Geopolitický význam má také příměří Izrael–Hamás z 9. října – v právě uplynulém týdnu probíhala pod patronátem Kataru a USA jednání o trvalejším míru. Klid zbraní na Blízkém východě snížil rizikovou prémii v cenách ropy o cca 5 $/bbl od začátku října. Spojené království se připravuje na listopadový rozpočet – uniklé zprávy naznačují, že vláda plánuje zrušit daňové úlevy na spoření (tzv. ISA), aby zalátala fiskální díry, což vyvolalo nevoli střadatelů. Tyto politické faktory v Evropě sice stojí stranou bezprostředního dění na trzích, ale mohou ovlivnit investiční klima do budoucna.
- Asie: Mimo ekonomické zprávy zaslouží pozornost politické a bezpečnostní události v Asii. Japonsko s nástupem premiérky Takaichi otevírá debatu o strukturálních reformách – očekává se impulz pro investice do digitalizace a obrany, ale zároveň výzvy v konsolidaci veřejných financí (japonský dluh je přes 260 % HDP). Čína na 4. plénu oficiálně schválila 14. pětiletý plán zaměřený na soběstačnost v technologiích a posílení domácí spotřeby. Zároveň Peking stupňuje úsilí o internacionalizaci jüanu – v týdnu se objevily zprávy, že saúdskoarabské firmy začnou přijímat platby v RMB za ropu, což by mohlo posílit roli čínské měny v globálním obchodu. Geopolitické napětí bylo patrné na Korejském poloostrově: Severní Korea údajně připravuje další raketový test, zatímco USA a Jižní Korea konaly společné vojenské cvičení. Indie hostila bezpečnostní summit s převahou pro-západních spojenců, čímž vyslala signál o své rostoucí roli v regionu. Tyto faktory, ačkoli nejsou okamžitě tržní povahy, představují rizika i příležitosti: investoři v Asii pečlivě sledují, zda politická stabilita a reformy udrží tempo s ekonomickými výzvami.